Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Bruce Byfield v článku na Linux Magazine rozebírá, hodnotí a porovnává finanční zprávy projektů GNOME a KDE (obojí PDF) za první a druhé čtvrtletí 2009. Vypadá to, že KDE si v současné době stojí finančně mnohem lépe. Zatímco GNOME více utrácí za platy, KDE za cestovní výdaje.
Tiskni
Sdílej:
To sa potom nečudujem že je KDE nepoužiteľné, keď pol pracovnej doby prejazdia :)
+1, docela mě tvoje odpověď pobavila :)
a me by zase zajimalo, proc GNOME utraci hodne na platy, kdyz za vyvojerema neni videt uspokojivej vysledek
neprudim, jen vtipkuju, jako reakci na poznamku o KDE :)
sparrowhawk ja som to v rámci srandy napísal so smajlíkom, samozrejme rovnako fandím KDE aj Gnome a ostaným OSS.
tak si zavtipkujeme, stejne si myslim, ze se shodneme na tom, ze obe prostredi maji co nabidnout, aby uzivatele toho ci druheho byli naprosto spokojeni
s obema prostredimi a s linuxem jsme na tom porad mnohonasobne lepe, nzes s widlema a to je hlavni
... mnohonasobne lepe - to jsou silna slova
to nejsou silna slova, to je ralita :)
zlaty fluxbox....
.
souhlasim, az na ty widle :)
a pak taky, proc mame nekolik ruznych distribuci, kde pro kazdou druhou plati, ze je zalozena na XXXXXXXXXX
ale jak jsi uvedl, aspon si muzeme vybrat
No ja Fandím Linuxu a mal som Betu na misionára, od zadu, 69, ale určite som bol spokojní, určite lepšie ako Widle do riti :)
hehe; alpha verzia je co sa tyka vyvoja este pred betou 
Šance na jeden desktop už tu byla, jmenovalo se to Harmony toolkit, a promrhala se. Harmony byla implementace Qt API v Gtk (?) takže by nad tím pohodlně chodilo KDE, ale místo toho se prosadil kompletní rozštěpení a tak tu máme Gnome.
Na druho stranu máme jen dva (až tři) desktopy. To není tak zlé. Podívejte se jen na chaos v distribucích.
Jen tak dal, delejme spousty WM, at mame volnost vyberu svobodu, vymyslejme dale dalsi super KDE4 a GNOME3. Proc? Protoze preci muzeme. Ale beda, aby jsme se spojili a udelali jedno prostredi poradne, pouzitelne a konecne jiz DOTAZENE!!.
Tohle je nemožné. Nelze udělat jedno prostředí, které bude vyhovovat absolutně všem.
Ale lze, kdyby bylo modularni a poradne nastavitelne. Dodnes mi treba nevyhovuje ani kde ani gnome, protoze tam nejde nastavit velikost systray ikon.
Ok. Jen tak pro začátek: Gtk nebo Qt? To by jsi sloučil jak?
Proč slučovat? Stačí, když to půjde stejně nastavit.
To ale nebude vyhovovat těm, kteří nechtějí moc nastavovat. Těm bys musel dát "stejné" prostředí, ale bez mnoha voleb.
E17
Prostředí jsou založena na jiné filozofii, ale nejde jen o tohle. Jsou společné věci, jako řešení souborových dialogů, styly, edit - preferences / settings - configure, KIO/GIO... drobnůstky, ale "kazí" to používání. Přitom to bije do očí, že je to zbytečné. Něco se ale snad už řeší.
Taky jsem mel po letech podobny pocit.Vyresilo ho OpenBSD 