Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Digitální a informační agentura (DIA) přistupuje ke změně formátu důvěryhodného seznamu České republiky z verze TLv5 na verzi TLv6, která nastane 29. dubna 2026 v 00:00 (CET). Ke změně formátu důvěryhodných seznamů členských států (tzv. Trusted Lists) dochází na základě změn příslušné unijní legislativy. Důvěryhodné seznamy se používají v rámci informačních systémů a aplikací zejména pro účely ověřování platnosti elektronických
… více »Tazatel na Slashdotu řeší, jestli mu jeho zaměstnavatel může bránit v distribuci díla založeného na GPL. Projekt původně vznikl samostatně, ale jeho tvůrce jej dále vyvíjel již jako zaměstnanec.
Tiskni
Sdílej:
Ale každý, komu dám binárku musí mít přístup i ke zdrojákům.Každému ne. Pokud práce např. zůstane za branami instituce, tak tam tyto pravidla neplatí (tam je stejně nejvyšší pákou zaměstnavatel, takže je to docela egal). Něco jiného je pokud dojde ke zveřejnění takové práce (v jakékoliv podobě).
Kdyby to vyvíjel ve volném čase, tak je to asi bez pochyb jeho jeho.A to je asi ten důvod proč RMS opustil LCS. Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné). Myslím si, že kolem něčeho podobného soudní spory už musely být, protože jen tak z vody by (IMHO) nevařil.
Ale pokud začal se základem který je pod GPL (byť ho vyvinul on sám) tak těžko může být pak produkt distribuován jinak než pod GPLNo tak pokud ho vyvinul sám, tak má plné právo o něm rozhodovat a kdykoliv ho přelicencovat na něco jiného. (Což už samozřejmě ale nebude mít vliv na to co jednou bylo jako GPL licencováno – to GPL už zůstane)
otázkou spíš je, jestli firma nemůže distribuci té nově vyvinuté verze zabránit protože "obchodní tajemství" apod ...Klidně může. Na to se GPL nevztahuje. Jen v případě zveřejnění binární verze a požádání o zdrojové kódy k této verzi musí tyto zdrojové kódy poskytnout – tajemství, netajemství. A v případě, že by se o něčem takovém vědělo dopředu je asi zase zapovězeno použití GPL práce už z principu.
Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné).Jasně - ale je pak na zaměstnavateli, aby oprávněnost těch nároků prokázal. Ale na ten projekt jakýkoliv podobný problém špatné světlo nepochybně hodí.
Tam by to pak asi bylo o hubu.
Špatně. Co je jednou založeno na kódu licencovaném GPL, musí být GPL licencované až do doby, než se všichni držitelé (autorských?) práv (od jisté verze) dohodnou na šíření pod jinou licencí.
V tomhle případě to znamená:
Autorský zákon č. 121/2000 Sb. Hlava I, Díl 1, §8 o spoluautorství hovoří jasně:
2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.Sám sis odpověděl:
§58 (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.Předně celý blogpost vznikl na otázce zda má zaměstnavatel nějaká práva na aplikaci, jejíž vývoj byl započat před vznikem pracovního poměru. Z uvedeného jasně plyne že nemá.
Páni diskutéři se asi nepochopili: Jedna věc jsou práva na kód, který napsal budoucí zaměstnanec, a druhá věc jsou práva na kód, který napsal zaměstnanec v rámci pracovního poměru.
Zatímco první část zůstává majetkem zaměstnance, tak druhá část je majetkem zaměstnavatele.
Pro někoho může být otazné, jak se nakládá s programem jako celkem. Odpověď je nasnadě: nijak. Vždy se řeší každý „řádek“ zvlášť.
Zaměstnanec má výhradní práva k tomu, co napsal před tím, než do kódu začal přispívat v rámci výkonu zaměstnání. O práva na vše, co vytvořil v rámci výkonu zaměstnání, se ale dělí se zaměstnavatelem.
Pokud tedy verzi beze změn, zanesených v rámci výkonu zaměstnání, označíme za A, a verzi s těmito změnami jako B, pak:
I kdyby na toto autorský zákon nemyslel, 99% pracovních smluv v tom udělá jasno
Já doporučuji si především přečíst příspěvek na Slashdotu, kterého se tato zprávička týká!!! Zejména vytučněnou část následující citace:
[...] Later a university department hired me, on a part-time basis, to develop this project into a solution that they needed.[...]

zaměstnavatel nemůže na A založit SW a šířit ho pod jinou licencíŠpatně. Správně:
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnance
zaměstnanec může na B založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnavateleje ale také věcí obchodu
.
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnanceje toto předmětem zdejší diskuze. Dvakrát měř a jednou řež!!