Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Tazatel na Slashdotu řeší, jestli mu jeho zaměstnavatel může bránit v distribuci díla založeného na GPL. Projekt původně vznikl samostatně, ale jeho tvůrce jej dále vyvíjel již jako zaměstnanec.
Tiskni
Sdílej:
Ale každý, komu dám binárku musí mít přístup i ke zdrojákům.Každému ne. Pokud práce např. zůstane za branami instituce, tak tam tyto pravidla neplatí (tam je stejně nejvyšší pákou zaměstnavatel, takže je to docela egal). Něco jiného je pokud dojde ke zveřejnění takové práce (v jakékoliv podobě).
Kdyby to vyvíjel ve volném čase, tak je to asi bez pochyb jeho jeho.A to je asi ten důvod proč RMS opustil LCS. Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné). Myslím si, že kolem něčeho podobného soudní spory už musely být, protože jen tak z vody by (IMHO) nevařil.
Ale pokud začal se základem který je pod GPL (byť ho vyvinul on sám) tak těžko může být pak produkt distribuován jinak než pod GPLNo tak pokud ho vyvinul sám, tak má plné právo o něm rozhodovat a kdykoliv ho přelicencovat na něco jiného. (Což už samozřejmě ale nebude mít vliv na to co jednou bylo jako GPL licencováno – to GPL už zůstane)
otázkou spíš je, jestli firma nemůže distribuci té nově vyvinuté verze zabránit protože "obchodní tajemství" apod ...Klidně může. Na to se GPL nevztahuje. Jen v případě zveřejnění binární verze a požádání o zdrojové kódy k této verzi musí tyto zdrojové kódy poskytnout – tajemství, netajemství. A v případě, že by se o něčem takovém vědělo dopředu je asi zase zapovězeno použití GPL práce už z principu.
Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné).Jasně - ale je pak na zaměstnavateli, aby oprávněnost těch nároků prokázal. Ale na ten projekt jakýkoliv podobný problém špatné světlo nepochybně hodí.
Tam by to pak asi bylo o hubu.
Špatně. Co je jednou založeno na kódu licencovaném GPL, musí být GPL licencované až do doby, než se všichni držitelé (autorských?) práv (od jisté verze) dohodnou na šíření pod jinou licencí.
V tomhle případě to znamená:
Autorský zákon č. 121/2000 Sb. Hlava I, Díl 1, §8 o spoluautorství hovoří jasně:
2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.Sám sis odpověděl:
§58 (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.Předně celý blogpost vznikl na otázce zda má zaměstnavatel nějaká práva na aplikaci, jejíž vývoj byl započat před vznikem pracovního poměru. Z uvedeného jasně plyne že nemá.
Páni diskutéři se asi nepochopili: Jedna věc jsou práva na kód, který napsal budoucí zaměstnanec, a druhá věc jsou práva na kód, který napsal zaměstnanec v rámci pracovního poměru.
Zatímco první část zůstává majetkem zaměstnance, tak druhá část je majetkem zaměstnavatele.
Pro někoho může být otazné, jak se nakládá s programem jako celkem. Odpověď je nasnadě: nijak. Vždy se řeší každý „řádek“ zvlášť.
Zaměstnanec má výhradní práva k tomu, co napsal před tím, než do kódu začal přispívat v rámci výkonu zaměstnání. O práva na vše, co vytvořil v rámci výkonu zaměstnání, se ale dělí se zaměstnavatelem.
Pokud tedy verzi beze změn, zanesených v rámci výkonu zaměstnání, označíme za A, a verzi s těmito změnami jako B, pak:
I kdyby na toto autorský zákon nemyslel, 99% pracovních smluv v tom udělá jasno
Já doporučuji si především přečíst příspěvek na Slashdotu, kterého se tato zprávička týká!!! Zejména vytučněnou část následující citace:
[...] Later a university department hired me, on a part-time basis, to develop this project into a solution that they needed.[...]

zaměstnavatel nemůže na A založit SW a šířit ho pod jinou licencíŠpatně. Správně:
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnance
zaměstnanec může na B založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnavateleje ale také věcí obchodu
.
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnanceje toto předmětem zdejší diskuze. Dvakrát měř a jednou řež!!