Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Byl vydán Mozilla Firefox 30.0. Nejnovější verze tohoto webového prohlížeče přichází například s podporou GStreamer 1.0. Zásuvné moduly (pluginy) nově nejsou automaticky aktivovány. Výjimkou jsou zásuvné moduly, jež jsou součástí rozšíření a moduly uvedené na whitelistu (aktuální seznam). Řešeny jsou také bezpečnostní problémy. Podrobnější informace v poznámkách k vydání. Vydán byl také Firefox ESR 24.6.0, tj. verze s prodlouženou podporou.
Tiskni
Sdílej:
Q: Are there any known security issues in current or older version of the plugin? A: no. we access the network, hardware and operating system API. Q: kthxbye
Prostě je to všechno takové rozklížené. Ale ono je to tak nějak všeobecně, nejen kolem webu.já myslím, že za to můžou hipsteři :-/
Proto bych byl spíše pro revoluční než evoluční vývoj – vytvořit novou idealistickou a čistou platformu, neptat se „velkých hráčů“ na svolení a postupně ji začít používat – časem by současný web zmizel, jako třeba Gopher nebo BBSky. Software (prohlížeč) by podporoval obě technologie – jak staré HTTP/HTML (zaDRMované, zprasené), tak nový protokol a formát. Pro uživatele by to bylo transparentní. „Velcí hráči“ by si klidně mohli používat svoje staré technologie a ostatní by mohli žít ve svobodnějším a lepším světě.
Tak navrhni něco lepšího Obecně by to měl být nějaký transformační jazyk, relativně schopný, ale na druhou stranu bezpečný. Možná XQuery… ale to je přeci jen trochu složitější – XSLT je prostě jednoduchá šablona, která může reflektovat strukturu výsledného dokumentu a jen mít uvnitř pár řídících struktur (takže to může psát prakticky kdokoli, kdo ovládá XHTML).
Obecně by to měl být nějaký transformační jazykAsi máme dosti odlišné představy o takové platformě
firefox 2176 3.7 8.5 2013580 689236 ? Sl čen09 142:33 iceweaselA pak by podle mě nemuseli dělat ty úchylnosti s GUI v posledních verzích.
Problém je ale v tom, že užívatelia vyžadujú od webov interaktivituJá teda interaktivitu nevyžaduju. Vlastně kromě mapy.cz by se všechny stránky kam chodím obešly bez javascriptu. Bohužel ho musím mít na některých stránkách povolený - ale ne kvůli nějaké dynamické funkci, ale proto, že autor byl debil a bez JS se třeba nezobrazí obsah stránky, menu, komentáře nebo obrázky, nejde na eshopu přidat do košíku (protože HTML formulář je soo 1990s, my musíme mít JS tlačítko!!!), nejde se přihlásit do internetbankingu…
Nejvic jim to pak dava sezrat vetsina vyheldavacu ... ty si s js obecne moc netykaj a pokud se bez js nezobrazi nic ... tak proste nic nezaindexujou
Tohle se postupně mění, myslím, že Google už JavaScript interpretuje.
nejde na eshopu přidat do košíku (protože HTML formulář je soo 1990s, my musíme mít JS tlačítko!!!)
Kdyby to chtělo jen JS! Ono to v některých obchodech chce JS načítaný z jiných domén + zobrazování Google map. Když tohle nepovolíš, tak si nemůžeš vybrat pobočku a nemůžeš dokončit nákup. Přitom by na to stačil úplně obyčejný combo box nebo seznam odkazů.
ale proto, že autor byl debil a bez JS se třeba nezobrazí obsah stránky, menu, komentáře nebo obrázky, nejde na eshopu přidat do košíku (protože HTML formulář je soo 1990s, my musíme mít JS tlačítko!!!), nejde se přihlásit do internetbankingu…Tyhle stížnosti na JS moc nechápu. Co ti ten JS udělá tak strašnýho? Stejně to může běžet jen v jednom vlákně a pokud to běží moc dlouho, browser nabídne utnutí. To, že se ten JS servíruje z 3rd party stránek (GoogleAPIs a podobné radosti), taky považuju za problém, ale tenhle problém nespočívá v JS. Tímhle způsobem ti může web servírovat i obrázky, CSS atd.
Co ti ten JS udělá tak strašnýho?Ještě jsem neviděl implementaci, ve které by nebyly opakovaně nalézány bezpečnostní díry. Stačí číst třeba Mozilla Foundation Security Advisory, tam jich je děr týkajících se JavaScriptu klidně několik měsíčně, část z nich umožňuje krást data mezi doménami v rámci browseru, část normálně spuštění kódu.
To mi povídej, někdy jsem z toho tak zoufalý, že uvažuji o napsání vlastního prohlížeče… ale to by si člověk mohl psát pomalu všechen software.
Stačilo by, aby každý web poskytoval nějaké standardizované API pro přístup k čistému obsahu bez blbostí (něco jako stránka pro tisk).Nebyl tohle původní účel WWW/HTML/HTTP? :)
Imho ne. Už od začátku se mixoval obsah s reprezentací, v tom moderní web naopak o kus pokročil, když oddělil styly.
Trochu to pokročilo, ale pořád je to polovičaté řešení. Chtělo by to posílat něco jako DocBook nebo ještě lepší formát, kde bude více sémantiky, a do tvaru prezentovatelného lidem to převádět až v prohlížeči. Ani by to nemusel být jeden formát – mohly by být různé, v různých jmenných prostorech, co nejlépe popisující ta konkrétní data (faktura, seznam zboží, seznam literatury, adresář osob, orientovaný graf, UML atd.) a obsahující pouze ta čistá data + k tomu šablona, která se interpretuje v prohlížeči. A až nad tím volitelně nějaký procedurální skriptovací jazyk, pokud je to potřeba nějak oživit a přidat dynamické chování (všechno pod tím by bylo více méně deklarativní).
REST API, ze kterého tahá úplně čisté a jasné HTML bez sraček kolem
Dokud tam nebude závazek poskytovatele obsahu, že nezmění API/formát (nebo že ho bude měnit jasně definovaným a předvídatelným způsobem) + samozřejmě specifikace tohoto API/formátu, tak je to stejně trochu na nic. Čistá data, která mohou kdykoli změnit strukturu a na jejichž stabilitu se nemůžeš spolehnout jsou skoro stejně hodnotná jako nečistá a denormalizovaná data obsahující i prezentační prvky.
V současné době se řeší jen existující odkazy na stránky, které není žádoucí rozbíjet.
Bohužel ani to ne. Asi nikdy neodpustím Oraclu jak zničil odkazy vedoucí na doménu sun.com
. Ten obsah asi většinou nezmizel, ale odkazy prostě nefungují.
Stabilní odkazy jsou základ – a je celkem jedno, jestli je v nich deset GET parametrů, středníky nebo lomítka a nějaká „hezká“ URL – v první řadě by měly být stabilní.
Pro člověka to stačí, ale pokud to má být strojově zpracovatelné, tak musí být stabilní i ten obsah. Nemusí být stabilní absolutně, ale, jak jsem psal, měl by mít někde deklarovaný způsob změny – např. na té a té stránce zveřejníme novou specifikaci nejméně měsíc předem.
Ale dělat totéž s veškerým obsahem by už bylo dosti náročné.
Náročné to trochu je, ale zase je otázka, když se to dělat nebude, k čemu ten strojově zpracovatelný obsah bude.
K něčemu to dobré je i tak – např. mi může prohlížeč zobrazovat něco navíc na základě sémantických prvků na stránce, nebo to vyhledávač může lépe zaindexovat. Ale už si nemůžu napsat skript, který mi z té stránky bude stahovat čistá data a něco na základě nich dělat – resp. můžu, ale bude to nespolehlivé (asi jako když si teď napíšu skript na parsování HTML a vytahování dat z webové stránky).
Pro začátek by ale pomohlo to oddělení dat od obsahu pomocí různých formátů – dá se předpokládat, že autoři budou měnit formát dat méně často než HTML.
Ale už si nemůžu napsat skript, který mi z té stránky bude stahovat čistá data a něco na základě nich dělat – resp. můžu, ale bude to nespolehlivé (asi jako když si teď napíšu skript na parsování HTML a vytahování dat z webové stránkyTo je spousta práce, navíc jak píšeš, je to dlouhodobě nestabilní.
K něčemu to dobré je i tak – např. mi může prohlížeč zobrazovat něco navíc na základě sémantických prvků na stránce, nebo to vyhledávač může lépe zaindexovat.Ono třeba RSS k tomuhle měly docela dobře nakročeno, jen bych ocenil, kdyby tam bylo toho strukturovaného API víc a nebylo jen read only. Parsovat třeba abclinuxu je horor, zdroják je kopa ukázek, jak by to vypadat nemělo. Kdyby existovalo nějaké čisté API pro dotazování, tak by tohle nebyl problém. Dala by se dělat různá syndikace obsahu, v podstatě by si každý mohl kompetně vytvořit jakékoliv GUI chce. Problém je, že to je do určité míry proti zájmu poskytovatele, protože by mu odpadly zisky za reklamu všude kolem.
Ono třeba RSS k tomuhle měly docela dobře nakročeno, jen bych ocenil, kdyby tam bylo toho strukturovaného API víc a nebylo jen read only.
To měl být spíš Atom – kromě alternativního formátu k RSS je to i protokol: Atom Publishing Protocol – viz wiki:
is a simple HTTP-based protocol for creating and updating web resources.
Akorát jsem to snad nikde neviděl použité – akorát jako agregační formát.
To měl být spíš Atom – kromě alternativního formátu k RSS je to i protokol: Atom Publishing Protocol – viz wiki:Pravda, někdy mi to splývá. RSS je hrozná sračka, ten formát. Generovat Atom je oproti tomu podstatně lehčí.
Třeba se ti bude hodit tohle: rss.xsl (šablona pro převod z Atomu na RSS).
select="..."
? To je součástí XSLT? Vypadá to jako nějaký DSL.
To je XPath – dotazovací jazyk, něco jako SQL pro relační databáze, ale pro XML. Můžeš tím vybírat elementy z dokumentu (podmínky se píší do [hranatých] závorek) nebo volat funkce, nebo obojí
Jak by se v Pythonu zapsalo tohle:
/aaa/bbb/ccc[@a = 'A' and @b = 'B']/ddd
převedeno do řeči SQL zhruba:
SELECT ddd FROM aaa_bbb_ccc WHERE a = 'A' AND b = 'B'
?
Neodpovídá to úplně přesně, protože se pracuje s jinými strukturami než s relacemi, ale pro představu… Navíc ty podmínky můžou být i zanořené nebo tam může být několik skupin podmínek.
BTW: pro Javu existuje JXPath, který umožňuje provádět podobné dotazy nad objekty (nikoli nad XML dokumentem).
V té mé by to nejspíš bylo jedno volání .find() s lambda funkcí, která matchuje ty podmínky.
Moc si právě tu lambdu neumím představit – jednak musíš říct co hledat, resp. kde ve stromě začít, jaké jsou podmínky, a co vybrat. Navíc ty podmínky můžou být na víc úrovních:
/aaa[@a = 'A']/bbb[@b = 'B']/ccc
a v podmínkách i jinde můžeš volat funkce…
Cokoli jiného bude ukecanější a méně přehledné.
Jedinou nevýhodu vidím v tom, že je to další jazyk, který se do toho hostitelského typicky zapisuje jako textový řetězec, což znemožňuje kontrolu během kompilace. Ideální by bylo to skloubit s tím hlavním jazykem, aby to bylo stejně jednoduché/přehledné jako XPath, ale zároveň to byla součást jazyka a při kompilaci by se to zkontrolovalo a optimalizovalo. Akorát by bylo potřeba znát předem model (schéma). Pro SQL něco takového existuje: JOOQ.
Na druhou stranu tím člověk přichází o přenositelnost – XPath je standard a ty dotazy jsou stejné bez ohledu na to, jestli je pod tím Java, C++, Perl, Python atd.
Jedinou nevýhodu vidím v tom, že je to další jazyk, který se do toho hostitelského typicky zapisuje jako textový řetězec, což znemožňuje kontrolu během kompilace.Já vidím nevýhodu v tom, že je to další jazyk, který se musím učit. K tomu se navíc projeví regexp efekt, kdy se všechno naučím, krásně to šlape, ale protože to nepoužívám dnes a denně, tak to za půl roku zapomenu a můžu se to učit znovu. Tím teda nechci říct, že bych xpath úplně nepoužíval, nějaké základní selektory čas od času použiju.
K tomu se navíc projeví regexp efekt, kdy se všechno naučím, krásně to šlape, ale protože to nepoužívám dnes a denně, tak to za půl roku zapomenu a můžu se to učit znovu.
Zrovna RegExp i XPath jsou jazyky, kde můžeš začít s málem a i tak jsou hodně užitečné – další konstrukce se učíš a používáš, až když je potřebuješ – na spoustu věci ti vystačí jednoduché výrazy typu:
aaa=(.*)
nebo
//položka[@název='aaa']/@hodnota
Pro python taky existuje xpath, to zas ne že ne, jen jsem byl moc líný se ho učit.Dokonce je pro Python i srozumitelnější alternativa k xpath, pokud si dobře pamatuju.
Aha, takže sis chtěl vlastně jen kopnout do technologie z rodiny XML, ale vyhnout se konfrontaci, při které by se mohlo ukázat, že ta alternativa třeba vůbec srozumitelnější není. No nic, některé tvoje komentáře je asi lepší ignorovat
children()
apod + se dá přímo vytvářet výsledná struktura, to by asi bylo nejrychlejší (z mé pozice)...
V pythonu znám akorát minidom
, kde by to asi chtělo o dost víc kódu (a asi to není na tohle nejlepší řešení)...
Proto se mi právě líbí jazyky jako XPath nebo SQL
Ono i to jQuery je pokus o něco podobného (v něčem chudší a v něčem má zase hodně funkcionality navíc, což už do dotazovacího jazyka nepatří).
Ze stejného důvodu se člověk při použití SQL nehne z místa bez dobrého ORM nebo podobné vrstvy.
Je to podobné jako u dynamických jazyků – IDE ti toho moc nenapoví1, kompilátor toho moc nezkontroluje… je potřeba se více spoléhat na testy. U toho SQL a XML to jde relativně snadno automatizovat a zkontrolovat jestli ty dotazy jdou aspoň spustit.
[1] i když, stačí ty dotazy externalizovat do .sql souboru a v IDE mít nastavené DB spojení a bude ti vesele napovídat
Je to podobné jako u dynamických jazyků – IDE ti toho moc nenapovíTo bych vůbec neřešil jako problém, při vývoji aplikace stejně použiju ORM nebo nějakou abstrakci a SQL napíšu pokudmožno minimum, a když už, tak to bude nějaké "intermediate" SQL abstrahované od konkrétního dbms... Co se týče práce s db serverem, tak na to jsou zase určené jiné, vhodnější nástroje než programátorská IDE, např. MySQL Workbench apod...
Používám perlovský xpath
(balíček libxml-xpath-perl
), případně umí XPath xmllint
.
K něčemu to dobré je i tak – např. mi může prohlížeč zobrazovat něco navíc na základě sémantických prvků na stránce, nebo to vyhledávač může lépe zaindexovat. Ale už si nemůžu napsat skript, který mi z té stránky bude stahovat čistá data a něco na základě nich dělat – resp. můžu, ale bude to nespolehlivé (asi jako když si teď napíšu skript na parsování HTML a vytahování dat z webové stránky). Pro začátek by ale pomohlo to oddělení dat od obsahu pomocí různých formátů – dá se předpokládat, že autoři budou měnit formát dat méně často než HTML.
Technologie pro tohle všechno tady jsou už nejméně 15 let (a už 15 let je internet naprosto ignoruje), čili problém není v tom, že by ty technologie nebyly. Problém je v tom, že ty technologie jsou navrženy a prosazovány lidmi, kteří nepochopili internet a web...No já nevím. Kolikrát všichni čekají, až to přestane stát za hovno. Takové RDF, které mělo hrát v sémantickém webu svou roli je sice možná fajn pro počítače, ale nepoužitelné pro lidi. Ten kdo to vymyslel musel být totální autista. Podobné je to se scriptováním webu javou a javascriptem, nebo s tím, jak všichni vyzobávají z lispu funkce, až nakonec všechny jazyky budou lispu podobné, jen ta syntaxe bude jiná. Nebo XML RPC vs REST. Příkladů by se asi našlo víc.
Proto FSF propaguje svobodný JavaScript. Osobně v tom nevidím až takový problém, že si web pouští nějaký kód na mém počítači, pokud:
Ta nezávislá struktura pro myslící lidi už vlastně vzniká – máš weby, které u svých JavaScriptů deklarují svobodnou licenci (příklad), a máš i weby, které se bez JavaScriptu obejdou úplně.
To není tak dávno, bylo to tuším někdy okolo 2004/5.Jo to bohužel odpovídá :-/ ... (já začínal někde v 2000/1 na zavirovaným MSDOSu 5.0 na 80MB a jednou nečitelnou disketou