Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Jeff Hoogland se na svém blogu zamýšlí nad otázkou, zda jsou PPA repozitáře Ubuntu bezpečné nebo existuje důvod k obavám. Autora znepokojuje fakt, že balíčky v těchto repozitářích nejsou nijak kontrolovány a tedy hrozí riziko zavlečení škodlivého kódu. Zvlášť když uživatel přidáním takového repozitáře zadává heslo roota nejen při instalaci softwaru, ale také při každé aktualizaci. Co o tomto riziku soudíte vy?
Tiskni
Sdílej:
A proč to omezovat jen na PPA repozitáře? Každý repozitář může být takto nebezpečný. Prostě si nesmím bezhlavě instalovat cokoli odkudkoli, ale trochu u toho myslet.Tak já bych to viděl úplně jinak, ve chvíli, kdy schválím repozitáře, tak už z nich instaluju cokoliv. Spíše bych to viděl jako nepřidávat jen tak nějaký repozitář. To poslední stále ještě porušuju přidáváním repozitáře Adobe, ale co už, v případě problémů bude aspoň na koho ukázat a vyhnout se smluvním pokutám za leak informací.
(sorry, lepší překlad mě nenapadl
)
Ano. A s jednim l je to aplikace od chlapka jmenem Malcolm, zkracene Mal.
To je prostě následek svobody, kde je volný trh, ne centrálně řízený.
IMHO je dobře, že PPA existuje a je škoda, že takových projektů je málo. Bezpečnost prostě závisí na důvěryhodnosti jednotlivých autorů, co tam software dávají. Pokud je balík, co potřebuju, v oficiálním repozitáři Ubuntu a já Ubuntu věřím víc než autorovi daného softwaru, tak bych měl určitě použít oficiální repozitář Ubuntu a ne PPA. Pokud tam ale ten balík není, tak mám 2 možnosti:
Kdybych chtěl, aby měl počítač zlozvyky z Windows, budu používat Windows.Co je zlozvyk, a co je užitečná vlastnost, je trochu věc názoru a hodně věc účelu instalace.
Většina lidí nestahuje ze stránek výrobce, ale ze serveru typu stahuj nebo slunecnice a ty mají u software, který nabízejí ke stáhnutí, napsáno většinou něco jako: tento sw byl zkontrolován antivirem xxxx. U ppa repozitářů nic takového nebývá.Tak jim můžete navrhnout, ať to tam napíšou :). Jistě to výrazně zvýší bezpečnost dotčených systémů :D. Čistě mezi náma, k čemu je taková kontrola antivirem dobrá? V těch repozitářích můžou být programy určené k různým účelům, tedy na základě toho, že umějí provádět (volat) nebezpečné akce či komunikovat po internetu, nelze usoudit, že je to malware. A hledat podle signatury? Ale kdeže. Malware se může neustále měnit (třeba střídavě automaticky i manuálně), nepotřebuje v sobě obsahovat kód pro šíření (je přece v repozitáři). Malwarem může být každý software obsahující chybu, který má dodavatel balíku v úmyslu použít jako trojského koně. To už je věc v podstatě nedetekovatelná. Navíc posouzení, co je malware a co není, obecně nejde. Například chci vidět běžně používaný anti-malware, který vám zakáže všechen (alespoň dobře známý) malware, jako například ICQ (typický příklad adware, což považuju za malware automaticky) a Skype (typický příklad vzdáleně zneužívaného malware, který například exploituje síťové prostředky a aktivně se brání proti auditu).
--root $HOME/něco.