Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Vývojáři linuxové distribuce Debian potvrdili narušení bezpečnosti svých wiki stránek. Zneužita byla bezpečnostní chyba v MoinMoin (DSA-2593-1). Wiki stránky byly přesunuty na nový server. Hesla uživatelů byla resetována. Více v následné analýze.
Tiskni
Sdílej:
A jinak, co se czenglish týká, jsem alergický na skloňování například software bez softwaru – za to bych liskal.Opravdu? A co třeba takové slovíčko "manažer"? "bez manažer" zní opravdu dosti divně
A když už jsme u toho přemýšlím, který zápis je vlastně správný. Počeštěné 'manažer', nebo anglické 'manager'....
Ta dobre ukryta nadsadzka je, ze autor komentaru nevie sklonovat a pouziva 4. pad namiesto 2.Mně vůbec nešlo do hlavy, jáká je pointa toho nesmyslného tvaru.
za co, prirodzene, mozu ti *** jazykovedci, ktori nedokazu spravit pravidla zrozumitelne aj pre BFU. Uznaj, koho/co vs. koho/coho - jeden by sa z toho aj ...!To, že jazykovedci by mali "vyrábať pravidlá" pre BFU je taký názor z 19. storočia (v ČSSR a okolí pretrval u niektorých až do skoro konca storočia 20teho). Jazykovedci sa v 95% pravopisom nezaoberajú, a tých 5% sa už poväčšine preorientováva z preskriptivizmu a viac sa orientuje na sociolingvistiku.
Ale s nástupom Karla Olivy sa v ÚJČ situácia celkovo dosť zlepšila.O tom nic nevím, ÚJČ moc nesleduju, pokud zrovna neprodukují autoritativní doporučení, která jsou založená na cucání si z prstu a někdo mě na ta doporučení neupozorní.
). Osobně v tomto případě zvysoka kašlu na nějaký pravidla, prostě to používám podle citu.
Ale mě spíš šlo o to, že jsi to napsal příliš obecně. Anglofiní maniaci zásobují češtinu množstvím patvarů z angličtiny, a ty stejně dřív či později budou do určité míry přiohnuty, stejně jako původní manager (ve smyslu našeho vedoucího, nebo jedná-li se o program, pak správce)
Osobně v tomto případě zvysoka kašlu na nějaký pravidla, prostě to používám podle citu.No jo, jenže můj cit mi říká, že softwaru je 2. pád od slova softwar. Jenže já žádný softwar neznám, a pochybuji, že ho znají chytrolíni z UJČ.
ty stejně dřív či později budou do určité míry přiohnuty, stejně jako původní managerPřejímání slov respektuji, čeština přejímá slova snad odjakživa. Taková ruština to bere mnohem důsledněji, takže mají софтвер, nebo mám například doma desku, kterou nazpíval Пол Маккартни - což sice u těch jmen může být až matoucí, ale na druhou stranu nemusejí řešit žádné softwary a hardwary.
No jo, jenže můj cit mi říká, že softwaru je 2. pád od slova softwar. Jenže já žádný softwar neznám, a pochybuji, že ho znají chytrolíni z UJČ.Já také ne. přesto mi cit říká, že při psaní to možná tak nevyzní, ale mluvené čeština skloňování potřebuje. Pokud se to slovo neskloňuje, pak to při vyslovení doslova tahá za uši : 'To je záležitost software' -> "To je záležitost softver". Ale vzhledem k tomu, že je to slovo cizího původu a řekl bych že dokonce pomnožné, tak to ani neřeším. Už jen proto, že se píše 'software', ale vyslovuje se 'softvér'. A je naprosto jedno máš-li na mysli jeden program, nebo souhrně všechno programové vybavení počítače (tedy více programů a dat). Proto mě tvar 'softwery' poněkud hloupý. A při skloňování se řídím variantou výslovnosti (kdo, co? softver - koho, čeho, softveru. Tedy psáno 1p. sotware, 2p. softwaru ).
Ale už jsem zaznamenal tvar "menežr". To zase chce být někdo velice cool mistr světa...V tomto případě s tebou bezvýhradně souhlasím :)
Já také ne. přesto mi cit říká, že při psaní to možná tak nevyzní, ale mluvené čeština skloňování potřebuje.Ano, potřebuje. Jenže software není ani mluvené, ani čeština. Jinak jsem k tomuto výše poznamenal následující:
Stejně tak bych neřekl ani slovo proti skloňování českého přepisu (který už jsem vícekrát vidět) slova softvér (i když vypadá příšerně).Ještě bych doplnil, že číslice také v psané formě neskloňujeme, ale přesto je čteme skloňované (Viděl jsem 1 ženu ~ Viděl jsem jednu ženu; Přibil jsem to 20 hřebíky ~ Přibil jsem to dvaceti hřebíky)
Třeba majitel na podobnou kritiku reaguje hodně negativně.Cože? Doli (stejně jako další admini) opravuje články a zprávičky dle toho, co uživatelé v komentářích nahlásí.
(ke ktere jeste timto sam prispivam, ale zkratka me to taky stve)
Takže jazykové vlákno sbalíš a zbudou ti (možná) relevantní příspěvky
jakmile se někde objeví zprávička o narušení bezpečnosti linuxu, tak se v diskusi začne řešit správná gramatikaTakto formulované tvrzení samozřejmě nic neříká o tom, zda se řeší gramatika, když vyjde zprávička o čemkoli jiném. Ale počítám, že bezpečnost Linuxu zdůrazňuješ proto, že u jiných témat se gramatickými vlákny tak často nesetkáváš a chybějí ti tam. Bude to dřina, ale pokusím se vecpat gramatická vlákna i do diskusí o ostatních tématech...
pokud vydavatel veřejného média dělá chyby, tak proč je ten, kdo na chyby upozorní, nazýván nacistou?Přesně tak. Grammar nazi je ten, kdo s jazykovými chybami obtěžuje přes míru a třeba zbytečně uráží toho, kdo chybu udělal. Takže hranice je velmi tenká a každý ji subjektivně vnímá jinak.
co se týká označení grammar nazi - je to ostřejší označení, ale myslím, že když je pod diskusí přes 40 OT příspěvků, tak je to podle mě na místěPokud se tedy označení nacista nevztahuje na původního přispěvatele, vztahuje se potom na diskutující pod ním? Takže každý, kdo přispěje pod OT příspěvkem, je nacista? Moc by mne zajímalo, jak jsi svůj příspěvek zamýšlel. Ten příspěvek hovoří dost jasně: je dle tebe na místě označit (zajímalo by mne kterého a proč) přispěvatele za nacistu, pokud je v diskuzi určité množství OT příspěvků.
co se týká označení grammar nazi - je to ostřejší označení, ale myslím, že když je pod diskusí přes 40 OT příspěvků, tak je to podle mě na místěNemyslím si, že by počet příspěvků jiných uživatelů nějak ospravedlňoval urážení uživatele X. Nehledě na to, že často většina těch příspěvků jsou reakce lidí, kteří na jazykové diskuze nadávají. Člověka přece posuzuju na základě jeho jednání, ne na základě jednání dalších.