Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »Guvernérka státu New York Kathy Hochul (Demokraté) plánuje novou legislativu, která by měla omezit výrobu 3D tištěných zbraní. Tento návrh zákona zavádí povinnost pro všechny 3D tiskárny prodávané ve státě New York obsahovat 'software' bránící ve výrobě zbraní. Návrh zákona rovněž zakazuje lidem sdílet 'digitální plány zbraní' (blueprinty) bez povolení. Existují důvodné obavy, že se tento nešťastný nápad může šířit do dalších zemí a ovlivnit celý 3D tisk jako takový. Ostatně, s podobnou regulací nedávno přišel i stát Washington.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2025 a leden 2026 (YouTube). Zajímavé, že i v roce 2026 celou řadu problémů vyřeší falšování řetězce User-Agent.
Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Univerzita RMIT v Melbourne představila (YouTube) font Sans Forgetica. Čtenář by si měl texty napsané v tomto fontu lépe zapamatovat.
Tiskni
Sdílej:
Tak schválně sám na sobě udělej pokus - převeď si několik A4 neznámého textu do tohoto fontu a zkus si ten text přečíst. Podle mě budeš mít na konci první A4 tak uvařenou hlavu, že na druhou už nebudeš mít ani chuť, natož aby jsi si pamatoval obsah.zkusil sem, vzal sem clanek z root.cz o XML v Pythonu, pro me oboje nezname, nastavil tento font, precetl 1x A4 bez zadrhnuti, pomerne rychle, tedy nelze prelitnout radek, ale musi se jit po slovech, hlavu uvarenou nemam
Nestačilo by to psát ve švabachu? Na co vymýšlet nový font? :-)
Problém těsnopisu je, že typicky zaznamenává fonetiku, potažmo celé fráze, a tak si nejsem jistý adaptací na odbornou terminologiiJo, to mě taky napadlo. Mám o tom ale jen základní představu, takže si vůbec netroufám odhadovat, jak by to šlo pro převážně odborné texty upravit nebo uzpůsobit. Když se na to podívám obecněji ne z hlediska přímo těsnopisu, ale obecně komprese, tak unikátní názvy se prostě komprimují dost blbě. Největší prostor pro zefektivnění by byl, pokud se budeme bavit o tom lékařství, u často se vyskytujících frází typu pacient přichází s obtížemi. Ale spíš než instalovat do ordinací stenotypy (ať už hardwarové nebo softwarové) by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti. Tráví psaním lékařských zpráv nezanedbatelné množství času a u málokoho z nich vidím byť jen správně položené ruce na klávesnici (většinou datlují). Odhadoval bych, že jen tímhle by se dala propustnost zvýšit třeba o 10 %.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu. To už je pomalu, jako když doktor sdílí rentgeny pacientů jako veřejné soubory na ulož.to.
Něco mi říká, že ses absolutně neobtěžoval před odesláním komentáře nabýt nějakou představu o tom, jak to v praxi funguje. Smutné.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Vstupní metody typu T9 nebo algoritmy pro automatické opravy řeší nejednoznačnost (ambiguity) na základě predikce pomocí buď fixního slovníku a vizuální kontroly pisatele (to ostatně platí např. také pro vstupní metody orientálních písem, nebo stochastických metod.
Expanze textu je založená právě na slovníku a rutinně se používá zvláště při zápisu či tvorbě např. právních dokumentů.
Ostatně, běžný expanzní software jako PhraseExpress, potažmo jeho linuxový klon AutoKey, si můžeš rovnou vyzkoušet.
Že v tom někdo může udělat chybu? Ano, může. Stejně jako může myšlenkami zabloudit někam jinam a začít psát něco jiného.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu.
Žhavinka: rozpoznávání řeči se (a) v nemocnicích (aspoň v technicky vyspělejších končinách) rutinně používá, byť třeba ne při interakci přímo s pacientem, ale (b) expertní systémy pro diagnostiku (populární příklad: IBM Watson) už tu s námi také chvíli jsou… překvapivě i ony pracují s analýzou velkých objemů dat.
Automatickým opravám bych tady nevěřil, ale s tou expanzí textu máš pravdu. Je to, jako když napíši psvmTAB a IDE mi doplní public static void main(String[] args) {}.
Ale ještě lepší by bylo, kdyby doktor zadával data ve strojově čitelné podobě (ať už klikáním nebo psaním a vybíráním položek v nějakém průvodci nebo formou nějakého DSL) a zpráva v přirozeném jazyce by se z těchto dat pouze generovala.
Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
To je mimochodem pozoruhodná myšlenka. Myslíš, že správci kritických systémů by měli psát místo „rm“ „remove“, místo „/usr/local/bin“ „directory user directory local directory binaries“ atd.?
by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti.
Např. já píši všemi deseti pomaleji, než když "datluji" cca šesti prsty. Z psaní všemi deseti mám sice lepší pocit a časem1 se to zlepší, ale s tím "datlováním" mám pořád větší cvik. IMHO je to víc o tom cviku než o počtu prstů -- a pokud i po X letech praxe doktor hledá písmenka na klávesnici, tak bude něco špatně. Jinak by totiž psal rychle i třeba čtyřmi (šesti, osmi) prsty.
[1] dlouho jsem na to kašlal a dodnes mi nepřijde, že by mě ne-psaní všemi deseti brzdilo při práci -- s rychlostí "datlování" jsem spokojený
U textu typu "přečti mnohokrát"A i jen pro zběžné čtení datasheetu by to nefungovalo dobře, ty znaky jsou jakoby schválně zamaskovaný.