Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
USA dlouhodobě udržují nepřátelské vztahy s Íránem, a to mj. v podobě sankcí. Trumpova administrativa před rokem jednostranně odstoupila od dohody o íránském jaderném programu a snaží se napětí eskalovat. Sankce nyní výrazně dopadly na uživatele GitHubu (vlastněného Microsoftem), kterým jsou na základě íránské národnosti blokovány účty, jak upozorňují ve svém vzkazu provozovateli. V médiích to zmiňuje např. ZDNet, zároveň s kauzou blokace vývojáře spouštěče her GameHub, Anatolije Kaškina, který žije na Krymu anektovaném Ruskem.
Tiskni
Sdílej:
Pamatuj, že v USA se režim může změnit k lepšímu
Jasně, do jisté míry v to doufám, ale to jim jen tak nedodá na důvěryhodnosti na mezinárodní scéně, když po každých volbách může přijít nějaký „velmi stabilní génius“ a zpřetrhat vazby.
Nehledě k tomu, že…
v Íranu prostě všemu velí nějakej ajatoláh a nepřipustí to
pokud sis nevšiml, tak když si Íránci demokraticky zvolili prezidenta, Američané s Brity ho prostě svrhli (kvůli ropě, jak jinak), a pak dále ovlivňovali tamní záležitosti.
Trump ani Putin nejsou vyloženě zločinci, nejsou to zlí lidé.
To má být vtip, nebo hloupost?
Protože do KGB určitě vstupovali samí hodní lidé a moc vůbec nekorumpuje, ani se dále neprojevuje minulost v KGB. A co se váženého vladaře týče, takové Panama Papers…
Trump je poněkud odlišná kategorie gaunera: sexuální násilí (vazba na Epsteina je zvláště zajímavá), praní špinavých peněz a daňové úniky (odtud balíček žalob v New Yorku), střet zájmů (obchodní zájmy v zahraničí), maření spravedlnosti (Mueller report), nepotismus (Ivanka&Jared),…
Kdyby tam místo Trumpa byl někdo jiný, tak je otázka, jestli by je dokázal krotit a usměrňovat lépe - dost možná právě ne nebo by je v jejich zločinných zájmech ještě podporoval.
…je to kandidát za GOP, která za ním stojí. To je další banda gaunerů. Kdo je v jeho kabinetu? Betsy DeVos (zajímavá vazba také na Erica Prince), William Barr (Iran Contra), Scott Pruitt, Steven Mnuchin,…
To je proti běžnému establishmentu další level.
Jako, můžeš nemít rád Ameriku, ale na internetu je už dost blbců, co jsou schopný kvůli tomu automaticky mít rádo úplný sráče typu PutinaBlbé je, že spousta jedinců má tendenci lézt do zadku některé velmoci a zároveň jinou velmoc odsuzovat. Tento způsob myšlení mi osobně připadá strašně jednoduchý a hloupý, bohužel je však poměrně rozšířený.
Americe nikdo do zadku neleze, s Amerikou prostě sdílíme stejnou kulturu, civilizaci, písmo, vzájemně srozumitelný jazyk.
To jako fakt?
Na západě je to jen nadužívaná urážka, skuteční fašisté jsou tam zcela bez vlivu.
Když pomineme např. Bannonovy klienty, doporučená literatura: The Coming of the American Behemoth (Roberto).
Nepředpokládám ale, že nahodilý pologramotný troll něčemu takovému bude věnovat pozornost.
Zatímco s tou Americkou nemám problém, protože je to našeTo těžko.
Je ti jasné že v oblasti dnešní (komunistické) Číny měly kulturu už v době kdy se na našem území pohybovali lovci mamutů a kromaňonci tu patlali Věstonické venuše.Tos poněkud přestřelil. Věstonická venuše je stará 25~30k let, Čína tak asi 4k. Před 4k lety byla tady doba bronzová a v Číně taky. Čína je zajímavá spíš tím, že má tu kontinuitu, spíš než že by byli nějak drasticky napřed před ostatními. Resp. v některých věcech třeba jo, ale ne tolik, jak si lidi často myslej a taky afaik ten rozmach nastal spíš až později, srovnatelně třeba s antikou...
...se přelévala jedna vlna migrantů za druhouJestli tě správně chápu, tak se snažíš současný problém migrantů bagatelizovat a srovnávat s něčím, co se údajně dělo vždycky. Tady tě ale musím upozornit na zásadní nepochopení historie. Ty historické přesuny obyvatel spočívaly a) v osídlování dosud neosídlených (nebo jen velmi řídce) území b) v obsazování cizího území a vyhnání, vyvraždění nebo zotročení původních obyvatel - kteří se tomu přirozeně bránili a vedli s útočníky válku. Oproti tomu je současné sebedestruktivní vítačství naprosto novým vzorem chování (maximálně se to dá přirovnat k přijetí trojského koně), který je důsledkem degenerace.
Tos poněkud přestřelil. Věstonická venuše je stará 25~30k letDetail ty rýpale. Schválně, do kdy tady Venuše patlali? 0.A.D a naše území bylo obydleno germánskými kmeny (které dobývali Římani). Tak do dob Sámovi říše a Velké Moravy?
Schválně, do kdy tady Venuše patlali? 0.A.D a naše území bylo obydleno germánskými kmeny (které dobývali Římani). Tak do dob Sámovi říše a Velké Moravy?To ani náhodou. Jsi ignorant. Kultura kromaňonců skončila nepojzději před 10k lety, spíš ale ještě o několik tisíc dřív. V době zhruba vzniku Čínské kultury (tj. 2. tis. BC) tady (a v okolí) byla Únětická kultura, která už byla schopna vyrobit poněkud modernější výrobky než plácání z hlíny. Tyhle kultury se s kromaňonci vůbec nedají srovnávat mimo těch technologií už minimálně z toho důvodu, že kromaňonci jsou před neolitickou (zemědělskou) revolucí. To je fundamentálně něco jiného. Jinak co se týče pozdější doby, tj. zhruba 1. tisicíletí BC až do příchodu Slovanů, tak konkrétně o České kotlině jsou ty informace dost nejasné / kusé. Občas nějací Bójové, u kterých ani pořádně nevíme, jestli to byli Kelti nebo něco z vhýchodu s Keltama smíchanýho, později nějaké ty Germánské kmeny, o kterých toho taky moc nevíme. Občas někdo prošel, aniž se usadil, např. Langobardi... Takže to není o tom, že by tady žili nějací primitivní patlači hlíny na úrovni kromaňonců, spíš tu bylo osídlení takové řídké, přechodné, většinou žádná moc velká centra, prostě takovej venkov.
Jinak co se týče pozdější doby, tj. zhruba 1. tisicíletí BC až do příchodu Slovanů, tak konkrétně…Tak v Číně už znali poměrně složité písmo, měli psanou poezii, atd. V porovnání s tím se tady proháněli kromaňonci a neandrtálci. A mám-li být upřímný, nezměnilo se to moc dodnes (viz příspěvek kvůli kterému tohle vlákno vzniklo). Tolik asi pohled na „Východní kulturu“. A Únětickou kulturou to nezachráníš.
V porovnání s tím se tady proháněli kromaňonci a neandrtálci. A mám-li být upřímný, nezměnilo se to moc dodnes
To nedává smysl. Jednak jsou to hrušky a jabka, jednak docházelo ke křížení.
Symboly jako 0x4c61697373657a206661697265 nebo 1010011010 taky samy o sobě nenesou žádný význam – ale vadí to něčemu? Jsou proto špatným nástrojem, který bycho neměli používat?
K tomu je potřeba vyspělá kultura a inteligence. Obrázkové piktogramy, přestože samy o sobě složitější, jsou mnohem jednodušší koncept - ostatně porozumí mu malé dítě mnohem díve než skutečnému písmu
Tohle mi přijde přinejmenším diskutabilní, protože jednoduchým piktogramům a jejich primárním významům jde sice porozumět snadněji (vizuálně připomínají nějaké reálné objekty), ale jakmile dojde na skládání symbolů a nějaké odvozené významy, tak už mi to jednoduché a nenáročné na myšlení nepřipadá.
Ale je to pismo primitivni, abstrakce minimalni - ekvivalentem na zapade jsou spis piktogramy. O vyspele kulture to moc nesvedci.Jejich písmo kóduje slabiky (víceméně), naše kóduje menší zvukové celky. To je asi tak celej rozdíl. Navíc v případě třeba angličtiny je to kódování dost mizerný (hodně nejednoznačný, nelogický). Vlastně je to podobné jako číselné soustavy. Čínské písmo má jakoby větší ten číselný základ. Rozdíl v abstrakci nebo vyspělosti v tom IMO žádný není.
Jejich písmo kóduje slabiky (víceméně),
Čí?
Čínské logogramy nekódují slabiky, ačkoliv čtení je obvykle (ne nutně) jednoslabičné – ostatně mohou mít i vícero různých čtení (nehledě k homofonii) podle kontextu a jazyka (odtud např. kana v japonštině, nebo nakonec i současná existence pīnyīn).
Rather, the writing system is roughly logosyllabic; that is, a character generally represents one syllable of spoken Chinese and may be a word on its own or a part of a polysyllabic word.
Takže podstatné je, že jeden určitý čínský znak znamená jeden určitý pojem a mnohem méně podstatně je, jakými zvuky je prezentován.Mně tohle přijde spíše jako historická zajímavost, podobně jako že písmeno 'A' je původně obrázek hlavy bejka nebo osla nebo čeho. V čínštině je to samozřejmě jiné v tom, že ten znak ten význam stále má, ale mně to právě díky tomu 'básnickému' skládání víceslabičných slov nepřijde až tak relevantní. Když se budu učit čínsky, můžu spolehlivě zjistit význam víceznakového slova z jeho jednotlivých znaků? AFAIK jenom do nějaké omezené míry, ie. budu si to muset ověřovat etc.
Proto také číňani z různých provincií mají často problémy rozumět tomu, co ten druhý říká, ale pokud si budou psát, tak si poruzumí celkem bez problémů - ať už tenhle paznak vyslovujou spíš jako "čaj", nebo jako "tý", tak si pod ním oba představí prakticky totéž.To mi přijde podobné jako třeba vztah francouzštiny a italštiny nebo ostatních románských jazyků (nebo v malé míře i angličtiny). Nebo třeba dánština a švédština...
Což v čínštině prostě neprojde ani omylem a neumím si představit Oprázky z čínské historjeNo jo, ale vem v úvahu že Oprásky jsou specifická záležitost pro 10 mega lidí. Pro nějakou podobně malou spefickou oblast v Číně to nejspíš bude fungovat taky.
Zato výslovnost těch znaků moc neznamená a stejně znějící slova mohou znamenat hodně rozdíl významu, podle znaků, ze kterých jsou složeny.Jestli to dobře chápu, tak to jsou homonyma. Což máme v češtině taky: Třeba klasika mít vs mýt, v angličtině třeba cue vs q vs queue atd. Je teda pravda, že v češtině jich je moc není, v angličtině jich bude víc... Ale jinak celkově chápu tu pointu, že ty znaky nesou význam. Díky za obsáhlé vysvětlení...
Když se budu učit čínsky, můžu spolehlivě zjistit význam víceznakového slova z jeho jednotlivých znaků?
Když se budeš učit, asi začneš více méně radikály.
No jo, ale vem v úvahu že Oprásky jsou specifická záležitost pro 10 mega lidí. Pro nějakou podobně malou spefickou oblast v Číně to nejspíš bude fungovat taky.
Nebo v praxi švýcarská ortografie.
Když se budu učit čínsky, můžu spolehlivě zjistit význam víceznakového slova z jeho jednotlivých znaků? AFAIK jenom do nějaké omezené míry, ie. budu si to muset ověřovat etc.Jak říkal Kolíbáč, u víceznakových "slov" je první znak radikál, který nemá význam (resp. asi nejspíš má) a slouží právě k tomu aby si doslovný význam našel ve slovníku a mohl si ho bezpečně ověřit
Tak v Číně už znali poměrně složité písmo, měli psanou poezii, atd.To Evropě taky, stejně jako na dalších místech. Čínské písmo je jen o málo starší než fénická abeceda, ze které vzešla latinka, a je naopak (afaik) mladší než třeba Liner A z Kréty. V Egyptě nebo Sumeru měli písmo ještě o dost dříve než v Evropě i Číně. Porovnání pouze s oblastí české kotliny nebo centrální Evropy IMO nedává moc velký smysl vzhledem k velikosti Číny a ke geografickým a fyzikálním podmínkám (zima, menší řeky, ...). Ono v té Číně někde ve vnitrozemí trochu dál od Žluté řeky určitě také najdeš oblasti, které byly zaostalé ještě staletí po rozmachu v teplé, úrodné oblasti na dolním toku jedné z jejich velkých řek.
V porovnání s tím se tady proháněli kromaňonci a neandrtálci.Neandrtálci jsou ještě starší záležitost, s lidmi označovanými jako 'kromaňonci' se už nesetkali (pravděpoobně). Mezi posledními neandrtálci a Věstonickou Venuší je nějakých 10~15k let. O neandrtálcích například ani nevíme, jestli uměli mluvit, příp. do jaké míry. Přijde mi, že historii před 0 AD splácáváš do jednoho/dvou tisicíletí...
A mám-li být upřímný, nezměnilo se to moc dodnes (viz příspěvek kvůli kterému tohle vlákno vzniklo). Tolik asi pohled na „Východní kulturu“.Kontext vlákna jsem moc neřešil, sorry. Podle mě ten člověk, na kterýho jsi reagoval, je troll. Čínskou historickou a v některých věcech i současnou kulturu osobně docela obdivuju (podobně třeba i indickou nebo jiné) a souhlasil bych, že v něčem / v některých dobách napřed byli. (Konkrétně před českou kotlinou napřed byli určitě, ale to je porovnání, které IMO moc nedává smysl.) Reagoval jsem kvůli té přestřelenosti toho porovnání, ani ne tak, že bych nějak nesouhlasil v kontextu vlákna...
Jestli ti to doteď nedošlo, tak je to zcela vědomě naschvál. Ty si jediný detailista co do to furt ryje.Neandrtálci jsou ještě starší záležitost, s lidmi označovanými jako 'kromaňonci' se už nesetkali (pravděpoobně). Mezi posledními neandrtálci a Věstonickou Venuší je nějakých 10~15k let. O neandrtálcích například ani nevíme, jestli uměli mluvit, příp. do jaké míry.
Přijde mi, že historii před 0 AD splácáváš do jednoho/dvou tisicíletí...
americkou vojenskou lobby
Invaze do Íráku nestačila?
ládoval se hamburgery
Jo, hamburgery. Co třeba jižanská forma křesťanství? Víš například, že „grahamový rohlík“ pochází od Sylvestera Grahama, který jej vynalezl za účelem omezení masturbace strávníků?
At that time no vote or referendum took place, and Crimean population had no say in the transferV roce 1991 se konalo referendum, ve kterém si obyvatelé Krymu odhlasovali, že chtějí být autonomní SSR nezávislou na Ukrajině. Na to ale nedošlo, protože se Sovětský svaz krátce na to rozpadl a nestihlo se to. Krym se pak stal autonomní republikou v rámci Ukrajiny.
Tak by možná stálo za to zamířit ještě víc do historie a připomenout si, co tam Rusáci udělali s původními obyvateli - Tatary. Ty rozmetali různě po SSSR a nahradili je vlastním obyvatelstvem. Když se Tataři mohli konečně po desítkách let vrátit, bylo to v počtu, že už je z nich menšina, která nic nezmůže. Odstranit původní obyvatele, dovést tam své a prohlásit "Tato země je naše" je taky super. Co takhle napravit tuto historickou křivdu a vrátit Krym Tatarům, kteří mimochodem chtějí být součástí Ukrajiny? Co tím chci říct: každá ze stran si dokáže najít tu svoji historickou křivku, kterou si svoje kroky obhájí.
Strana, která na Krymu prosazovala připojení k Rusku, měla do té doby 2 % v tamním parlamentu. Pak se tam objevili zelení mužíci, tato strana se dostala k moci, parlament pod hlavněmi samopalů odhlasoval referendum, které bylo naprosto v šibeničním termínu, přičemž protistrana nedostala vůbec prostor na nějakou kampaň. Stačilo jenom někde vyvěsit ukrajinskou vlajku a šel jsi do krimu nebo ses rovnou ztratil. Stoupenci Ukrajiny utekli nebo raději drželi hubu a krok. V takové atmosféře má probíhat regulérní referendum, které má určit povahu země? To byla normální agrese, kdy agresor okupuje kus jiné země, to referendum bylo jenom divadlo pro domácí ruské publikum, aby si mohli říct "nejsme žádní agresoři, vlastně jsme je přišli zachránit". Pro mezinárodní publikum to nebylo, protože to prostě musí každý prokouknout. Že tam byli demonstrace na podporu Ruska apod.? No, Hitlera v Sudetech taky vítali nadšené davy a nemůžeme říct, že obsazení Sudet bylo úplně cajk, že?
každá ze stran si dokáže najít tu svoji historickou křivku, kterou si svoje kroky obhájí.S tímhle souhlasím, ono revidovat historii nemá moc cenu, nejde dost dobře určit hranici, až jak hluboko bychom se měli vracet. Stejně tak nemá cenu se pořád vracet ke kolonialismu, nebo u nás k Rakousku-Uhersku, německé okupaci, ruské okupaci... Chci tím říct, že to není tak černobílé, jak se nám snaží tvrdit "naše" (resp. spíš pro-bruselská) média. Stačilo málo v tom roce 1991/1992 nebo v roce 1954 a vůbec bychom tuhle diskusi nevedli, protože Krym by prostě byl ruský a nikdo by to dneska neřešil. Těm "novinářům" ve skutečnosti o nějaké Tatary nebo Ukrajince vůbec nejde - z těch zpráv je evidentní, že je za tím snaha očernit Rusko za každou cenu. A nesmíme zapomínat, kdo ten konflikt zažehl - za Majdanem byla snaha EU exportovat svůj politický systém na Ukrajinu, nejprve ji destabilizovat, rozvrátit, a pak vysát. Část Ukrajinců tomu naivně tleskala a část ne, tak to dopadlo, jak to dopadlo.
No, Hitlera v Sudetech taky vítali nadšené davy a nemůžeme říct, že obsazení Sudet bylo úplně cajk, že?Zrovna Hitlera do toho raději netahej, protože to pro Tatary není zrovna lichotivá souvislost:
V lednu 1942 byla z tatarských dobrovolníků zřízena v Simferopolu jednotka spadající pod SS Einsatzgruppen, která se podílela na vraždění krymských Židů.
Popravdě už začínám ztrácet jistotu, jestli máš jen vymydlenou hlavu z různých aeronetů nebo trollíš.
Důkazem toho, že o to víš velké kulové, budiž, že zrovna fanoušci Šachtaru Doněck se zapojili do ukrajinských dobrovolnických oddílů, takže bojovali/bojují přesně na opačné straně, než nám tady tvrdíš
Podívejme se na to trochu z nadhledu. Já tomu Kobyláčovo postoji celkem i rozumím, neb jde z velké části i o postoj Eurokolchozu a jeho bolševických aparátčíků v čele polobolševičkou, bývalou totálně nechopnou ministryní wehrmachtu, Luftwafe a Kriegsmarine Flinten Uršulou. Abych neplácal do větru, jde o tyto přední bolševické aparátčíky a aparátčice: Soudruha Charlese Michela z Belgie, předsedu Evropské rady a dále příznivce muláhů španělského soudruha Josepa Borrella, šéfa zahraniční politiky EU, který nahradil italskou komunistku Morgereiniovou. Pak ještě jistá dánská soudružka, Margrethe Vestager a další.
Takže ano, Eurosojuz má v Íránu své zájmy (hlavně ekonomické). Na druhé straně je tu USA se svým chráněncem Saúdskou Arábií, která je i regionálním soupeřem Iránu. Mezi tyto dvě země lze postavit rovnítko s tím, že Irán je možná o fous lepší. V Iránu je alespoň nějaký politický systém nebo jeho imitace a nějaké volby. V Saúdské Arábii je, soudruzi, akorát šaría a středověk. I ten Hizballáh je jakž takž schopná armáda, která je schopná vyhnat i Izraelce, když okupovali Jižní Libanon oproti nějakému sunnitskému hadrákovi, který se akorát odpálí na tržišti. A řeknu vám, soudruzi, že až získá atomovou zbraň Saúdská Arábie ( k tomu není daleko), bude to průser dalekosáhlých rozměrů o dost větší než Irán (Irán je co se týče jádra alespoň pod nějakým dohledem a kontrolou). Jen Irán má tu smůlu, že neskáče podle toho, jak USA píská, toť vše.
Ano, GitHub začal blokovat uživatele z konkrétních zemí (podle toho článku/repozitáře dokonce nejen v těch zemích, ale na základě původu). Proč? Protože legislativa. Ale taková legislativa je tu už dlouho… Proč eskalace? Aha?Můj pohled: Zprávička končí před tím prvním 'proč'. Pokud máš potřebu analyzovat důvody pro $zprávičku a zveřejňovat své závěry, od toho jsou komentáře, případně blogy.
Můžeš před fakty o příčinách zavírat oči, ale to je tvůj problém.False dilemma.
Příčinou je geopolitika.No vidíš, stačí tři slova.
Můžeš před fakty o příčinách zavírat oči, ale to je tvůj problém.Každý kdo sleduje zprávy o příčinách ví. Pokud někdo zaspal, tak bohatě stačí kratičké nakopnutí typu "kvůli eskalujícímu napětí mezi USA a Íránem". Cokoliv víc je (v krátké zprávičce) prostě urážka inteligence čtenáře. Tedy pokud to skutečně myslíš vážně a chtěl jsi lidi "poučit". Pokud jsi chtěl prostě napsat politicky nekorektní zprávičku abys někoho nasral (trigger), tak s tím prosím běž na vhodnější místa.
Pokud je ten obsah dostatečně zajímavý, tak ho ostatní budou kopírovat (a v případě distribuovaných VCS je to triviální) a v případě, že by původní zdroj (tvůj server) zanikl, objeví se někde nový. Pokud je to tvoje dílo zajímavé méně, tak se s někým explicitně domluv, ať ti to zrcadlí, to není až takový problém. Případně někam schovej schránku, kde budou klíče a hesla a pověř někoho správou tvé digitální pozůstalosti, pokud se tedy chystáš v nejbližší době umřít.
Jinak mi to přijde spíš jako takové plané teoretizování, připravování se na situaci, která pravděpodobně nenastane, a hledání důvodů, proč něco nejde, místo způsobů, jak to udělat.
připravování se na situaci, která pravděpodobně nenastaneHovorit o smrti jako o situaci ktera pravdepodobne nenastane? wow...
Třeba repo.or.cz (ČR) nebo pak puszcza.gnu.org.ua (Ukrajina) a klasicky savannah.gnu.org + savannah.nongnu.org (ty jsou sice v USA, ale provozované FSF). Ale sám jsem si radši rozjel vlastní hosting a zajímavé zdrojáky zálohuji k sobě.
Jako kdybych to neříkal, třeba zrovna nedávno tady: JEP: 357.
Jinak co se týče:
Github do not ban us from open source world
doprošovat se nějaké korporace je nesmysl. Ponaučení z toho je jasné (pro ty, kterým to nedošlo už dávno) a distribuované verzovací systémy k tomu přímo vybízejí: provozovat svobodný software na vlastní infrastruktuře a nepodepisovat smlouvu (kterou většina uživatelů stejně ani nečetla) s nějakou třetí stranou.
Měli jste poslouchat GNU/FSF: GNU Ethical Repository Criteria Evaluations a nemuseli byste teď kňourat:
- Does not discriminate against classes of users, or against any country.
- Permits access via Tor (we consider this an important site function).
- The site's terms of service contain no odious conditions.
Mimochodem zajímavě vypadá Pijul a pro Git existují nějaké pokusy o P2P/DHT decentralizaci.
Tvoje vlastní instance bude analogicky podléhat legislativě státu, kde se bude nacházet.
Výhodou spousty malých nezávislých provozovatelů je to, že se s nimi stát jen tak nedomluví a musel by je řešit jednotlivě. V případě centralizace typu GitHub/Microsoft jim stačí zatlačit na jednu firmu nebo jim třeba nabídnout i nějakou protislužbu, např. podporu při průmyslové špionáži v zahraničí, a ta firma jim může vyjít vstříc i nad rámec zákona. Dělat tohle s malými firmami prakticky nejde, protože vždy by se našel někdo, kdo by to rozkecal. Dalším stupněm jsou anonymizující P2P sítě, u kterých ani není vidět, kde co běží a kdo to konkrétně provozuje… ale pro začátek stačí menší (byť centralizovaní) provozovatelé, kterých je hodně. Lidi pak mají, co si zaslouží – když se chovají jako idioti, nečtou smlouvy, které podepisují, a předávají svoje data k centralizaci, tak se pak nemůžou divit.
Zbytek už jsou jen tvoje klasické levičácké žvásty, kterými akorát děláš ostudu a spíš nahráváš tomu, že lidi začnou fandit radši těm údajným „fašistům“, než aby byli na jedné lodi s tebou.
Lidi pak mají, co si zaslouží – když se chovají jako idioti, nečtou smlouvy, které podepisují, a předávají svoje data k centralizaci, tak se pak nemůžou divit.Přemejšlim, kolik let se ti tu už snažim vysvětlit, že ano, tohle je přesně to, co lidé dělají...
Má to i výhody, např. Čínská lidová republika prozatím rezignovala na blokování GitHubu, protože by to omezilo konkurenceschopnost tamních vývojářů, a tak toho sociálního aspektu mohli právě tamní vývojáři využít.Tohle jsem nepochopil už když se to řešilo tehdy s Wikipedií: proč Čína anglickou Wikipedii jednoduše nezmirrorovala, nepromazala nevhodné články a originál nezablokovala? Dokonce se to dá díky použité licenci udělat legálně, kdyby je to trápilo. U GitHubu pokud jde o možnost kopírovat cizí kód to jde úplně stejně, jediné trochu složitější by bylo i umožnit přispívat a zadávat bugreporty. Vlastně to vypadá, že na to přišel teprve minulý týden Kazachstán.
.fsb.ru
.
Vždyť to reálně na nic dopad nemá...
Na to jsi přišel jak?
Přinejmenším to zabírá a ruší prostor.
ČR sama o sobě
Klub přátel czexitu?
Kdo z euroskeptiků si připouští, že možná podlehl Ruské propagandě?Pokud z toho zrovna osobně nemá prospěch? Russian interference in the 2016 Brexit referendum Marginální hnutí Referendum o EU dostalo 18 milionů korun. Dárce skrývá spleť firem v daňových rájích Okamurova matrjoška. Kde se vzaly ruské vazby …
Před časem jsem přemohl, překonal odpor a chvíli se vydržel dívat na předvolební eurodebatu spitzenkandidátů. Mezi záplavou vítačů, eurobolševiků a klimatokněží působil Zahradil jako jediný, kdo má mozek v hlavě.
Nakonec nám z toho vylezla Flinten Uršula von Lyen Bilderberg, která vůbec na předsedkyni Nejvyššího sovětu nekandidovala. --->>>
NATO? To je ta idea, že Trump spolu s Velkou Británií (Brexit)
Takže eurowehrmacht s Flinten Uršulou? Krom toho, že to není vůbec dobrý nápad, nechat si hrát bruselistánské nýmandy ještě s vojáčky vzniká zásadní otázka proč a nač. Jelikož Eurokolchoz proti vnějšímu nepříteli nikterak nebojuje, naopak si ho sám dováží domů na lodích neziskovek, tak tady vzniká důvodné podezření, že zamýšleným záměrem bude boj proti nepříteli vnitřnímu a že bychom se teoreticky mohli dočkat internacionální pomoci.
Jestli bude eurowehrmacht řídit Flinten Uršula jako klasický wehrmacht, no tak potěš kládu. Ne, že by mě to nějak pohoršovalo, že wehrmacht je v rozkladu. Naopak. Je třeba mít stále na zřeteli, že Německo bylo, je a bude největším ohrožením pro Evropu. A že Luftwafe nelítá je mi celkem jedno. Adeptka na stříbrný MutterkreuzUršula, může, když na to přijde, lítat třeba na koštěti.
Na přímou akci dříve či později dojde, ale tobě se to asi líbit nebude.
To dělají i tvoje příspěvky.
Mimochodem navštěvujete někdo diskuse na Novinkách? Přijde mi, že se tam poslední dobou trochu změnila atmosféra a objevuje se tam celkem dost rusofobů a asi i havloidů nebo jak to nazvat. Nemám to nijak podložené, ale moc se mi nezdá, že by se složení diskutérů jen tak zničeho nic změnilo. Že by nastoupila nějaká probruselská trollí farma?
Rovněž souhlasím s odstraněním neokonzervativců, fašistů a podobné svoloče.Chudáku, byl bys zabanován v první vlně...
The Network effect endangers the healthy competitive environment where particular providers offer their service, and leads to monopoly and eventually harms the users/customers. (...) But sum of such unintentional decisions across the individual members of the society leads to significant changes on the market and it subsequently affects the society and all its members.Takže tu víru v trh jsi přehodnotil? Protože tohle je celkem hezké shrnutí důvodů, proč volný trh nefunuje. (Resp. alespoň některých důvodů.)
Měli jste poslouchat GNU/FSF: GNU Ethical Repository Criteria Evaluations a nemuseli byste teď kňouratSuper. Být abclinuxu v dobách většího rozmachu, tohle bych si snad i dal do patičky nebo něco...
Takže tu víru v trh jsi přehodnotil?
Jasně, že nepřehodnotil. Jak bych mohl?
Protože tohle je celkem hezké shrnutí důvodů, proč volný trh nefunuje. (Resp. alespoň některých důvodů.)
Hodnotit to jako nefunkčnost/selhání trhu je důkazem nepochopení toho, co to trh je.
Jinak, tyhle diskuse a informování ostatních účastníků jsou normální součástí trhu. A buďme rádi za to, že žijeme ve svobodné tržní společnosti, kde tohle dělat můžeme.
Nicméně pokud se kolem tebe budou vyskytovat idioti v příliš velké míře, je úplně jedno, jestli je to trh, demokracie, socialismus nebo cokoli jiného – blbě na tom budeš tak jako tak.
Super. Být abclinuxu v dobách většího rozmachu, tohle bych si snad i dal do patičky nebo něco...
Vždyť tohle je klasika, děje se to znova a znova. Někdy se k tomu píše: „RMS měl zase pravdu“. Lidi ho považují za blázna a pak se za pár let ukáže, že blázni byli oni.
versusTakže tu víru v trh jsi přehodnotil?Jasně, že nepřehodnotil. Jak bych mohl?
Někdy se k tomu píše: „RMS měl zase pravdu“. Lidi ho považují za blázna a pak se za pár let ukáže, že blázni byli oni.Co z toho si mám vybrat?
Myslíš, že dva lidé mohou mít 100% názorovou shodu? (aniž by ten jeden jen nekriticky nepřijímal názory toho druhého) Myslíš, že nelze podporovat někoho, s kým 100% názorovou shodu nemám?
A buďme rádi za to, že žijeme ve svobodné tržní společnosti, kde tohle dělat můžeme.Být to pouze na rozhodnutí trhu, možná (z mého pohledu pravděpodobně) bychom nemohli
Nicméně pokud se kolem tebe budou vyskytovat idioti v příliš velké míře, je úplně jedno, jestli je to trh, demokracie, socialismus nebo cokoli jiného – blbě na tom budeš tak jako tak.Můžeš to vzít tak, že RMS/GNU/FSF/whoever prostě v konkurenci s Githubem prohráli (alespoň zatím). Můžeš se zlobit a označovat lidi okolo za idioty jak chceš, ale nic tím nezměníš. Jinak když už si tolik stěžuješ na idioty okolo, možná by nebylo špatné říct, co bychom teda podle tebe měli udělat, aby byla situace lepší. Kritizovat je snadné. Pro jistotu připomenu, že odpovědí na tohle není to, co obvykle píšeš, tj. něco jako "Lidi by neměli používat Github a měli by používat svobodné decentralizované technologie" atd. - to je totiž pouze zopakování toho cíle, to už víme.
Být to pouze na rozhodnutí trhu, možná (z mého pohledu pravděpodobně) bychom nemohli
Ty nejhorší věci se právě dějí v důsledku státní regulace a socialismu. Viz např. ten celostátní MITM v jedné ne příliš vzdálené zemi. Nebo třeba povinnost vydávat šifrovací klíče k diskům či snaha o cenzuru.
V případě svobodného trhu jednak nelze něco takto plošně shora zakázat a jednak máš mnohem větší šanci, že pro nějakou firmu budeš představovat zajímavý segment trhu a bude ti ráda poskytovat svoje služby. A v neposlední řadě máš možnost se dát dohromady s dalšími lidmi sdílejícími stejné hodnoty a založit firmu (či družstvo) vlastní.
Režim, který tu dlouhodobě prosazuji, tě nebude trestat/omezovat, dokud nepoškozuješ ostatní (nezasahuješ do jejich negativně definovaných práv), takže v něm tuhle možnost máš a nikdo ti ji nemůže vzít (a pokud by se o to pokusil, tak by se za tebe postavil stát, protože by šlo o zásah do tvých negativně definovaných práv).
Provozovat si vlastní fyzický server v profesionálním datacentru na páteřní síti si může (i v našem současném státě) dovolit i jednotlivec (byť pro něj je to trochu předimenzované), takže pro nějakou menší skupinku lidí to už vůbec není problém. A kdyby se provozovateli tvého datacentra nelíbilo, co děláš, pořád máš velkou šanci, že tě jeho konkurence ráda přijme jako zákazníka. Pokud se ale nebude něco líbit státu a zakáže to, jsi na tom o dost hůř.
Můžeš to vzít tak, že RMS/GNU/FSF/whoever prostě v konkurenci s Githubem prohráli (alespoň zatím).
My jsme ale neprohráli (celkově vzato). Naopak – dneska mám počítač plný svobodného softwaru a můžu s ním dělat mnohem víc než na začátku (což v mém případě byl začátek 90. let – a tehdy jsem měl počítač plný proprietárního softwaru a umožňoval zlomek toho, co ten dnešní). Kromě toho mám i jeden počítač s otevřeným hardwarem – OpenPOWER – a pár menších desek s RISC-V. Teprve to začíná, většina mých počítačů je stále uzavřený hardware, ale ty otevřené už jsou normálně dostupné na trhu, není to nějaká utopie a vzdálená nejistá budoucnost. Ano, pořád jsme na začátku, ale situace se vyvíjí správným směrem.
Co se týče přispívání do svobodného softwaru – nedávno jsem zrovna posílal jeden malý patch do Tomcatu – klasicky přes e-mailovou konferenci a Bugzillu – žádnou smlouvu s GitHubem jsem k tomu podepisovat nemusel.
Dneska se i firmy jako Microsoft tváří, že „mají rády open-source a linux“ – sice je to z jejich strany falešné a prostý kalkul s postranními úmysly – ale už jen to, že to musí dělat a že je k tomu trh dotlačil znamená, že jsme rozhodně neprohráli.
co bychom teda podle tebe měli udělat, aby byla situace lepší. Kritizovat je snadné. Pro jistotu připomenu, že odpovědí na tohle není to, co obvykle píšeš, tj. něco jako "Lidi by neměli používat Github a měli by používat svobodné decentralizované technologie" atd. - to je totiž pouze zopakování toho cíle, to už víme.
Stejně jako suma hloupých/nevědomých rozhodnutí může vychylovat situaci špatným směrem, tak ji lze i sumou malých správných rozhodnutí napravovat. Ten můj e-mail v konferenci OpenJDK sice sám o sobě nic nezmění, ale čím víc lidí se takhle vysloví, tím lépe – naopak když budou mlčet, tak se situace bude jen zhoršovat. Samo se to neopraví (a už vůbec nemá smysl čekat, až za tebe něco udělá stát). Zkus schválně někomu napsat: „poslal bych vám patch, ale protože je přijímáte jen přes GitHub, se kterým nebudu podepisovat smlouvu (+odkaz na důvody a vysvětlení), tak máte smůlu“ – když budeš první takový, tak tě budou mít za blázna a tvůj e-mail skončí v koši, ale když bude takových lidí přibývat, tak se začne situace měnit. Důležité je začít.
The OpenPower Foundation — a nonprofit led by Google and IBM executives with the aim of trying to “drive innovation” — has set up a collaboration between IBM, Chinese company Semptian, and U.S. chip manufacturer Xilinx. Together, they have worked to advance a breed of microprocessors that enable computers to analyze vast amounts of data more efficiently. Shenzhen-based Semptian is using the devices to enhance the capabilities of internet surveillance and censorship technology it provides to human rights-abusing security agencies in China, according to sources and documents. A company employee said that its technology is being used to covertly monitor the internet activity of 200 million people.A Čína tyhle technologie ráda exportuje.
V případě svobodného trhu jednak nelze něco takto plošně shora zakázat a jednak máš mnohem větší šanci, že pro nějakou firmu budeš představovat zajímavý segment trhu a bude ti ráda poskytovat svoje služby. A v neposlední řadě máš možnost se dát dohromady s dalšími lidmi sdílejícími stejné hodnoty a založit firmu (či družstvo) vlastní.Tohle už jsme řešili 156×, nic z tohohle reálně fungovat nebude nebo ne dlouho, protože volný trh vede ke vzniku monopolů/oligopolů, kartelových dohod etc. IIRC na tohle jsi nikdy nebyl schopen adekvátně odpověděť. Teda kromě non-odpovědí jako např. "může za to regulace" (ne, nemůže a/nebo v některých segmentech nemůžeme regulaci nemít) a "lidi se musí změnit" (dobře, ale v tom případě bude dobře fungovat i komunismus a X dalších systémů).
Dneska se i firmy jako Microsoft tváří, že „mají rády open-source a linux“ – sice je to z jejich strany falešné a prostý kalkul s postranními úmyslyJak postranní úmysly? Ty firmy maximalizují svůj zisk. Chovají se zcela přesně v souladu s volným trhem, a tedy dle tvé teorie správně. Je zajímavé, že na jednu stranu chceš pro lidi a firmy svobodu v rozhodování, ale zároveň když se rozhodují způsobem, který se ti nelíbí, tak si tady na to stěžuješ a označuješ je za idioty.
ale když bude takových lidí přibývatTady mi přijře, že stále tak trochu argumentuješ kruhem - dosažení cíle jsi víceméně podmínil dosažením cíle. Jinak nemyslim si, že by z něčeho jakkoli plynulo, že když např. já odmítnu poslat pull request na GitHubu, tak se ke mě začnou přidávat další lidé. Indeed, v praxi IMO pozorujeme že tohle se neděje. Kdyby tohle fungovalo, Linux by už za ta desetiletí neměl na desktopu stále konzistentně mizivé procento.
Potenciál téhle diskuse vidím spíše tady: #115 a nechci to tu moc zasírat politikou, ale tobě ještě odpovím.
V případě svobodného trhu jednak nelze něco takto plošně shora zakázat a jednak máš mnohem větší šanci, že pro nějakou firmu budeš představovat zajímavý segment trhu a bude ti ráda poskytovat svoje služby. A v neposlední řadě máš možnost se dát dohromady s dalšími lidmi sdílejícími stejné hodnoty a založit firmu (či družstvo) vlastní.Tohle už jsme řešili 156×, nic z tohohle reálně fungovat nebude nebo ne dlouho, protože volný trh vede ke vzniku monopolů/oligopolů, kartelových dohod etc. IIRC na tohle jsi nikdy nebyl schopen adekvátně odpověděť.
Když budeš mít v demokracii třeba 30 % hlasů, tak tě stejně většina krutě přehlasuje a budeš mít smůlu. Ale když tvoje zájmová skupina bude na trhu představovat byť jen 10 % zákazníků, tak máš pořád hodně velkou šanci, že pro nějakého dodavatele to bude zajímavé a bude vám rád poskytovat služby nebo pro vás vyrábět. Nebo s takovým množstvím lidí hravě založíš akciovku či družstvo.
I kdybys byl naprostý úchyl, kterých je v populaci ani ne jedno promile, a chtěl třeba vibrátor, který se strká do ucha a barevnými LEDkami ti psychedelicky bliká do očí, tak si prostě navrhneš desku plošných spojů (nebo někomu zaplatíš, aby ti ji navrhl), objednáš skrze formulář na webu, zaplatíš a za pár dní to máš doma. Je úplně jedno, kolik lidí jako ty je – klidně můžeš být sám, ale dokud funguje svobodný trh, tak to pořád můžeš udělat a není to ani moc drahé.
Teda kromě non-odpovědí jako např. "může za to regulace"
Pořád lepší než se u všeho vymlouvat na nějaké historické kolonialisty. Nicméně všimni si, že já obvykle nevolám o nějaké kompenzaci a protiakci ze strany státu (byť stát za ten špatný stav často ve větší či menší míře může), ale primárně mi jde o to, aby stát jen přestal škodit a řešení pak hledám v rámci soukromého sektoru a na dobrovolné bázi, kde nikdo nebude do ničeho nucen, a bude na něm, zda se do nápravy zapojí nebo ne. Ano, může to trvat déle, ale je to čistější a správnější metoda, než hledat nějaké „zkratky“ ve formě státních zásahů. Mimo jiné tenhle přístup zaručuje, že nikomu nebude ublíženo a kdokoli může paralelně s tím hledat svoje vlastní řešení (a třeba ho i prosadit, když bude lepší) tzn. pluralita.
"lidi se musí změnit" (dobře, ale v tom případě bude dobře fungovat i komunismus a X dalších systémů).
V tomhle je právě zásadní rozdíl. Na trhu se lidi „musí“ změnit ve vlastním zájmu – takže vlastně nemusí (jen tím zhorší/nezlepší svoji situaci). Zatímco u různých komunismů nebo fašismů by se ti lidé museli změnit, nikoli ve vlastním zájmu, ale v zájmu toho aby ten systém kolem nich vůbec fungoval. (zatímco trh funguje nezávisle na optimálnosti rozhodnutí jednotlivých aktérů)
Pokud jde o případy, kdy na tebe nepřímo dopadají chybná rozhodnutí jiných lidí (viz třeba ten GitHub), je to většinou o nějaké míře nepohodlí nebo mírně vyšších nákladech (všimni si, že mne nikdo nezavírá do koncentráku nebo nemusím chodit kanály kvůli tomu, že jsem nepodepsal smlouvu s GitHubem nebo Facebookem), je to řešitelné a pořád je moje situace řádově lepší než v případě, že by se proti mně obrátil stát (viz začátek tohoto komentáře).
Jak postranní úmysly? Ty firmy maximalizují svůj zisk.
Maximalizace zisku je v pořádku, ale neměl by ses tváři jako něčí kámoš, když jdeš ve skutečnosti proti němu a máte konfliktní zájmy a naprosto odlišná východiska a metody práce/podnikání.
Je zajímavé, že na jednu stranu chceš pro lidi a firmy svobodu v rozhodování, ale zároveň když se rozhodují způsobem, který se ti nelíbí, tak si tady na to stěžuješ
Já si stěžuji třeba na to, že stát vyhazuje naše peníze za proprietární software nebo ho učí na školách a tím ho podporuje. Co si dělá Microsoft je mi celkem jedno a nemám potřebu do jeho činnosti v zásadě zasahovat. Ať si svoje produkty a služby na trhu klidně nabízí, proti tomu nic nemám, je to jeho právo. Na druhé straně já mám zase právo nabízet něco jiného a sdílet informace a šířit názory.
a označuješ je za idioty
Tohle je otázka vhodné komunikační strategie. Je samozřejmě pravda, že když chceš někoho přesvědčit a získat na svoji stranu, tak není dobré mu nadávat. Nicméně v kontextu téhle diskuse je ten výraz přiměřený. Objektivně vzato: když se někdo bude při zatloukání hřebíků opakovaně mlátit do prstu nebo opakovaně sahat na horká kamna, tak jak bys ho nazval?
I kdybys byl naprostý úchyl, kterých je v populaci ani ne jedno promile, a chtěl třeba vibrátor, který se strká do ucha a barevnými LEDkami ti psychedelicky bliká do očíOld.
ale dokud funguje svobodný trh, tak to pořád můžeš udělat a není to ani moc drahé.No v tom je přesně ten problém - že ten svobodný trh takhle moc dlouho nefunguje. Velcí hráči si to rozeberou a začnou šikanovat menší firmy, obyčejné lidi i stát. Na trh pak nevstoupíš s malou firmou, protože barrier to entry, která bývá těmi velkými i podporována. Velké firmy se obecně mohou i chovat jako malé státy. A ty největší dokonce ani nejsou až tak malé státy.
Na trhu se lidi „musí“ změnit ve vlastním zájmu – takže vlastně nemusí (jen tím zhorší/nezlepší svoji situaci).Ano, to je přesně ten problém: Teorie svobodného trhu předpokládá, že lidé se ve vlastním zájmu změní. To se ale realisticky bohužel neděje. Jinak nepřijde mi to jiné oproti tomu komunismu: Tam by ta změna přece taky byla ve vlastním zájmu.
Maximalizace zisku je v pořádku, ale neměl by ses tváři jako něčí kámoš, když jdeš ve skutečnosti proti němuProč ne? Zákon nic takového nevyžaduje, tzn. pokud mi to pomůže v mé pozici, tak tohle je dle svobodného trhu, kde maximalizuju svůj zisk, dobrá taktika. Já tě podezřívám z toho, že jsi dobrý člověk se silným smyslem pro fair play, který tak trochu předpokládá, že na trhu se budou firmy chovat ve stejném duchu. Bohužel to tak reálně není...
Nicméně v kontextu téhle diskuse je ten výraz přiměřený. Objektivně vzato: když se někdo bude při zatloukání hřebíků opakovaně mlátit do prstu nebo opakovaně sahat na horká kamna, tak jak bys ho nazval?Já si nemyslim, že by se mlátili do prstu, prostě akorát mají jiné priority. Koneckonců, také jsem uživatel GitHubu, můj pohled je ten, že pokud bude GH příliš problematický a ta míra nespokojenosti přeteče, tak buď společnost zatlačí na GH, aby se změnil, nebo půjde jinam. Nepřišlo by mi smysluplné kvůli tomu např. odcházet z GH, protože to by mělo smysl jenom tehdy, kdyby to udělala větší skupina lidí. Když já jako jednotlivec odejdu z GH, tak to nebude mít vůbec žádný efekt, a to ani jako příklad ostatním a to ani v případě, že budu propagovat alternativy a "jít příkladem" atd. (tenhle přístup prostě ze zkušenosti nefunguje). Aby to mělo smysl, musela by se koordinovat velká skupina lidí. Já také nevolám po protiakci ze strany státu (nevolám aktuálně po ničem), ale tady není od věci si všimnout, že stát je jeden takový příklad velké koordinované skupiny lidí
No v tom je přesně ten problém - že ten svobodný trh takhle moc dlouho nefunguje. Velcí hráči si to rozeberou a začnou šikanovat menší firmy, obyčejné lidi i stát. Na trh pak nevstoupíš s malou firmou, protože barrier to entry, která bývá těmi velkými i podporována.A ty bariery tvori a vymaha kdo? No preci pritel stat...kdyby nebylo statu, klidne muzes vyrabet inzulin a konkurovat Novonordisku, a tim zlepsit pozici zakaznika. Nebo proc si myslis, ze si nemuzes jen tak lehce otevrit pekarnu nebo mlekarnu a konkurovat Babisovi? I kdyby od tebe lidi chteli nakupovat, musel bys splnit 1001 norem, povoleni, razitek, kontrol a buzeraci. Protoze stat. Ne trh, stat.
Na trhu se lidi „musí“ změnit ve vlastním zájmu – takže vlastně nemusí (jen tím zhorší/nezlepší svoji situaci). Ano, to je přesně ten problém: Teorie svobodného trhu předpokládá, že lidé se ve vlastním zájmu změní. To se ale realisticky bohužel neděje.Ale oni se zmenit nemusi a trh bude fungovat i tak. Kdyz si bude dost lidi kupovat neco debilniho, treba cecka, najde se nekdo, kdo jim je vyrobi a proda. Kdyz budou chtit cilene horsi a drazsi produkt, uzivi tim toho, kdo jim ho proda... Narozdil od komunismu, kde, kdyz se lide nebudou chovat jako dokonala a neexistujici kombinace altruistickeho andela, kteremu na ostatnich zalezi vic, nez na sobe a pilneho mravence, ktery dela, i kdyz nemusi, tak, prestoze to hlavni soudruzi mysleli dobre, to dopadne jako vzdycky...
A ty bariery tvori a vymaha kdo? No preci pritel stat...Někdy jo, ale ne vždycky. Velké firmy taky umí ty bariéry vyrábět, případně můžou i ovlivňovat stát, aby je vytvářel. Jinak bariéry/regulace třeba konkrétně v oblasti těch pekáren nebo léčit IMO nejsou vyhnutelné.
Ale oni se zmenit nemusi a trh bude fungovat i tak. Kdyz si bude dost lidi kupovat neco debilniho, treba cecka, najde se nekdo, kdo jim je vyrobi a proda. Kdyz budou chtit cilene horsi a drazsi produkt, uzivi tim toho, kdo jim ho proda...No právě, tohle chování pak ale zhoršuje podmínky/život pro všechny... Takže ano, technicky vzato funguje, ale výsledek je špatný...
Mimochodem zajímavě vypadá Pijul a pro Git existují nějaké pokusy o P2P/DHT decentralizaci.Já vidím hlavní problém v té sociální části. GitHub je sice web na hostování git repozitářů, ale jeho hodnota spočívá v té sociální věci kolem. Issue, kanban boardy, wiki, jednoduché forkování, komentáře a tak podobně. Discoverabilita je pro mě třeba hodně důležitá, kde se můžeš podívat co dalšího ten autor udělal, či jaké to má forky a tak podobně. To je něco, co jsem zatím neviděl dencentralizovaně vyřešené, i když Gitlab na to měl založené nějaké issues (našel jsem teď 4013 a 6468) potom co se objevily zprávičky o tom že GitHub koupil Microsoft. Decentralizovaný Git a VCS mi přijdou vyřešené. Ta sociální část kolem toho vůbec. Přitom by to mohlo fungovat hodně podobně jako email, tedy založené na DNS.
Konečně smysluplná diskuse (na rozdíl od plkání o politice a socialistického blouznění o státních zásazích – protože stát za nás tenhle problém stejně nevyřeší, musíme to udělat sami).
Já vidím hlavní problém v té sociální části.
V zásadě nepovažuji za špatný ani ten tradiční přístup, kde lidé a projekty mají vlastní domény/weby, diskuse se odehrávají v e-mailových konferencích a pro nahlášení chyby se musíš přihlásit do jejich Bugzilly. Ano, je to trochu nepohodlné a staromódní, ale asi mám tu svobodu na vyšším místě v prioritách, že mi to až tolik nevadí. Ve skutečnosti jsou důležitější jiné věci – např. zdejší redakční systém je taky dost nemoderní a nepohodlný, ale přínos závisí mnohem víc na něčem jiném – zda se v konkrétní diskusi sejdou zajímaví lidé, se kterými si máš co říct.
Issue, kanban boardy, wiki, jednoduché forkování, komentáře a tak podobně.
Na to ale existuje spousta systémů od různých klasických Traců a Redminů až po různé nesmírně komplexní typu Gitlab nebo Phabricator. Ano, jsi u nich vázaný na jeden projekt/organizaci a není to propojené (zatím) napříč, ale jak moc to vadí? Opravdu potřebuješ přispívat do spousty náhodných projektů. Podle mého pro kvalitní práci nestačí umět jen programovat, ale chce to znát i příslušný projekt – takže první/náhodný příspěvek obvykle nemá až takovou hodnotu – teprve až když se s tím projektem víc sžiješ a věnuješ se mu dlouhodoběji, tak z toho je skutečně smysluplná spolupráce – a to už se bavíme o daleko větší časové investici – a z tohoto pohledu je nějaká minuta věnovaná registrace v Bugzille daného projektu naprosto irelevantní.
Discoverabilita je pro mě třeba hodně důležitá, kde se můžeš podívat co dalšího ten autor udělal, či jaké to má forky a tak podobně.
Já si běžně a rád prohlížím osobní stránky jiných autorů, dívám se, co jiného dělají, co jsou zač. Když má někdo e-mail na vlastní doméně, tak kouknu, jestli tam nemá web nebo blog, jestli nepíše něco zajímavého. Musím sice tu doménu označit myší a pak vložit prostředním tlačítkem do prohlížeče, je to méně pohodlné, než by to mohlo být v nějakém unifikovaném systému, ale nějak zásadně mi to nevadí.
Přitom by to mohlo fungovat hodně podobně jako email, tedy založené na DNS.
Mně by se líbilo něco jako NNTP – nebo přímo NNTP s nějakými vylepšeními a hlavně s pořádným klientem, kde by šla dobře prohledávat historie (resp. aby sis mohl dotáhnout zprávy i z doby, kdy jsi členek konference ještě nebyl) a dělat si záložky na zajímavé komentáře, různě si to kategorizovat… a mít lokální zálohu toho, co mne zajímá, na svém počítači.
Aby to fungovalo napříč organizacemi, tak je potřeba mít v první řadě federalizaci identit – to jsme diskutovali už na fóru FSF… pak bys měl jednu registraci ve své domovské organizaci a mohl by ses přihlásit do mnoha různých projektů, které provozují svoji vlastní infrastrukturu.
Další část je agregace – chtělo by to něco jako RSS/Atom pro vývojáře, asi by se to dalo naroubovat na Atom skrze nějaká rozšíření – měl bys vlastní kanál, kam bys (automatizovaně) sypal svoje události, nahlášené chyby, nové projekty, vybrané změny v kódu, vybrané příspěvky v e-mailových konferencích (asi nemá smysl tam rvát všechno, i když i to by bylo možné). A komu to přijde zajímavé, ten by tvůj kanál odebíral svojí čtečkou. Pak by se hodil nějaký strojově čitelný profil – na to stačí definovat klidně jednoduché XSD – kde by byly tvoje kontaktní údaje, veřejné klíče, odkazy na projekty, weby, na ten Atom kanál, odkazy na tvoje kolegy, kamarády, lidi, které doporučuješ atd. A pak by byl nějaký vyhledávač, který by tyhle profily indexoval.
Případně se dá jít cestou úplné decentralizace a distribuovanosti, nemít žádná (ani lokální) centra a postavit to nad DHT, blockchainu, kryptoměnách, IPFS, Torrentu, I2PT…
Tzn. máme tu vlastně tři možnosti: 1) úplně klasické izolované decentralizované weby, Bugzilly, e-mailové konference 2) dát tomu nějakou štábní kulturu a řád, udělat federalizaci identit 3) vymyslet nějakou revoluční a neprůstřelnou technologii, která poběží víceméně sama, autonomně, aniž by nad ní měl někdo moc.
Je to vlastně otázka, jak moc času chceš investovat do vývoje takové infrastruktury, v podstatě výrobě nástroje – tzn. obětovat čas, který jsi mohl věnovat vlastním projektům a věnovat ho tomuto, což je vlastně jen taková nutná režie a pomůcka. Je to podobná otázka, jako zda si vyvíjet vlastní objektový OS nebo nějaký ultimátní systém poznámek resp. znalostní báze. Osobně považuji za špatnou jen tu centralizaci ve stylu GitHub/Facebook, zatímco ty varianty 1), 2) a 3) mi přijdou všechny dobré (některé jsou lepší, pohodlnější, některé můžu používat teď hned a nemusím do nich nic investovat). Z globálního hlediska (vývojářů, kteří řeší tenhle problém, nebo ho třeba teď neřeší, ale ve výsledku by z řešení měli prospěch, je hodně) je pravda, že by vývoj nějakého modernějšího a sofistikovanějšího řešení stál za to…
V zásadě nepovažuji za špatný ani ten tradiční přístup, kde lidé a projekty mají vlastní domény/weby, diskuse se odehrávají v e-mailových konferencích a pro nahlášení chyby se musíš přihlásit do jejich Bugzilly. Ano, je to trochu nepohodlné a staromódní, ale asi mám tu svobodu na vyšším místě v prioritách, že mi to až tolik nevadí.Já bych o něm neřekl, že je vysloveně špatný, ale když tyhle dva přístupy porovnám, tak je jednoznačně horší. A bugzilla je asi nejhorší software, co jsem kdy viděl, myslím že někde mám rozepsaný rant kde bugzillu používám jako ukázku špatného uživatelského interface, ve stylu Design of everyday things. Portály se počítají, a ne že ne, protože propojují lidi. Když máš jen mailovou konferenci, tak už její viditelnost je špatná, její procházení často úplně idiotské (threadování je fuckup který se emailu nepodařilo za necelých padesát let existence spolehlivě vyřešit a ta parodie na user interface kterou představuje většina konferencí je úplně k ničemu). Portály jsou explicitní user inteface, který tě jasně navádí jak interagovat. Když se logneš na github, tak přispět do cizího projektu je na tři kliknutí. U tehlě bugzilla / email projektů mi vždycky dá zabrat už jen pochopit na koho a kam se vůbec obrátit abych získal přístup ke zdrojáku a upřímně to prostě ve většině případů za to nestojí.
Ve skutečnosti jsou důležitější jiné věci – např. zdejší redakční systém je taky dost nemoderní a nepohodlný, ale přínos závisí mnohem víc na něčem jiném – zda se v konkrétní diskusi sejdou zajímaví lidé, se kterými si máš co říct.To souhlasím, jenže pro mě je třeba relativně těžké se zapojit i po desíti letech zkušeností. Když jsem byl na začátku, tak bych se k tomu prostě nikdy neodhodlal, protože patřím k lidem, kteří v tomhle jsou nesmělí. Github v tomhle odvádí ohromnou práci, kde ti vysloveně říká, že po tobě chce, aby ses zapojil a maximálně ti to usnadňuje. Jak moc odvádí práce mi došlo například když jsem před pár týdny posílal pull request do rpythonu v pypy, které je hostované na Bitbucketu a trvalo mi asi půl hodiny jen zjistit jak to vlastně udělat. Mimochodem pořád to nebylo mergnuté a podezřívám z toho z velké míry právě divný interface, který ty pull requesty ani nezobrazuje dokud se nepřihlásíš.
Na to ale existuje spousta systémů od různých klasických Traců a Redminů až po různé nesmírně komplexní typu Gitlab nebo Phabricator. Ano, jsi u nich vázaný na jeden projekt/organizaci a není to propojené (zatím) napříč, ale jak moc to vadí? Opravdu potřebuješ přispívat do spousty náhodných projektů.To na co jsem právě narážel je že to není součástí git protokolu a je to do jisté míry nepřenositelné. Pokud je to jen v konkrétním software, tak to není decentralizované a třeba odchod z githubu to velmi prodražuje (co do času, energie a tak podobně).
Podle mého pro kvalitní práci nestačí umět jen programovat, ale chce to znát i příslušný projekt – takže první/náhodný příspěvek obvykle nemá až takovou hodnotu – teprve až když se s tím projektem víc sžiješ a věnuješ se mu dlouhodoběji, tak z toho je skutečně smysluplná spolupráce – a to už se bavíme o daleko větší časové investici – a z tohoto pohledu je nějaká minuta věnovaná registrace v Bugzille daného projektu naprosto irelevantní.To je pravda, ale já třeba dost často posílám opravy chyb, na které projekt zas tak moc znát nepotřebuješ. Třeba v pátek jsem poslal hned několik oprav do rebble projektu, kde jsem fixnul již nefungující URL za fungující. Díky tomu že to bylo na githubu mě stála oprava bitrotu jen pár minut času a skoro žádnou energii, takže jsem se zapojil. Kdyby to bylo někde v bugzille na konci internetu, tak o tom ani neuvažuju, pokud by mě to fakt netrápilo.
Já si běžně a rád prohlížím osobní stránky jiných autorů, dívám se, co jiného dělají, co jsou zač. Když má někdo e-mail na vlastní doméně, tak kouknu, jestli tam nemá web nebo blog, jestli nepíše něco zajímavého. Musím sice tu doménu označit myší a pak vložit prostředním tlačítkem do prohlížeče, je to méně pohodlné, než by to mohlo být v nějakém unifikovaném systému, ale nějak zásadně mi to nevadí.Jo, to já taky. Ale zrovna najít další projekty bývá strastiplné, zatímco na githubu je to okamžitě vidět. Schválně třeba jak dlouho než se z tvého blogu proklikám na tvoje projetky, třeba ty pipes? Je tam vůbec někde odkaz?
Aby to fungovalo napříč organizacemi, tak je potřeba mít v první řadě federalizaci identit – to jsme diskutovali už na fóru FSF… pak bys měl jednu registraci ve své domovské organizaci a mohl by ses přihlásit do mnoha různých projektů, které provozují svoji vlastní infrastrukturu.To má mnoho řešení (gpg, providery identit, email, ..), takže to nevidím jako technologický problém, jako jako sociální.
Další část je agregace – chtělo by to něco jako RSS/Atom pro vývojáře, asi by se to dalo naroubovat na Atom skrze nějaká rozšíření – měl bys vlastní kanál, kam bys (automatizovaně) sypal svoje události, nahlášené chyby, nové projekty, vybrané změny v kódu, vybrané příspěvky v e-mailových konferencích (asi nemá smysl tam rvát všechno, i když i to by bylo možné). A komu to přijde zajímavé, ten by tvůj kanál odebíral svojí čtečkou. Pak by se hodil nějaký strojově čitelný profil – na to stačí definovat klidně jednoduché XSD – kde by byly tvoje kontaktní údaje, veřejné klíče, odkazy na projekty, weby, na ten Atom kanál, odkazy na tvoje kolegy, kamarády, lidi, které doporučuješ atd. A pak by byl nějaký vyhledávač, který by tyhle profily indexoval.Takhle nějak jsem pochopil že funguje activitypub. Ale nikdy jsem to nestudoval.
Já bych o něm neřekl, že je vysloveně špatný, ale když tyhle dva přístupy porovnám, tak je jednoznačně horší.
Pokud do toho hodnocení zahrneš ale i tu svobodu a svůj podíl na tom, kam bude svět směřovat, tak mi to právě tak jednoznačné nepřijde resp. přijde mi to jednoznačné spíš na druhou stranu.
A bugzilla je asi nejhorší software, co jsem kdy viděl, myslím že někde mám rozepsaný rant kde bugzillu používám jako ukázku špatného uživatelského interface, ve stylu Design of everyday things.
No, je to takové hodně jednoduché GUI nad databází… někdy by asi bylo lepší, kdyby sis psal vlastní SQL dotazy
Ale ono nejde jen o nějaký web – tohle chce pojmout spíš celkově jako proces a zamyslet se nad tím, jak by to přispívání nebo třeba revize kódu a začleňování patchů mělo vypadat – tohle jsou procesy, které jdou napříč několika aplikacemi, nemá to řešení v rámci nějakého webového GUI. Spadá sem stažení zdrojáků nebo přepnutí se na správnou větev, případně vytvoření nové větve pro daný požadavek, počítání stráveného času, otevírání v IDE, posílání jednotlivých změn do VCS (budeš při každém commitu opisovat číslo chyby nebo to IDE či nějaký klient doplní sám?), jak to předáš na revizi, jak se budou řešit opravy a vracení v rámci revize… Pro něco existují integrace do IDE (Eclipse, Netbeans), už před mnoha lety to měl nějaký systém od IBM, myslím, že ClearCase? Dneska existuje IBM Jazz, ale nevím, jestli je to ještě relevantní. Tyhle nástroje bývají často dost těžkopádné, ale zase je u nich vidět, že se nad tím někdo celkově zamýšlel… ono to třeba ve výsledku nedopadne (z jiných důvodů), ale opačný extrém, který je běžný různých u nadšenců, je ten, že bez nějakého přemýšlení sednou a hned začnou kódovat…
Když máš jen mailovou konferenci, tak už její viditelnost je špatná, její procházení často úplně idiotské
Přesně. Proto jsem zmiňoval to NNTP. Ale proklikávat si vlákna s novými zprávami v Thunderbirdu je relativně v pohodě (akorát zpětně v tom něco najít už moc nejde).
Když jsem byl na začátku, tak bych se k tomu prostě nikdy neodhodlal, protože patřím k lidem, kteří v tomhle jsou nesmělí.
A máš k tomu nějaký důvod? Nesmělost v osobním kontaktu ještě chápu, ale na internetu to snad není problém, ne? Ono je otázka, jak moc tu vstupní bariéru snižovat – na druhé straně totiž zase narážíš na problém zahlcení – zejména u hlášených chyb, které vývojáři nestíhají ani vyhodnocovat natož řešit, protože těch chyb je mnoho – může je tam sypat kdokoli z globálních uživatelů internetu, prostě jen na základě toho, že šel kolem a myslí si, že je něco chyba, ale už se neobtěžoval zjištěním, jestli to už je nahlášené nebo je to známá chyba/vlastnost, nebo jestli to jde nějak obejít či vyřešit úpravou konfigurace atd.
Tohle by asi chtělo řešit pomocí nějakého systému reputace – aby u lidí, o kterých se (z jiných projektů) ví, že jsou pečliví a neotravují jen tak s nějakou blbostí, byla ta vstupní bariéra co nejnižší, zatímco u anonymních neznámých lidí je dobré mít nějaký vstupní filtr. A k tomu si vyhradit třeba nějakou kapacitu pro nováčky, kterým se budeš věnovat bez ohledu na jejich reputaci (je jasné, že na začátku nemají žádnou), budeš jejich mentor a pokusíš se z nich vychovat nové vývojáře (tzn. dáš jim nějaké předem stanovené množství šancí/úloh a uvidíš, co z toho bude – omezené proto, aby tě to neodrovnalo a nebralo ti to tvoje kapacity, které jsi měl věnovat vlastní práci na projektu). Zde by asi našly uplatnění ty kryptoměny – měl bys nějaké kredity, které bys mohl utrácet za čas, který ti věnují druzí, a zároveň bys je mohl vydělávat tím, že uděláš něco přínosného (pošleš patch, nahlásíš kvalitně chybu, doplníš dokumentaci atd.) a fungovalo by to napříč projekty. Třeba když umíš jazyk X, tak bys přispíval v něm, a pak bys potřeboval opravit něco v projektu, který používá jazyk Y, který neumíš a nechceš se ho učit, tak bys za něj utratil kredity vydělané prací v jazyce X. V podstatě peníze, ale použitelné jen v rámci svobodného softwaru a práce na něm. Ale nevím, asi je to utopie, zbytečně komplikované a kanón na vrabce… těžko říct, jak by to fungovalo, jak řídit emisi té měny, jak porovnávat přínos napříč různými projekty.
Ale zrovna najít další projekty bývá strastiplné, zatímco na githubu je to okamžitě vidět.
Já tam tedy často narážím na to, že si lidi naklonují kde co, aby to měli „zazálohované“ nebo „založené v záložkách“ a reálně na tom nepracují nebo tam mají nějakou jednu symbolickou úpravu…
Schválně třeba jak dlouho než se z tvého blogu proklikám na tvoje projetky, třeba ty pipes? Je tam vůbec někde odkaz?
Na blogu to je hned pod logem, nadepsané jako „Moje odkazy“. Tam jsou vybrané věci. Pak se dá kouknout přímo na výpis úložišť v mém mercurialu, ale tam je i kdejaký historický bordel, na který jsem už roky nesáhl a třeba už nesáhnu, nebo až zase za pár let.
To má mnoho řešení (gpg, providery identit, email, ..), takže to nevidím jako technologický problém, jako jako sociální.
Ono by pomohlo, kdyby se dalo dohromady pár organizací (FSF, EFF, Apache, Eclipse, Linux, Gitlab, Phabricator atd.), IMHO stačí tak dvě tři, aby to rozjely a strhlo to tu lavinu – pak vznikne svobodné prostředí pro vývoj, které zároveň bude mít různé vlastnosti, které oceňuješ na GitHubu. A pak se na to začnou nabalovat i běžní vývojáři a uživatelé, kterým je nějaká svoboda ukradená, ale protože to bude na dvě kliknutí, tak do toho půjdou.
To na co jsem právě narážel je že to není součástí git protokolu a je to do jisté míry nepřenositelné.
To by se hodilo tam mít zabudované. Vlastně by to byla taková fronta příchozích patchů, které čekají na revizi a případné začlenění. Otázka je zase, kdo by je tam mohl posílat, jak by ses identifikoval a jak řešit spam a zahlcení. Mohlo by to fungovat tak, že fork/klon by sis udělal na vlastní server (nemusíš si ho provozovat sám, ale máš k němu nějaký vztah) a do té fronty bys poslal jen odkaz na svoji větev a nějaká metadata. Už jsem to psal jinde:
It is also a technical problem. What I have seen on GitHub is that many people use „fork“ instead of a bookmark feature – they have zero or only few minor commits in that fork and the main purpose is probably to have such sources bookmarked and „backuped“.
On the server side, this workflow requires very good deduplication, because otherwise it will lead to huge amounts of data that must be stored (user’s single click on „fork“ button might lead to duplicating hundreds of megabytes). Someone can look at Gitlab, how they deal with this challenge… but IMHO it is not a trivial task to implement.
P.S. If the deduplication is done properly, this workflow is not bad and forks/clones are very cheap (only differences/commits occupy some disk space, not identical forks), but it is still too centralized (on a single server / hosting provider). It would be better to have a standard protocol to say: „Hello, I have forked your code and my fork is located at https://my-soucre-code-hosting.example.com/… and I would be happy if you pull my branch and merge my commits it into your branch.“ – which is a workflow that might operate across various hosting providers or private servers or even work without additional servers (the protocol message might also contain the whole patch).
Pokud do toho hodnocení zahrneš ale i tu svobodu a svůj podíl na tom, kam bude svět směřovat, tak mi to právě tak jednoznačné nepřijde resp. přijde mi to jednoznačné spíš na druhou stranu.
Jak pro koho, třeba zrovna pro nováčky, kteří ještě úplně nevědí co mají dělat a jak vyhrávají weby typu githubu / gitlabu / bitbucketu na plné čáře, protože nabízejí interface který je navede krok za krokem.
Ale ono nejde jen o nějaký web – tohle chce pojmout spíš celkově jako proces a zamyslet se nad tím, jak by to přispívání nebo třeba revize kódu a začleňování patchů mělo vypadat – tohle jsou procesy, které jdou napříč několika aplikacemi, nemá to řešení v rámci nějakého webového GUI. Spadá sem stažení zdrojáků nebo přepnutí se na správnou větev, případně vytvoření nové větve pro daný požadavek, počítání stráveného času, otevírání v IDE, posílání jednotlivých změn do VCS (budeš při každém commitu opisovat číslo chyby nebo to IDE či nějaký klient doplní sám?), jak to předáš na revizi, jak se budou řešit opravy a vracení v rámci revize… Pro něco existují integrace do IDE (Eclipse, Netbeans), už před mnoha lety to měl nějaký systém od IBM, myslím, že ClearCase? Dneska existuje IBM Jazz, ale nevím, jestli je to ještě relevantní. Tyhle nástroje bývají často dost těžkopádné, ale zase je u nich vidět, že se nad tím někdo celkově zamýšlel… ono to třeba ve výsledku nedopadne (z jiných důvodů), ale opačný extrém, který je běžný různých u nadšenců, je ten, že bez nějakého přemýšlení sednou a hned začnou kódovat…
Nevím, já půlku těhle těžkopádné nástroje odmítám používat, pokud k tomu fakt není důvod, za což nepovažuji že se tak někdo rozhodl. Přijde mi, že v tomhle jsi ovlivněný Java infrastrukturou, která má na tyhle nástroje dost fetish a lidi k nim mají větší toleranci.
Přesně. Proto jsem zmiňoval to NNTP. Ale proklikávat si vlákna s novými zprávami v Thunderbirdu je relativně v pohodě (akorát zpětně v tom něco najít už moc nejde).
NNTP mám docela rád, jeden čas jsem si i říkal, že bych nad tím zkusil postavit něco víc, ale chybí tomu interakce. Taky emailoví klienti se k tomu chovají občas divně a thunderbird je schopný se dostat do stavů, kdy se na něčem zasekne a nejde synchronizovat a musí se restartovat.
A máš k tomu nějaký důvod? Nesmělost v osobním kontaktu ještě chápu, ale na internetu to snad není problém, ne?
Většinou je to nějaká skupina lidí, kteří se mezi sebou znají. Ty musíš přijít, pochopit existující zvyky, kulturu, nastudovat si jak vlastně přidávat. Teďkon to třeba řeším ohledně pypy projektu a přestože tam idlím na IRC už dlouho (půl roku? rok?), tak se tam pořád necítím úplně dobře.
Ono je otázka, jak moc tu vstupní bariéru snižovat – na druhé straně totiž zase narážíš na problém zahlcení – zejména u hlášených chyb, které vývojáři nestíhají ani vyhodnocovat natož řešit, protože těch chyb je mnoho – může je tam sypat kdokoli z globálních uživatelů internetu, prostě jen na základě toho, že šel kolem a myslí si, že je něco chyba, ale už se neobtěžoval zjištěním, jestli to už je nahlášené nebo je to známá chyba/vlastnost, nebo jestli to jde nějak obejít či vyřešit úpravou konfigurace atd.
Většinou není zas takový problém tohle vyhodnotit a kdybys byl fakt hodně zahlcený, tak přidáš nějakou formu captchi. Tím nemyslím klikání na obrázky, ale obecně něco co uživatel musí udělat aby byl vůbec brán v potaz.
Tohle by asi chtělo řešit pomocí nějakého systému reputace – aby u lidí, o kterých se (z jiných projektů) ví, že jsou pečliví a neotravují jen tak s nějakou blbostí, byla ta vstupní bariéra co nejnižší, zatímco u anonymních neznámých lidí je dobré mít nějaký vstupní filtr. A k tomu si vyhradit třeba nějakou kapacitu pro nováčky, kterým se budeš věnovat bez ohledu na jejich reputaci (je jasné, že na začátku nemají žádnou), budeš jejich mentor a pokusíš se z nich vychovat nové vývojáře (tzn. dáš jim nějaké předem stanovené množství šancí/úloh a uvidíš, co z toho bude – omezené proto, aby tě to neodrovnalo a nebralo ti to tvoje kapacity, které jsi měl věnovat vlastní práci na projektu). Zde by asi našly uplatnění ty kryptoměny – měl bys nějaké kredity, které bys mohl utrácet za čas, který ti věnují druzí, a zároveň bys je mohl vydělávat tím, že uděláš něco přínosného (pošleš patch, nahlásíš kvalitně chybu, doplníš dokumentaci atd.) a fungovalo by to napříč projekty. Třeba když umíš jazyk X, tak bys přispíval v něm, a pak bys potřeboval opravit něco v projektu, který používá jazyk Y, který neumíš a nechceš se ho učit, tak bys za něj utratil kredity vydělané prací v jazyce X. V podstatě peníze, ale použitelné jen v rámci svobodného softwaru a práce na něm. Ale nevím, asi je to utopie, zbytečně komplikované a kanón na vrabce… těžko říct, jak by to fungovalo, jak řídit emisi té měny, jak porovnávat přínos napříč různými projekty.
Jo, tohle je zajímavý námět k zamyšlení. Mimochodem https://github.com/handshake-org/hs-airdrop jsi viděl?
Já tam tedy často narážím na to, že si lidi naklonují kde co, aby to měli „zazálohované“ nebo „založené v záložkách“ a reálně na tom nepracují nebo tam mají nějakou jednu symbolickou úpravu…
Vím co myslíš a je to fakt otravné. Třeba zrovna tady je to opruz: https://github.com/ginge/FreeRTOS-Pebble/network/members
Ten opruz ale není daný chováním lidí, nýbrž neschopností user interface tohle odfiltrovat. Což je relativně triviální k vyřešení (nemá to commit? tak to nezobrazuj).
Na blogu to je hned pod logem, nadepsané jako „Moje odkazy“. Tam jsou vybrané věci. Pak se dá kouknout přímo na výpis úložišť v mém mercurialu, ale tam je i kdejaký historický bordel, na který jsem už roky nesáhl a třeba už nesáhnu, nebo až zase za pár let.
To je dobrá ukázka, protože jsem se podíval, neviděl a zase jsem to zavřel. Zrovna v sekci "moje odkazy" bych to ani nehledal. A kudy se dostanu do tvého mercurialu? To nemáš nijak zvýrazněno, přitom mi to přijde jako hodně podstatné. Imho by sis měl dát samostatný odkaz dolu na blog něco jako "mé projekty".
Ono by pomohlo, kdyby se dalo dohromady pár organizací (FSF, EFF, Apache, Eclipse, Linux, Gitlab, Phabricator atd.), IMHO stačí tak dvě tři, aby to rozjely a strhlo to tu lavinu – pak vznikne svobodné prostředí pro vývoj, které zároveň bude mít různé vlastnosti, které oceňuješ na GitHubu. A pak se na to začnou nabalovat i běžní vývojáři a uživatelé, kterým je nějaká svoboda ukradená, ale protože to bude na dvě kliknutí, tak do toho půjdou.
Přišlo mi fakt zajímavé to co odkazoval Davkol.
Přijde mi, že v tomhle jsi ovlivněný Java infrastrukturou, která má na tyhle nástroje dost fetish a lidi k nim mají větší toleranci.
Já neobhajuji ty těžkopádné nástroje – ono by to šlo implementovat i formou pár skriptů nebo jednoduchého modulu do editoru/IDE. Jde o automatizaci toho procesu – vybereš si nějaký úkol, v tu chvíli by se měl začít počítat čas, stahuješ si zadání, specifikaci a další podklady, stahuješ si zdrojáky nebo se přepínáš na správnou větev nebo ji vytváříš, otvíráš v IDE/editoru, upravuješ kód, kompiluješ, testuješ, spouštíš… když jsi spokojený, tak ty změny posíláš do VCS… a ten proces pak pokračuje na počítači jiných lidí, kteří dělají revizi kódu a dalších, kteří to testují.
To celé je jeden proces, který bychom mohli nazvat „implementace nové funkce“ nebo „oprava chyby“ – a smyslem těch nástrojů je podporovat tento proces (jako celek).
NNTP mám docela rád, jeden čas jsem si i říkal, že bych nad tím zkusil postavit něco víc, ale chybí tomu interakce.
To myslíš jako IM/IRC? Mně právě víc vyhovuje ta asynchronní komunikace, kdy máš na odpověď dostatek času a lidi se nemusí sejít přesně ve stejnou dobu v jedné (virtuální) místnosti, aby spolu mohli vést diskusi.
U diskusí založených na e-mailu mi pak vadí spam, nemožnost mazat zprávy nebo upravovat vlastní příspěvky. Bezpečnost je pak typicky mizerná, protože většina lidí nepodepisuje/nešifruje a přeposíláním skrze konferenci by se ty podpisy stejně rozbili a u šifrování bys zase nevěděl, komu všemu to máš zašifrovat.
Jo, tohle je zajímavý námět k zamyšlení. Mimochodem https://github.com/handshake-org/hs-airdrop jsi viděl?
Na Handshake.org jsem už někdy koukal. Ten hs-airdrop jsem neznal – ale to je přesně ten problém, o kterém tu mluvíme – je to vázané jednoho konkrétního poskytovatele hostingu (GitHub) a ti, kdo s ním neuzavřeli smlouvu, mají smůlu. Já bych raději něco čistého, co je schopné „nabootovat“ na zelené louce bez této historické zátěže – byť tedy chápu, že je to obtížnější cesta.
To je dobrá ukázka, protože jsem se podíval, neviděl a zase jsem to zavřel. Zrovna v sekci "moje odkazy" bych to ani nehledal.
Když jsem ten blog redesignoval, tak jsem se ho právě snažil co nejvíc zjednodušit – v té původní verzi bylo mnohem víc šumu a rušivých elementů – kdežto teď tam máš jen článek, ten pravý sloupec a patičku – takže není moc míst, kde něco hledat.
A kudy se dostanu do tvého mercurialu? To nemáš nijak zvýrazněno, přitom mi to přijde jako hodně podstatné.
Odkazy na mercurial vedou ze stránek jednotlivých projektů. Ten seznam úložišť je sice veřejný, ale nečekám, že by si ho chtěl někdo celý procházet – jak jsem psal, je tam spousta historických neaktuálních věcí. Na druhou stranu to nechci mazat, protože jednak nemám rád nefunkční/mizející URL a jednak se třeba časem k některým těm projektům vrátím. Nemám úplně potřebu ostatním cpát pod nos, co jsem dělal před deseti lety a od té doby na to nesáhl. Ty aktuální projekty, na které chci upozornit, dám do toho pravého panelu, nebo sem do patičky nebo o nich napíši článek…
Přišlo mi fakt zajímavé to co odkazoval Davkol.
Koukal jsem na to, celkem zajímavé – třeba z toho něco bude.
Ono ty klíče, podepisování všeho a třeba i vestavěné revize kódu nebo komentáře měl už Monotone – a to před nějakými 16 lety. Nebo takový Fossil má zase správu požadavků/chyb a wiki – ten vznikl před 13 lety.
To celé je jeden proces, který bychom mohli nazvat „implementace nové funkce“ nebo „oprava chyby“ – a smyslem těch nástrojů je podporovat tento proces (jako celek).Ah, ok, to jsem tě jen asi špatně pochopil. Já třeba přemýšlím, že tohle by klidně pořád mohlo být součástí git-like protokolu.
To myslíš jako IM/IRC? Mně právě víc vyhovuje ta asynchronní komunikace, kdy máš na odpověď dostatek času a lidi se nemusí sejít přesně ve stejnou dobu v jedné (virtuální) místnosti, aby spolu mohli vést diskusi.Ne, měl jsem tendenci nad tím stavět cosi jako osobní wiki / osobní informační systém a NNTP používat jako user interface. Pak se ti hodí i různé formuláře, tlačítka, která pingnou nějaké API a tak podobně. To už je ale dost offtopic.
U diskusí založených na e-mailu mi pak vadí spam, nemožnost mazat zprávy nebo upravovat vlastní příspěvky. Bezpečnost je pak typicky mizerná, protože většina lidí nepodepisuje/nešifruje a přeposíláním skrze konferenci by se ty podpisy stejně rozbili a u šifrování bys zase nevěděl, komu všemu to máš zašifrovat.Taky to má hrozný ping, já když posílám mail do konference, tak to typicky trvá klidně deset minut, než se rozešle.
Ono ty klíče, podepisování všeho a třeba i vestavěné revize kódu nebo komentáře měl už Monotone – a to před nějakými 16 lety. Nebo takový Fossil má zase správu požadavků/chyb a wiki – ten vznikl před 13 lety.K tomu mi přišla relevantní ta nedávná diskuze o pgp/gpg. Jsou to takové nové uživatelsky příjemné směry, myslím že něco podobného by bylo fajn i pro git a ten
decent
mi to dost připomíná.
Ah, ok, to jsem tě jen asi špatně pochopil. Já třeba přemýšlím, že tohle by klidně pořád mohlo být součástí git-like protokolu.
Mohlo by tam být ledasco, ale pokud si dobře pamatuji, tak Git byl záměrně navrhovaný tak univerzálně a obecně, aby nikoho neomezoval v použití a umožňoval cokoli… až je z toho ve výsledku nízkoúrovňová nadstavba nad souborovým systémem umožňující vytvářet orientovaný graf verzí. Když to srovnáš s těmi nástroji jako Monotone, Fossil nebo Bazaar, tak rozdíly v návrhu jsou evidentní – to jsou nástroje pro podporu procesů vývoje softwaru. Mercurial je někde mezi tím, je dost podobný Gitu, ale řadu těch specifických funkcí má v pluginech (i těch oficiálních distribuovaných společně s Mercurialem).
Dneska by se možná nějaké takové funkce do Gitu začlenit podařilo, ale kdybys s tím přišel před lety, tak by tě asi odehnali s tím, že si to máš řešit sám v nějaké své nadstavbě nad Gitem.
Pak se ti hodí i různé formuláře, tlačítka, která pingnou nějaké API a tak podobně.
Tohle vlastně kdysi šlo a možná to jde pořád – HTML formulář se dá odesílat e-mailem: action="mailto:someone@example.com"
a dala by se tím dělat právě ta interakce, různé odpovídání (ve strojově čitelné formě), hlasování atd. Ale v praxi jsem to nikde neviděl moc používat. Bohužel tam je tragická bezpečnost – chtělo by to používat elektronický podpis – pak by to šlo používat třeba v těch konferencích na různá hlasování – na druhé straně by byl nějaký robot, který by ověřil podpisy, po-sčítal hlasy a pak všem poslal výsledky (opět elektronicky podepsané).
Přijde mi, že spousta hezkých věcí v IT byla možná už před mnoha lety, ale jen tomu vždy malý kousek chyběl – tuhle nějaké GUI, támhle společný standard, jinde zabezpečení… přitom ale pro všechno to už dostupné technologie existovaly už dávno.
Taky to má hrozný ping, já když posílám mail do konference, tak to typicky trvá klidně deset minut, než se rozešle.
Někdy to trvá i déle… přitom e-mail umí fungovat rychle, je to věc nastavení, může dorazit během vteřiny nebo několika málo vteřin a díky IMAP IDLE u tebe vyskočí hned, ne až při nějakém intervalu kontroly pošty. Rychlostí se to může blížit IM. Spíš jde o to GUI a o to, jakým způsobem to lidi používají – aby si např. nepřeposílali pořád sem tam celé dlouhé citace, když to v tu chvíli používají jako chat. A neškodilo by mít nějakou MIME hlavičku pro tyhle krátké zprávy, aby sis je mohl později agregovat a číst jinak, než ostatní delší e-maily.
Pagure o sobě tvrdí, že pull requesty i issues má implementované jako gitový repozitář.
Popravdě mě by bohatě stačil výměnný formát podporovaný ostatními, aby se dalo zálohovat a migrovat mezi různými systémy.
To je něco, co jsem zatím neviděl dencentralizovaně vyřešené, i když Gitlab na to měl založené nějaké issues (našel jsem teď 4013 a 6468) potom co se objevily zprávičky o tom že GitHub koupil Microsoft.GitLab je IMO jeden z mála projektů zmíněných v diskusi, který má realistickou šanci něco proti GitHubu zmoct. A to především proto, že nekálí na uživatelské rozhraní. Některý věci mě tam trochu štvou, ale celkově to je použitelné. Nicméně FSF pak jde a ve svém hodnocení uděl GitLabu nízkou známku, protože není dostatečně ideologicky uvědomělý, a něčemu jako GNU Savannah udělí maximální body, přestože to je co do uživatelského rozhraní příšernost. Tohle mě na nich trochu štve, to je klasický problém Perfect is the enemy of good. Pro self-hosted věci ještě možno zmínit GitTea.
Nicméně FSF pak jde a ve svém hodnocení uděl GitLabu nízkou známku, protože není dostatečně ideologicky uvědomělýTy připomínky jsou ale triviální a Gitlab je může snadno vyřešit.
pro fašistické Řeky byly okolní barbarské národy nižší rasa, prakticky zvířata, vhodná jen k otrockým pracemŠmankote. Ve skutečnosti byla klasifikace různých skupin lidí v antice mnohem různorodější a sofistikovanější. Viz např. tenhle blogísek. Například konkrétně Athéňané skutečně byli toho času přesvědčeni o své výjimečnosti, zvláště právě za Perských válek, šlo však spíše o – výjimku v kontextu celé antiky.
Biblický Ježíš byl anarchokomunista.Ale houby. Ježíš byl (pravděpodobně) cynik.
Reálně moc chybět nemusí, ale jde o princip a o to, že příště může GitHub zneužít svoje postavení proti někomu, na kom ti záleží nebo k prosazení něčeho, co se ti nebude líbit, co se tebe osobně dotkne. Tohle by mělo být jasný signál1, že tahle technologická a mocenská centralizace je špatná a že by se lidé neměli spoléhat na tyto služby, předávat jim svoje data a stávat se na nich závislými, a místo toho budovat vlastní (tzn. kterou budou vlastnit oni) decentralizovanou infrastrukturu (byť to zpočátku může být méně pohodlné nebo nákladnější – prostě si dáš jednou za měsíc o nějaké to pivo méně nebo místo nějaké té půlhodiny sledování videí s kočičkami věnuješ ten čas sebevzdělávání v technické oblasti).
[1] i pro ty méně bystré, kteří ke stejnému závěru nedokázali dojít jen na základě teoretické úvahy a simulace, kterou si už dávno mohli spustit ve své hlavě
udělali něco špatného kromě toho že se narodili
To je dost nešťastná formulace. Narodit se [kdekoliv] není špatný čin.
Update 3 (Jul 26): GitHub targeting people based on “Nationality” (the whole activity) not the residency or current connection IPs. Here is an example (he is another developer, not me)z https://medium.com/@hamed/github-blocked-my-account-and-they-think-im-developing-nuclear-weapons-e7e1fe62cb74 A podle rootu jde o Krym, Kubu, Írán, Severní Koreu a Sýrii. Jak je to namířeno proti státu mi není jasné, když jde o jednotlivce. Státu jako takovému to asi vážně těžko nějak bude vadit. A tady lidi, co jen mají tu smůlu, že se narodili v zemi která se současné Americké vládní reprezentaci nelíbí najednou mají ještě větší smůlu.
Ale ona je to pravda. Ta služba běží na jejich serverech, je to jejich majetek a jejich právo určovat, koho tam pustí a za jakých podmínek. Chybu udělali uživatelé, kterým to bylo jedno, odevzdali téhle firmě svoje data a stali se na ní závislými. Přitom měli na vybranou a jiné varianty nejsou výrazně méně pohodlné nebo nákladnější. Je to jejich ignorance, že neposlouchali dobré rady (a neříká to jen FSF, ale i spousta jiných – a ponaučení nebo historické analogie najdeme i jinde).
Naštěstí v případě hostingu pro zdrojáky je náprava poměrně jednoduchá – stačí se přesunout jinam, rozjet vlastní nezávislou infrastrukturu, nebo si na trhu najít lepšího dodavatele.
Ale ona je to pravda. Ta služba běží na jejich serverech, je to jejich majetek a jejich právo určovat, koho tam pustí a za jakých podmínek.To ale tak úplně nefunguje, ne? Například když řekneš že do hospody nebudeš pouštět íránce, tak asi budeš mít problém, ne?
Z hlediska současného práva je to problematické, ale je otázka, jestli to tak být musí – a zvlášť na internetu. Představ si, že dojdeš k závěru, že HTTP požadavky přicházející z IP adres určitého státu tě jen obtěžují a nic ti nepřinášejí (kromě spamu a DoS útoků). Proč bys měl mít povinnost taková spojení přijímat a odpovídat na ně? Z morálního hlediska se o tom dá diskutovat a zvažovat pro a proti, ale z hlediska zákona: proč by ti stát měl ukládat povinnost něco takového dělat? To podle mého není oprávněné a je to v rozporu s tvými právy.
A technicky vzato, to že mám nějakou IP adresu a lze na ni posílat pakety, ještě neznamená, že svůj server musím nakonfigurovat tak, aby na ně odpovídal resp. aby odpovídal úplně na všechny.
Já mám např. na svém blogu ochranu proti spamu postavenou na otázkách v češtině (takový všeobecný rozhled) a to vlastně taky diskriminuje všechny, kdo neumí česky a neznají místní reálie.
V aktuálních podmínkách nic takového nevidím, v jakém odstavci se to píše?
Except to the extent applicable law provides otherwise, this Agreement between you and GitHub and any access to or use of the Website or the Service are governed by the federal laws of the United States of America and the laws of the State of California, without regard to conflict of law provisions. You and GitHub agree to submit to the exclusive jurisdiction and venue of the courts located in the City and County of San Francisco, California.
Q. Release and Indemnification
Short version: You are responsible for your use of the service. If you harm someone else or get into a dispute with someone else, we will not be involved.
If you have a dispute with one or more Users, you agree to release GitHub from any and all claims, demands and damages (actual and consequential) of every kind and nature, known and unknown, arising out of or in any way connected with such disputes.
You agree to indemnify us, defend us, and hold us harmless from and against any and all claims, liabilities, and expenses, including attorneys’ fees, arising out of your use of the Website and the Service, including but not limited to your violation of this Agreement, provided that GitHub (1) promptly gives you written notice of the claim, demand, suit or proceeding; (2) gives you sole control of the defense and settlement of the claim, demand, suit or proceeding (provided that you may not settle any claim, demand, suit or proceeding unless the settlement unconditionally releases GitHub of all liability); and (3) provides to you all reasonable assistance, at your expense.
Klasická americká právní zmrdovina.
Nejsem právník, ale tento odstavec dle mého názoru říká, že se zavazuješ vynechat GitHub ze sporu s jiným subjektem za podmínek (1), (2) a (3). Přičemž např. (2) říká, že budeš mít výhradní kontrolu nad obranou.
Navíc mám takovej pocit, že aby se na tebe mohlo prakticky aplikovat americké právo, musí před tím stejně proběhnout nějaký český soud, například o vydání do USA, nebo o aplikovatelnosti nějakého občanskoprávního rozsudku v USA na občana ČR.
a mozna se nakonec dockas aspon toho, ze ti budou ti pravnici protistranou uhrazeni (nebo taky ne, pokud se mezitim dokaze zbankrotovat a kde nic neni, ani rozsudek nebere)Neni treba bankrotu, v US protistrana nehradi naklady pravniho zastoupeni... Rozhodne ne v mire takove, jaka je obvykla pro kontinentalni Evropu; jedna se spise o vyjimky.
I kdyby se takový divoký výklad měl nakonec realizovat, tak dokud následně dobrovolně neodcestuješ do USA (nebo jiné země, která by ochotně vydávala do USA), tak o vymahatelnosti jakéhokoliv takového rozsudku bude nakonec rozhodovat český soud, který takový výklad těžko bude reflektovat... Ale v zásadě je to celé utopie, protože představa, že na nějakého Frantu z Horní Dolní USA vydá mezinárodní zatykač, evropský příkaz k obstavení účtů, ..., proto, že v soudním sporu v USA dostatečně nechránil zájmy mnohamiliardové korporace je dost mimo realitu. Což samozřejmě vědí i právníci Microsoftu a proto očividně k pokusům o takový výklad nedochází. A to ani nemluvím o tom, jaké obchodní dopady by takové "PR" pro Microsoft mělo...
Obávám se, že případy, kdy velká korporace skrze americký právní systém zničila život nějakému malému vývojáři tady už byly…
Já si nemyslím, že bych dělal něco špatného a že by se mě to muselo týkat, ale nechci prostě podporovat tu centralizaci internetu.
Některé věci si prostě prodejce/poskytovatel služby do smlouvy dát nemůže
Tak proč je tam dává? Už jen to si signál, že je něco špatně a že druhá strana nehraje fér a chce zneužívat svého postavení.
Pokud jde o věcné námitky1, tak s tím nemám problém a je naprosto v pořádku, že to je odmítnuto nebo vráceno k přepracování. Ale mrzí mne, pokud by důvodem k nepřijetí měla být jen nějaká administrativa nebo lenost či ignorance.
[1] navrhovaný kód není dostatečně kvalitní, otestovaný, zdokumentovaný, nedodržuje konvence, je v rozporu s návrhem/architekturou atd.
To je právě ono. Zásadně mi vadí, pokud je přispívání (nebo už jen hlášení chyb) do nějakého svobodného softwaru podmíněné uzavřením smlouvy s nějakou třetí stranou (v tomto případě GitHub). A nechci to podporovat.
Já ty smlouvy právě čtu a některé jsem kvůli podobným pasážím nepodepsal (byť jinak byly výhodné). Podobné je to třeba s tím, když po tobě někde chtějí, aby ses identifikoval, i když to není nutné pro poskytnutí služby nebo vyžadované zákonem – s tím má problém třeba i RMS a vyzývá k bojkotování takových služeb (vlaky – veřejná doprava).
Už jen to si signál, že je něco špatně a že druhá strana nehraje férSamozřejmě, že druhá strana nehraje fér, proč by taky hrála fér nad rámec toho, co vyžaduje zákon? Hrát fér je nevýhodné, je to celkem spolehlivý způsob, jak v tržním prostředí selhat.
To není pravda – záleží na tom, co budou zákazníci tolerovat a preferovat – takže vlastně ve výsledku dostanou, co chtějí a co si zaslouží.
Firma může být oblíbená i neoblíbená, sympatická a i nesnášená, lidi ji můžou preferovat třeba proto, že se chová (nad rámec zákonných povinností) ohleduplně k životnímu prostředí (to se reálně děje), že má dobré podmínky pro zaměstnance, že se chová slušně k zákazníkům atd. Tyhle informace se dneska šíří velice rychle a vstupují do rozhodování spotřebitelů.
Tyhle informace se dneska šíří velice rychle a vstupují do rozhodování spotřebitelů.Přijde mi, že moc ne, případně jsou ty informace nepřesné, lidi jim nevěří nebo (nejčastěji) je prostě ignorují a řeší svůj aktuální krátkodobý profit/potřebu. Obecně je pro jednotlivce těžké nějakým způsobem penalizovat neférovost firem. Jasně, lidé můžou teoreticky zakládat družstva / spotřebitelské spolky / etc., v praxi se to ale moc neděje a osobně se tomu nedivím. Má to celkem velký overhead (v kolika družstvech můžu být členem, aby mě ta režie úplně neparalyzovala? Moc to asi nebude) a hlavně není moc výhodné vůbec něco takového zakládat. Jsou na to potřeba peníze, management, ale přitom je riziko, že to celé bude nahouby. Je to vlastně tak trochu jako podnikat, akorát nevýhod je víc a výhod míň (absence zisku).
Obecně firma, pokud má maximalizovat zisk, měla by ve volném trhu maximalizovat nefér chování do takové míry, do jaké to dovolí zákony a zákazníci.
Nejen co dovolí, ale co preferují. Když budeš mít např. restauraci s nepříjemnou obsluhou, tak to hodně lidí odradí. Tzn. zisk maximalizuješ tím, že děláš něco nad rámec zákonných povinností a tím jsi oblíbenější u zákazníků.
GitHub/Microsoft se tedy v tomhle ohledu chová zcela správně (mimo případy, kdy porušuje zákon)
Pokud by ses omezil jen na pouhé neporušování zákonů, tak bys zisk s největší pravděpodobností nemaximalizoval a choval by ses v rozporu s vlastními zájmy.
Jediné, co "není v pořádku" je, že lidé/trh mají jiné preference, než jaké považuješ za správné.
To je klidně možné – pak mám prostě smůlu a musím se nějak přizpůsobit. Ale tak výjimečné potřeby a preference zase nemám. Proto je potřeba o těch věcech mluvit a dát se dohromady s lidmi, kteří to mají podobně jako já. Proč myslíš, že existují organizace jako FSF, EFF a další nebo třeba proč se vedou diskuse jako je tahle?
Jasně, lidé můžou teoreticky zakládat družstva / spotřebitelské spolky / etc., v praxi se to ale moc neděje a osobně se tomu nedivím.
Nejen teoreticky. Za družstvo můžeš považovat třeba i spolky typu CZFree nebo vpsFree. Pokud se nechceš dobrovolně víc zapojovat, tak ta režie je minimální – srovnatelná s nákupem služby od nějaké firmy.
Jsou na to potřeba peníze, management, ale přitom je riziko, že to celé bude nahouby. Je to vlastně tak trochu jako podnikat, akorát nevýhod je víc a výhod míň (absence zisku).
Tohle je pravda. Myslím, že se to tu nedávno v nějaké diskusi řešilo. Podle mého v tomhle neexistuje jediná správná cesta a každý si může vybrat právní formu, která mu nejvíc vyhovuje. U těch družstev je třeba problém se spravedlivým dělením výhod, vstupováním a vystupováním… Ale družstvo rozhodně není jediná forma, jak se dát dohromady s dalšími lidmi, se kterými sdílíš nějaké hodnoty. Stejně dobře nebo i lépe může posloužit i akciovka nebo s.r.o., která má sice zákazníky, ale má s nimi uzavřené smlouvy tak, že se to v něčem blíží spíš tomu družstvu.
Nejen co dovolí, ale co preferují. Když budeš mít např. restauraci s nepříjemnou obsluhou, tak to hodně lidí odradí. Tzn. zisk maximalizuješ tím, že děláš něco nad rámec zákonných povinností a tím jsi oblíbenější u zákazníků.No to už je z mého pohledu celkem jedno, pointa je, že volný trh se nějakým konceptem fair play vůbec nezabývá. Firma se bude chovat fér pouze pokud to zrovna bude pomáhat / nebude škodit zisku. Anebo pokud má morálně uvědomělého šéfa, ale to už je nad rámec definice trhu...
Proč myslíš, že existují organizace jako FSF, EFFTo zní jako jednoduchá otázka, ale není. Moje pocity z FSF jsou smíšené. Na jednu stranu jsou za nimi hodně dobrý věci, hlavně GNU a GCC, taky licence nejsou k zahození. Na druhou stranu ale RMS a FSF jsou dost idealisti a celej ten projekt měl úspěch/relevanci až ve chvíli, kdy jeho části přepoužili lidi mnohem pragmatičtější, typicky v nějaké formě, která pravidla FSF porušuje. A RMS/FSF pak jdou a dělají takový íčoviny, jakože se dohadují s lidma o to, že se distrům má říkat "GNU/Linux", pořádají souteže o distribuci s co nejméně uživateli, o co největší uživatelskou nepřívětivost a podobně. IMO FSF by sami nebýt pragmatiků odjinud nikdy nevyšli z obskurity. EFF popravdě až tak moc neznám.
nebo třeba proč se vedou diskuse jako je tahle?Moc nevěřim, že tahle diskuse bude mít praktický výsledek, kromě prokrastinace
Nejen teoreticky. Za družstvo můžeš považovat třeba i spolky typu CZFree nebo vpsFree.CZFree moc neznám, vpsFree je IMO víceméně prostě firma. Obecně ten problém je, že když chceš ovlivnit trh, tak buď můžeš jít přes peníze (a to jich pak potřebuješ celkem dost) nebo přes stát. Proto obecně lidi podporují netriviální stát a zásahy státu do trhu - nejsou milionáři a bylo by pro ně nepraktické, těžké nebo až nemožené na to jít jinak.
ať chcípnou!Děkuji za krásnou ukázku projevu a tolerance multikulturního vítače.
Slušní lidé mají jasno a stojí za svou vlastní kulturou.lol
podle tehdejší ukrajinské ústavy.Tohle AFAIK není pravda, pokud vim, referendum na Krymu bylo protiústavní.
Krym anektován nebyl, o jeho současnosti totiž rozhodli sami Krymčané podle tehdejší ukrajinské ústavy.Proč lžeš?
Стаття 73. Виключно всеукраїнським референдумом вирішуються питання про зміну території України.
Ale emericti okupanti v libii, afghanistanu, pakystanu, v syrii, na kube, to je v poradku.A jeste navic bijou cernochy, pokud teda zrovna zlomyslne jednoho nezvoli prezidentem, aby ho tak historicky znemoznili. Dvakrat.