Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) podle očekávání odmítla nepřátelskou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu Kč). Paramount podle ní neposkytl dostatečné finanční záruky. Akcionářům proto doporučuje nabídku od Netflixu.
Na WhatsAppu se šíří nový podvod, který ovšem vůbec nevypadá jako hackerský útok. Žádná krádež hesla. Žádné narušení zabezpečení. Žádné zjevné varovné signály. Místo toho jsou lidé trikem donuceni, aby útočníkům sami poskytli přístup, a to pouhým provedením toho, co vypadá jako běžný ověřovací krok. Bezpečnostní experti Avastu tento nový typ útoku nazývají ghostpairing, protože útočníci si při něm tiše vytvářejí „zařízení duchů“, které žije uvnitř vašeho účtu.
Český LibreOffice tým vydává aktualizaci překladu příručky LibreOffice Draw 25.8. Tato kniha se zabývá hlavními funkcemi programu Draw, vektorové grafické komponenty systému LibreOffice. Pomocí Draw lze vytvářet širokou škálu grafických obrázků. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace a tým hledá dobrovolníky pro další překlady.
Anthony Enzor-DeMeo je novým CEO Mozilla Corporation. Mozillu převzal po dočasné CEO Lauře Chambers. Vybudovat chce nejdůvěryhodnější softwarovou společnost na světě. Firefox by se měl vyvinout v moderní AI prohlížeč.
Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Vyšlo GDB 7.0. Mezi hlavní novinky patří podpora nových platforem, skriptování pomocí Pythonu, reverzní a víceprocesové debugování. GDB 7 má také nové rozhraní pro kompilaci JIT.
Tiskni
Sdílej:
.
Tyhlety vzdechy nechápu. To jako tvůj super čuper vytuněný Arch (nebo co) bude pomalý moloch, protože máš na disku /usr/bin/python?-)
Já mám na disku kompletní perl kvůli ack-grep. Perl jako programátor nemusím, ale život je moc krátký na to, aby mě něco takového trápilo.
.
Jaky je podle tebe rozdil mezi programem a skriptem?
V Jave taky nejsou programy, ale skripty?
Tak jako tak jste k smíchu
interpretovaným a kompilovaným programovacím jazykemtato kategorizace je uplne zcestna... stejne jako jardikovo rozdelovani na skutecne programy a skripty. jakym zpusobem budem program v danem programovacim jazyce vykonan, neni zavisle na programovacim jazyce. i.e., muzes si vzit libovolny programovaci jazyk a napsat pro nej interpreter a naopak, muzes vzit libovolny programovaci jazyk a napsat pro nej kompiler. zajimava myslenka je, ze i kdyz prelozis program do strojoveho kodu a spustis ho, jedna se stale o interpretaci... sice provadenou procesorem... ale porad to je interpretace. a ted k tem jardikovym nesmyslum... operuje se tu s pojmy, ktere se nikdo poradne neodvazil zadefinovat... zajimalo by me, co si tu kdo predstavuje pod pojmem skript? nicmene, kolegyne wikipedie definuje skriptovaci jazyk jako: ,,A scripting language, script language or extension language is a programming language that allows control of one or more software applications.'' pokud vychazime z teto definice, tak pojmy skript a program nejsou ortogonalni, ale skripty jsou podmnozina programu.
Jako když GWT překladač kompiluje Javu do JavaScriptu (a docela drsně přitom optimalizuje, btw).
Dá se s tím vystačit i u virtuálních mašin – Java je kompilována do bajtkódu, a ten je posléze (na Suním JVM) interpretován, případně adaptivně kompilován do nativního kódu. Taková interpretace nízkoúrovňové instrukční sady může být poměrně efektivní, takže souhlasím, že dneska už tohle dělení moc nemá smysl ani z pohledu výkonu (určitě v případě, že nejde o kritické aplikace), ale pořád se dá dělat a je docela oblíbené
Jinak pochopitelně skript je program, neříkal jsem, že jsou ortogonální pojmy skript a program, ale že je ortogonální rozlišování mezi skriptováním a programováním a rozlišování mezi interpretací a kompilací (protože mám takový dojem, že Jardík tvrdí, že interpretace = skriptování, kompilace = programování, a není v tom sám, podobnou debatu už jsem tu kdysi s kýmsi vedl).
Programming Language Pragmatics definuje kompilaci jako převod mezi dvěma významně odlišnými jazyky (a já dodávám, že ten cílový je obvykle "nižší úrovně"), což se mně osobně líbí, takže ano, X je kompilovaný jazyks tim se da souhlasit... nicmene, podstatna cast me pripominky se tykala toho, ze jestli jazyk XY je kompilovany nebo interpretovany neni primou vlastnosti jazyka. protoze pro jazyk XY muzu napsat i interpreter. vezmeme si jako priklad ze zivota LISP nebo Scheme, to jsou jazyky ke kterym existuji prekladace i interpretry... jsou to interpretovane nebo kompilovane jazyky?
je ortogonální rozlišování mezi skriptováním a programovánímjaky vidis rozdil mezi skriptovanim a programovanim?
protože mám takový dojem, že Jardík tvrdí, že interpretace = skriptování, kompilace = programováníjardika neblokuju jenom proto, abych videl, co za hovadiny je schopen vypotit... :-]]
S tím, že namísto jazyka se myslí jeho obvyklá implementace (u Céčka třeba GCC, ICC, MSVC, i když existují i interprety Céčka, u Javy Sun JVM, který zpočátku interpretuje, i když existují jak plně kompilující JVM, tak JVM plně napsané v Javě, u Ruby CRuby a u Pythonu CPython, i když u obou existují třeba implementace pro JVM i pro CLR, a tak dál). U těch Lispů, pravda, žádná obvyklá implementace neexistuje.
No a to skriptování. Skript je podle mne jednoúčelový program, který si nedělá nároky na obecnost, správné chování za všech možných podmínek, ošetřování chyb, na rozumný výkon (aspoň co do algoritmické složitosti), zkrátka si nedělá hlavu s veškerými rozumnými programátorskými zásadami, naopak je napsaný rychle, "špinavě", funguje (snad) spolehlivě pouze za konkrétních podmínek (které jsou často dány pouze implicitně, potřebami autora), a jeho činnost z velké části sestává z volání existujících programů a kombinace jejich výstupů. Typické skriptovací jazyky jsou unixové shelly. Opakovaným používáním skriptů v různých podmínkách pro různé vstupy ze z nich často stávají "neskripty", "plnohodnotné" programy, a ty psané v shellu (od málo předvídavých autorů) se dočkávají přepisu do jiných jazyků, často těch vysokoúrovňových, dynamicky typovaných, ale použitelných pro dlouhodobý vývoj (Python, Ruby, Perl, Scheme? ).
Asi to pořád říkám špatně, ale skriptování určitě je podmnožinou programování. Naopak rozlišování (mezi skriptováním a programováním) je ortogonální k rozlišování (mezi interpretací a kompilací)jo, aha... no, uz jsem to asi pochopil... nicmene dalo mi to zabrat ;-]
Za výrazy "interpretovaný jazyk" a "kompilovaný jazyk" se (napůl) omlouvám, ale takhle se prostě mluvíja vim, bohuzel pak z toho ma spousta lidi zamotanou hlavu a pak poti hrozne nesmysly jako treba jardik....
No a to skriptování. Skript je podle mne jednoúčelový program, který si nedělá nároky...tak to je husta definice ;-] ale rekl bych trochu ,,fuzzy''. obavam se, ze v pripade tve definice je pojem script jenom synonymem pro slovni spojeni -- ,,jednoucelova prasarna''. ja bych navrhl nasledujici definici, ktera vychazi z definice, co je na wikipedii: ,,A scripting language, script language or extension language is a programming language that allows control of one or more software applications. "Scripts" are distinct from the core code of the application, which is usually written in a different language, and are often created or at least modified by the end-user.'' jinymi slovy... skript je program urceny k ovladani jineho/jinych programu. myslim, ze ta definice asi odpovida... napr. pokud si vezmeme treba ten python, tak pokud jej nekdo pouzije na ovladani GDB je to scriptovaci jazyk, ale pokud v nem ucetnictvi, uz je to ,,opravdovy program''. v pripade scriptovani v shellu je ovladanym programem primo operacni system.
).
Ano, skript je uživatelem napsaný program určený pro běh v jiném existujícím programu. Hostitelský program poskytuje skriptu prostředí k běhu (bez něj nemá skript smysl), skript může číst a měnit jeho stav. Jo, v případě shellu je takovým hostitelem přímo OS.
Když tak nad tím uvažuju, tak to, co jsem napsal v předchozím příspěvku, je vlastně spíš blábol vzniklý na základě mizerných zkušeností s shellovými skripty (vlastními i cizími)
Ještě si říkám, že tohle taky není ideální, protože pak by každá aplikace vlastně skriptovala operační systém a z inkluze by byla rovnost…teto skutecnosti jsem si vedom, ale nechtel jsem to zbytecne rozpatlavat, aby se neztratila puvodni myslenka... v pripade shell scriptovani, by to slo treba doupresnit tak, ze shell scripty slouzi k ovladani ,,zakladnich systemovych sluzeb'' OS. pricemz v tomto pripade by asi definice, co je jeste shell-script a co uz ne, nebyla ,,crisp'', ale ,,fuzzy''...
Jinak gdb je exemplární případ na první pohled nenápadného programu s "primitivním" rozhraním, za kterým se ale skrývá obrovsky mocný nástroj.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.10.2009 22:18
8.10.2009 22:21
8.10.2009 22:42
8.10.2009 22:50
9.10.2009 08:27
c++filt mi stačí.