Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Jeff Hoogland se na svém blogu zamýšlí nad otázkou, zda jsou PPA repozitáře Ubuntu bezpečné nebo existuje důvod k obavám. Autora znepokojuje fakt, že balíčky v těchto repozitářích nejsou nijak kontrolovány a tedy hrozí riziko zavlečení škodlivého kódu. Zvlášť když uživatel přidáním takového repozitáře zadává heslo roota nejen při instalaci softwaru, ale také při každé aktualizaci. Co o tomto riziku soudíte vy?
Tiskni
Sdílej:
A proč to omezovat jen na PPA repozitáře? Každý repozitář může být takto nebezpečný. Prostě si nesmím bezhlavě instalovat cokoli odkudkoli, ale trochu u toho myslet.Tak já bych to viděl úplně jinak, ve chvíli, kdy schválím repozitáře, tak už z nich instaluju cokoliv. Spíše bych to viděl jako nepřidávat jen tak nějaký repozitář. To poslední stále ještě porušuju přidáváním repozitáře Adobe, ale co už, v případě problémů bude aspoň na koho ukázat a vyhnout se smluvním pokutám za leak informací.
(sorry, lepší překlad mě nenapadl
)
Ano. A s jednim l je to aplikace od chlapka jmenem Malcolm, zkracene Mal.
To je prostě následek svobody, kde je volný trh, ne centrálně řízený.
IMHO je dobře, že PPA existuje a je škoda, že takových projektů je málo. Bezpečnost prostě závisí na důvěryhodnosti jednotlivých autorů, co tam software dávají. Pokud je balík, co potřebuju, v oficiálním repozitáři Ubuntu a já Ubuntu věřím víc než autorovi daného softwaru, tak bych měl určitě použít oficiální repozitář Ubuntu a ne PPA. Pokud tam ale ten balík není, tak mám 2 možnosti:
Kdybych chtěl, aby měl počítač zlozvyky z Windows, budu používat Windows.Co je zlozvyk, a co je užitečná vlastnost, je trochu věc názoru a hodně věc účelu instalace.
Většina lidí nestahuje ze stránek výrobce, ale ze serveru typu stahuj nebo slunecnice a ty mají u software, který nabízejí ke stáhnutí, napsáno většinou něco jako: tento sw byl zkontrolován antivirem xxxx. U ppa repozitářů nic takového nebývá.Tak jim můžete navrhnout, ať to tam napíšou :). Jistě to výrazně zvýší bezpečnost dotčených systémů :D. Čistě mezi náma, k čemu je taková kontrola antivirem dobrá? V těch repozitářích můžou být programy určené k různým účelům, tedy na základě toho, že umějí provádět (volat) nebezpečné akce či komunikovat po internetu, nelze usoudit, že je to malware. A hledat podle signatury? Ale kdeže. Malware se může neustále měnit (třeba střídavě automaticky i manuálně), nepotřebuje v sobě obsahovat kód pro šíření (je přece v repozitáři). Malwarem může být každý software obsahující chybu, který má dodavatel balíku v úmyslu použít jako trojského koně. To už je věc v podstatě nedetekovatelná. Navíc posouzení, co je malware a co není, obecně nejde. Například chci vidět běžně používaný anti-malware, který vám zakáže všechen (alespoň dobře známý) malware, jako například ICQ (typický příklad adware, což považuju za malware automaticky) a Skype (typický příklad vzdáleně zneužívaného malware, který například exploituje síťové prostředky a aktivně se brání proti auditu).
--root $HOME/něco.