Možnost velkého nasazení open source na Filipínách

Filipínský politik Teodoro Casiño připravuje návrh zákona, podle kterého se bude moci ve vládních projektech použít uzavřený software jen za předpokladu, že neexistuje vhodná svobodná alternativa. Návrh zákona také dává za úkol podporovat výzkum a rozvoj open source v akademické sféře.

11.9.2006 20:20 | Luboš Doležel (Doli) | Nasazení Linuxu

Komentáře

[tom112233]

Škoda, že se něco takového nekoná u nás...

[xkesh]

Škoda, že se něco takového nekoná u nás...

Jak to že ne?

Otázka: Pane ministře, vaše ministerstvo nyní přebralo i informatiku, proto se chci zeptat, jaký máte názor na Open source a jestli plánujete jeho zavádění do státní správy.

Ivan Langer: Ano, podporuji to. V tomto jsem konzistentní s názorem bývalé ministryně Bérové.

Dnešní rozhovor na aktualne.cz. Za předpokladu, že pan superministr ví, co "to" vůbec je :D

[Jirka]

Za prve nevim co to je a za druhe me to urazi. Ale kazdopadne to podporuji.

[Kníže Ignor]

doufám, že naši úředníci řeší něco smysluplnějšího

tohle ať se vyřeší za unijní peníze v bruselu, stejně jednou taková směrnice přijde, EU se s MS moc v lásce nemá, naposledy se pokusil jůzry poštvat proti eu tím prohlášením, že prodej visty v EU se může zpozdit oproti zbytku světa, protože potřebujou vyjádření evropské komise, že je vista v souladu s právním řádem eu

[Daniel Kvasnička ml.]

Co ma tohle znamenat? Jsou otevrene formaty a otevreny software. Vyznam pouzivani a potreba otevrenych formatu ve statni sprave je jasny, ale delat zakony pausalne narizujici pouzivani software s otevrenym zdrojovym kodem, to je naprosta uchylnost! A to bez ohledu na to, jak moc je F/OSS software lepsi ci horsi.

Takze nez tady zacnete plakat, ze se neco takoveho nedeje u nas, tak zapnete mozek.

[Luboš Doležel (Doli)]

Nařizovat používání open source, pokud dokáže nahradit komerční řešení, mi připadá velice rozumné.

[Luboš Doležel (Doli)]

Jen k tomu dodám, že dokud se tento zákon týká vládou financovaných úřadů, tak mi to opravdu připadá v pořádku. Vláda takto jistě ušetří nějaké finance, které může využít jinde.

[Ladislav Thon]

A proč? A jde vlastně o open-source software, nebo o free software (nadpis zprávičky vs. její text)? A kdo rozhodne, jestli je ten který software dostatečně oupn nebo frý? Uzákoní se, že open-source je jenom software licencovaný OSI-approved licencí, a free software je jenom ten pod GPL?

Nebo v komerčním světě už dávno zjistili, že otevřený software je výborný obchodní a konkurenční model, který podporuje spousta nadšenců s ideály včera vypranými v Arielu? (Čti: nebo se na tom nesmyslu jenom někdo dobře napakuje?)

Ach jo, už mi z toho lehce hrabe. Ale fakt mi nedochází, proč by měla být omezena svoboda volby. Když na to přijde, stejně je tu ten výraz "pokud dokáže nahradit", pod kterým se může skrývat kdeco.

Ještě mi napadá: jistě potřebuje open/free software takovou pozitivní diskriminaci?

[Luboš Doležel (Doli)]

Stejně jako že může podobné rozhodnutí udělat soukromá společnost (i tam budete nadávat?), tak proč takové rozhodnutí nemůže udělat i stát pro své úřady?

[Michal Kašpar]

Zkusím odpovědět já. Protože pokud by takové rozhodnutí udělala moje soukromá společnost, asi bych s tím nesouhlasil, nelíbí se mi ani u státních úřadů.

Nemyslím si, že je příliš efektivní, předem zužovat výběr SW na základě modelu jeho vývoje. Navíc, jak už někdo napsal, se to dá snadno obejít na základě toho "vhodná", takže to pouze přináší zbytečnou byrokraci.

Myslím si, že otevřenost SW by ve státních výběrových řízeních měla hrát svou roli (protože snižuje závislost na jednom dodavateli a tím umožňuje efektivnější tlak na dosažení rozumné ceny a kvality), ale měla by být pouze jedním z kritérií a ne nutně nejdůležitějším.

Za zásadnější požaduji co nejlepší splnění funkčních požadavků, což se ve chvíli, kdy máte zhora nějak obecně nadefinované kritérium "použiješ otevřený SW" může dodržovat poměrně obtížně. Ono totiž to, že mají dva programy srovnatelnou funkčnost ještě nemusí znamenat, že jsou stejně vhodné pro řešení konkrétního problému.

[Daniel Kvasnička ml.]

Za zásadnější požaduji co nejlepší splnění funkčních požadavků, což se ve chvíli, kdy máte zhora nějak obecně nadefinované kritérium "použiješ otevřený SW" může dodržovat poměrně obtížně.

Jo, to je presne to. Neexistuje zadne pravidlo, ktere by rikalo, ze F/OSS je vzdy lepsi na danou vec. Co si budeme povidat, nektere F/OSS programy jsou tak neproduktivni, ze ve vysledku se vyplati zaplatit za proprietarni reseni, protoze se ty prachy vrati.

Druha vec je, ze je to v moderne pojate ekonomice naprosto neslychany regulujici zasah statu do trzniho prostredi.

[xkesh]

Jo, to je presne to. Neexistuje zadne pravidlo, ktere by rikalo, ze F/OSS je vzdy lepsi na danou vec.

"uzavřený software jen za předpokladu, že neexistuje vhodná svobodná alternativa"

Tak se proč to "neexistující pravidlo" byť v rámci polemiky snažíte zavádět?

Druha vec je, ze je to v moderne pojate ekonomice naprosto neslychany regulujici zasah statu do trzniho prostredi.

Ano, subjekt (zákazník) se rozhodne, jaká řešení chce používat, a hle - naprosto neslýchaně tím zasáhl do tržního prostředí. Asi si to pletete s nějakým (opět od nikoho nepožadovaným a tedy neexistujícím) generálním zákazem používání určitého druhu software.

Státní správa má tuším fungovat tak, jak je to nejvýhodnější pro stát a občany státu, kteří si ji z veřejných rozpočtů platí, a ne starat se o to, aby si každá firma v rámci zachování "tržního" prostředí mohla z veřejných prostředků trhnout, co může...

[Daniel Kvasnička ml.]

Kdyz chcete dobre vyuzit penize danovy poplatniku, musite vybirat SW reseni, ktera ve vysledku stoji nejmene (coz jak jiste chapete neznamena jen porizovaci cenu). A zakon, jehoz predmetem je rozhodovani se na zaklade zpusobu, jakym byl SW vyvinut s timhle interferuje, protoze stavi na prvni misto jine kriterium.

Ano, subjekt (zákazník) se rozhodne, jaká řešení chce používat, a hle - naprosto neslýchaně tím zasáhl do tržního prostředí.

Pletete si rozhodovani mezi jednotlivymi resenimi (coz je prirozene) s predbeznym pausalnim zvyhodnovanim reseni, ktere bylo vyvinuto urcitym zpusobem. Nejde o jeden program, o urcite rozhodnuti co pouzit, jde o zakon, ktery bude systematicky znevyhodnovat tvurce uzavreneho SW.

[xkesh]

Kdyz chcete dobre vyuzit penize danovy poplatniku, musite vybirat SW reseni, ktera ve vysledku stoji nejmene (coz jak jiste chapete neznamena jen porizovaci cenu). A zakon, jehoz predmetem je rozhodovani se na zaklade zpusobu, jakym byl SW vyvinut s timhle interferuje, protoze stavi na prvni misto jine kriterium.

Především se tento zákon netýká způsobu vývoje software, ale licence k jeho používání. A to je dost podstatné kritérium vzhledem k použití ve veřejností (a nikoliv lobbyisty) financovaném úřadě. A plně si zaslouží být na prvním místě. Pouze pokud toto kritérium svobodné licence nemůže být splněno, například z důvodů nevyhovující funkčnosti, je na místě hledat komerční alternativy s proprietárními licencemi. Jednoduché a transparentní.

Pletete si rozhodovani mezi jednotlivymi resenimi (coz je prirozene) s predbeznym pausalnim zvyhodnovanim reseni, ktere bylo vyvinuto urcitym zpusobem. Nejde o jeden program, o urcite rozhodnuti co pouzit, jde o zakon, ktery bude systematicky znevyhodnovat tvurce uzavreneho SW.

Nic si nepletu. Nevidím, proč by měl nějaký zákon automaticky tvůrce proprietárního software zvýhodňovat, nota bene na veřejné náklady. Od toho jsou marketingová oddělení příslušných firem, aby reklamou a kvalitou nabízeného řešení přesvědčili zákazníka, že jeho řešení je výhodnější než jiné volně dostupné.

Naproti tomu existuje něco, co se obvykle definuje jako veřejný zájem. A pokud svobodnou licenci k softwaru používaném státní správou definujete jako veřejný zájem, tak se tento veřejný zájem pochopitelně odrazí v příslušných zákonech. Zákony tu totiž nejsou jen pro některé komerční subjekty toužící po státních zakázkách, ale bez výjimky pro všechny občany.

Polemizujte tedy nejdříve s veřejným zájmem na používání svobodných licencí ve státní a veřejné správě, a až potom se vrhněte na ochranu "svobodného trhu" (což ve vaší interpretaci zřejmě znamená nemožnost se komerčnímu řešení nijak bránit?).

[Michal Kašpar]

Nic si nepletu. Nevidím, proč by měl nějaký zákon automaticky tvůrce proprietárního software zvýhodňovat, nota bene na veřejné náklady.

Nevšiml jsem si, že by někdo mluvil o zvýhodňování proprietárního SW nota bene dokonce zákonem.

Naproti tomu existuje něco, co se obvykle definuje jako veřejný zájem. A pokud svobodnou licenci k softwaru používaném státní správou definujete jako veřejný zájem, tak se tento veřejný zájem pochopitelně odrazí v příslušných zákonech. Zákony tu totiž nejsou jen pro některé komerční subjekty toužící po státních zakázkách, ale bez výjimky pro všechny občany.

Ano. A já (zřejmě podobně jako pan Kvasnička) svobodnou licenci SW, který používá státní správa, za veřejný zájem (alespoň ne příliš zásadní) nepovažuji. V poslední větě podsouváte něco, co tu nikdo nepsal.

Polemizujte tedy nejdříve s veřejným zájmem na používání svobodných licencí ve státní a veřejné správě, a až potom se vrhněte na ochranu "svobodného trhu" (což ve vaší interpretaci zřejmě znamená nemožnost se komerčnímu řešení nijak bránit?).

Proč by ochrana svobodného trhu znamenala nemožnost se bránit komerčnímu řešení (pomineme-li, že opensource a komerční podle mně nejsou vůbec v protikladu, a bránit se komerčnímu řešení by tedy byla celkem chyba)?

[neurol23]

"ale měla by být pouze jedním z kritérií a ne nutně nejdůležitějším"

a tvrdi snad clanek neco jineho?

[Ladislav Thon]

Stát, stejně jako soukromá společnost, jistě může udělat rozhodnutí namísto Microsoftích Officů budeme používat OOo, proti tomu nemám ani slůvko (i když bych si asi rozmyslel, zda být státním úředníkem ), ale paušální rozhodnutí budeme vždycky používat open/free software mne rozhodně chladným nenechá. Jinak viz příspěvek nade mnou, s tím se dá bez výhrad souhlasit.

[xkesh]

paušální rozhodnutí budeme vždycky používat open/free software

Aniž bych byl podrobně seznámen s konkrétními návrhy, tak "používat uzavřený software pouze když neexistuje vhodná svobodná alternativa" má do "vždycky používat open/free software" docela daleko. Tato nuance zřejmě některým diskutujícím uniká, a tak si vytvářejí virtuální ideologickou skutečnost, proti které pak zaníceně diskutují, kterou ale jaksi nikdo jiný, pokud vidím, nepředpokládá.

Zjednodušeně řečeno, pokud existuje free/open software, který zastane totéž co komerční varianta, proč by jí státní správa coby veřejná instituce neměla dávat přednost? Např. z důvodů bezpečnosti, nezávislosti atd. atd.? A že něco takového musí být nařízeno, protože státní správa je od toho, aby spravovala a ne myslela... co se kdy děje ve státní správě, aniž by to bylo nařízeno?

[Daniel Kvasnička ml.]

Zjednodušeně řečeno, pokud existuje free/open software, který zastane totéž co komerční varianta, proč by jí státní správa coby veřejná instituce neměla dávat přednost?

Tobe zas unika sire vyznamu fraze "zastane totéž". KDO a JAK rozhodne? Rozhodovat se ma konkretne u kazdeho kousku SW. Uvedeny zakon rika, ze se ma proprietarni SW pouzit kdyz neni zadny F/OSS. On casto je, ale stoji za houby. Jenze to tenhle zakon nezajima. Podle tohoto zakona kdyz je F/OSS alternativa, tak se musi pouzit.

Tahle vec se v podstate zuzuje na problem jak poznat, co je v danou chvili lepsi. A kdyz se nad tim zamyslis, zjistis, ze to je to, co stejne vzdycky inteligentni clovek dela. Na to prece vubec nejsou potreba zakony.

F/OSS metodika vyvoje SW je produktivni a kvalitni a prosazuje se prave diky tomu a sama, prirozene, "evolucne". F/OSS nepotrebuje zakony silne zavanejici nostalgii po politickych zrizenich, ktere mely v oblibe ridit ekonomiku jak auto. Vsak take dotycny pan politik je clenem nejvyraznejsi filipinske socialisticke strany casto kritizovane za sve komunisticke tendence (Wikipedia).

[xkesh]

Uvedeny zakon rika, ze se ma proprietarni SW pouzit kdyz neni zadny F/OSS. On casto je, ale stoji za houby. Jenze to tenhle zakon nezajima. Podle tohoto zakona kdyz je F/OSS alternativa, tak se musi pouzit.

allows the use of proprietary software in government only when no open source alternatives are readily available, or when a proprietary system is already widely in use. The bill also prohibits any government agency from procuring technology goods and services that are locked in to or dependent on a single vendor.

Netuším, proč vytváříte imaginární pojem "alternativního" software, který nevyhovuje - totiž tohle pak není žádná alternativa. Aspoň podle zprávy o tomto zákoně se tento zákon jasně týká situace, kdy je možnost volit mezi free/opensource software a komerční varinatou. Nevím, proč si myslíte, že tato možnost je dána v případě, kdy free/opensource svými funkcemi nevyhovuje. Tohle je ta vaše ideologická zkratka, která nemá opodstatnění.

Tahle vec se v podstate zuzuje na problem jak poznat, co je v danou chvili lepsi. A kdyz se nad tim zamyslis, zjistis, ze to je to, co stejne vzdycky inteligentni clovek dela. Na to prece vubec nejsou potreba zakony.

Ano, a pokud je v dané chvíli srovnatelné řešení komerční a free/opensource, vybere si státní správa financovaná z veřejných rozpočtů free/opensource. Pokud bude chtít kdokoliv dát přednost komerčnímu řešení, může jistě zdůvodnit, proč je takové obecně pro veřejné rozpočty, bezpečnost, závislost apod. nevýhodnější řešení v dané situaci přece jen vhodnější.

Výhoda: free/opensource řešení se stanoví jako standard a komerční řešení jako zvláštní případ požadující extra zdůvodnění. To je vlastně celé kouzlo.

F/OSS metodika vyvoje SW je produktivni a kvalitni a prosazuje se prave diky tomu a sama, prirozene, "evolucne". F/OSS nepotrebuje zakony silne zavanejici nostalgii po politickych zrizenich

Aha, takže pozor:

Tento zákon není o free/opensource software, tento zákon se týká státní správy. Celou tuto tirádu jste si tudíž mohl odpustit. O naivitě, že ve státní správě bude něco fungovat na základě "evoluce" nebo dokonce svobodného inteligentního rozhodování, ani snad nemá cenu psát.

Já jako občan mám zájem na tom, aby z veřejných rozpočtů (a tedy i mých daní) placené úřady hledaly pro svou práci ty nejvýhodnější varianty, a pokud je k dispozici free/opensoftware, který zastane totéž, co komerční varianta, jsem všemi deseti pro to, aby úřady ho používaly.

V neposlední řadě kvůli svobodnému přístupu k informacím (nezávisle na proprietárních formátech a systémech, nebo dokonce obchodním tajemství). Vidím, že vy to ale vidíte ideologicky a jakmile udělá nějaký návrh člen politického směru, s nímž se neztotožňujete, automaticky se tím z návrhu stává ďábelský plán.

To je ostatně pravděpodobně jediný důvod, proč byste proti takovému veskrze rozumnému návrhu protestoval. Protože jiné protiargumenty než ideologické (včetně umělého vytváření neexistujícího nepřítele) jsem tu zatím nečetl.

[Daniel Kvasnička ml.]

Ano, a pokud je v dané chvíli srovnatelné řešení komerční a free/opensource, vybere si státní správa financovaná z veřejných rozpočtů free/opensource.

Jiste. Porad ale nechapu, proc by na tohle mel byt zakon. Nestaci posadit do kresla cloveka, ktery se v IT vyzna a vi, ze F/OSS je dost casto lepsi a nechat ho rozhodovat? Ja souhlasim, ze ve statni sprave by F/OSS do mnoha veci vnesl svezi vanek, ale proc se na to musi delat zakon, to nevim.

Obvinujete me z ideologizace problemu, pritom sam nevidite, ze tam urcite procento ideologie proste je; ten dotycny pan proste ma pocit, ze musi veci ridit zeleznou rukou a to i tomto pripade, kdyz to neni nezbytne nutne.

[xkesh]

Porad ale nechapu, proc by na tohle mel byt zakon. Nestaci posadit do kresla cloveka, ktery se v IT vyzna a vi, ze F/OSS je dost casto lepsi a nechat ho rozhodovat?

Ne.

Ja souhlasim, ze ve statni sprave by F/OSS do mnoha veci vnesl svezi vanek, ale proc se na to musi delat zakon, to nevim.

Protože chod státní správy se především řídí zákony a nařízeními a ne rozhodováním nějakého úředníka, kterého posadil kdovíkdo a kdoví za kolik kdovíkam a který rozhoduje podle kdovíjakých kritérií (když ne podle zákonů).

ten dotycny pan proste ma pocit, ze musi veci ridit zeleznou rukou a to i tomto pripade, kdyz to neni nezbytne nutne.

Na rozdíl od vás mám za to, že uzákonění svobody nezbytně nutné je. A nelze se odvolávat na to, že tím omezujete neprávem každého, kdo by vás chtěl svobodně omezovat.

[Daniel Kvasnička ml.]

Na rozdíl od vás mám za to, že uzákonění svobody nezbytně nutné je.

Tak tohle uz smrdi. Nechcete rovnou plosne zakazat proprietarni SW?

[xkesh]

Na rozdíl od vás mám za to, že uzákonění svobody nezbytně nutné je.

Tak tohle uz smrdi. Nechcete rovnou plosne zakazat proprietarni SW?

Zajímavé, co vyvozujete z parafráze prvního článku Listiny základních práv a svobod:

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Tohle vám tedy, předpokládám, smrdí taky:

Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

... například používat software firmy Microsoft kvůli styku s úřady anebo kvůli úspěšnému absolvování vysoké školy.

[Daniel Kvasnička ml.]

Ale to jste zase trosku mimo... snazite se mi tu vnutit, ze bych nechtel povinne otevrene formaty pro statni spravu. A to jsem nikdy netvrdil. Nutit nekoho pouzivat ODF a nutit ho pouzivat OpenOffice jsou dve ruzne veci.

[Michal Kašpar]

No pokud si myslíte, že lidé, kteří jsou tam od toho, aby o tom rozhodovali jsou k tomuto nekompetentní, pak by asi bylo lepší úředníky zrušit, nacvakat kriteria do nějakého F/OSS programu a nechat rozhodovat ten.

Bohužel si nemyslím, že je možné obecně (a tudíž zákonem) příliš dobře definovat kriteria výběru (nejen) SW. Na úrovni vyhlášek o něčem takovém uvažovat sice lze, ale maximálně tak na úrovni stanovení kritérií, která by při rozhodování neměla být opomenuta. Případně ještě vytvořením nějaké metodiky a i to bych spíš nechal na jednotlivých úřadech.

[xkesh]

maximálně tak na úrovni stanovení kritérií, která by při rozhodování neměla být opomenuta

O tom se přesně celou dobu bavíme (tedy alespoň se toho týká zprávička a moje následující diskuse). Svobodná licence pro software ve státní správě jako prioritní kritérium. O nic víc a o nic míň nejde.

Úředníci mají rozhodovat na základě platných zákonů a předpisů. Nemají mandát k tomu, aby tyto zákony a předpisy (a tím pravidla) vytvářely, k tomu jsou v demokracii volení zástupci, poslanci. Asi tolik k tomu, proč se tu bavíme o zákoně a nikoliv o rozhodování nějakého sebekompetentnějšího úředníka.

[Michal Kašpar]

Ano, bavíme. A já si zkrátka nemyslím, že by měla být prioritním kriteriem, ale jedním z mnoha. Tento zákon (podle toho, co tu o něm bylo napsáno) ji z mého pohledu dává příliš vysoko. Nemyslím si, že by OSS program byl vhodnější vždy, když je funkčně srovnatelný (pomineme-li, co to vlastně vůbec znamená). A tudíž bude podle mně v případě aplikace takového zákona docházet k špatnému výběru a tudíž i špatné práci státní správy.

A co se týká těch úředníků, samozřejmě, že musí rozhodovat v rámci daném zákony (to ostatně každý) a navíc jsou (no měli by být) daleko více než běžný občan podřízeni "pozitivním" předpisům. Ale toto je podle mého názoru oblast, kam už zkrátka zákony takto přímo (tedy volbou konkrétního kriteria) sahat nemají. Ať už proto, že ve své obecnosti nemohou, tak proto, že odsouvají odbornou stránku věci.

P. S. Kde jste přišel na to, že toužím po tom, aby úředníci vytvářeli zákony a předpisy?

[xkesh]

Ano, bavíme. A já si zkrátka nemyslím, že by měla být prioritním kriteriem, ale jedním z mnoha. Tento zákon (podle toho, co tu o něm bylo napsáno) ji z mého pohledu dává příliš vysoko.

A já si zkrátka myslím, že by prioritním kritériem být měla. Postup: existuje OS software, který zastane požadovanou práci? Výborně > zavedení OSS. Neexistuje takový software nebo nevyhovuje > hledejme jiné řešení, např. nabídku nějaké firmy.

Co je na tom špatně?

Nemyslím si, že by OSS program byl vhodnější vždy, když je funkčně srovnatelný (pomineme-li, co to vlastně vůbec znamená).

Velice jednoduché: program je vhodný tehdy, když splňuje požadavky na něj kladené. Pokud je program funkčně srovnatelný, proč by neměl být OS vhodnější? Oproti restriktivní licenci komerčního programu má něco navíc: svobodnou licenci, proto v tomto kritériu vyhrává.

A tudíž bude podle mně v případě aplikace takového zákona docházet k špatnému výběru a tudíž i špatné práci státní správy.

Malujete čerta na zeď spekulacemi co by kdyby, a uniká vám, jaká je situace teď. Kvůli neexistenci takového zákona se výběr neprovádí vůbec, zavádí se to, co "mají všichni" anebo programy, od nichž dostal rozhodnující úředník větší všimné. Bez jakýchkoliv kritérií tak mají nainstalováni všichni úředníci produkci Microsoftu, někteří dokonce i legálně, ať ji potřebují nebo ne.

Ale toto je podle mého názoru oblast, kam už zkrátka zákony takto přímo (tedy volbou konkrétního kriteria) sahat nemají. Ať už proto, že ve své obecnosti nemohou, tak proto, že odsouvají odbornou stránku věci.

Pomiňme značnou pravděpodobnost, že teprve takový zákon vůbec iniciuje nějaké objektivní výběrové řízení v oblasti software a upozorní na existenci alternativ. Přesto:

Stejně jako zákon na vypisování státních a veřejných zakázek anebo zákon o střetu zájmů apod. definuje, co je veřejným zájmem. V tomto případě je veřejným zájmem, aby, pokud je to možné, státní správa nebyla závislá na jediné firmě, jediném dodavateli atd. krátce: aby pokud možno nepoužívala software s omezující licencí.

Nehledě na náklady, které nejsou v tomto kritériu rozhodující (ale často např. při upgrade vybavení malých úřadů poměrně značné vzhledem k jejich celkovému rozpočtu), už jen možnost zadat takový software k individální úpravě, operativně měnit nasazení (na jiné počítače bez nutnosti obnovovat licence apod.), anebo vyměnit nevyhovujícího dodavatele, o otevřených formátech, které s tím přímo souvisejí, ani nemluvě - tohle všechno má opensource program navíc.

Protože budete-li mít opensource řešení A a komerční B, obě co do funkce srovnatelné, není jak jinak úřad donutit aplikovat řešení A (zejména když se producent B zachová korupčně). Bude-li třeba řešení B obhájit např. lepší funkčností apod., je nutné to aktivně udělat a je to kontrolovatelné.

Zůstáváte dlužen modelový příklad, kdy je software srovnatelný co se týče požadovné funkce, a přesto komerční program výhodnější (pro masové nasazení např. ve státní správě, samozřejmě). Sice tím (vy a druzí) strašíte, ale čeho by se měla tato výhodnost týkat (kromě možnosti všimného do kapsy úředníka a profitu vybraných soukromých firem), zatím nikdo nenaznačil.

[Michal Kašpar]

A já si zkrátka myslím, že by prioritním kritériem být měla. Postup: existuje OS software, který zastane požadovanou práci? Výborně > zavedení OSS. Neexistuje takový software nebo nevyhovuje > hledejme jiné řešení, např. nabídku nějaké firmy.

Co je na tom špatně?

Že to zkrátka pomíjí spoustu dalších faktorů, které si umím i neumím v tuto chvíli představit a které jsou pro výběr SW relevantní (např. i taková blbá zkušenost adminů podle mně může v řadě případů převážit spoustu jiných výhod).

Velice jednoduché: program je vhodný tehdy, když splňuje požadavky na něj kladené.

Hmm. A požadavek na něj kladený je co? Třeba aby byl OSS? I takhle se můžeme dobrat Hlavy 22. Navíc si nemyslím, že tak jak je to v tom úryvku, který jste sem vložil řečeno, to znamná toto. Readily available je poněkud mlhavé a pokud se to opravdu stočí k funkčnosti, tak to také nejspíš povede k rozborům typu u A máme 34 fcí, u B 33, A je funkčně lepší.

Kvůli neexistenci takového zákona se výběr neprovádí vůbec, zavádí se to, co "mají všichni" anebo programy, od nichž dostal rozhodnující úředník větší všimné.

Pěkné. A já prý maluju čerta na zeď. Tohle máte pěkně prosím odkud? Jestli jste si toho nevšiml, tak zákon o veřejných zakázkách tady máme (a to velmi restriktivní), takže tvrdit, že se výběr neprovádí vůbec je přinejmenším odvážné. S tím všimným jste se také osobně setkal? A v kolika procentech státních zakázek?

Stejně jako zákon na vypisování státních a veřejných zakázek anebo zákon o střetu zájmů apod. definuje, co je veřejným zájmem. V tomto případě je veřejným zájmem, aby, pokud je to možné, státní správa nebyla závislá na jediné firmě, jediném dodavateli atd. krátce: aby pokud možno nepoužívala software s omezující licencí.

No vidíte. A já si myslel, že veřejným zájmem je především to, aby státní správa plnila stanovené úkoly. Použitý SW je v tomto případě pouze prostředkem. A pokud ti, kteří v ní pracují usoudí, že je budou lépe plnit s uzavřeným SW tak ať. Pokud jim bude prokázáno, že vybrali chybně, tak ať nesou normálním způsobem důsledky.

Nehledě na náklady, které nejsou v tomto kritériu rozhodující (ale často např. při upgrade vybavení malých úřadů poměrně značné vzhledem k jejich celkovému rozpočtu), už jen možnost zadat takový software k individální úpravě, operativně měnit nasazení (na jiné počítače bez nutnosti obnovovat licence apod.), anebo vyměnit nevyhovujícího dodavatele, o otevřených formátech, které s tím přímo souvisejí, ani nemluvě - tohle všechno má opensource program navíc.

Na náklady bych zde opravdu nehleděl, tam totiž může být OSS SW klidně mnohem dražší než closed source, v možnosti nasazení na jiné počítače Vás closed source licence pokud vím velice často neomezuje a otevřené formáty také nejsou výsadou OSS. Takže nám zbývá možnost individuální úpravy a změna dodavatele (která může být v případě použití otevřených formátů realizovatelná i u closed source řešení). To jsou samozřejmě výhody, ale nepřipadají mi tak velké, abych kvůli nim vždy požadoval použití OSS, pokud bude ve funkčnosti plichta.

Zůstáváte dlužen modelový příklad, kdy je software srovnatelný co se týče požadovné funkce, a přesto komerční program výhodnější (pro masové nasazení např. ve státní správě, samozřejmě). Sice tím (vy a druzí) strašíte, ale čeho by se měla tato výhodnost týkat (kromě možnosti všimného do kapsy úředníka a profitu vybraných soukromých firem), zatím nikdo nenaznačil.

No kromě té znalosti adminů a uživatelů to mohou být například podmínky podpory. Nebo to spláchnete tím, že je to taky funkčnost SW? A co takhle velikost a spolehlivost firmy, která daný produkt dodává? Množství lidí, kteří mu rozumí? Snadnost integrace se stávající infrastrukturou? Nebo vůbec to, jak je daný SW rozšířený a tudíž i otestovaný?

To je jen pár věcí které mně napadají a ve výběrových řízeních reálně hrají svou roli. Navíc, jak jsem psal výše, nejsem vševědoucí a nemyslím, že mně napadnou všechny. Ani nevím, k čemu všemu a jaké druhy SW se kde ve státní správě používají. A to je také důvod, proč jsem velmi nedůvěřivý k jakémukoli takovémuto snadnému řešení typu nařídíme to zákonem, protože tady a tady a tady to přece bude mít ty a ty pozitivní efekty. Ty negativní, které v tom nadšení nevidím, totiž nemohu položit na druhou misku vah.

[xkesh]

A já si zkrátka myslím, že by prioritním kritériem být měla. Postup: existuje OS software, který zastane požadovanou práci? Výborně > zavedení OSS. Neexistuje takový software nebo nevyhovuje > hledejme jiné řešení, např. nabídku nějaké firmy.

Co je na tom špatně?

Že to zkrátka pomíjí spoustu dalších faktorů, které si umím i neumím v tuto chvíli představit a které jsou pro výběr SW relevantní (např. i taková blbá zkušenost adminů podle mně může v řadě případů převážit spoustu jiných výhod).

Vy asi neumíte číst. Ani odkazovaný příspěvek ve zprávičce, ani moje příspěvky. I zpráva o návrhu i moje příspěvky výslovně se zohledněním jiných faktorů přímo počítají. Ve stejném duchu je i vaše další polemika, jen konstatuji, že neobsahuje žádný nový argument.

Jediný argument proti takovému zákonu je tudíž spekulace, co když někdo bude na základě toho zákona prosazovat větší kraviny než prosazuje teď... a také zaměňujete dávání přednosti OS, tam kde je to vhodné a možné za nějakou diktaturu opensource, přičemž tohle nikdo nepožaduje. Dokonce i ta vaše "zkušenost adminů" je v tom původním článku zohledněna ("or when a proprietary system is already widely in use").

Nevím tedy, proti čemu že se to snažíte bojovat. Proti vlastním fantaziím? Takový zákon pro státní správu by byl podle mě pro rozvoj opensource řešení a všeho co s tím souvisí, například i linuxovou komunitu, přínosem.

[xkesh]

Hmm. A požadavek na něj kladený je co? Třeba aby byl OSS? I takhle se můžeme dobrat Hlavy 22.

Požadavek na textový procesor je např. aby se v něm daly psát dopisy, přičemž pro drtivou většinu úřednictva jsou zbytečné i funkce jako sériové dopisy apod.

Netuším, co je tak obtížné na rozlišování funkce programu a licence a jejich oddělené posuzování jako kritéria, přičemž při stejné funkci je dávana přednost svobodné licenci. Nic víc, a nic míň.

Navíc si nemyslím, že tak jak je to v tom úryvku, který jste sem vložil řečeno, to znamná toto. Readily available je poněkud mlhavé a pokud se to opravdu stočí k funkčnosti

Pokud chcete s nějakým návrhem konkrétně polemizovat podle nějaké novinové zprávy, tak máte dost odvahu. Funkčnost programu není počet funkcí, jak jste na to přišel? Funkčnost je schopnost programu plnit požadované úkoly. Zejména v linuxové komunitě se člověk velmi často setká s radou nejprve si zjistit, co chcete dělat a podle toho hledat program. Pořád nic?

Tohle máte pěkně prosím odkud? Jestli jste si toho nevšiml, tak zákon o veřejných zakázkách tady máme (a to velmi restriktivní), takže tvrdit, že se výběr neprovádí vůbec je přinejmenším odvážné. S tím všimným jste se také osobně setkal? A v kolika procentech státních zakázek?

Když už sem zaplétáte státní zakázky, které se objevily maximálně jen jako dokreslující příklad, tak jsem si opravdu nevšiml, že by nějaké úřady vypisovaly výběrové řízení na pořízení software. Ne, na úřadech, kde jsem měl tu čest, se řekne adminovi, něco tam nainstaluj - ne, nainstaluj mi tam ten word a internet. Pokud nejsou peníze (na malých úřadech) na Word, zůstane tam Wordpad a jede se v něm. Když není "word", tak se požádá o peníze na "word", protože to jaksi k počítači patří, že. I když se píšou jen primitivní dopisy a la notepad.

No vidíte. A já si myslel, že veřejným zájmem je především to, aby státní správa plnila stanovené úkoly. Použitý SW je v tomto případě pouze prostředkem. A pokud ti, kteří v ní pracují usoudí, že je budou lépe plnit s uzavřeným SW tak ať. Pokud jim bude prokázáno, že vybrali chybně, tak ať nesou normálním způsobem důsledky.

Ne, veřejným zájmem není, aby správa plnila pouze stanovené úkoly, ale aby je plnila tak, jak je to pro stát a občany tohoto státu dlouhodobě nejvýhodnější. K tomu pak patří i prostředky a právě způsob plnění úkolů.

Vaším uvažováním se můžete taky dostat k tomu, že by bylo výhodnější úkoly státní správy outsourcovat třeba do Číny, odkud se budou vracet zpracované soubory (o češtinu se nebojte, oni by to zase outsourcovali nějaké naší subfirmičce, kterou by pak protékala veškerá státní agenda). Anebo nějaké soukromé firmě, například kontrolní řízení živnostenského nebo stavebního odboru atd. atd.

Přitom je e-government ještě v dětských bačkůrkách, mnohde ani to ne, a hraje se o nastavení mantinelů. Že dneska někomu připadá bezvýznamné, že všude jede produkt jedné americké firmy, protože to při stavu dnešní techniky nehraje roli, může za 20-30 let (vzpomeňte si na dobu před 30 lety ve srovnání s dneškem) takový software ve spojení s internetem prokazovat "vlasteneckou špionáž" buď pro stát anebo pro firmu samu, aniž o tom kdokoliv bude vědět.

Tohle bych viděl jako jeden z hlavních důvodů, proč se bránit proprietárnímu software (volně dostupnému a nekontrolovatelnému, jiná věc jsou přímé zakázky) v klíčových oblastech.

To jsou samozřejmě výhody, ale nepřipadají mi tak velké, abych kvůli nim vždy požadoval použití OSS, pokud bude ve funkčnosti plichta.

Ještě jednou a naposledy: kde čtete něco o "ve funkčnosti plichta"? Já čtu úplně všude a bez výjimky podmínku srovnatelné funkčnosti, tj. přibližně na stejné úrovni.

Připomíná mi to ty příspěvky kolem, kde kdosi dávaje na odiv svoji hloupost píše o tom, jak "ty linuxy" sakra nefungujou a jak jsou windowsy zlatý, protože mu detekujou nějakej bazarovej křáp. Aspoň na tomto portálu by člověk čekal osvícenější pohled než třeba na živě nebo v diskusi čtenářů iDnes.

PS.

Vlastně bych byl rád, kdyby zde někdo v diskusi předložil nějaký kloudný argument. Sám nejsem přítelem regulace. Jenomže spousta lidí jakoby zapomněla, že podobné zákony znamenají zpravidla velké zlepšení situace oproti statu quo.

Jako například zákaz kouření na veřejnosti - tam se také vyrojí militantní ochránci "svobody". A tento zákon zakládá svobodu nekouřit volky nevolky pasivně, stejně jako by zákon o upřednostňování opensource na univerzitách např. zakládal svobodu nemuset kupovat volky nevolky proprietární řešení.

[davadu]

Pro mne by bylo ideálním řešením nutnost vypisování výběrového řízení s nutností veřejného odůvodnění proč byla vybráno dané řešení. S tím, že u každého odůvodnění by musela být uvedena jmenovitě výběrová komise, která by měla osobní zodpovědnost a to nejen z hlediska personálního, ale také finančního (např. x-násobek platu)

To že k něčemu mám nebo nemám zdrojový kód neberu jako prioritu, v tomto ohledu je mi to putna. Proto, aby člověk mohl vůbec něco dělat se zdrojovým kódem pro systémy státní správy (netýká se standardních kancelářských programů), tak musí první proniknout do problematiky fungování takového aparátu. Pokud zaměstnám programátory, aby pomáhali vyvíjet takový projekt, pak souhlasím s tím, že vlastnit zdrojové kódy (s dokumentací ke zdrojovému kódu) je určitou výhodou.

Bez diskuse je, že pro státní správu by mělo být nutností používat otevřený formát dat pro snadnou komunikaci s veřejností.

[Daniel Kvasnička ml.]

A co takhle velikost a spolehlivost firmy, která daný produkt dodává?

Jo, tohle jsem rad, ze zaznelo. Program muze mit funkci nad hlavu, ale konkretne u F/OSS projektu je casto problemem mlhava budoucnost. Takze ac se to nekomu nemusi libit, mela by se zkoumat i "solidnost" bandy vyvojaru (radsi firmy), ktera reseni dodava. A myslim, ze v nejednom pripade by bylo nutne s v soucasnosti dobre fungujicim F/OSS rozloucit, protoze by proste jistota nebyla.

[happy barney]

no ono to az taka blbost nie je. Staci jedna statna zakazka (napr spracovanie dani), kde stat nema sources a ma smolu.
Nieco, co by zavazovalo firmy dodavajuce sw pre statnu spravu dodavat zaroven aj sources je spravne.

[Michal Kašpar]

To je jasné. Ale ono se to (zdrojáky + možnost s nimi určitým způsobem nakládat) po dodavatelích celkem často chce a bývá to i jako podmínka účasti ve výběrovém řízení.

[happy barney]

print "a tak to ma byt \n"
  if "celkem casto" eq "vzdy";

[Michal Kašpar]

No vidíte. A přesně tohle bych si já tvrdit nedovolil. Vševědoucí zatím přeci jenom nejsem.

[xxxxxxxx]

myslim si ze by stat mel pouzivat vzdy opensource. ke zdrojovym kodum by mela mit pristup alespon tajna sluzba. coz je naprosto normalni procedura, cesky nbu samozrejme pristup k temto kodum ma.

[nbusr123]

U nas je to lepsie - do NBU ma pristup kazdy :)))

[Daniel Kvasnička ml.]

No college or university will be allowed to offer certification programs in proprietary software or solutions, if it does not also offer as part of its curriculum a similar certification program for free and open source software.

No tohle je naprosto uchylny. Tak univerzita nabizi certifikacni programy na nejake kvalitni reseni (ktere je ovsem proprietarni) a podle pana poslance, at se deje co se deje, musi venovat cas vytvareni dalsiho kurzu na certifikaci ve F/OSS reseni a to treba i kdyby bylo uplne k nicemu.

A podobnych kravin je tam vic...

[xkesh]

No tohle je naprosto uchylny. Tak univerzita nabizi certifikacni programy na nejake kvalitni reseni (ktere je ovsem proprietarni) a podle pana poslance, at se deje co se deje, musi venovat cas vytvareni dalsiho kurzu na certifikaci ve F/OSS reseni a to treba i kdyby bylo uplne k nicemu.

Ne, úchylný je, jestliže univerzita dělá svým programem bezplatnou reklamu či dokonce nařizuje používání produktů nějaké komerční firmy bez toho, aby nabízela svobodnou alternativu. Například vyžaduje zhotovení dokumentu pouze v programu Microsoft Word a neumožňuje jiné řešení, např. Abiword nebo OOo. Tohle je úchylný a ničím nezdůvodnitelné upřednostňování jedné jediné firmy.

Pokud je univerzita financována firmou Microsoft, proč ne. Vzhledem k návrhu zákona mám ale dojem, že se jedná o státní zařízení, a proto jsou odvolání na akademické svobody (dělat na veřejné náklady reklamu soukromým subjektům) docela mimo. Nevím, proč by nebylo možné nařídit poskytování svobodné varianty (čtěte laskavě: varianty k jiným libovolným řešením), například pro studenty, kteří si proprietární řešení nemohou dovolit.

Samozřejmě by bylo možné namísto povinné certifikace free/opensource řešení nabízet volitelné certifikace ke každému na trhu nabízenému komerčnímu řešení... tak nějak?

[Daniel Kvasnička ml.]

Ne, tady u toho je problem ten, ze (alespon co vyplyva z clanku) neni podminkou zadne kvalitativni porovnani. Je tam slovo similar a to je az moc vagni.

Takze proste univerzity budou muset platit vzdy kurzy dva, at se deje co se deje. A nebo jeden a?...to si radsi vyberou ten F/OSS, to pan politik moc dobre vi. Proste opet systematicke vysachovani proprietarniho SW. A to uz se nebavime o statni sprave slouzici lidem za jejich prachy a poskytujici nejake dokumenty, nebo o nebezpeci zneuziti uzavreneho SW k nejakym politickym neplecham jako ve statni sprave. Bavime se o instituci, ktera ma lidi naucit pouzivat urcita reseni tak, aby se mohli v zivote uzivit a o cloveku, ktery chce zakony ovlivnovat to, co se budou ucit na zaklade toho, jak to bylo vyvinuto, tzn. chce ovlivnovat to, co si pak v zivote poridi, aby s tim pracovali. Opravdu porad nevidite, jak dalekosahle regulacni ucinky ma ten zakon na ekonomiku?

Kdyz me obvinujete z ideologizace, nezapomente take na nej. U nej je nesporna.

[xkesh]

Takze proste univerzity budou muset platit vzdy kurzy dva, at se deje co se deje. A nebo jeden a?...to si radsi vyberou ten F/OSS, to pan politik moc dobre vi. Proste opet systematicke vysachovani proprietarniho SW.

Nevidím jeden jediný důvod, proč by měla veřejná vzdělávací instituce namísto vzdělání poskytovat kursy používání komerčního softwaru, nebo dokonce jeho používání požadovat. Že si lidé tyto dvě věci pletou, za to vděčíme obchodní politice firmy Microsoft, nikoliv racionálním úvahám.

Firma poskytující proprietární software může nabízet kursy k jeho ovládání, kde vidíte jaké vyšachování? Můžete uvést jediný důvod, proč by měla veřejná instituce pořádat kursy k ovládání proprietárního produktu a tím dělat firmě bezplatnou reklamu (jak se to děje nyní?). Kursy k produktu, který není pro veřejnost volně dostupný, který má restriktivní licence k používání?

Důvody, proč by tak měla činit v případě produktu volně dostupného veřejnosti (pod free/opensource) licencí, vám uvést mohu. Zvlášť v tak chudé zemi jako jsou Filipíny. Ale chápu, že tohle se právě nebude líbit těm bohatším, kteří si mohou proprietární řešení zaplatit a tím se vyhýbat případné konkurenci nemajetných. Děti chudých učících se na free/opensource by měly tak stejné šance jako děti bohatých, a to proboha není možné dopustit... (tak tady by opravdu mohla být jistá "ideologie").

Bavime se o instituci, ktera ma lidi naucit pouzivat urcita reseni tak, aby se mohli v zivote uzivit

A vidíte, ne. To je právě rozdíl mezi vzděláním a jednoúčelovými kursy obsluhování konkrétního produktu. Univerzita ani žádná škola nemá za úkol naučit "používat určitá řešení". Univerzita a škola má za úkol naučit lidi učit se vymýšlet a aplikovat různá řešení, a to nikoliv vycházejíc od nějakého produktu či typu produktu, ale od potřeba a dovedností člověka.

Free/open software povahou své licence umožnuje produkty například nejen používat, ale také relativně svobodně modifikovat vzhledem k potřebám, což je dost významný krok od cvičené opice k myslícímu jedinci jakožto produktu školství.

a o cloveku, ktery chce zakony ovlivnovat to, co se budou ucit na zaklade toho, jak to bylo vyvinuto, tzn. chce ovlivnovat to, co si pak v zivote poridi, aby s tim pracovali. Opravdu porad nevidite, jak dalekosahle regulacni ucinky ma ten zakon na ekonomiku?

Ne. Nemá totiž účinky "regulační", ale naopak deregulační. To je ta hrůza, kterou z něj komerční firmy mohou mít. Protože každé zavedené firmě nejlépe vyhovuje monopol a v jeho rámci se bije o "svobodný trh", ovšem jen pro sebe samu jako lev.

Free/open source licencovaný software totiž neovlivňuje (nevím proč do toho pletete způsob vývoje, ten není určující), co si "musíte" koupit. Pouze vám dává svobodu nemuset si koupit. Panika obchodních firem je tak sice na místě...

[Daniel Kvasnička ml.]

Můžete uvést jediný důvod, proč by měla veřejná instituce pořádat kursy k ovládání proprietárního produktu a tím dělat firmě bezplatnou reklamu (jak se to děje nyní?)

Takze ty kurzy by nemely byt jen proto, ze je to mimochodem reklama? Takze je fuk, ze ten SW muze byt kvalitni, byla by to reklama, bu bu bu! Duvod je jednoduchy. Ten SW je dobry, dobre se s nim pracuje a tak se uci. To, ze je to mimochodem reklama? Mozna bych vam mel pripomenout, jak velkym businessem je dnes F/OSS. Kdyz tam bude Novell, kdyz tam bude Ubuntu, kdyz tam bude Red Hat... jakakoliv z tech instituci, ktere na F/OSS vydelavaji (Canonical mozna ted na Ubuntu nevydelava, ale to prijde...), kdyz tam bude mit svuj produkt, je to pro ni reklama, jejimz vysledkem muze byt, ze se ji zvysi prijmy. Bacha na to!

Problem je, ze ten zakon nenarizuje zadne vyvazeni tech kurzu. Narizuje, ze at tam je co tam je, musi k tomu byt i neco F/OSS. Nerika, ze musi byt vyvazenost, narizuje jednu vec, o druhe v tomhle smyslu vubec nemluvi. Kdyby zmizel F/OSS bude povyk, kdyz z tech kurzu zmizi proprietarni SW, nikdo necekne. A to neni fer.

[xkesh]

Problem je, ze ten zakon nenarizuje zadne vyvazeni tech kurzu. Narizuje, ze at tam je co tam je, musi k tomu byt i neco F/OSS.

Což je správně. Primitivní příklad zadání:

K vypracování diplomové práce můžete použít programu OpenOffice.org nebo například Microsoft Word.

OpenOffice.org si můžete stáhnout na webových stránkách školy nebo za cenu média zakoupit v kanceláři. K OpenOffice.org nabízí škola také bezplatné kursy používání od pedagogů školy v sále č. 001.

Program Microsoft Word můžete zakoupit u obchodních zástupců firmy Microsoft. Můžete se zúčastnit placeného kursu používání tohoto programu pořadaných obchodními zástupci firmy Microsoft, kterým univerzita pronajala sál č. 002.

Nerika, ze musi byt vyvazenost, narizuje jednu vec, o druhe v tomhle smyslu vubec nemluvi. Kdyby zmizel F/OSS bude povyk, kdyz z tech kurzu zmizi proprietarni SW, nikdo necekne. A to neni fer.

To JE fér. Není vůbec důvod mluvit o proprietárním softwaru. Proč regulovat? Povinnost nabídnout svobodné řešení přece nevylučuje nabízet dodatečně řešení proprietární. Zatímco možnost svobodné řešení (např. pro chudé studenty) nenabízet by nefér byla.

[Daniel Kvasnička ml.]

Můžete se zúčastnit placeného kursu používání tohoto programu pořadaných obchodními zástupci firmy Microsoft

Proc placeneho kurzu? Proc pronajala firme?

Není vůbec důvod mluvit o proprietárním softwaru.

A o F/OSS je, protoze je zadarmo a protoze na nem zadna zla kapitalisticka firma nevydela na chudaccich obcanech?

To je ten problem. Z vasich komentaru vyplyva, ze vam vadi kurzy pro proprietarni reseni, protze delaji reklamu firme. Proc by vam asi tak mohla vadit reklama firme? Tak treba...protoze te firme to prinese zisk. Jenze zrovna s tim OOo jste se netrefil...a netrefil byste se i s mnoha dalsimi kousky SW. Rozsirovani OOo totiz (i kdyz si to jak vidno neuvedomujete nebo to nedokazete zaclenit do souvislosti) dela univerzita reklamu (minimalne) firme Sun Microsystems. Rozsirovani mnoha F/OSS programu ve vysledku prinasi zisky firmam a jeho propagaci delate bezplatnou reklamu. Proprietarni styl vyvoje a open-source styl vyvoje jsou dve metodiky. Za obema stoji v mnohem firmy, ktere vydelavaji penize na zaklade toho, ze se jejich SW pouziva.

Uz se na to konecne podivejte z vetsi perspektivy a pak si vedle toho postavte ten zakon. Je to smesne.

[xkesh]

Můžete se zúčastnit placeného kursu používání tohoto programu pořadaných obchodními zástupci firmy Microsoft

Proc placeneho kurzu? Proc pronajala firme?

Protože o to firma požádala a pro univerzitu je to vítaný přivýdělek (pronajímání volných prostor pro komerční aktivity). Jestli budou kursy komerční firmy placené nebo ne, to je její věc. Nemusíte chytat za slovíčko, v každém případě je na to vhodné upozornit.

Jedná se samozřejmě o příklad zadání, kdy je např. pedagog zastáncem použití Wordu pro vypracování písemné práce, ale zároveň nabízí OS alternativu.

Ta špatná alternativa by pak byla, když by vypracování nařizovalo použití programu Microsoft Word a tečka, jen protože ho používá i zadavatel a nic jiného nezná. (A laskavě si uvědomte, že jde o příklad).

Úplně nejlepší by bylo zadání bez konkrétního programu, pouze parametry, ale v některých složitějších případech to tak nemusí fungovat, studenti vždycky budou požadovat nějakou radu. Smyslem případného zákona či nařízení ale je, že pokud bude doporučeno nebo požadováno řešení na bázi komerčního produktu, a existuje-li je vhodná OS alternativa, musí být nabídnuta také.

Co je na tom těžké k chápání?

A o F/OSS je, protoze je zadarmo a protoze na nem zadna zla kapitalisticka firma nevydela na chudaccich obcanech? To je ten problem. Z vasich komentaru vyplyva, ze vam vadi kurzy pro proprietarni reseni, protze delaji reklamu firme.

To se mýlíte. Vadí to, že mají restriktivní licenci používání, která veřejné instituce omezuje. Za přijatelné řešení bych považoval i kdyby firma Microsoft poskytla veřejné správě Microsoft Word pod svobodnou licencí, týkající se jak použití, modifikací i dalšího šíření. Naopak nepřijatelné je když Microsoft nabídne "zadarmo" programy v jednorázové reklamní akci apod.

Proto je úplně jedno, jestli OpenOffice.org dělá reklamu firmě Sun Microsystem, protože licence tohoto software nezakládá na firmě vůbec žádnou závislost.

Poměrně vedlejší také jsou také způsob vývoje a nenulové náklady nějakého řešení. Důležitá je licence používání, nikoliv to, jak byl daný software vyvinut (např. jako původně closed source uvolněný pod svobodnou licencí) anebo jestli si nabídkou řešení OpenSource udělá nějaká firma reklamu nebo ho dokonce bude za poplatek spravovat.

Uz se na to konecne podivejte z vetsi perspektivy a pak si vedle toho postavte ten zakon. Je to smesne.

Právě že se na to dívám z větší perspektivy. Ta vaše mi připadá dost krátkozraká, protože absence jasných pravidel anebo jakási zdánlivá "svoboda" v tomto případě vede k utužování monopolů největších softwarových firem, závislosti na lobbyingu, případně korupci - a v důsledku závislosti jak státní správy tak třeba školství na jediném monopolním dodavateli řešení a tím potlačování a regulaci svobodného soutěžení, jinými slovy k situaci, která je tu dnes.

[Daniel Kvasnička ml.]

Ta vaše mi připadá dost krátkozraká, protože absence jasných pravidel anebo jakási zdánlivá "svoboda" v tomto případě vede k utužování monopolů největších softwarových firem, závislosti na lobbyingu, případně korupci

Uz nekolikrat jsem rikal, ze bych byl pro zakonem narizene pouzivani otevrenych formatu ve statni sprave, avsak nikoli pro zakonne narizeni pouzivani F/OSS. Kdyby to tak bylo, jak by to vedlo k utuzovani monopolu? Kdyby MS Office zacal podporovat ODF a statni sprava by se ho rozhodla nakoupit, protoze by zjistila, ze produktivita prace bude vetsi (napriklad), cim by se utuzil monopol? Pouzival by se ODF a tak by statni sprava mohla pouzit i jine produkty nebo proste dodavatelskou smlouvu zrusit. Tak kde je ten monopol? Vam proste vadi jen ten princip komercniho dodavatelsko-klientskeho vztahu, na kterem jedna strana vydela penize a druha ma co potrebuje...jinak si totiz ten odpor nedokazu vysvetlit.

Vy podle meho mate tendence objektivizovat jednoznacnou kvalitnost F/OSS software a michate to se svou neodolatelnou inklinaci k filozofii svobodneho SW. Pritom je naprosto a bez diskuse jasne, ze F/OSS neni vzdy technicky lepsi a ze ani F/OSS vyvojovy model neni v kazdem pripade vyhodnejsi.

My oba vime, ze F/OSS je fajn, jen s tim rozdilem, ze vy chcete zakonem donutit lidi, aby smysleli jako my.

[T.]

Pořád špatně :( Vrcholem špatnosti pro mě bylo, když kolega, v IT pracující asi 10 let, si dodělával titul a jedním z předmětů byl - WORD/EXCEL. Takže věc, kterou nikdy nepotřeboval (a nebude) se musel naučit až do detailů všech funkcí, které nikdy nepoužije. Proč? Protože mu ho firma nikdy nekoupí. Proč proboha se neučí předmět co by se jmenoval třeba "základy typografie" nebo "práce s textovými procesory", prostě něco, co jedince naučí vyprodukovat čitelný formátovaný text? Skripta k tomu jsem zkoušel aplikovat na OOo. Nejde to, jsou to otrocky opsané volby z menu. Hrůza. Nemluvě o tom, že pan soudruh profesor nic jinýho než .doc/xls/ppt neumí otevřít. GRRRR!