Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Matt Asay na svém blogu představuje prezentaci Gerda Leonharda nazvanou Music 2.0: Compensation not Control, která obhajuje přístup k prodeji hudby založený na předplatném. Digitalizace prakticky znemožňuje efektivní kontrolu nad tokem médií a proto je podle Leonharda nutné přejít na modely založené na principu předplatného. Dobrým příkladem je britský ostrov Mann, kde má všech 80.000 obyvatel za poplatek možnost neomezeně stahovat hudbu (Isle of Man gets unlimited music downloads with blanket fee).
Tiskni
Sdílej:
ad starost 1: preco by mala existovat len jedna taka sluzba? Proste by existovalo viacero, z ktorych by si clovek mohol vybrat, normalna konkurencia.
ad starost 2: pausalny poplatok by bol za stiahnutie, nie za samotne pocuvanie hudby
iTunes znám, občas je i používám, kvůli iPodu. Vůbec nemám představu, jak by taková věc fungovala.Myslel jsem samozrejme iTunes Music Store.
Starost číslo jedna: Znamenalo by to, že stahovat zdarma by mohli jen užívatelé aplikace sMusic, a všichni ostatní by měli smůlu? Byla by taková aplikace pro všechny možné i nemožné systémy - ideálně tedy otevřená?To uz je ale starost off topic. U iTMS to tak neni, ale to prece neni jediny on-line obchod s hudbou na svete.
Starost číslo dva: Co by se stalo, jakmile bych přestal platit? Ztratil bych přístup k veškeré hudbě, co mám? To je docela kruté - navíc by se tahle skutečnost musela předelegovat do všech mých zařízení, aby mi přestaly hrát hudbu, co už si neobjednávám. To by vyžadovalo ještě monstroznější DRM, než máme dnes.Neztratil, protoze by tam zadne DRM nebylo. Pokud sis nevsiml, tak Apple ohlasil na MacWorldu zruseni DRM u vsech 10 milionu skladeb. V tagu sice zustane tvuj mail, takze kdyz tu hudbu das nekomu dal a neostranis to, tak te lze celkem hezky dohledat... ale to neni nic neprekonatelneho a navic si myslim, ze je to spravne. Pokud by se system podobny nejak tomu, co popisuje ta prezentace, mel zavadet, muselo by ho samozrejme doprovazet omezeni, ze hudbu, kterou jsi za svuj pausal stahl, nesmis dat dal. Jinak jsme zase tam, kde jsme byli.
Neztratil, protoze by tam zadne DRM nebylo.Nejde teď o to, co dělá Apple, protože Apple prodává po písničkách, zatímco tohle by bylo neomezené. No jo, ale kdybych měl přístup k neomezeným písničkám na jeden měsíc, tak bych si stáhl všechny písničky, které potřebuju tak na rok. A pak bych 11 měsíců nikomu neplatil. Nejsem si jist, jestli by se z toho všechny ty kapely uživily. Takže nakonec: Buď po tom měsíci přestanu mít nárok tu hudbu používat (a to mne jo bude muset přinutit nějaké DRM, protože jinak při "policejní kontrole mého iPodu" nepoznají, jestli jsem 30. června zaplatil či ne). Nebo se holt omezí počet skladeb, které se za měsíc smí stáhnout. Tím se ale dostaneme do úplně stejného stavu, v jakém jsme teď - taky budeme kupovat písničky po balíčcích, jen jim nebudeme říkat CD. V čem že je ta revoluce? :o) A nebo třetí možnost - platit bude muset každý, kdo se připojí k internetu, ať už bude stahovat nebo ne. Což je úspěšný model, ze kterého profitují takové skvělé produkty jako je Internet Explorer, Windows Media Player nebo OSA. A svobodný trh dostane další ránu do rozkroku.
No jo, ale kdybych měl přístup k neomezeným písničkám na jeden měsíc, tak bych si stáhl všechny písničky, které potřebuju tak na rok. A pak bych 11 měsíců nikomu neplatil. Nejsem si jist, jestli by se z toho všechny ty kapely uživily.To by se dalo vyresit. Moznosti by bylo nedelat tarif na mesic, ale minimalne na rok (a jeste treba odstupnovany podle objemu dat). A kdyz bys nechtel na rok, tak zustat u modelu platba/album, ktery by byl porad vyhodny pro prilezitostne nakupujici. Dalsi vec je, ze kazdy z tech obchodu by si jiste pohlidal, aby jejich servery pustily jen nejake rozumne stahovaci rychlosti, takze za mesic by sis jiste nepotahal vse co bys chtel, alespon ne pokud jsi do hudby blazen jako ja
Tak jako tak, revoluce oproti soucasnemu systemu placeni za "kus" (uz jen tenhle termin nedava vubec smysl) hudby by to byla zcela jednoznacna. Proste moznosti jsou, jde o to chtit.
A nebo třetí možnost - platit bude muset každý, kdo se připojí k internetu, ať už bude stahovat nebo ne. Což je úspěšný model, ze kterého profitují takové skvělé produkty jako je Internet Explorer, Windows Media Player nebo OSA.No tak to teda fakt ne
BTW: Trosku timhle smerem jde treba Last.fm, jen tam nelze tu hudbu primo stahovat. Zaplatil jsem asi 700 Kc/rok a muzu si prehravat svoje Favorites az do aleluja. A je mi fuk, jestli jsem doma nebo v praci, nemusim tu hudbu s sebou tahat. Jedina nevyhoda je, ze to nefunguje ve vlaku
(Az bude rozsirena 3G sit za rozumne penize a Last.fm app pro iPhone bude pro vsechny staty, padne i tahle nevyhoda. Pak uz jen sehnat malou jadernou elektrarnu do meho iPhone
)
souhlasim s vami, taky jsem to tak pochopil, osobne jsem pro minimalizaci fixnich nakladu na hlavu, to bychom si takhle mohli predplacet i treba filmy, tisk, rohliky nebo penu na holeni, vsichni by meli defacto vsechno a nikdo nic ...platba za konkretni skladbu je na svobodnem rozhodnuti kazdeho poptavatele, navic se v mnozstvi poptavanych skladeb odrazi preference jejich posluchaci
. nešlo by to prostě opravit na "britský Ostrov Man" ?
akrom toho na LED diode neni nic smesneho.
neni to smesne ani to neni trapne, vim co to znamena, chtel jsem rict ze se LED dioda rika i v elektrikarskem oboru. Takze me spis prijde smesne ze se lajkove dohaduji jak se to ma cist ale odbornici jim na to dlabou.
Vy jste snad neslyšel o OSA.. kdyť to tu máme už dávno, akorát, že všichni platíme a nic za to na rozdíl od obyvatel ostrova Mann nemáme.
Vtipné. Nekupujete DVD a CD média, flash disky, harddisky a jiná paměťová média? Myslím, že položka "autorský fond" je jasná. Kam asi ty peníze jdou a podle jakého klíče se rozdělují?