Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Byla vydána nová verze 10.1 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Uživatel je nově varován, když se nepoužívá postkvantovou výměnu klíčů.
Z proprietárního světa: Přijdete ráno do práce a zjistíte, že všechny Windows Servery byly neplánovaně automaticky upgradovány z verze 2022 na verzi 2025.
Tiskni
Sdílej:
když už musíte (?) provozovat MS Windows, tak nejlépe ve virtuálce, ale hlavně je nepřipojovat k sítiJa mam odjakziva svoje pocitace na Linuxe a Windows vo virtualke. Pouzivat to bez sieti nejde. Windows virtualku mam, tak ako vacsina, na veci, ktore v linuxe nejdu. Napr eID, firemne veci, programovanie pcl, testovanie vyvijanych aplikacii pod windows a podobne ... vacsina veci proste k fungovaniu vyzaduje internet.
To, že 92 lidí ze 100 používá windows neznamená, že je používat umí. Úplně stejně „umí” používat i linuxový desktop. Nevidí v tom rozdíl. Stačí jim, že si otevřou seznam.cz, kde se přihlásí na svůj mail, přehrajou film nebo muziku, přečtou PDF a stáhnou soubor na fleshku. A sere je pouze to, že dokument co si napsali v Libreoffice vypadá ve Wordu jinak než když ho psali. A to obvykle bývá také ten jediný důvod, proč chtějí nainstalovat MS Windows. A pak jsou pro změnu nasraní, když jim něco nefunguje, že je pošleš do háje.
Tak to vidíš ty, protože s těma lidma jejich problémy po aktualizacích neřešíš.
Já s Ubuntu koketoval mnohem dřív než ty. Přes ně jsem se dostal k Debianu. Až pak jsem zjistil, že je to přesně v duchu „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají”. Položil sis vůbec otázku, jestli má smyl cpát linuxový desktop lidem, co tomu nechtějí porozumět?
Darina je jiné kafe. Stejná sorta jako ta zvěrokleštička. Co chce to má ale na rozdíl od té mojí kámošky musí svoje problémy řešit tady, protože nemá nablízku nikoho, by se mohla ptát.
Já na tom byl před 25 lety stejně. Moc dobře si pamatuji jaké to bylo trápení, protože jsem tehdy ještě neměl ani přístup k internetu. A to jsem nebyl žádný zelenáč. Ovšem nástup na ÚMOb, kde se používal výhradně linux, to byl pro mne přímo raketový vzestup, protože stačilo jen zvednout prdel od stolu a jednoduše se zeptat, když jsem měl pocit že jsem v koncích. Ptal jsem se první rok. Pak už se chodili ptát mne. A nástup na ČVUT? To byl teprve skok, protože jsem díky tomu potkal hodně lidí a od každého bylo možné se něco zajímavého naučit – dříve, než ty technologie začali používat i jiní. Ale nejvíc mne těší, že jsem pomohl do toho vlaku naskočit zase dalším. Kupř. se Zbyňkem jsme konzultovali jeho problémy, v době kdy ještě učil informatiku na obchodce. Jejich úspěchy mne těší víc než vlastní.