Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Jeff Hoogland se na svém blogu zamýšlí nad otázkou, zda jsou PPA repozitáře Ubuntu bezpečné nebo existuje důvod k obavám. Autora znepokojuje fakt, že balíčky v těchto repozitářích nejsou nijak kontrolovány a tedy hrozí riziko zavlečení škodlivého kódu. Zvlášť když uživatel přidáním takového repozitáře zadává heslo roota nejen při instalaci softwaru, ale také při každé aktualizaci. Co o tomto riziku soudíte vy?
Tiskni
Sdílej:
A proč to omezovat jen na PPA repozitáře? Každý repozitář může být takto nebezpečný. Prostě si nesmím bezhlavě instalovat cokoli odkudkoli, ale trochu u toho myslet.Tak já bych to viděl úplně jinak, ve chvíli, kdy schválím repozitáře, tak už z nich instaluju cokoliv. Spíše bych to viděl jako nepřidávat jen tak nějaký repozitář. To poslední stále ještě porušuju přidáváním repozitáře Adobe, ale co už, v případě problémů bude aspoň na koho ukázat a vyhnout se smluvním pokutám za leak informací.
(sorry, lepší překlad mě nenapadl
)
Ano. A s jednim l je to aplikace od chlapka jmenem Malcolm, zkracene Mal.
To je prostě následek svobody, kde je volný trh, ne centrálně řízený.
IMHO je dobře, že PPA existuje a je škoda, že takových projektů je málo. Bezpečnost prostě závisí na důvěryhodnosti jednotlivých autorů, co tam software dávají. Pokud je balík, co potřebuju, v oficiálním repozitáři Ubuntu a já Ubuntu věřím víc než autorovi daného softwaru, tak bych měl určitě použít oficiální repozitář Ubuntu a ne PPA. Pokud tam ale ten balík není, tak mám 2 možnosti:
Kdybych chtěl, aby měl počítač zlozvyky z Windows, budu používat Windows.Co je zlozvyk, a co je užitečná vlastnost, je trochu věc názoru a hodně věc účelu instalace.
Většina lidí nestahuje ze stránek výrobce, ale ze serveru typu stahuj nebo slunecnice a ty mají u software, který nabízejí ke stáhnutí, napsáno většinou něco jako: tento sw byl zkontrolován antivirem xxxx. U ppa repozitářů nic takového nebývá.Tak jim můžete navrhnout, ať to tam napíšou :). Jistě to výrazně zvýší bezpečnost dotčených systémů :D. Čistě mezi náma, k čemu je taková kontrola antivirem dobrá? V těch repozitářích můžou být programy určené k různým účelům, tedy na základě toho, že umějí provádět (volat) nebezpečné akce či komunikovat po internetu, nelze usoudit, že je to malware. A hledat podle signatury? Ale kdeže. Malware se může neustále měnit (třeba střídavě automaticky i manuálně), nepotřebuje v sobě obsahovat kód pro šíření (je přece v repozitáři). Malwarem může být každý software obsahující chybu, který má dodavatel balíku v úmyslu použít jako trojského koně. To už je věc v podstatě nedetekovatelná. Navíc posouzení, co je malware a co není, obecně nejde. Například chci vidět běžně používaný anti-malware, který vám zakáže všechen (alespoň dobře známý) malware, jako například ICQ (typický příklad adware, což považuju za malware automaticky) a Skype (typický příklad vzdáleně zneužívaného malware, který například exploituje síťové prostředky a aktivně se brání proti auditu).
--root $HOME/něco.