Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Italský parlament jako druhý v Evropě od září přechází na Linux, konkrétně půjde o SUSE. Přechod se dotkne 3500 desktopů a 200 serverů. Pietro Folena, člen italské komunistické strany (která přechod navrhla), říká, že nejdůležitějším důvodem je osvobození od jediného výrobce a od virů. Více na The Inquirer a v jednom blogu.
Tiskni
Sdílej:
pokud je nekam treba dat komercni distro, mam v tom celkem jasno: redhat, novel uz urcite ne.


měla by dávat některé své produkty zdarma, podporovat mezinárodní komunitu a tak dále.Ty si vážně natvrdlej? openSUSE je zdarma, mezinárodní komunitu podporuje buildservicem a tím, že zaměstnává kernal hackery, programátory KDE i OpenOffice.org Mimochodem, buildservice používají i někteří vývojáři ubuntu, debianu a fedory. Jen pro tvou informaci.
Nevidět jejich příspěvek do open source SW jde snad jenom s hodně pokročilou slepotou. Nepřímo? K smíchu, platí dost Linuxových vývojářů, jejichž práce je potom dostupná všem. Že to dělají kvůli svému výdělku? Samozřejmě, je to komerční firma, ne charita. Co se tohohle týče, tak nevidím žádný rozdíl mezi Novellem, Red Hatem nebo třeba IBM - pro všechny je Linux o penězích a my můžeme být jenom rádi, že z jejich vydělávání peněz profitujeme. Před nedávnem třeba Greg K. Hartmann (kterého platí a nechávají mu dost času na podobnou činnost) rozjel akci okolo Linuxových ovladačů, která pravděpodobně pomůže všem.
Abych to shrnul - vcelku chápu, proč je dohoda Novell-Microsoft některým lidem proti srsti. Na druhou stranu snažit se kvůli tomu snižovat jejich práci je dost ubohé.
Já jsem to pochopil, snažil jsem se reagovat jenom na první část příspěvku a na celkové vyznění, že v Novellu by za pětník klidně prodali vlastní babičku.
Co se týče oné pochybné smlouvy - jiný člověk, jiný názor... Osobně jsem si nevšiml, že by to nějak využívali v marketingu, stačí mrknout třeba na Why SLE. Ale zkrátka jiný pohled na věc
). Ten průšvih s duševním vlastnictvím je opravdu nemilý.Přesto chci vyzdvihnout že právě Novellu se daří to, po čem tu všichni toužebně volají, rozšíření Linuxu (i když to musel udělat přes tu ošklivou smlouvu).
platit MS za nejake neupresnene dusevni vlastnictviprosim?
Tady jsi mimo jako mraky dalších... Novell neplatí za duševní vlastnictví, platí za závazek MS, že se nebude soudit s klienty Novellu.Chybí Ti tam dovětek "...že se nebude soudit s klienty Novellu, pokud jde o 'duševní vlastnictví' - patenty, které dle Microsoftu SLED (a každý Linux) porušuje." Závazek MS neplatí, pokud jim zákazník Novellu vybere kasu. A pokud cítíte jako já trochu zradu, že Novell si díky tomuto nepřímému rozšíření FUDu, že GNU/Linux porušuje patenty Microsoftu, pořádně namastil kapsu, asi zas tak "mimo" nebudete. Jak by řekl kdejaký businessman - jde hlavně o peníze, je jedno, jestli někoho "zradíme" nebo ne. Bohužel, nejsem mezinárodní korporace, abych k takovým postupům byl shovívavý.
Qt a Python byly vytvořeny jako multiplatformní. GTK "jsme si portovali sami". Perl nevím, ale ten je stejně celkem nevýznamný... Jinými slovy, MS neudělal nic.
A jestli mají sponzoři (ano sponzoři, ne vývojáři) smlouvu s MSOni v tom parlamentu budou používat openSUSE že je Novell v pozici sponzora?
)
(ale pálit lidi kvůli tomu nemuseli).