Longene: Linux binárně kompatibilní s Windows

Phoronix představuje projekt Longene, což je jádro založené na Linuxu obohacené o binární kompatibilitu s Windows a to včetně ovladačů. Implementace Windows API probíhá narozdíl od WINE na úrovni modulu jádra. Současná verze 0.3.2 je založena na Linuxu 2.6.34.

8.9.2011 13:29 | Nicky726 | Zajímavý projekt

Komentáře

[.]

proc proboha cpat windows api do jadra?

[olin]

No jednak to zni jako zajimavy projekt a druhak se ty lidi nejak zabavit musi, ne?

[kavol]

a druhak se ty lidi nejak zabavit musi, ne?

https://bugzilla.kernel.org/

https://bugs.kde.org/

https://bugzilla.redhat.com/

atd., stačí si vybrat ...

[Jakub Lucký]

Jenže opravovat bugy ti vůbec nezvedá e-penis, na rozdíl od nového "cool" projektu

[Jirka]

A zveda nejaky penis staveni modelu letadel? Nebo turistika? Zahradniceni? Sbirani hub?

Nekdo ma svobody plnou hubu a pak pyskuje, kdyz ostatni lidi delaji, to co je bavi.

Taky by lidi misto konicku nebo chozeni do hospody mohli zacit makat treba na oprave verejnych silnic, co? A vubec misto cteni abclinuxu.cz, by se mohli jit aspon sbirat odpadky. Staci si vybrat.

[pavlix]

A vubec misto cteni abclinuxu.cz, by se mohli jit aspon sbirat odpadky. Staci si vybrat.

Kdo ti brání?

[Jakub Lucký]

Pravděpodobně si nerozumíme.

V první řadě zdůrazním, že nehodnotím, zda má daný projekt smysl nebo ne.

V druhé řadě vysvětlím, co jsem myslel svým předchozím příspěvkem. V určité oblasti lidské činnosti (v našem případě IT) jsou aktivity, které mají různou prestiž (v předchozím příspěvku je označuju jako aktivity různě zvedající e-penis) a existuje množina lidí, kteří se na základě této prestiže mohou rozhodovat při volbě toho, co budou v dané oblasti činnosti dělat i přesto, že obecně nebo minoritně bude existovat názor, že takovéto rozhodnutí je z hlediska celku neefektivní.

[Mandarinka]

Jenže opravovat bugy ti vůbec nezvedá e-penis, na rozdíl od nového "cool" projektu

Ahem... no předřečník asi chtěl říct "nezvětší" místo "nezvedne" (ještě aby! rajc z databází bugů... to už by byl člověk fakt chudák).

Ale tady asi ani tak nejde o to, že by to nepřinášelo popularitu, jako že to zkrátka není žádná zábava.

[kavol]

Ale tady asi ani tak nejde o to, že by to nepřinášelo popularitu, jako že to zkrátka není žádná zábava.

no, jak se to vezme ... pokud někoho baví jen to, co je vidět, a čím si zvětší svůj e-penis, tak to zábava není

jinak si člověk s bugama může užít spoustu srandy - a momentálně jich je otevřených tolik, že opravdu nehrozí, že by si nevybral něco, co je mu blízké, a dělal jen tu nudnou práci, kdy něco opravuje z povinnosti

[frEon]

kazdeho bavi neco jineho

[otula]

druhak se ty lidi nejak zabavit musi, ne?

Panenko skákavá! <grammar nazzi>Jaký druhák? Nebo snad druhak? Ale takové slovo vůbec neexistuje. A to ani v hovorové češtině, či hantýrce :-o</grammar nazzi>

[kralyk z abclinuxu]

Zato tvoje "nazzi" se dvěma Z to vyloženě zachránilo

[otula]

No jo, stane se, cizí jazyky mi nikdy moc nešly

[Inkayacu]

Ale prdlajz. To, že „druhak“ nepoužívá nějakej pražáček, neznamená, že se to slovo v hovorové řeči nevyskytuje. Já osobně jsem ze Slezska a tam jsem ho už několikrát slyšel.

[kavol]

eh, Adamov je v Praze?

- jinak třeba já slovo "druhak" používám, byť v žertu

[pavlix]

Tak hlavně jiná hromada pražáčků to používá, třeba já :). A dokonce jsem to používal dávno předtím, než jsem začal cestovat na blízký východ ;).

[otula]

To, že „druhak“ nepoužívá nějakej pražáček

Teď mluvíš o kom?

neznamená, že se to slovo v hovorové řeči nevyskytuje

Žádný slovník ho neuvádí, můžeš mi tedy vysvětlit význam tohoto slova? (Pokud se údajně používá, nějaký význam zajisté mít musí.)

[pavlix]

Nemůžeš se učit češtinu takhle skokem, musíme začít u toho, jestli znáš význam slova „jednak“. Pak můžeš teprve postoupit na další level.

[Johny]

Mohl bych te o neco pozadat? Jdi s tou prazstinou do hajzlu.... Diky

[otula]

Zajisté mi doložíš, kde jsem kdy použil jediné slůvko, typické pouze pro Prahu, či Středočeský kraj.

[pavlix]

Nedoloží, protože taková slova v době bulvární televize vnitrostátání migrace a globalizace prakticky neexistují. Maximálně místní výrazy v některých skupinách lidí.

[otula]

Ještě se mi nestalo, že by mi někdo na Moravě nabídnul třeba rejži.

[pavlix]

To mě taky ne, většinou byly spíš brambory nebo něco ještě jiného.

[otula]

nebo něco ještě jiného

…například rýže nebo knedlíky, že jo?

[Grunt]

Lol. Pražák s Brňákem se hádají o to co by mu nabídli na Moravě. Tady jedině Érteple, rýžu nebo knedle/knedlu(ale ještě jsem na Moravě neviděl podnik kde by nabídli jen jednu knedlu) vy dva knedlici.

[otula]

Ona ta rýža či erteple se podávají jen v určitých regionech Moravy, každopádně se shodneme na tom, že se zde nepodává rejže :)

[Grunt]

Ona ta rýža či erteple se podávají jen v určitých regionech Moravy

U vás na Kyjovsku prej arteple, takže to zas také není takový rozdíl.

každopádně se shodneme na tom, že se zde nepodává rejže

Ale klidně jo. Na plátky nakrájeny a na vlastním tuku usmažený režisér (to by byl ale asi rejža)…akorát nevím jak by to chutnalo.

[otula]

U vás na Kyjovsku prej arteple

Sakra, chlape, tobě museli do hlavy implantovat ještě nějakou přídavnou paměť. Si ani sám nepamatuji, kdy jsem zde zmiňoval, odkud pocházím

Ale výslovnost arteple jsem nikdy neslyšel. To už spíš herteple. Tady severněji se pak také říká třeba brambore (1. pád mn.č.). Když jsme u toho, největší dorozumívací rozdíly jsou asi u obíhanice (tedy u náplně do jelit).

[Grunt]

Sakra, chlape, tobě museli do hlavy implantovat ještě nějakou přídavnou paměť. Si ani sám nepamatuji, kdy jsem zde zmiňoval, odkud pocházím

Vždyť se s tím chlubíš všude možně dokola kde jen můžeš.

Ale výslovnost arteple jsem nikdy neslyšel. To už spíš herteple.

Ono se to možná trochu jinak vyslovuje a trochu jinak zapisuje. Ale je to dost možné. Nad źymńokmi jsem také musel chvilku přemýšlet o jaké zimní potvory jde než mi to došlo.

Tady severněji se pak také říká třeba brambore (1. pád mn.č.). Když jsme u toho, největší dorozumívací rozdíly jsou asi u obíhanice (tedy u náplně do jelit).

To už bude asi moc na severu. To jsem ještě v životě od nikoho neslyšel.

[otula]

Vždyť se s tím chlubíš všude možně dokola kde jen můžeš.

Vždyť jsem to skoro úspěšně tajil, ani v hlavičce jsem to nikdy neměl. Zmínil jsem to jen výjimečně, když to bylo nutné kvůli souvislostem

To už bude asi moc na severu.

Relativně – Boskovicko

To jsem ještě v životě od nikoho neslyšel.

Věřím. Náplň jelit má velmi má až extrémně lokální názvy. Brňáci název obíhanice také neznají, ale například kolega z Nížkovic ho zná velice dobře.

[PetrHL]

Já bych mu nabídl zemáky, rýžu a šišky. Knedle určitě ne.

[Grunt]

šišky

Divné. Na severevoýchodě (konkrétně na Kysuci) jsou šišky zase naše Béleše, určitě ne knedle.

zemáky

Jo, jo. Nebo krumpeľ a bandúrky. Možná kdybych přejel Moravskou hranici víc na východ. (zemáky kupodivu též běžný výraz na Kysuci)

[otula]

zemáky kupodivu též běžný výraz na Kysuci

Ono to slovenské pohraničí používá hodně takovou moravsko-slovenštinu. Když mi jistá starší paní, žijící kousek od Lanžhota na opačné straně hranice, něco vykládala, tak se po půlhodinovém monologu zarazila s dotazem, zda jí vůbec rozumím, že jistý člověk, kterého znám, jí nerozuměl ani slovo. Já jsem si do té chvíle vůbec neuvědomil, že bych snad měl mít problém jí rozumět, ale zároveň jsem se vůbec nedivil, že jmenovaný s tím problém měl.

[Grunt]

jí nerozuměl ani slovo

No já bych se vůbec neostýchal a klidně si ukázal prstem: Pražští Pepici (sorry pavlixy ).

Ono to slovenské pohraničí používá hodně takovou moravsko-slovenštinu

Ono taky viz historii. Slovácko (též Moravské Slovensko) se za dob Slovenského štátu chtělo připojovat (Hodoš, Kyjov, Strážnice, VnM a dál na sever k UH, druhá hranice dokonce od Valtic, Poštorné, Charvy na SV) právě k suverénnímu Slovensku s tím, že je vlastně plné (moravských) Slováků. Nebýt rozdělení v třiadevadesátém, tak ani pomalu není poznat, že se člověk na nějaké Slovensko dostal. Původně jsem si myslel, že Slovácká kultura má kořeny na české straně, ale to není vůbec pravda. Na Panoramiu jsem našel klasickou slováckou chajdaloupku s malovaným žudrem ještě hodně daleko ve vnitrozemí směrem na JV (jeden by snad řekl pomalu až v Maďarsku). Takže ono se není co divit. Oblast Záhorie, min. SZ část určitě do Slovácka patří se vším všudy (včetně jazyka). Tak a schválně kolik malých a velkých písmenek mám teď blbě.

[otula]

No já bych se vůbec neostýchal a klidně si ukázal prstem

Ono taky viz historii...

Vcelku zajímavé informace.

Tak a schválně kolik malých a velkých písmenek mám teď blbě.

To se nikdo nedoví…

[belisarivs]

Slovácko (též Moravské Slovensko) se za dob Slovenského štátu chtělo připojovat (Hodoš, Kyjov, Strážnice, VnM a dál na sever k UH, druhá hranice dokonce od Valtic, Poštorné, Charvy na SV) právě k suverénnímu Slovensku s tím, že je vlastně plné (moravských) Slováků.

To slysim/ctu prvne. Nebyly by nejake zdoroje?

[Grunt]

Já se o tom dozvěděl na Wikipedii ^[1],[2],[3], ale jinak použij Google ^[1],[2],… – něco se snad píše i na Palbě.

[Jakub Lucký]

Jo, jo. Nebo krumpeľ a bandúrky.

Chlapci, nezapomínajte ani na krumpíre...Ty sú hodně na jihu, kúsek od Lanžhota...

[otula]

šišky. Knedle určitě ne.

Výraz šišky jsem obvykle viděl používat pouze v souvislosti s malými knedlíčky. Například šišky s mákem, kterým jsme doma říkali šulánky s mákem (i když nevím, jestli výraz šulánky mamka nedotáhla ze Zlínska či z Valašska).

[Grunt]

Ono to bude mít IMHO souvislost s tím o jaké knedlíky jde: Jestli o pšeničné nebo bramborové (dál na severu nebo SV to víc a víc přechází z pšenice do brambor až se člověk dostane do kraje s haluškama). Zase s podivem, že Knödel je původem Německý výraz a značí ty bramborové. Souvislost Šůlánků s makem vidím v tom, že těsto je z obojího a původní knedle se tak nějak dělaly. Jen je zase obdivuhodné, že Šůlanky s makem (až na názvosloví) jsou úplně všude ty stejně hnusné Šůlanky s makem.

[otula]

ty stejně hnusné Šůlanky s makem.

Jaké hnusné??? Já je miluji! :)

[xxxs]

na slovensku je siska vasa kobliha.

[otula]

Jo, on to Grunt zmiňoval, když mluvil o beleších. I když u nás se beleše říkalo tomu, co má dnes populární název langoš, tedy velké placaté koblize. Ono je to ve finále jedno, prostě je to smažením zpracované kynuté těsto :)

[Grunt]

I když u nás se beleše říkalo tomu, co má dnes populární název langoš

Langoš je dlouhý a velký a hlavně se na něj cpe česnek, sýr, kečup nebo tatarka. Béleše jsou menší (těsto je ale asi u všech jedno a to stejné) a cpe se na ně marmeláda nebo povidla a někdy i cukr. Šišky jsou úplně to stejné, jen jsou trošku tlustější a opravdu se víc blíží ke koblize (práškový cukr jsem na nich viděl vždy). Na koblihu se nic nemaže, cpe se to do ní.

[otula]

Jo, já jsem to bral „po stránce technické“ :)

Langoš jsem poprvé v životě jedl na nějakém festivalu, když se kolegyně hrnula ho koupit, že je to strašně dobré. Tak jsem ho zkusil též, načež jsem konstatoval, že je to obyčejný předražený beleš na slano :)

[Grunt]

Langoše jsou původem tatarské jídlo, resp. to pojmenování. V pohraničí Dolních Uhrů a Horních Uhrů známé též pod názvem „osuščok“ (aspoň si to myslim, protože se to dělalo před pečením chleba než se vymetla pec). To co se dneska podává ve fastfoodech nemá s langošem nic společného, ale jsou to fakt béleše s česnekem.

[otula]

Díky za info. Co všechno se člověk nedoví v diskuzi k naprosto nesouvisející zprávičce

[PetrHL]

U nás se říká šišky všemu. Je jedno jestli jde o kynuté (u nás se říká kysané) nebo ze zemákového těsta. Když jsem přijel do Prahy a chtěl tu v malém obchůdku šišku, dávali mi štriclu chleba.

Na Moravě je nářečí velice různorodé. U nás na dědině (Halenkovice) je nářečí trochu jiné než v dědině vedle (Žlutava). Pěkné pojednání je na uvedeno zde: http://www.halenkovice.cz/nareci.pdf

Šulánky s makem jsme taky dělávali. Mňam mňam. Hned bych si dal. Taky patenty, tašky, metyju. Tečou mi gryndy.

[kavol]

... vy dva knedlici.

hm, normální člověk by řekl "vy dva blbouni"

ti orientálci jsou fakt nějaký divný ...

[pavlix]

Jestli narážíš na to, že na moravě se nepoužívá záměna ý za ej, tak jsi na omylu, aspoň pokud jde o Brno. Trávím na Moravě skoro tolik pracovního času co v Čechách, a tahle údajně (a původně snad opravdu) pražská záměna tam pronikla, jenom to tam říkají s moravským přízvukem.

[otula]

No tak teď nechci nikoho urazit, ale píšeš, že jde o pracovní čas. Tedy předpokládám, že to slyšíš v oněch prcovních kruzích. Tedy mezi lidmi, kteří možná navštěvují pro změnu Prahu. A pokud jsou to stejní experti, jako jistý člověk, s nímž jsem měl to neštěstí se často potkávat a jehož řeč spočívala z 50 procent z anglikanismů, z dalších 30 procent z pražštiny a zbytek to, co prostě nešlo dokurvit, tak věřím tomu, že můžeš mít pocit, že sem tyhle patvary pronikly. MImochodem, dotyčný, ač rodilý Moravák, už bydlí někde u Prahy a cítí se konečně dobře.

[pavlix]

No tak teď nechci nikoho urazit, ale píšeš, že jde o pracovní čas. Tedy předpokládám, že to slyšíš v oněch prcovních kruzích. Tedy mezi lidmi, kteří možná navštěvují pro změnu Prahu. A pokud jsou to stejní experti, jako jistý člověk, s nímž jsem měl to neštěstí se často potkávat a jehož řeč spočívala z 50 procent z anglikanismů, z dalších 30 procent z pražštiny a zbytek to, co prostě nešlo dokurvit, tak věřím tomu, že můžeš mít pocit, že sem tyhle patvary pronikly. MImochodem, dotyčný, ač rodilý Moravák, už bydlí někde u Prahy a cítí se konečně dobře.

Tvá zapšklost mě překvapuje.

Jinak, ať každý srovná se svou zkušeností. Tak jako pro některé křesťany, každý, kdo se vymyká jejich ideání představě, není ve skutečnosti pravý křesťan, tak pro tebe, každý, kdo řekne ej, stejně automaticky není pravý moravák.

Mně osobně je to jedno, já mám moravu rád, trávím tam spokojeně celé dny, pracuju, navštěvuju známé, bývám tam mezi příjemnýma lidma.

Nevyhledávám společnost menšinových, leč křiklavých, fašounků, ani by to pro mě jako člověka, který spáchal ten zločin, že se narodil v Praze, nebylo moc dobré.

[otula]

No ona to není zapšklost, on to byl jeden jediný člověk. A kdybys ho znal, zcela bys mne chápal. Kromě jeho rodičů jsem znal jen jediného člověka, který ho měl rád, a to byla jeho holka.

tak pro tebe, každý, kdo řekne ej, stejně automaticky není pravý moravák.

Ať už jsem to formuloval jakkoli, takhle to rozhodně necítím, ani nemyslím. Jenže sám nespisovné tvary v hovorové řeči používám pouze zcela záměrně a každé takové slůvko jako rejže nebo viď (ano, viď je slovo spisovné, ale typické pouze pro Čechy) okamžitě podvědomě registruji. A mohu tě ujistit, že se s tím skutečně nesetkávám. Pouze někteří lidé používají viď. Dnes spíš člověk slyší, že je všude samá kráva, samej vůl (sic). Také lidských pohlavních orgánů je více, než lidí samotných. Máme, holt, moderní dobu (v tomto povzdechu by zajisté velké procento lidí chtělo někomu vzdávat čest).

[pavlix]

Od té doby, co jsem strávil nějaký čas na moravě, tak slůvko viď taky registruju :). Taky jsem se tam učil mluvit trochu více civilizovaně.

[otula]

Taky jsem se tam učil mluvit trochu více civilizovaně.

Za to máš u mne jedno malé bezvýznamné plus

[Grunt]

Jestli narážíš na to, že na moravě se nepoužívá záměna ý za ej, tak jsi na omylu, aspoň pokud jde o Brno

Až na malý detail: Že Brno už dávno neleží na Moravě.

[kavol]

Jestli narážíš na to, že na moravě se nepoužívá záměna ý za ej, tak jsi na omylu, aspoň pokud jde o Brno.

to je pravda, používá, akorát naopak

již za první republiky byli hyperkorektní strejcové terčem posměchu:

"Já nevím," povídala kočička, když se pejsek podepsal, "myslím, že ses podepsal špatně. Psát se přece musí jemnou řečí, a tak se mně zdá, jako se nemá psát černej nebo zelenej, štěkavej, že se asi v jemné řeči nemá také psát pejsek."

"To je možné," uznal pejsek, "tak já to škrtnu a napíšu to správněji. Jenomže teď nevím, mám-li to napsat s měkkým i, nebo s tvrdým y."

"Já píšu všechno ponejvíce s měkkým i," řekla kočka, "ono se mně měkké i zdá jemnější."

"Když myslíš, napíšu tedy měkké i," řekl pejsek a podepsal se písek ...

[otula]

Ono je hezké, že dáváš za příklad člověka, pocházejícího od Hradce Králové, což je oblast „silně postižená“ „hejkáním“.

[kralyk z abclinuxu]

Nó... Malý Svatoňovice, to už je dost na severu, tam mohl možná být spíš pod vlivem krkonošskýho nářečí než hradeckýho. Nadruhou stranu, onehdá jsem tam byl a nepřišlo mi, že by lidi mluvili jinak než já, takže asi tam hradecká čeština bude

[kavol]

za příklad? co prosím?

[otula]

No myslím tím Josefa Čapka. Nic proti němu nemám, ale určitě to není vhodný příklad člověka, který by byl nestranným v otázce "hyperkorektních strejců".

[kavol]

a kdo tu mluvil o nějaké nestrannosti?

hele, a žereš maso?

[otula]

a kdo tu mluvil o nějaké nestrannosti?

Nikdo :) Pouze obyčejně při argumentaci citací předpokládám nestrannost/nezaujatost citovaného. Člověk zaujatý má jiný pohled na danou problematiku (lze předpokládat, že jeho narážka v pejskovi a kočičce byla reakcí na to, že byl možná někým sám kritizován za používání takovéto češtiny).

hele, a žereš maso?

Máš strach, že bych tě mohl kousnout? Neboj, jsem na holky

[kavol]

a kdo tu mluvil o nějaké nestrannosti?

Nikdo :) Pouze obyčejně při argumentaci citací předpokládám nestrannost/nezaujatost citovaného. Člověk zaujatý má jiný pohled na danou problematiku (lze předpokládat, že jeho narážka v pejskovi a kočičce byla reakcí na to, že byl možná někým sám kritizován za používání takovéto češtiny).

tož záleží na kontextu, že ... když tvrdím, že někdo něco napsal (resp. že si z něčeho dělá legraci), tak citací dokládám, že to opravdu napsal, a nikoli to, jestli to, co napsal, se zakládá nebo nezakládá na pravdě, tedy jestli při tom psaní byl zaujatej, nezaujatej nebo zfetovanej ...

hele, a žereš maso?

Máš strach, že bych tě mohl kousnout? Neboj, jsem na holky

mno

[otula]

citací dokládám, že to opravdu napsal, a nikoli to...

Zřejmě jsem nevhodně volil svá slova a formuloval věty. Napíšu to tedy (snad) jednoznačněji: dle mého názoru není možno na základě výroku jediného člověka, u něhož navíc lze do jisté míry předpokládat, že tento jeho výrok mohl být produktem jakési uražené ješitnosti, obecně tvrdit, že již za první republiky byli hyperkorektní strejcové terčem posměchu. Stačilo by tuto větu doplnit …terčem posměchu Josefa Čapka – pak by byla mnohem korektnější, jenže už by ztratila to zdání obecně platné skutečnosti, které ses možná snažil vyvolat.

mno

:) Na tomto filmu jsem byl s bejvalkou v kině. Jo, při této hlášce řvala smíchy :)

[kavol]

tak ještě jednou ... žereš maso?

[otula]

Jestli mne chceš pozvat na párty, tak mi, prosím, nachystej jako zákusek třeba kynuté koláče s tvarohem či mákem, na pozobkávání nějakou plodovou zeleninku, jako rajčata, papriku, okurek, olivy, k tomu můžeš nakrájet nějaký sýr (holandské středně staré nebo staré vůbec nejsou špatná volba, camembert mám raději mladší) a naloupat nějaký vlašský ořech. Na pití dobré víno (raději červené, pokud bys váhal nad odrůdami, rulandské modré či cabernet sauvignon by mohlo být OK) a neperlivé nealko. Potom ještě nějakou dobrou kávičku, třeba New York Extra nebo XXXX, způsob přípravy nechám na tobě, věřím, že ji nepokazíš. Pokud bude i zmrzlina, tak bych prosil poctivou smetanovou, ne nějaké náhražky z rostlinných tuků.

Vidíš to, nejsem moc náročný, ani si neobjednám žádný hlavní chod, abys neměl práci s vařením

Kdypak ta párty bude? A nebo byl důvod tvého dotazu jiný?

[kavol]

oukej, tak v květnu

[otula]

Květen? Hm hm hm, to nevím. Právě na květen jsem zvažoval, že bych některý týden zajel opět do Českého ráje, ale asi mi nevyjde čas ani na to. :( Když vezmu letošní rok, tak od května jediný víkend, kdy jsem si mohl dělat, co jsem chtěl, byl teď ten poslední, a to jsem ještě v sobotu odpoledne musel ke kamarádce na oslavu narozek. Ale aspoň jsem se vyspal

[kavol]

Český Ráj? - budeš to mmít po cestě ...

[otula]

:)

[pavlix]

Ale takové slovo vůbec neexistuje. A to ani v hovorové češtině, či hantýrce

Mýlit se je lidské. Ale s tím nazzi tomu nasazuješ korunu.

[otula]

Mýlit se je lidské.

Teď nevím, zda tím omlouváš Olina, nebo kritizuješ mne :)

Ale s tím nazzi tomu nasazuješ korunu.

No jo, nevymlouvám se na překlep, jak mnozí rádi dělají, už Kralukovi jsem přiznal, že mi cizí jazyky nikdy nešly :,-(

[pavlix]

Teď nevím, zda tím omlouváš Olina, nebo kritizuješ mne :)

Ani jedno. Ve skutečnosti omlouvám tebe :).

No jo, nevymlouvám se na překlep, jak mnozí rádi dělají, už Kralukovi jsem přiznal, že mi cizí jazyky nikdy nešly :,-(

Ono to chce ubrat i trochu sebejistoty u svého vlastního jazyka. Já už jsem to udělal, když jsem si začal při čtení knih pečlivě všímat slov, kterým nerozumím. Inspirovala mě k tomu angličtina, kde si domýšlím ještě trochu víc (závisí na knížce, třeba v anglickém překladu Alchymisty jsem napočítal jen tři neznámá slova).

[otula]

No, pak mi ale určitě dokážeš říct, co slovo „druhak“ znamená. Moc rád si rozšířím své obzory

[kralyk z abclinuxu]

jednak ..., druhak ... = zaprvé ...., zadruhé ...

[otula]

Nikoliv, to se mýlíš. Slovo jednak se váže se opět slovem jednak. A to tak, že nutně. Tedy musí být ve větě minimálně 2 a nemohou tam místo toho být žádní druháci, páťáci, ale ani prváci. Už jen tohle samo o sobě napovídá, že pokud by člověk chtěl vytvořit patvar druhak, musel by k němu použít patvar prvak, nikoliv jednak.

[kralyk z abclinuxu]

Nikoliv, to se mýlíš.

Takhle se to běžně používá.

Jestli ti připadá nesprávné, běž to vysvětlit všem těm lidem, co to takhle používaj

Mimochodem, říká ti vůbec něco pojem slang?

[otula]

Jestli ti připadá nesprávné, běž to vysvětlit všem těm lidem, co to takhle používaj

Jo, a budu stejně úspěšný, jako bych se jim snažil vysvětlit, že není vyjímka, ale výjimka, že není vyhýbka, ale výhybka (zrovna u našeho vlakového nádraží je restaurace „Na vyhýbce“ – mám infarkt pokaždé, když to vidím), že nejsou pernamentky, ale permanentky, že není standart, ale standard, že mi těžko dají typ na dobrý tip (tahle 2 slova zaměňuje neuvěřitelné množství lidí)…

Ale to, že nemám šanci to těm lidem vysvětlit, neznamená, že je to správně.

[pavlix]

mám infarkt pokaždé, když to vidím

Tak to se vyhýbej lidem, kdybych já měl infarkt pokaždé, když někdo řekne něco podle jeho zvyklostí (ať už je to špatně nebo je to skutečný slang), už bych nežil.

Ale to, že nemám šanci to těm lidem vysvětlit, neznamená, že je to správně.

Všichni jsou blázni, jenom ty jsi letadlo :).

[otula]

Ona jedna věc je, když to někdo napíše někam, kde to hned zapadne, a jiná věc je, když si to někdo hodí do názvu a vyvěsí nad svůj kšeft.

[tom]

Pouzivam "jednak" a "druhak" ve vyznamu "zaprve" a "zadruhe," a to i pres to, ze vim, ze je to z hlediska kodifikovaneho jazyka spatne. Nicmene to mi nebrani ve snaze udelat z mnou pouzivane verze verzi mainstreamovou. Kdyz se do mainstreamoveho jazyka dostaly takove potvary jako "ridicak", "nakladak", "osobak", "brejle", tak proc by se takove stesti nemohlo mit spojeni jednak... druhak?

[otula]

Řidičák či náklaďák jsou zcela přirozená zjednodušení dlouhých názvů. Brejle jsou typickým przněním češtiny, typickým pro centrální část Čech. Ale druhak nemá žádný důvod pro existenci. Ani zkrácení či zjednodušení nějakého výrazu, ani české hejkání. Je to stejný nesmysl, jako standart, pernamentka, či protěžování – vznikl jen z něčí hlouposti.

[kralyk z abclinuxu]

standart a typ je jinej typ () chyby - záměna slova za podobné.

Pernamentka, karkulačka a protěžování je pravopisná chyba.

Brejle a druhak jsou slang. Jestli se ti to nelíbí, nepoužívej to. Že to je "špatně" nebo "prznění" je tvůj osobní názor, kterej celkem nemusí nikoho zajímat

[otula]

protěžování je pravopisná chyba

No, nemyslím. Spousta lidí to tak i říká, nejenom píše. Respektive – píšou to tak, protože si myslí, že tak to slovo je. Stejně tak pernamentka.

[pavlix]

No, nemyslím. Spousta lidí to tak i říká, nejenom píše. Respektive – píšou to tak, protože si myslí, že tak to slovo je. Stejně tak pernamentka.

Je v tom velký rozdíl. Protěžovat by tak klidně mohlo být, jen s trochu jinou etymologií, ale víceméně stejným významem. Zatímco pernamentka je pouhá zkomolenita, která by korektním odvozením vzniknout ani nemohla.

[otula]

Protěžovat by teda nemohlo být ani s žádnou etymologií (leda bys měl u někoho pořádnou protěkci). Jedině ve smyslu postupně těžknout, ale za celý život jsem tohle slovo neslyšel nikoho použít (ani v literatuře), používají se tvary jako těžknout či pronést se.

[pavlix]

(leda bys měl u někoho pořádnou protěkci).

Tenhle typ argumentu už jsem někde viděl. Tuším, že to byl hloupý argument proti neživotnosti slova klient ve smyslu programového vybavení ve stylu „a ty si jako myslíš, že je ta klienta, nebo co?“ :)

Ne vždy je chyba na straně toho, kdo si něco umí představit, někdy je i na straně toho, kdo si něco představit neumí. Já říkám, že je to chybný pravopis i výslovnost, ale že mám za to, že by hypoteticky, kdyby to slovo v češtině neexistovalo, mohlo vzniknout, a mohlo mít i prakticky stejný význam. A ty si myslíš, že by nemohlo. V pořádku.

[otula]

Tuším, že to byl hloupý argument proti neživotnosti slova klient ve smyslu programového vybavení ve stylu „a ty si jako myslíš, že je ta klienta, nebo co?“ :)

No tak to byl skutečně hloupý argument, jelikož je vždy ten klient – životný i neživotný. Uniká mi nějak souvislost s protežováním.

[kralyk z abclinuxu]

Klient je životný. Životnost = (mužský rod) && (1.pád != 4.pád)

A co se týče hypotetické etymologie slova protěžovat... neznáš výraz "být na někoho/něco zatížený"? To by mohlo být ono

[pavlix]

Klient je životný. Životnost = (mužský rod) && (1.pád != 4.pád)

Pamatuješ si tu diskuzi kolem překladů pocházející ze světa jabberu? Pokud vím, tak tvé tvrzení je zcela v rozporu s tehdejší odpovědí ÚJČ.

[kralyk z abclinuxu]

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=201 hned první bod. Je tam jen výjimka* u vzoru soudce, na to jsem zapomněl...

_{*) pro otulu vyjímka :p}

[pavlix]

Proč mi to píšeš? :)

[otula]

_{*) pro otulu vyjímka :p}

Grrr… :)

[otula]

Klient je životný.

Slovo klient je možná ještě podle jazykových příruček uváděno pouze jako životné, každopádně ale by mělo být v oblasti softwareové skloňováno jako neživotné, podobně jako jsou Čapkovi roboti versus kuchyňské roboty.

neznáš výraz "být na někoho/něco zatížený"? To by mohlo být ono

[pavlix]

Uniká mi nějak souvislost s protežováním.

Způsob argumentace, oba jste použili absurdní příklad, aby to vypadalo, že ten, proti komu argumentujete, neví, co říká (on ten ženský rod, ty tu protěkci). V obou případech naprostá pitomost.

[otula]

ty tu protěkci. V obou případech naprostá pitomost.

??? Pokud někoho protěžuješ, potom jedině proto, že má u tebe protěkci. Nebo proto, že ho přecpáváš cukrovím.

[pavlix]

Nikoliv, to se mýlíš.

Mýlíš se v tvém hodnocení, kdo se mýlí.

[otula]

Eh, nemýlím.

[pavlix]

Jen jsem tě na to upozornil, jak s tím dál naložíš, je na tobě. Popírání existence relativně běžně používaného hovorového slova není nic, co by ti přidalo na vážnosti, spíše naopak.

[otula]

Popírání existence relativně běžně používaného hovorového slova

Už jsem vysvětlil, že je to stejně běžné slovo jako pernamentka. Nemám, co bych k tomu dodal. Vážnosti přidávat nepotřebuji, stačí mi být zcela nevážný.

[pavlix]

Už jsem vysvětlil, že

Opět se mýlíš. Jen jsi prezentoval svůj názor na věc, navíc mylný.

Vážnosti přidávat nepotřebuji, stačí mi být zcela nevážný.

To vidím. Jednak srovnáváš běžně odvozené slovo s chybnými slovy vzniklými například záměnou písmen, druhak z nějakého nepochopitelného důvodu doufáš, že lidé z ničeho nic začnou mluvit podle tvojí představy o češtině. Já osobně v tom vidím zahleděnost do vlastní důležitosti.

[otula]

Jednak srovnáváš běžně odvozené slovo s chybnými slovy vzniklými například záměnou písmen, druhak z nějakého nepochopitelného důvodu doufáš, že lidé z ničeho nic začnou mluvit podle tvojí představy o češtině.

Prosím, můžeš mi tuto větu přeložit do češtiny?

[pavlix]

Prosím, můžeš mi tuto větu přeložit do češtiny?

Jediná dvě slova, která neumíš, výše vysvlětlil kralyk.

[otula]

No dobře, takže:

běžně odvozené slovo

Takže ty tvrdíš, že tak, jak se od jeden odvodilo slovo pro výčet jednotlivých vlastností (nebo jak to správně popsat) jednak, tak se z nějakého zvláštního důvodu odvodilo pro dva (asi chtěli ušetřit položky výčtu a cpát tam dvě naráz) slovo druhak. Jo, to fakt sedí. Není třeba slovo raketa odvozeno od volant?

[pavlix]

Není třeba slovo raketa odvozeno od volant?

Ty musíš být hodně mimo.

[phr]

A proč ne ? Rusové třeba mají ještě Treťjaka.

[Duch vanoc]

Pánové velice zajímavá i jímavá debata, natolik, že nelze nepřipomenout časté užití slova "druhák" ve smyslu druhého zálivu čaje;) PS: To co považujete za kohoutek jest ventilem, pájka pajedlem, a především reset restartem. Ale jinak dále fokusujte tárdžety bysme trendsetovali. PPS: Dokumentovaný bug se stává featurou!

[otula]

pájka pajedlem

Já bych řekl, že pájka zůstává vždy pájkou, tedy například pro účely elektrotechnické slitinou cínu a olova, dodávanou ve tvaru trubičky, plněné tavidlem :)

[Delaunay]

Aby se dalo snadněji sundat?

[Grunt]

Protože Linuxové volání a API, ELF a ostatní se do NT jádra budou cpát hodně těžko. V podstatě je to nekompatibilita mezi těmito systémy jen administrativní problém. Teoreticky je existence Windowsů(EXE), GNU (ELF) a Macu(BUHVICO) zbytečná, protože všichni dělají to stejné jen každý jinak. No a z celé trojice je GNU/Linux ten nejflexibilnější (může to hackovat každý bez toho aby musel pracovat v Mrvkvošrotu nebo Applu). Proto asi takový projekt.

[vlk]

viac by sa mi pacilo keby spravili nieco co by umoznilo spustat Mach-O, (exace z mac-u)

a mohlo by to byt implementacne aj jednoduchsie nez nejake winapi, alebo uz nieco take existuje ?

[Ruža Becelin]

Koukam, ze to delaji v Cine - bude tam nejakej ten backdoorek jako bonus?

[pasmen]

Debilní diakritika... Čtvrt hodiny jsem hledal, co je Cine za vývojový prostředí, než jsem si všimnul, že to píšou v Číně...

[regine2]

Ruští carové jsou také všude: Car půjčovna, Car servis, Car Spiritka, Car katalog, Car limuzíny, Strahov Car ...

[Ruža Becelin]

Sorry, ale nechtelo se mi hledat pismenka - psat cesky na slepo neni nic moc...

[AsciiWolf]

Nepleteš si náhodou Čínu s USA či Británií? :-P

[Sten]

Čína ty backdoory umisťuje už teď, Britové se teprve připravují.

[Johny]

A amici je uz davno maji :D

[Jan Grmela]

Jasně, vývojáři ReactOS mají už vše hotové a nemají na čem pracovat a tak uděláme další projekt, který si klade za cíl to stejné akorát to jinak implementujeme. Miluji open source

[pavlix]

Miluji open source

I já :).

[Tomas Vesely]

V mnoha případech to může být lepší, než emulace přes wine, protože řada věcí je přes wine téměř nerealizovatelná, nebo pomalá. Stejně předpokládám, že tento projekt většinu věcí z Wine, jako jsou knihovny přebírá. Ovšem je otázka zda má vývoj stojící neskutečně mnoho sil, v době, kdy se pojetí klasického desktopového systému pomaličku mění, smysl.

[chrono]

V podstate to presúva wineserver priamo do jadra (a zvyšok Wine funguje ako predtým).

[Jan Grmela]

To je přesně ono. Desktop brzy nebude mít stejně smysl. Už teď pro velkou většinu uživatelů stačí systém typu Chrome OS, tedy bootloader pro prohlížeč.

[Jan]

Asi ještě pár let potrvá, než si zahraju Starcraft v prohlížeči stejně plynule jako nativně ve Windows.

[chrono]

OpenGL v prehliadači je, natívny kód sa tam spúšťať dá, takže už stačí len niekto, kto bude chcieť komplikovanejšiu hru pre prehliadač naprogramovať. :)

[chrono]

Mierne mi uniká zmysel zobrať časť Wine a presunúť ju do jadra. Možno to bude rýchlejšie, ale pochybuje že tak výrazne, aby to vyvážilo prípadnú nestabilitu (ale možno práve to je cieľ :) ).

[cezz]

Myslim, ze hlavny dovod je binarna kompatibilita vratane ovladacov.

[chrono]

Je otázne, či im nejaké ovládače momentálne fungujú (dosť o tom pochybujem a bez nich je to len zastaralé Wine čiastočne v jadre).

[Rada]

Ale ovladače z windows už v linuxovém jádře fungují - byť jen jejich podmnožina - v podobě modulu ndiswrapper

[chrono]

Longene ale ndiswrapper neobsahuje. :)

[Aminux]

Já bych radši uvítal pořádnou podporu 3D akcelerace ve Virtualboxu. A nepotřebuju žádný WINE ani dualboot. Beztak Windouz mám tak co.