Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Jeff Hoogland se na svém blogu zamýšlí nad otázkou, zda jsou PPA repozitáře Ubuntu bezpečné nebo existuje důvod k obavám. Autora znepokojuje fakt, že balíčky v těchto repozitářích nejsou nijak kontrolovány a tedy hrozí riziko zavlečení škodlivého kódu. Zvlášť když uživatel přidáním takového repozitáře zadává heslo roota nejen při instalaci softwaru, ale také při každé aktualizaci. Co o tomto riziku soudíte vy?
Tiskni
Sdílej:
A proč to omezovat jen na PPA repozitáře? Každý repozitář může být takto nebezpečný. Prostě si nesmím bezhlavě instalovat cokoli odkudkoli, ale trochu u toho myslet.Tak já bych to viděl úplně jinak, ve chvíli, kdy schválím repozitáře, tak už z nich instaluju cokoliv. Spíše bych to viděl jako nepřidávat jen tak nějaký repozitář. To poslední stále ještě porušuju přidáváním repozitáře Adobe, ale co už, v případě problémů bude aspoň na koho ukázat a vyhnout se smluvním pokutám za leak informací.
Ano. A s jednim l je to aplikace od chlapka jmenem Malcolm, zkracene Mal.
Kdybych chtěl, aby měl počítač zlozvyky z Windows, budu používat Windows.Co je zlozvyk, a co je užitečná vlastnost, je trochu věc názoru a hodně věc účelu instalace.
Většina lidí nestahuje ze stránek výrobce, ale ze serveru typu stahuj nebo slunecnice a ty mají u software, který nabízejí ke stáhnutí, napsáno většinou něco jako: tento sw byl zkontrolován antivirem xxxx. U ppa repozitářů nic takového nebývá.Tak jim můžete navrhnout, ať to tam napíšou :). Jistě to výrazně zvýší bezpečnost dotčených systémů :D. Čistě mezi náma, k čemu je taková kontrola antivirem dobrá? V těch repozitářích můžou být programy určené k různým účelům, tedy na základě toho, že umějí provádět (volat) nebezpečné akce či komunikovat po internetu, nelze usoudit, že je to malware. A hledat podle signatury? Ale kdeže. Malware se může neustále měnit (třeba střídavě automaticky i manuálně), nepotřebuje v sobě obsahovat kód pro šíření (je přece v repozitáři). Malwarem může být každý software obsahující chybu, který má dodavatel balíku v úmyslu použít jako trojského koně. To už je věc v podstatě nedetekovatelná. Navíc posouzení, co je malware a co není, obecně nejde. Například chci vidět běžně používaný anti-malware, který vám zakáže všechen (alespoň dobře známý) malware, jako například ICQ (typický příklad adware, což považuju za malware automaticky) a Skype (typický příklad vzdáleně zneužívaného malware, který například exploituje síťové prostředky a aktivně se brání proti auditu).
--root $HOME/něco
.