Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Nie som si istý, či uľahčovanie tvorby takýchto vecí je dobré. Vidím to na widgetoch pre KDE 4.x.x, odkedy tam pribudla možnosť jednoduchšieho (oproti C++) pythónového, java-script a ruby-programovania, pribúda aj widgetov ne- alebo zle fungujúcich, alebo žerúcich pamäť a pod. Kdejaký patlal s ambíciami, ale zato bez súdnosti pridá/zverejní čokoľvek? Chjo.
21.5.2009 18:04
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Zato kdyz je to slozite, tak se objevuji jenom same genialni veci?
Nechapu, proc je spatne, ze se veci zjednodusuji.
Taky muze prijit clovek s dobrym napadem a nepodelat to.
Přesně tak. Jsou lidé, kteří to využijí. Nechápu tu zapšklost vůči možnostem navíc, které vám nikdo necpe a nenutí.
21.5.2009 19:30
thingie | skóre: 8
Mohu se zeptat, na jakých jiných místech hledáš dobré projekty, nebo používáš pouze některé z těch základních přímo dodávaných v KDE?
22.5.2009 16:12
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
A kdo tě nutí takové widgety používat? Já v tom vidím leda výhodu, možnost volby.
21.5.2009 19:31
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Mozilla se poslední dobou nějak rozšoupla. Že by se jí tak dařilo?
Taky mě to překvapilo. Ale jsem rád, že se inovuje. Kéž by i konkurence měla taky tolik otevřených inspirativních projektů. I kdyby většina z nich výrazněji neuspěla, byl by to přínos a pokrok vpřed.
22.5.2009 10:52
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
No, nevím. Furt rozdává jakési granty, vypisuje soutěže, iniciuje jakési projekty, nabízí další pracovní místa,… Prostě mě to jen překvapilo a asi jsem to nečekal. Nic víc.
Mně se spíše zdá, že Mozilla nyní nepřináší nic, co tu ještě není, a co bych potřeboval. Je to nicméně samozřejmě subjektivní.
Za zoufalost považuju tu soutěž ohledně náhrady karet (tabs). To je tak, když jsou staré dobré věci prohlášeny už jen za staré... 
Já považuji za zoufalé dopředu odsuzovat snahu o nové nápady a vylepšení, kde není ještě znám výsledek a kdy s největší pravděpodobností bude zachována i možnost současného způsobu. Stejně zoufalé je překrucovat a manipulovat, neboť vývojáři současný způsob rozhodně neprohlásili za starý.
Funkcionalitu více než 5 tisíc doplňků (leckdy unikátních - Firebug, ale nejen ten) s tak propracovaným webovým i aktualizačním systémem nikde jinde nenajdu. Je to prohlížeč, který se s ostatními předhání v podpoře standardů a otevřených webových technologií a přitom má velmi dobrou kompatibilitu prakticky se všemi stránkami. Z projektů Labu se mi líbí Weave, Prism, Ubiquity a postupně je začínám využívat. Líbí se mi vzhled vytvořený tak, aby byl podobný na všech platformách a přitom si zachoval co možná největší přirozenost na dané platformě. Ostatní prohlížeče mě omezují, protože většinu z toho jmenovaného mi nedokáží poskytnout.
O aktualizaci Firefoxu se v Linuxu stará distribuce. O aktualizaci rozšíření systém aktualizací Firefoxu. Vám tam snad něco nefunguje nebo oni snad jiné prohlížeče něco takového vůbec mají?
Pokud tomu někdo nerozumí, tak je to docela jednoduchý člověk, viďte pane Jirsáku. Ostatní v tom jsou schopni poznat jedny z klíčových vlastností, kterými se Firefox od konkurence odlišuje.
Funkcionalitu více než 5 tisíc doplňků (leckdy unikátních - Firebug, ale nejen ten) s tak propracovaným webovým i aktualizačním systémem nikde jinde nenajdu. Je to prohlížeč, který se s ostatními předhání v podpoře standardů a otevřených webových technologií a přitom má velmi dobrou kompatibilitu prakticky se všemi stránkami. Z projektů Labu se mi líbí Weave, Prism, Ubiquity a postupně je začínám využívat. Líbí se mi vzhled vytvořený tak, aby byl podobný na všech platformách a přitom si zachoval co možná největší přirozenost na dané platformě. Ostatní prohlížeče mě omezují, protože většinu z toho jmenovaného mi nedokáží poskytnout.Co je to "propracovaný webový systém doplňků (nebo funkcionality doplňků)"? V podpoře standardů se předhánějí všechny prohlížeče, to není žádná zvláštní vlastnost FF. Co jsou to "otevřené webové technologie"? Co je to "velmi dobrá kompatibilita prakticky se všemi stránkami"? Na některých platformách je vzhled a chování ovládacích prvků GUI dáno přímo platformou, takže jakýkoli jiný vzhled nebo chování, byť třeba platformu napodobuje, už tam není přirozený.
"Co je to "propracovaný webový systém doplňků (nebo funkcionality doplňků)"?"
To je třeba to, že v žádném jiném prohlížeči nemůžete udělat Nástroje - Správce doplňků - vyhledávat, aktualizovat, odebírat, aktivovatúzakazovat jednotlivé doplňky funkcionality. Stejně tak rozsáhlý web addons.mozilla.org s vyhledáváním, hodnocením atd.
"V podpoře standardů se předhánějí všechny prohlížeče, to není žádná zvláštní vlastnost FF."
Většina lidí stále používá prohlížeč, který se nepředhání s nikým. Spíš se pomalu plíží na ˇuroveň, na které byla konkurence před několika lety.
"Co jsou to "otevřené webové technologie"?"
HTML 5, CSS, JS atd. Vše, co se dá použít na webu a je pro něj určeno a vývoj těch technologií je založen na transparentním procesu a domluvě většiny účastníků.
" Co je to "velmi dobrá kompatibilita prakticky se všemi stránkami"?
To je to, že kromě IE a Firefoxu už žádný jiný prohlížeč není kompatibilní s tolika webovými stránkami nebo aplikacemi. Konqueror atd., s nimiž se pořádně nedostanu třeba na kolejní účet, jsou mi k ničemu.
"Na některých platformách je vzhled a chování ovládacích prvků GUI dáno přímo platformou, takže jakýkoli jiný vzhled nebo chování, byť třeba platformu napodobuje, už tam není přirozený."
Oproti například Opeře nebo Chrome aspoň Firefox na Windows, Linuxu a Mac OS X nevypadá jak z Marsu, a přesto si dokáže zachovat určitý typický vizuální styl.
22.5.2009 10:11
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Jako treba ze IE ma kazdy tab v jinem vlakne, takze kvuli jedne strance nevymrznou vsechny taby nebo komplet aplikace?
FF ma takovy styl jaky si tam nahraju. Kupodivu, Opera taky.
A v mych KDE 4 FF vypadal uplne stejne ustrelene jako Opera. Alespon do okamziku, kdy jsem si nenasel experimentalni KDE4 motiv.
Kompatibilita s webovymi strankami je obligatni blabol. "Webari prasi stnadardy, tak je doprasime taky". Coz ovsem vede k "Vyprasim nejake stranky, otestuju ve FF a IE, vse OK, mam webove stranky". Kdyby se vice rozsirila Opera, konecne by to praseni prestalo.
Nebylo tohle praseni jeden z duvodu proc se nadavalo na MS? Ze mrsi standardy?
CSS je kapitola sama pro sebe. Zadny prohlizec jej nepodporuje poradne.
"Kompatibilita s webovymi strankami je obligatni blabol." Ne, to není blábol. To, že se ve Webkitu třeba nedostanu na ycollege.skm.muni.cz a jinde jo je prostě fakt, i když se stokrát postavíš na hlavu. Prohlížeč, ve kterém neudělám, co potřebuju, je mi k ničemu. V Opeře to kupodivu jde. Ale těch stránek je víc.
"Kdyby se vice rozsirila Opera, konecne by to praseni prestalo." Kdyby se po více než 10 letech zmohla na něco lepšího než jen soudní žaloby a víceméně desetinový podíl oproti Firefoxu po 5 letech, pak by se jí vývojáři opravdu museli vážně zabývat.
"Nebylo tohle praseni jeden z duvodu proc se nadavalo na MS? Ze mrsi standardy?"
Ale Firefox má podporu standardů na srovnatelné úrovni (tzn. velmi dobré) jako Opera nebo Webkit, ale zároveň má i tu reálnou kompatibilitu. Ukaž mi jiný prohlížeč, který má obojí.
To je třeba to, že v žádném jiném prohlížeči nemůžete udělat Nástroje - Správce doplňků - vyhledávat, aktualizovat, odebírat, aktivovatúzakazovat jednotlivé doplňky funkcionality.A to má společného s webem co? Že ty doplňky jsou vystavené na webu? A co dnes není? Navíc jako nejdůležitější popisujete možnost dělat to rovnou z konfiguračního panelu prohlížeče, a to si tedy pod slovem "webový" rozhodně nepředstavím.
Většina lidí stále používá prohlížeč, který se nepředhání s nikým. Spíš se pomalu plíží na ˇuroveň, na které byla konkurence před několika lety.MSIE 8 má třeba podporu pro JSON, kterou stávající ostrá verze FF nemá. takže by se taky dalo napsat, že FF dohání onen pomalu se plížící prohlížeč...
HTML 5, CSS, JS atd. Vše, co se dá použít na webu a je pro něj určeno a vývoj těch technologií je založen na transparentním procesu a domluvě většiny účastníků.HTML 5 a transparentní proces a domluva všech účastníků? To má být vtip? A zmiňovat podporu dalších standardů jako přednost Firefoxu, který je v tom přitom po MSIE druhý nejhorší z běžně používaných prohlížečů?
To je to, že kromě IE a Firefoxu už žádný jiný prohlížeč není kompatibilní s tolika webovými stránkami nebo aplikacemi.To hodláte z tohohle přístupu postaveného na halvu udělat standard? Webové stránky mají být kompatibilní se standardy, stejně jako prohlížeč. Webové stránky pak mohou podporovat nějaké specifické vlastnosti prohlížeče, takže může být stránka kompatibilní s prohlížečem. Ale opačně? Nebo vy máte doma zásuvky, které jsou kompatibilní s vaší televizí, lednicí, nabíječkou mobilu, nebo je to opačně?
Oproti například Opeře nebo Chrome aspoň Firefox na Windows, Linuxu a Mac OS X nevypadá jak z MarsuVypadá.
Vypadá.Když si to někdo neumí nastavit..
"A to má společného s webem co? Že ty doplňky jsou vystavené na webu? A co dnes není? Navíc jako nejdůležitější popisujete možnost dělat to rovnou z konfiguračního panelu prohlížeče, a to si tedy pod slovem "webový" rozhodně nepředstavím."
Společného to má tolik, že ta funkcionalita webového ortálu je provázaná s tou vestavěnou a použít lze obě. Ukažte mi jiný prohlížeč, který má tak kvalitní portál s tolika možnostmi. Nenajdete takový.
"MSIE 8 má třeba podporu pro JSON, kterou stávající ostrá verze FF nemá. takže by se taky dalo napsat, že FF dohání onen pomalu se plížící prohlížeč..."
V jedné věci ano, ve většině těch podstatných nikoliv ani zdaleka:
http://www.webdevout.net/browser-support-summary
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_layout_engines_%28CSS%29
"HTML 5 a transparentní proces a domluva všech účastníků?"
To byste se musel obtěžovat porozumět psanému textu. O všech účastnících jsem nepsal. Na tom standardu se podílejí všichni hlavní výrobci kromě Microsoftu, který je pozadu.
"A zmiňovat podporu dalších standardů jako přednost Firefoxu, který je v tom přitom po MSIE druhý nejhorší z běžně používaných prohlížečů?"
Umíte to nějak dokázat? Podle srovnávacích tabulek na Webdevout, Wikipedii nebo různých Acid testů je to prakticky srovnatelné. V něčem je lepší to a v něčem zase ono.
Na tom standardu se podílejí všichni hlavní výrobci kromě Microsoftu, který je pozadu.Aha, takže nejde o účastníky, ale o výrobce prohlížečů. Za účastníky webu bych totiž považoval spíš webdesignery nebo uživatele…
Umíte to nějak dokázat? Podle srovnávacích tabulek na Webdevout, Wikipedii nebo různých Acid testů je to prakticky srovnatelné. V něčem je lepší to a v něčem zase ono.Třeba CSS 3 nebo SVG. Což jsou mimochodem jediné dvě technologie, které zachovávají původní ideu webu jako prostoru pro sdílení informací bez ohledu na způsob jejich vyjádření u koncového uživatele. Všechno ostatní (Canvas, HTML 5, zrychlování JavaScriptu) je snaha udělat z webového prohlížeče nějaký hybrid mezi Flashem, Java Applety a podobnými technologiemi.
" Aha, takže nejde o účastníky, ale o výrobce prohlížečů. Za účastníky webu bych totiž považoval spíš webdesignery nebo uživatele…"
Ty se taky pokud vím také mohou účastnit.
"Třeba CSS 3 nebo SVG. Což jsou mimochodem jediné dvě technologie, které zachovávají původní ideu webu jako prostoru pro sdílení informací bez ohledu na způsob jejich vyjádření u koncového uživatele."
Jak se dívám na srovnávací tabulky Wikipedie ohledně podpory SVG a CSS (3), tak mi Gecko pozadu nepřipadá. Něco podporuje jako jediné, někde je podpora horší, celkově zhruba srovnatelná. Nebo vy tam vidíte jiné výsledky? Můžete si také všimnout, jak jsou všechny ostatní prohlížeče za daleko pozadu Firefoxem v podpoře JavaScriptu.
Jinak je dobře, že se pracuje na tom, aby otevřené technologie byly výkonnější a populárnější alternativou pro ty uzavřené.
Jak se dívám na srovnávací tabulky Wikipedie ohledně podpory SVG a CSS (3), tak mi Gecko pozadu nepřipadá. Něco podporuje jako jediné, někde je podpora horší, celkově zhruba srovnatelná. Nebo vy tam vidíte jiné výsledky?Celkem jednoznačně lze prohlížeče seřadit: Opera (Presto) – Konqueror/Safari/Chrome (WebKit) WebKit – Firefox (Gecko) – MSIE (Trident). Přičemž u podpory SVG nedošlo mezi 3.0 a 3.5 k žádné změně.
Můžete si také všimnout, jak jsou všechny ostatní prohlížeče za daleko pozadu Firefoxem v podpoře JavaScriptu.Ta podpora JS je celkem k ničemu, skutečně nových věcí je tam pár, všechno ostatní jsou jen zkratky pro věci, které jdou udělat i bez těch novinek. Když ale prohlížeč nepodporuje animace nebo filtry v SVG, nijak to neobejdete.
Pokud jde o SVG, nějak jste opomněl horší úroveň KHTML oproti WebKitu, pokud jde o CSS (3), tak lze celkem jednoznačně říci, že jsou na tom prohlížeče s výjimkou IE srovnatelně bez nějakých větších rozdílů.
22.5.2009 13:30
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
21.5.2009 21:05
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Nemyslel jsem ani tak projekty, ale různé dary. No dobře, konkrétně jsem měl na mysli 100000$ dar na rozvoj Theory/Thusneldy. Tím mě pěkně nasrali, mohu-li dodat.
22.5.2009 07:37
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Proc?
22.5.2009 11:18
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
No dobře, ne že bych snad nebyl rád, že se Theora vylepšuje(i když to zatím moc nevypadá). No bohužel takový grant na vývoj jednoho otevřeného kodeku, to je jak s těmi dotacemi ve školách na jeden systém. Zvláště pak když tu máme ještě jeden otevřený a zcela volný kodek, který by ten rozvoj potřeboval jako sůl a mnohem více než Theora. Ostatně ignorace Sněhu(zvláště pak Mozillou) mě štve ještě víc než ten grant, jelikož sníh jako takový má mnohem lepší vyhlídky než Theora(nepoužívá klasické bloky a DCT, ale vlnkovou transformaci jako třeba Dirac). Aspoň ho mohl Xiph adoptovat a prostředky na vývoj se rovnoměrně rozložit a v HTML5 koexistovat s Theorou jako varianta pro videa s menší bitrate(a nebo i HD videa).
22.5.2009 14:38
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
No ono to není tak snadné. Sněhu totiž moc dobře nefunguje bitrate managment(no on nefunguje moc dobře, on totiž nefunguje vůbec. Donedávna mu nefungovalo ani kódování větších rozlišení nebo bitrate kvůli přetékání bufferu). Podle vzoru YouTube jsem vzal nominální bitrate 2M, Theoře nastavil nominální bitrate 2048k a zkomprimoval. Sníh jsem vzal kvantizačním faktorem a upřesňoval ho blíž a blíž dokud mi to nevyprodukovalo soubor s průměrnou bitrate blížící se 2M. Uznávám, že se to moc dobře nedá srovnávat, protože graf bitrate je úplně rozdílný(v tomto případě je to plus pro sníh, jelikož kdyby mu fungoval bitrate managment, může přidávat bitrate opravdu tam kde je potřeba a efektivněji tak komprimovat), proto jsem obě videa níže vzal jen kvantizačním faktorem(ve skutečnosti Theora takové hnusy neprodukuje). Výsledek je -3MB v neprospěch Theory, ale té by proti sněhu nepomohlo ani 10MB navíc. Dál se musím přiznat, že jsem to nevzal Theorou 1.0, ale Thuslendou(aka Theora 1.1). Ta má sice optimalizovanou kvantizační tabulku a soustřeďuje data více do hran(viz rozdíl mezi Theorou a Thusneldou v klidové scéně. Stejný trailer jsem přibližně ve stejném čase srovnával i já a tak můžu jen potvrdit, že mi to vrátilo něco podobného), ale o to míň se jim potom věnuje v místech s nízkou energií, což způsobuje ty viditelné švy(původně jsem si myslel, že vyřadili z provozu deblocking filtr na dobu zkoušení. O to víc nechápu jak jim mohlo PSNR vracet to co jim vracelo) a pak vybral z celé sekvence ten obrázek kde je to nejvíce patrné, ale udělal jsem to jen abych upozornil na rozdíl mezi Theorou a Sněhem(po pravdě řečeno Theora 1.0 na stejném snímku není o moc lepší, jen to není na první pohled bez podrobnějšího zkoumání tak patrné). Sjednání nápravy už bylo přislíbeno.
22.5.2009 13:40
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Hm. Nechtel bys o videokodecich napsat nejaky clanek na abicku?
Nejaky popis, jak do nich komprimovat a tak. Verim, ze by to spousta lidi ocenila.
22.5.2009 16:36
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
22.5.2009 14:01
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Aby mě někdo nenařknul, že distribuuji jen blbé nic neříkající obrázky: Theora-Tusnelda, Snow. V HD verzích je rozdíl patrnější, ale nechci si zbytečně zachvístavat místo na publicu. Kdo nevěří, nech si sám zkusí.
22.5.2009 14:53
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Dirac vůbec. Ten je konstruován na úplně něco jiného a to na co je stvořen plní na výbornou (ať jsem konkrétní, tak ho BBC používá na přenos HD videa přes standard definition chain, které bude dále zpracováváno a komprimováno. Údajně z 1.5Gbps na 250Mbps bez viditelných artefaktů i po dalším zpracování. A je pravda, že na to se vlnková tranformace hodí více než DCT a bloky). U nižších bitrate má problémy s MC (vymlouvají se na to, že bez bloků to nelze tak snadno, ale sníh je důkazem, že se opravdu jen vymlouvají) a má strašně velikou spotřebu výpočetního času(opět se vymlouvají na to, že vlknová transformace přes celý obraz je náročnější než klasická DCT v blocích, ale znovu je tu důkaz opaku - snow). Bez těch jejich krabiček je to absolutně nepoužitelné.
22.5.2009 16:44
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Bohužel. Nemám dostatečné znalosti o kodecích na to abych mohl provést objektivní srovnání. Navíc moc neumím s dnešními etalony MPEG4(H264,DivX). No a s materiály to také není jen tak.
22.5.2009 21:23
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
22.5.2009 15:40
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Ještě teda mluvili o využití Diracu v přenose digitálního signálu koncovým uživatelům(satelity a DVB-T kde se nabízí možnost dekódování pomocí HW) kdy údajně prej dává ve srovnání oproti MPEG2(15Mbps) srovnatelné výsledky už při nominální bitrate 8Mbps a níže. Schválně jsem si to vyzkoušel. Musím uznat, že i u HD videa o 5Mbps je to jakš takš sledovatelné, ale všimnul jsem si u Diracu efektu zvýrazňování bloků(Dirac žádné bloky nepoužívá, takže to muselo být z originálu a to je VC1 o cca. 20Mbps ), díky kterému by asi opravdu nebyl vhodný kandidát(kdo až má v počítači dostupná videa v RAWu a nebo neblokovém kodeku a hlavně je nevhodný kvůli náročnosti).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
