Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Univerzita RMIT v Melbourne představila (YouTube) font Sans Forgetica. Čtenář by si měl texty napsané v tomto fontu lépe zapamatovat.
Tiskni
Sdílej:
Tak schválně sám na sobě udělej pokus - převeď si několik A4 neznámého textu do tohoto fontu a zkus si ten text přečíst. Podle mě budeš mít na konci první A4 tak uvařenou hlavu, že na druhou už nebudeš mít ani chuť, natož aby jsi si pamatoval obsah.zkusil sem, vzal sem clanek z root.cz o XML v Pythonu, pro me oboje nezname, nastavil tento font, precetl 1x A4 bez zadrhnuti, pomerne rychle, tedy nelze prelitnout radek, ale musi se jit po slovech, hlavu uvarenou nemam
Nestačilo by to psát ve švabachu? Na co vymýšlet nový font? :-)
Problém těsnopisu je, že typicky zaznamenává fonetiku, potažmo celé fráze, a tak si nejsem jistý adaptací na odbornou terminologiiJo, to mě taky napadlo. Mám o tom ale jen základní představu, takže si vůbec netroufám odhadovat, jak by to šlo pro převážně odborné texty upravit nebo uzpůsobit. Když se na to podívám obecněji ne z hlediska přímo těsnopisu, ale obecně komprese, tak unikátní názvy se prostě komprimují dost blbě. Největší prostor pro zefektivnění by byl, pokud se budeme bavit o tom lékařství, u často se vyskytujících frází typu pacient přichází s obtížemi. Ale spíš než instalovat do ordinací stenotypy (ať už hardwarové nebo softwarové) by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti. Tráví psaním lékařských zpráv nezanedbatelné množství času a u málokoho z nich vidím byť jen správně položené ruce na klávesnici (většinou datlují). Odhadoval bych, že jen tímhle by se dala propustnost zvýšit třeba o 10 %.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu. To už je pomalu, jako když doktor sdílí rentgeny pacientů jako veřejné soubory na ulož.to.
Něco mi říká, že ses absolutně neobtěžoval před odesláním komentáře nabýt nějakou představu o tom, jak to v praxi funguje. Smutné.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Vstupní metody typu T9 nebo algoritmy pro automatické opravy řeší nejednoznačnost (ambiguity) na základě predikce pomocí buď fixního slovníku a vizuální kontroly pisatele (to ostatně platí např. také pro vstupní metody orientálních písem, nebo stochastických metod.
Expanze textu je založená právě na slovníku a rutinně se používá zvláště při zápisu či tvorbě např. právních dokumentů.
Ostatně, běžný expanzní software jako PhraseExpress, potažmo jeho linuxový klon AutoKey, si můžeš rovnou vyzkoušet.
Že v tom někdo může udělat chybu? Ano, může. Stejně jako může myšlenkami zabloudit někam jinam a začít psát něco jiného.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu.
Žhavinka: rozpoznávání řeči se (a) v nemocnicích (aspoň v technicky vyspělejších končinách) rutinně používá, byť třeba ne při interakci přímo s pacientem, ale (b) expertní systémy pro diagnostiku (populární příklad: IBM Watson) už tu s námi také chvíli jsou… překvapivě i ony pracují s analýzou velkých objemů dat.
Automatickým opravám bych tady nevěřil, ale s tou expanzí textu máš pravdu. Je to, jako když napíši psvmTAB a IDE mi doplní public static void main(String[] args) {}.
Ale ještě lepší by bylo, kdyby doktor zadával data ve strojově čitelné podobě (ať už klikáním nebo psaním a vybíráním položek v nějakém průvodci nebo formou nějakého DSL) a zpráva v přirozeném jazyce by se z těchto dat pouze generovala.
Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
To je mimochodem pozoruhodná myšlenka. Myslíš, že správci kritických systémů by měli psát místo „rm“ „remove“, místo „/usr/local/bin“ „directory user directory local directory binaries“ atd.?
by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti.
Např. já píši všemi deseti pomaleji, než když "datluji" cca šesti prsty. Z psaní všemi deseti mám sice lepší pocit a časem1 se to zlepší, ale s tím "datlováním" mám pořád větší cvik. IMHO je to víc o tom cviku než o počtu prstů -- a pokud i po X letech praxe doktor hledá písmenka na klávesnici, tak bude něco špatně. Jinak by totiž psal rychle i třeba čtyřmi (šesti, osmi) prsty.
[1] dlouho jsem na to kašlal a dodnes mi nepřijde, že by mě ne-psaní všemi deseti brzdilo při práci -- s rychlostí "datlování" jsem spokojený
U textu typu "přečti mnohokrát"A i jen pro zběžné čtení datasheetu by to nefungovalo dobře, ty znaky jsou jakoby schválně zamaskovaný.