Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Microsoft potvrdil, že portuje klienta Microsoft Teams na Linux. Microsoft Teams je firemní platforma, která umožňuje textovou komunikaci, video hovory, datové úložiště pro ukládání souborů (na těchto souborech lze také spolupracovat) a integraci dalších aplikací do tohoto prostředí. Služba je integrována v předplatném Office 365.
Tiskni Sdílej:
presne.. vetsinou delam na notasech a tam clovek tezko pohleda model s vice nez 16g ram.. a 0.5G se do 16 az tak moc tolikrat nevlzeze..
Máme tu libpurple. Kdo mermomocí potřebuje něco jiného než XMPP, tak ať napíše svobodný plug-in do libpurple1 pro svůj protokol nebo ať si ho strčí někam. Uživatelé pak můžou používat libovolného IM klienta, klidně i na příkazové řádce a s minimálními nároky.
[1] případně do nějakého jiného otevřeného frameworku
Viz definice svobodného softwaru. Právo, aby tam kdokoli mohl zanášet chyby, tam rozhodně obsaženo není – každý projekt má nějakého správce a ten rozhoduje, co začlení a co ne. A nezávislý fork spravovaný někým jiným lze udělat jak ze svobodného softwaru, tak z open source.
-1
Nad Qt či GTK jsou napsané i poměrně složité aplikace jako Krita nebo Gimp a jsou samozřejmě multiplatformní. Popularita psaní aplikací v „HTML/CSS/JS“ je spíše důsledek webové (ne)kultury.
Skus si porovnat ako "lahko" sa vytvori napriklad stylovany treeview v GTK/Qt vs. React.
K čemu proboha „stylovaný treeview“? Jako uživatel chci standardní komponenty, ne mít každou aplikaci ve stylu „každý pes, jiná ves“. Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů. Jsou posedlí unikátností svého výtvoru a nechápou, že uživatel to chce používat řešit pomocí aplikace nějaký úkol – a ne se kochat projevem nějakého „kreativce“.
Na desktopu jsou systémové styly/témata, které lze měnit napříč aplikacemi – to je normální a správný způsob stylování aplikací. A tyhle styly se dneska většinou píší v něčem hodně podobném CSS nebo přímo v CSS. Pokud bys chtěl styl pro konkrétní aplikaci, tak si ji třeba v případě Qt spustíš s parametrem např. -style Adwaita
a máš tu aplikaci v jiném stylu (pro GTK je myslím nějaká proměnná prostředí a lze tam udělat totéž).
K čemu proboha „stylovaný treeview“?Třeba je to tržní výhoda: jak se odlišit od konkurence. 😂
Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů.Když „neviditelná ruka trhu“ rozhodne tak, že ti to nevyhovuje, jsou z toho hned defekty myšlení.
To je subjektivní – např. pro mě a spoustu lidí tady bude konkurenční výhoda to, že aplikace nevypadá jako od kolotočů a nebliká barevně jako forbes.
SlackV tom případě Zulip.