Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Intel koupil McAfee za 7,7 miliard USD, údajně proto, že mu záleží na bezpečnosti. McAfee je firma, která dodává antivirová a bezpečnostní řešení. Alan Shimel na NetworkWorld se zamýšlí nad tím, jestli bude mít tato akvizice vliv na open source. A také, jestli to nebude open source, co udělá Intelu čáru přes rozpočet.
Shimei předpokládá, že chce Intel více zasáhnout do rozvíjejícího se mobilního trhu, a proto dal tak velké peníze za McAfee, kde prý pracují i na bezpečnostních řešeních pro mobilní zařízení. Ale k čemu to bude dobré, když Android, iPhone, MeeGo i další systémy s linuxovým/unixovým základem nemají s bezpečnostní zdaleka takové potíže jako dříve rozšířené Windows Mobile?
Tiskni
Sdílej:
Intel CEO: "We need antivirus, can someone buy me McAfee?" Few hours later: "Done." "Great, which version?" "Version...?"
fakt dobre
Mam pocit, že McAfee dělá i ipsky a firewally, akorát tady moc nefrčí, v Čechách ...
Ale k čemu to bude dobré, když Android, iPhone, MeeGo i další systémy s linuxovým/unixovým základem nemají s bezpečnostní zdaleka takové potíže jako dříve rozšířené Windows Mobile?
Ludia, zobudte sa! Za najvacsie rozsirenie malware nemoze OS sam o sebe (nech je akykolvek) ale ten "komponent pocitaca" ktory sa zvycajne nachadza medzi stolickou a klavesnicou. Na co potrebuje malware na Linuxe roota, ked efektivne moze robit svoju cinnost aj bez prav roota? BFU ho neodhali, antivirus nema ("Naco, ved Linux je bezpecny."), takze coho sa obavat? Malware moze kludne bezat a robit svoju zaskodnicku cinnost.
A ak malware bude potrebovat prava roota, tak ich nejako od pouzivatela (ked Linux bude dostatocne rozsireny) dostane (trufam si povedat, ze viac ako 90% BFU odklikne vsetko na co sa ich malware maskovany za zaujimavu aplikaciu spyta). Ano su tu aj pouzivatelia, ktori sa vyznaju, ale taki su aj na Windowsoch.
A kedze chyby ma kazdy software (takze aj v Linuxe sa nejaka najde), tak sa moze ten malwawre dostat aj na roota a potom sa velmi efektivne skryt ale hlavne robit veci o ktorych sa pouzivatel vobec nemusi dozvediet (a ktore sa budu dost tazko odhalovat aj antivirusu). Ten malware to asi bude mat tazsie (ako na Widnowsoch), lebo je vela distribucii Linuxu, vela verzii jadra a aplikacii, chyby sa (dufam) odstranuju rychlesie ako vo Windows, ... ale kedze malware je dnes (a asi aj v buducnosti zostane) velmi vynosny business, tak sa to hladanie novych chyb a vyvoj novych exploitov asi stale vyplati.
Staci aby bol Linux viac rozsireny, aby zacnal byt zaujimavy aj pre tych zlych, a potom pouzivatelov (BFU) pravdepodobne nezachrani ani bezpecnostny model Unixu/Linuxu.