Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Tazatel na Slashdotu řeší, jestli mu jeho zaměstnavatel může bránit v distribuci díla založeného na GPL. Projekt původně vznikl samostatně, ale jeho tvůrce jej dále vyvíjel již jako zaměstnanec.
Tiskni
Sdílej:
Ale každý, komu dám binárku musí mít přístup i ke zdrojákům.Každému ne. Pokud práce např. zůstane za branami instituce, tak tam tyto pravidla neplatí (tam je stejně nejvyšší pákou zaměstnavatel, takže je to docela egal). Něco jiného je pokud dojde ke zveřejnění takové práce (v jakékoliv podobě).
Kdyby to vyvíjel ve volném čase, tak je to asi bez pochyb jeho jeho.A to je asi ten důvod proč RMS opustil LCS. Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné). Myslím si, že kolem něčeho podobného soudní spory už musely být, protože jen tak z vody by (IMHO) nevařil.
Ale pokud začal se základem který je pod GPL (byť ho vyvinul on sám) tak těžko může být pak produkt distribuován jinak než pod GPLNo tak pokud ho vyvinul sám, tak má plné právo o něm rozhodovat a kdykoliv ho přelicencovat na něco jiného. (Což už samozřejmě ale nebude mít vliv na to co jednou bylo jako GPL licencováno – to GPL už zůstane)
otázkou spíš je, jestli firma nemůže distribuci té nově vyvinuté verze zabránit protože "obchodní tajemství" apod ...Klidně může. Na to se GPL nevztahuje. Jen v případě zveřejnění binární verze a požádání o zdrojové kódy k této verzi musí tyto zdrojové kódy poskytnout – tajemství, netajemství. A v případě, že by se o něčem takovém vědělo dopředu je asi zase zapovězeno použití GPL práce už z principu.
Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné).Jasně - ale je pak na zaměstnavateli, aby oprávněnost těch nároků prokázal. Ale na ten projekt jakýkoliv podobný problém špatné světlo nepochybně hodí.
Špatně. Co je jednou založeno na kódu licencovaném GPL, musí být GPL licencované až do doby, než se všichni držitelé (autorských?) práv (od jisté verze) dohodnou na šíření pod jinou licencí.
V tomhle případě to znamená:
Autorský zákon č. 121/2000 Sb. Hlava I, Díl 1, §8 o spoluautorství hovoří jasně:
2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.Sám sis odpověděl:
§58 (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.Předně celý blogpost vznikl na otázce zda má zaměstnavatel nějaká práva na aplikaci, jejíž vývoj byl započat před vznikem pracovního poměru. Z uvedeného jasně plyne že nemá.
Páni diskutéři se asi nepochopili: Jedna věc jsou práva na kód, který napsal budoucí zaměstnanec, a druhá věc jsou práva na kód, který napsal zaměstnanec v rámci pracovního poměru.
Zatímco první část zůstává majetkem zaměstnance, tak druhá část je majetkem zaměstnavatele.
Pro někoho může být otazné, jak se nakládá s programem jako celkem. Odpověď je nasnadě: nijak. Vždy se řeší každý „řádek“ zvlášť.
Já doporučuji si především přečíst příspěvek na Slashdotu, kterého se tato zprávička týká!!! Zejména vytučněnou část následující citace:
[...] Later a university department hired me, on a part-time basis, to develop this project into a solution that they needed.[...]
zaměstnavatel nemůže na A založit SW a šířit ho pod jinou licencíŠpatně. Správně:
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnance
zaměstnanec může na B založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnavateleje ale také věcí obchodu
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnanceje toto předmětem zdejší diskuze. Dvakrát měř a jednou řež!!