Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Tazatel na Slashdotu řeší, jestli mu jeho zaměstnavatel může bránit v distribuci díla založeného na GPL. Projekt původně vznikl samostatně, ale jeho tvůrce jej dále vyvíjel již jako zaměstnanec.
Tiskni
Sdílej:
Ale každý, komu dám binárku musí mít přístup i ke zdrojákům.Každému ne. Pokud práce např. zůstane za branami instituce, tak tam tyto pravidla neplatí (tam je stejně nejvyšší pákou zaměstnavatel, takže je to docela egal). Něco jiného je pokud dojde ke zveřejnění takové práce (v jakékoliv podobě).
Kdyby to vyvíjel ve volném čase, tak je to asi bez pochyb jeho jeho.A to je asi ten důvod proč RMS opustil LCS. Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné). Myslím si, že kolem něčeho podobného soudní spory už musely být, protože jen tak z vody by (IMHO) nevařil.
Ale pokud začal se základem který je pod GPL (byť ho vyvinul on sám) tak těžko může být pak produkt distribuován jinak než pod GPLNo tak pokud ho vyvinul sám, tak má plné právo o něm rozhodovat a kdykoliv ho přelicencovat na něco jiného. (Což už samozřejmě ale nebude mít vliv na to co jednou bylo jako GPL licencováno – to GPL už zůstane)
otázkou spíš je, jestli firma nemůže distribuci té nově vyvinuté verze zabránit protože "obchodní tajemství" apod ...Klidně může. Na to se GPL nevztahuje. Jen v případě zveřejnění binární verze a požádání o zdrojové kódy k této verzi musí tyto zdrojové kódy poskytnout – tajemství, netajemství. A v případě, že by se o něčem takovém vědělo dopředu je asi zase zapovězeno použití GPL práce už z principu.
Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné).Jasně - ale je pak na zaměstnavateli, aby oprávněnost těch nároků prokázal. Ale na ten projekt jakýkoliv podobný problém špatné světlo nepochybně hodí.
Tam by to pak asi bylo o hubu.
Špatně. Co je jednou založeno na kódu licencovaném GPL, musí být GPL licencované až do doby, než se všichni držitelé (autorských?) práv (od jisté verze) dohodnou na šíření pod jinou licencí.
V tomhle případě to znamená:
Autorský zákon č. 121/2000 Sb. Hlava I, Díl 1, §8 o spoluautorství hovoří jasně:
2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.Sám sis odpověděl:
§58 (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.Předně celý blogpost vznikl na otázce zda má zaměstnavatel nějaká práva na aplikaci, jejíž vývoj byl započat před vznikem pracovního poměru. Z uvedeného jasně plyne že nemá.
Páni diskutéři se asi nepochopili: Jedna věc jsou práva na kód, který napsal budoucí zaměstnanec, a druhá věc jsou práva na kód, který napsal zaměstnanec v rámci pracovního poměru.
Zatímco první část zůstává majetkem zaměstnance, tak druhá část je majetkem zaměstnavatele.
Pro někoho může být otazné, jak se nakládá s programem jako celkem. Odpověď je nasnadě: nijak. Vždy se řeší každý „řádek“ zvlášť.
Zaměstnanec má výhradní práva k tomu, co napsal před tím, než do kódu začal přispívat v rámci výkonu zaměstnání. O práva na vše, co vytvořil v rámci výkonu zaměstnání, se ale dělí se zaměstnavatelem.
Pokud tedy verzi beze změn, zanesených v rámci výkonu zaměstnání, označíme za A, a verzi s těmito změnami jako B, pak:
I kdyby na toto autorský zákon nemyslel, 99% pracovních smluv v tom udělá jasno
Já doporučuji si především přečíst příspěvek na Slashdotu, kterého se tato zprávička týká!!! Zejména vytučněnou část následující citace:
[...] Later a university department hired me, on a part-time basis, to develop this project into a solution that they needed.[...]

zaměstnavatel nemůže na A založit SW a šířit ho pod jinou licencíŠpatně. Správně:
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnance
zaměstnanec může na B založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnavateleje ale také věcí obchodu
.
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnanceje toto předmětem zdejší diskuze. Dvakrát měř a jednou řež!!