Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Intel pracuje na ovladači PowerClamp, jehož smyslem je umožnit správcům omezovat výkon systému kvůli rozpočtovým omezením na spotřebu energie, omezení vyzařování tepla a tak podobně. Ovladač by se mohl objevit už v Linuxu 3.8.
Tiskni
Sdílej:
A W/h je jako co? Nehledě na to, že ten druhej odstavec podle mě vůbec nedává smysl...
Pri spotrebe elektriny mi to pride blbost, pretoze CPU priskrtene na polovicny vykon zerie daleko viac ako polovicu el., takze sa nevyplati brzdit pracu.To je váš dohad, je docela možné, že správnou modulací se dá najít nastavení, ve kterém to bude žrát míň. Pokud například 10% snížení taktu umožní podtaktovat, tak může objem práce odvedený na jeden W naopak stoupnout. Když budu parafrázovat ten komentář někde nahoře, tak cíl je, aby to místo 5 minut na 130 W jelo třeba 5 minut 10 sekund, ale s 90W.
Radsej rychlo nieco spravit a potom sa odpojit.To by platilo, kdyby jste byl na notebooku nebo desktopu, mobilu, kde máte většinu času minimální zátěž a idle je dominantní. Jenže na serveru moc často příležitost k vypnutí není, protože po něm někdo pořád něco chce. Ta zátěž může být mírná, ale většinu času drží CPU vzhůru. Proto je třeba optimalizovat i běh se zátěží na optimální efektivitu. Pokud používáte techniku "honem do idle" a spustíte turbo, tak v tom turbo režimu v zátěži vlastně efektivita (práce odvedená za W) klesá, protože přetaktováváte a často i zvyšujete napětí. Pokud se vám skutečně podaří se poté na delší čas vypnout, tak to dohoníte značně sníženou spotřebou v C stavu. Ale jak jsem řekl, v serveru se vám to asi nepovede, takže dlouhodobě je optimální si nastavit nižší frekvence, při kterých to méně žere. Když máte nízké zatížení, tak to server koneckonců utáhne i na nižší takt. O to podle mě v tom ovladači půjde.
Jednou jsem zkoušel u i3-1310M (Sandy) omezit frekvenci přes cpufreq na 800MHz, aby při 100% zátěži tolik nežral, a žral úplně stejně...
Hrál jsem Atomic Bomberman ve Wine a štvalo mě, že to u takové vykopávky žere 30W, tak jsem cpufreqem dal max 800MHz a žralo to stejně (+-2W, zas tak jsem to nezkoumal)
Předpokládám, že změnou frekvence přes CPU se změní i napětí. Nevidím způsob, jak jinak ho ovlivnit.
Vemem úplně jinej procesor za úplně jinejch podmínek (idle) a srovnáváme. Super.