Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Khanova škola informuje, že platforma Khan Academy je nově k dispozici také v češtině na adrese cs.khanacademy.org. Přeloženy byly tři oblasti matematiky, ale také Úvod do SQL: dotazy a správa dat a mnoho dalšího.
Tiskni
Sdílej:
Pokud se nějakou problematikou zabývá pár desítek lidí na světě a mezi nimi jsou dva nebo tři Češi, pak obvykle necítí potřebu vymýšlet za každou cenu českou terminologii.
Mimochodem, zkuste mi říci anglicky "červeňoučké jablíčko" a nemyslet tím malé, málo zralé, jablko...
Fascinuje mne, jak je tenhle příklad omílaný pořád dokola (dokonce mám pocit, že jsem ho snad viděl už někde u Wericha), přestože demonstruje jediné: nepochopení, že různé jazyky používají různé výrazové prostředky. To, že výrazový prostředek, na který jste zvyklý z jednoho jazyka, ve druhém není, neznamená, že je ten druhý méněcenný. Angličtina není chudší jen proto, že nemá zdrobněliny (aspoň ne tak, jak je známe z češtiny), stejně jako čeština není zaostalá proto, že má jen tři časy.
A mile below the lowest cloud, rock breaches water and the sea begins. It has been given many names. Each inlet and bay and stream has been classified as if it were discrete. But it is one thing, where borders are absurd. It fills the spaces between stones and sand, curling around coastlines and filling trenches between the continents. At the edges of the world the salt water is cold enough to burn. Huge slabs of frozen sea mimic the land, and break and crash and reform, crisscrossed with tunnels, the homes of frost-crabs, philosophers with shells of living ice. In the southern shallows there are forests of pipe-worms and kelp and predatory corals. Sunfish move with idiot grace. Trilobites make nests in bones and dissolving iron. The sea throngs. There are free-floating top-dwellers that live and die in surf without ever seeing dirt beneath them. Complex ecosystems flourish in neritic pools and flatlands, sliding on organic scree to the edge of rock shelves and dropping into a zone below light. There are ravines. Presences something between molluscs and deities squat patiently below eight miles of water. In the lightless cold a brutality of evolution obtains. Rude creatures emit slime and phosphorescence and move with flickerings of unclear limbs. The logic of their forms derives from nightmares. There are bottomless shafts of water. There are places where the granite and muck base of the sea falls away in vertical tunnels that plumb miles, spilling into other planes, under pressure so great that the water flows sluggish and thick. It spurts through the pores of reality, seeping back in dangerous washes, leaving fissures through which displaced forces can emerge. In the chill middle deeps, hydrothermic vents break through the rocks and spew clouds of superheated water. Intricate creatures bask in this ambient warmth their whole short lives, never straying beyond a few feet of warm, mineral-rich water into a cold which would kill them. The landscape below the surface is one of mountains and canyons and forests, shifting dunes, ice caverns and graveyards. The water is dense with matter. Islands float impossibly in the deeps, caught on charmed tides. Some are the size of coffins, little slivers of flint and granite that refuse to sink. Others are gnarled rocks half a mile long, suspended thousands of feet down, moving on slow, arcane streams. There are communities on these unsinking lands: there are hidden kingdoms. There is heroism and brute warfare on the ocean floor, unnoticed by land-dwellers. There are gods and catastrophes.
Khan Academy nepřekládá žádná univerzita, ale spolek nadšených dobrovolníků. ;)
Vesměs studentů, a to často na univerzitní půdě. Nahlížet se na to dá různou optikou.
Tomu se říká pokrok.No tak samo. Zda-li ovsem ten pokrok nezpusobuje lenivost nas coby lidstva kdyz jakoze vsechno mame tak jednoduchy a snadny a jakychsi cilu dosahujeme s mnohem mensim usilim, ztracime snahu k seberozvijeni protoze ac bychom neco dokazali tak je to zbytecny - toto uz mame a snadno pouzitelne, levne, dostupne. Mozna jsem jen prilis konzervativni neb jsem jiz stredniho veku, vyrustajici v dobe kdy se kutilo.
Zda-li ovsem ten pokrok nezpusobuje lenivost nas coby lidstva kdyz jakoze vsechno mame tak jednoduchy a snadny a jakychsi cilu dosahujeme s mnohem mensim usilimAle to je právě definice pokroku. Jak něco dělat snáz, s menším úsilím. Jestli někdo ušetřený čas a energii promrhá, je to jeho problém. Navíc nebýt toho pokroku, nestrávil by dotyčný ten čas seberozvíjením, ale banálním sháněním potravy. Dneska se také kutí, akorát to má jiné podoby. Nikdo vám přece nebrání kutit streamovací server, když vás to baví. Ale když někdo pořádá přednášku pro čtyřicet lidí, nemusí ho bavit kutit streamovací server, ale třeba díky YouTube má možnost snadno tu přednášku zpřístupnit celému světu. Já v tom vidím plus, protože je to nová možnost, kterou evidentně někdo využívá a třeba tak uplatňuje svůj talent, který by jinak věnoval třeba něčemu, kde by byl méně úspěšný.
Ale to je právě definice pokroku. Jak něco dělat snáz, s menším úsilím.
Philosophical proponents of progress assert that the human condition has improved over the course of history and will continue to improve. Doctrines of progress first appeared in 18th-century Europe and epitomize the optimism of that time and place. Belief in progress flourished in the 19th century. While skeptics of progress did exist alongside its supporters from the beginning, it was not until the 20th century that theorists backed away en masse from the notion. Many 20th-century thinkers rejected the notion of progress after horrendous events such as the two World Wars, the Holocaust, and the use of nuclear weaponry.
…
To argue successfully that human well-being is increasing over the long term, theorists of progress must offer an interpretation of well-being compatible with that claim. They are committed either to interpret human well-being as a single value, or as a set of incommensurable values that are empirically connected. In the first case, value monism, the list of compelling alternatives is not long. It includes freedom, happiness or utility, and the realization of human capabilities. In the second case, theorists can draw on a wider range of values, but will have to show that the incommensurable components of human well-being reinforce each other causally or at least do not clash. As we will see, faced with the difficulties of the task, some theorists do not define well-being rigorously. They may, however, formulate a conception of improvement for a circumscribed domain of social life, the description of which is a part of their overall account.
Budiž, pomineme „pokrok“.
Navíc nebýt toho pokroku, nestrávil by dotyčný ten čas seberozvíjením, ale banálním sháněním potravy.
Zase, co je to „seberozvíjení“ – nebo ta „banalita“?
Když se podíváme „před pokrok“, u lovců–sběračů vidíme, že shánění potravy je normální, stejně jako socializace, rozličné další rituály… Není vnímáno jako rutina, natož negativně. To až s „pokrokem“ (resp. změnami nastartovanými neolitickou revolucí) se objevily koncepty jako „práce“, „volný čas“ atd. Gradovaly potom s průmyslovou revolucí a po ní. Během těchto změn si lidé hledali, hledají a budou hledat smysl vlastní existence. Ale genetický základ se za těch několik (desítek) tisíc let nemohl stačit drasticky změnit, a tak to tak jako tak nutně konverguje ke vzorcům v jádru analogickým společenstvím lovců–sběračů.
Když se podíváme „před pokrok“, u lovců–sběračů vidíme, že shánění potravy je normální, stejně jako socializace, rozličné další rituály… Není vnímáno jako rutina, natož negativně.To vidíme kde? U nějakých křováckých kmenů?
Uvědomte si, jak tehdy lidé žili. Přišli z práce, něco pojedli a celý večer koukali do zdi. Televize tehdy ještě nebyla.
Uvědomte si, jak tehdy lidé žili. Přišli z práce, něco pojedli a celý večer koukali do zdi...