Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Apple bez varování odstranil ze svého obchodu sociální síť VKontaktě i další aplikace skupiny VK, jako je VK Music nebo VK Video [Novinky.cz].
V dubnu loňského roku představený poštovní klient Notion Mail bude 22. září ukončen.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Společnosti OpenAI a Broadcom oznámily čip optimalizovaný pro AI pojmenovaný Jalapeño.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové verzi 2.9. Hlavní novinkou je deno desktop pro převod Deno projektu na desktopovou aplikaci. Jedná se o alternativu k frameworkům Electron nebo Tauri.
Od zítra jsou Datové schránky oficiálně na nové adrese datovka.gov.cz. Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, následně budou uživatelé automaticky přesměrováni na datovka.gov.cz.
Na serveru GNU.org vyšel český překlad článku Můžete svému počítači věřit? Autor se zde zabývá obecně technologiemi, které (pod záminkou zvyšování bezpečnosti) berou uživateli nadvládu nad jeho vlastním počítačem a předávají ji do rukou korporací.
Tiskni
Sdílej:
Když používáte GNU/Linux nebo jiný svobodný operační systém a když se vyhnete instalaci proprietárních aplikací, pak jste to vy, kdo rozhoduje o tom, co bude váš počítač dělat.V dnešní době už těžce idealistická představa. Pokud software, který používám, není úplně jednoduchý (dostatečně jednoduchý, abych jeho kód mohl v krátkém čase osobně zkontrolovat), tak vždycky musím někomu věřit, že to udělá za mě. Samozřejmě je lepší, když to může udělat kdokoliv, v tom má otevřený software pořád výhodu, ale představa, že nad otevřeným softwarem má kontrolu každý uživatel osobně, je v praxi prostě chybná. K tomu, aby tu kontrolu uživatel skutečně měl, by musel být schopen s rozumně nízkými náklady ty zdrojáky zkontrolovat, a to málokdy je.
(80 - 90 léta minulého století)
ZX Spectrum jsme k internetu připojit zvládli (viz SIF & ConnectOne modul s vlastním CPU), velká úložiště, kde se leccos schová máme taky (DivIDE + mnohagigové CF, SD karty atd.), no a nakonec mnoho v současnosti užívaných strojů má povolený i zápis do ROM, resp. SRAM, nebo Flash pamětí, které se místo původní ROM mapují, takže virus by mohl zůstat (za velmi specielních okolností) i rezidentní, případně díky novějším systémům bootovat při každém zapnutí.
Jediný problém je v tom, že by to nebylo jednoduché, nefungovalo by to všude a bylo by to komerčně natolik nezajímavé ...
Na druhou stranu, tyhle stroje navzdory tomu, co je k nim přidáno v posledních letech, jsou pořád ještě kontrolovatelné pokročilejším uživatelem a netřeba dokonce řešit zdrojáky, protože je relativně snadné (i když pracné) disassemblovat i binárku, nebo přinejmenším pochopit, co se v kódu děje (alespoň zhruba, u jednodušších binárek v jednotkách kB). Ale taky to málokdo dělá.
Bohužel čím dál tím víc nabývám názoru, že bezpečný počítač prostě neexistuje. Vidím totiž, kolik je možností rootnout stroj můj i ostatních.
Používáte na spolupráci nějaký VCS? Máte ho na nějakém serveru, kde má účet víc lidí, nebo k němu má někdo fyzický přístup nebo nedej bože je to VPS? Co když někdo cinkne zdrojové kódy v repozitáři?
Co když vyownují GitHub nebo se nějaký jeho správce rozhodne páchat zlo? Každý projekt, který si stáhnete, může obsahovat malé překvapení.
Znáte správce mirroru, ze kterého stahujete svou linuxovou distribuci? Dbá na bezpečnost? Zamyká počítač, když odchází, a nekompromitoval nikdo jeho SSH klíče? Můžete zaručit, že to LiveCD, které jste si stáhli, on nebo kdokoli, kdo nějak získal přístup, neupravil, aby získal remote shell?
Kolik chyb bylo v prohlížeči, který používáte, ve Flashi a v dalších pluginech? Kolik chyb bylo ve vašem mailovém klientu a, zobrazuje-li automaticky přílohy, slyšeli jste o průseru s libpng?
Že to máte oddělené virtualizací? Co ta díra v KVM? Co interakce aplikací na jednom X serveru? Co díra přímo ve vašem procesoru?
Zamykáte terminál, když odcházíte? Nemůže vám nikdo do USB portu zasunout miniaturní phantom keyboard nebo keylogger? Nezadáváte heslo na veřejných místech, pod kamerami, pod dohledem dalekohledu útočníka? Nemůže vám nikdo počítač ukrást a vydumpovat paměť přes firewire, dokovací konektor, PCI-Express, Thunderbolt nebo cold-boot útokem?
…a když všechno selže, pořád jsou tu tisíciletími osvědčené metody extrakce informací s použitím násilí. Kryptotoken s možností zničení vydáním špatného hesla v současné době neexistuje.
(ten JS exploit vypadá fake, ale asi tušíte, kam tím mířím)