Nové motoráky Českých drah nejdou nastartovat – z 22 vlaků jezdí maximálně dva

Nové motoráky Českých drah nejdou nastartovat – z 22 vlaků jezdí maximálně dva. Od začátku ledna jim totiž vypršela platnost softwaru.

7.1.2022 22:22 | Ladislav Hagara | Humor

Komentáře

[xxx]

To je zas bulvarek. V skutecnosti 2201010001 > INT_MAX na 32bit.

[xkucf03]

Které prase ukládá takhle naformátované datum jako long? Microsoft? :-)

[xxx]

No prej mu to rozbilo Exchange.

[Heron]

Už jsem viděl identifikační údaj, který se nevlezl ani do int64. Do int64 proto, že ten software z nějakého důvodu vyhodnotil, že když to neobsahuje písmenka, tak to musí být číslo. Tak to pro jistotu převedl do signed int64 i s několika overflow. Kolega vývojář se mě jednou zeptal, proč testuju tak důkladně, tak jsem mu vysvětlil, že úkolem testera je daný software zničit a ne milovat a pro jistotu jsem mu hned vyplnit dalších x bugreportů, ať přestane myslet na kraviny. Na otázku, proč jsem do filename vyplnil mezery a další divný znaky a proč jich bylo 300 asi jen tak nezapomenu.

[kjol]

Obdivuju testery, že nevyhoří na tom pořád dokola reportovat chyby, co by si měl každý slušný programátor dávno vyřešit sám (proč plýtvat časem testera na zjišťování těch chyb cos popsal, když napsat unit test na přesně tohle nezabere ani hodinu). Ale chápu, že programátorů je nedostatek, tak se bere každý kdo přijde.

[xkucf03]

Vtip je v tom, že lidé mají různou povahu, někoho baví víc tvořit a jiného víc rozbíjet, zkoumat a v něčem se vrtat. Programátor má potom taky v hlavě primárně ten hlavní šťastný scénář, který má procházet, a uvažuje tímhle směrem (což je důležité, aby mohl tvořit, případně korigovat zadání a řešení tím správným směrem). Naopak testera mají napadat primárně ty špatné scénáře, krajní případy, všechny možné chyby… kromě toho samozřejmě otestuje i ten šťastný scénář, ale to je víceméně mechanická práce, kdy jen zkontroluje, že prochází to, co je popsané v zadání. Dobrého testera ale automaticky napadnou právě všechny ty možné chyby a krajní případy, které typicky ani v zadání popsané nejsou.

Proto taky nemám moc rád moderní metodiky nebo styly vývoje, kdy manažeři berou vývojáře jako jednolitou masu lidí, ze kterých se snaží jednou udělat vývojáře, příště testery (a přespříště administrátory). Podle mého je lepší využít přirozenou povahu těch lidí a nechat je dělat primárně to, co odpovídá jejich mentálnímu nastavení. I za cenu toho, že tým bude mít třeba trochu víc členů a bude pracnější ho řídit (v počáteční fázi potřebuješ hlavně analytiky, pak hlavně vývojáře a na konci hlavně testery… takže musíš vymyslet, co budou dělat ti, pro které zrovna není tolik práce vzhledem k aktuální fázi projektu).

[Heron]

Vtip je v tom, že lidé mají různou povahu, někoho baví víc tvořit a jiného víc rozbíjet, zkoumat a v něčem se vrtat.

No hlavně i jiné schopnosti nebo oblíbené činnosti. Mě nebaví programovat. Píšu nějaké drobné věci, občas se naučím nový jazyk, ale nebaví mě to a rád se těch projektů zbavuju. Ale současně chci tvořit nebo alespoň vylepšovat to stávající. Takže navrhuju systémy (OS, komponenty serveru a tak), přináším nápady, co všechno by to mohlo umět (spousta lidí nepracuje na řádce, já jo, takže chci, aby to fungovalo i na cli). No a potom to i otestuju.

Naopak testera mají napadat primárně ty špatné scénáře, krajní případy, všechny možné chyby… kromě toho samozřejmě otestuje i ten šťastný scénář, ale to je víceméně mechanická práce, kdy jen zkontroluje, že prochází to, co je popsané v zadání.

Přesně tak. Ony ty programy pochopitelně fungují ve smyslu toho šťastného scénáře, tam není moc co testovat.

Dobrého testera ale automaticky napadnou právě všechny ty možné chyby a krajní případy, které typicky ani v zadání popsané nejsou.

Jo. Mám přečtených pár technických norem (hlavně teda elektrika) a některé věci vidím špatně na první pohled, když jdu normálně po ulici. A potom z domu klidně vyhodím elektrikáře, který evidentně netuší, co dělá. Ale jako já si tu vyhl. 50 fakt obnovovat nechci, abych si to ještě montoval sám.

a přespříště administrátory

Ani nemluv. To potom schopný admin raději přeinstaluje, pokud to jde.

Jinak ono hlavně záleží, jak je uspořádaná ta firma. Ty to píšeš moc rigidně oddělené, ale i u nás každý dělá "co chce".

Jako kdybych měl dělat jenom testera, tak to nedělám. Jak píše předřečník, to bych se zbláznil. Ale já jsem nikdy nedělal jen jednu věc. Ok, možná na pozici administrátor serverů, ale i tam je to dost různorodé. Dneska už třeba trochu víc školím. Články nikdo nečte, tak děláme i videa.

manažeři berou vývojáře jako jednolitou masu lidí

Znám pár lidí, kteří tohle mají rádi. A nějak jsme nikdy nenašli společnou řeč, protože oni používají termíny, kterým prostě nerozumím. (scrum, sprint apod.). Oni se mě ptají, jak může fungovat náš tým, kde si každý dělá co chce. Tak říkám, že to je o lidech, které si do týmu vybere. Ono "každý dělá co chce" u správné party lidí, kteří vědí, co se má udělat, vede k cíli taky. A ano, jsou věci, které se nechtějí dělat nikomu, tak to občas někdo vezme na sebe, ale nesmí to mít moc dlouho. Je lepší na tu činnost najít někoho nového, nebo to nechat rotovat v rámci stávajících lidí.

[trekker.dk]

Programátor má potom taky v hlavě primárně ten hlavní šťastný scénář, který má procházet

Takhle to máte? To máte dobrý. Já když programuju, tak první, co mě napadne, je seznam věcí, co se můžou pos*at. (A beztak není kompletní.)

a přespříště administrátory

Devops. Nevim, jak je možný, že tahle blb-ops-t někomu funguje v provozu.

[j]

Zapomeli si ale na to, ze tu mame hromady "taky" programatoru, ktery ve skutecnosti svuj vytvor ani nespustej, takze kdyz ho pak dostane do ruky zakaznik, tak narazi behem 10 sekun na 100 chyb, a pri 11ty mu to vybleje neosetrenou vyjimku, aniz by na cokoho sahnul.

A je jich cim dal vic. Zronva sem zas vcera zahlid jak prej z horniku udelame programatory ... lol.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Radovan]

Jenže tam "programátory" nazývají lepiče javastcriptových metod do webů.

[xxx]

Programator co tohle napise, si samozrejmne napise i unit test, kterym mu tohle projde. Tudiz jestli jsi chtel ukazat na to, ze unit testy jsou an hovno, tak se ti to povedlo.

[marmax]

Tak třeba false positive testy se dají redukovat pomocí mutačního testování - pro JVM based jazyky např. zde: https://pitest.org/

[mojmeno]

Za mna je zaujimave i PBT (property based testing). Preslavene (pre mna) napriklad kontrolou can protokolu pre volvo http://www.quviq.com/volvo-quickcheck/ V java svete pouzivam jqwik.net. V scale je tiez nieco a v erlangu je uz spomenuty quickcheck.

[Heron]

Zvykl jsem si nesoudit. Také velmi záleží na tom, jaké dostali zadání. Pokud dostali zadání od člověka, který o dané věci nic neví, takže je to zdáno blbě, tak je blbej i výsledek.

Další věc, kterou na programátorech obdivuju je, že jsou schopní psát i věci, kterým nerozumí a které nepoužívají. Takto jsem zadával práci kolegovi, který není admin a nikdy nespravoval servery. Potřebovali jsme automatizovat nějakou činnost ohledně (nastavení) zálohování DB a monitoringu tohoto zálohování. Tak jsem mu to sepsal. A to si ještě musíš najít společný slovník, protože ani můj, ani jeho rodný jazyk není angličtina a naše úroveň eng je různá. No ale po několika iteracích se to velice rychle vyřešilo a za pár dnů byl na světě nový program a to jsem opravdu smeknul, že dokázal napsat funkční program na něco, co nikdy před tím neviděl. Tj. já mu musím věřit, že to napsal dobře (tj. to důkladně otestovat hlavně v těch corner cases, jak píše Franta) a on mi musí věřit ve správnosti toho zadání. (Zdrojáky si čtu až když je hodně zle, je to hrozně zdlouhavé.)

[Josef Kufner]

[…] že dokázal napsat funkční program na něco, co nikdy před tím neviděl.

To je u programátorů celkem běžná situace. Pokud strávíš spoustu času studiem programování, tak ten čas nestrávíš studiem čehokoliv jiného, takže pak v podstatě nikdy nemáš doménové znalosti k jakémukoliv projektu. Naštěstí s trochou inženýrského citu a rozumného zadání se dá ve většině případů vcelku rychle dobrat k něčemu, co vypadá správně a dává smysl. (A když je to takové divné, tak je to většinou i blbě.)

[Heron]

Je někde k disposici seznam vyhozených lidí neschopných si pohlídat datum ukončení provozu softwaru, který si oni sami převzali?

[Peter Golis]

To je súkromná alebo štátna akciovka?

[Heron]

Majitel: Ministerstvo dopravy České republiky (100 %)

[Peter Golis]

Zo štátnej sféry sa nevyhadzuje. Poslednú výnimku si pamätám kvôli NBUSR123, ale ten dostal zlatý padák na doživotnú výsluhu. U vás to nebude inak. Ale za takú prkotinu (nejaké nepojazdné motorky ktoré ošéfuje aj autobus, ako s obľubou robia v taliansku), to nebude zlatý padák.

[Heron]

Ano, já vím, že se pro neschopnost (nebo ani záměr) nevyhazuje. A víš proč? Podívej se na komentáře pod tímto videem. Jsou tam i reakce na můj komentář (který teda nemůžu najít a je to vlastně jedno).

Ti lidi jsou z toho mluvčího naprosto nadšení. Protože říkal, že možná zruší pár smluv. Tenhle člověk obhajoval i zavalení dálnice D8, což byla jednoznačně chyba na straně ŘSD. Dokonce se pokusili i zabránit zveřejnění geologické studie od Akademie věd České republiky.

Takže, stačí výstup mluvčího, který řekne, že možná zruší jednu smlouvu z několika tisíc (viz třeba kauza odstraňování billboardů kolem dálnic) a lidi jsou z toho naprosto nadšení a tleskají mu. Proto se to nikdy nezmění, protože lidi nechtějí vyhazovat neschopné zaměstnance, které si platí ze svých daní.

[Peter Golis]

Ja by som si rád pozrel tie komentáre, ale vyžaduje to nejaké súhlasy ktorým nerozumiem. Niečo ako že by som sa vzdal súkromia, a nechal sa sledovať a predávať potajme to ostatným.

Za komunizmu sme kvôli tomu nemali ani rozhlas po drôte, odpočúval aktívnejšie ako Google Cortana.

invidious zname?

asi nezname

tak uz zname

[Peter Golis]

Mám rád ľudí, ktorí si priznajú chybu. Choď im teda príkladom, a vystúp z anonymity.

na invidious si muzes precist ty komentare, po kterych tak touzis, ty debile

[Peter Golis]

Anonym, ktorý nedokáže zo seba vypustiť súvislú vetu. Ale zato je vulgárny.

[Heron]

Mimochodem během covidu, já už jsem to na blog ani nepsal, protože to nechci mít přecpané, jsem slyšel několik totálně absurdních příběhů.

Moje sestřenice má borce z Portugalska. Střídavě žijí tam a tady. Na vánoce se rozhodli odjet do ČR. Oba očkovaní, oba si nechali udělat PCR testy před odletem z Portugalska. Přiletěli do ČR, ona jako Česka naprosto bez problémů ukázala doklady a mohla jít.

On, protože je cizinec, sice je v EU a dokonce i v Schengenu, ale to tady vůbec nikoho nezajímá, na letišti strávil několik hodin. Najít na letišti někoho, kdo umí Portugalsky je problém, ale na angličtinu se už vymlouvat nemohli. Den zcela zbytečně strávený na letišti, další testy jen proto, že si dovolí být cizinec. O neočkování cizinců u nás asi psát netřeba.

Tenhle stát by měl někdo srovnat se zemí. Mohl by sem spadnou asteroid a konečně by se splnila Jendova představa o České přehradě.

[Peter Golis]

Takže spoločný európsky Kovid Pass už funguje? Tešili sme sa naň pred rokom.

#DontLookUp

[Acci]

A v čem byl teda problém? Jinak je samozřejmé, že platí jiné podmínky pro Čechy a pro cizince: Čechům dle ústavy nelze bránit návratu do vlasti.

[Heron]

V tom, že ačkoliv byli oba stejně očkovaní, stejně otestovaní, měli stejné doklady, tak ona byla vpuštěna na území ČR bez problémů, zatímco on, její partner, měl na letišti v ČR problémy, musel opakovat další testy, další papíry a to jen proto, že si dovolil nemít české občanství. Jsme v EU a Schengenu.

[Chulda]

To bylo před platností EU covid pasu, ne?

Já jen, že čerstvá zkušenost o tom, jak přiletěla nonEU cizinka z Itálie, kde ji ani po 1/4 roce nevystavili potvrzení o studentském pobytu či co to je a bez problémů se dostala na první dobrou. Jen musela vyplnit dotazník, kde se seděla a kde bude ubytovaná.

[kotrcka]

Ja myslím že to je práve pomerne čerstvé. ČR občania (a tí s trvalým pobytom v ČR) s očkovaním bez testu, u cudzincov pri príchode (alebo návrate - určite tu bude hromada ľudí z EÚ len s prechodným pobytom) musí na test, očkovanie-neočkovanie.

[Heron]

Ne, teď v prosinci. Tedy po covid pasu. Já jej mám od srpna. On nejspíš tak nějak taky.

[JiK]

kdyz jste nekomu koupili bic, tak se nedivte, ze vas s nim praska.

[Jendа]

Zajímavé, co všechno třeba považuješ za bič? Třeba když se zavede ježdění vpravo a za chvíli z toho máme „silniční fašismus“?

[Radovan]

Nezavedl ho u nás náhodou Hitler?

[bigBRAMBOR]

Ne, k tomu jsme se zavazali davno predtim, co se tyka jizdy v pravo Hitler nam ukazal jak splnit svoje vlastni sliby.

[Radovan]

Nebo také jak splnit plán s šestitýdenním předstihem

[Ivan]

Tak se podívej, kam až to dospělo. To třeba zastavíš na kryplech protože všude jinde je plno a jdeš si jen něco koupit nebo zařídit. A hned pokuta a body nebo i sebrání řidičáku. Nebo se na tebe začne lepit cyklista, nejlíp takovej, co se na tý silnici zrovna vyloupnul z chodníku, kde nemá vůbec co dělat. A zase, fízl si tě natočí na kameru a hned body, pokuta... Cyklistu nenatočí, ten je posvátnej jak kráva v Indii. Stát z nás akorát tahá prachy a úředník si honí ego tím že buzeruje občany. Jak by někdo řekl, jsou zde jasně patrné fašizující tendence. Za chvíli aby se člověk bál do toho auta vůbec nasednout, aby nedostal pokutu. Kriminalizace řidičů musí skončit!!!

[Radovan]

Antifašista za volantem:

https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/profily-ridicu-tragicka-nehoda-cernozice-jaromer-tri-mrtvi-celni-stret.A200602_150125_hradec-zpravy_the

[Filip Jirsák]

Jde o motoráky z druhé ruky a ČD tvrdí, že je o tom původní majitel neinformoval. Samozřejmě je možné, že je o tom informoval a někdo u ČD to nepochopil. Ale pokud je o tom opravdu nikdo neinformoval, je obtížné si tohle „pohlídat“, když o tom nevíte.

[Heron]

Tam se nedělají audity? Dělají se technické revize stavu těch lokomotiv a vagonů, ale měly by se dělat revize SW, ne?

[Filip Jirsák]

U softwaru se asi nepředpokládá, že se může opotřebit, takže se má za to, že když to s ním bylo schváleno, bude to fungovat správně i nadále.

[#]

Jedno prislovi o generalovi/odbornikovi?

[xxx]

Jde o motoráky z druhé ruky a ČD tvrdí, že je o tom původní majitel neinformoval

vzhedem k tomu, že jsem měl do loňského roku 4 roky co do činění s ČD, tak si troufnu říci, že větší megabordel a chaos jsem v životě nezažil a tudíž je více než pravděpodobné, že o tom byli informování, ale oni se na to vykakaly, případně je ještě možné to, že někdo dostal všimné, aby si toho jaksi nevšímnul ....

[aaa]

Já bych se spíš vsadil, že o tom, že někde je nějaký identifikátor v int32, nevěděl nikdo až do 1.1.2022. Tedy kromě autora, který, pokud je naživu, to už taky mohl dávno zapomenout.

[Heron]

No a nebo to někdo věděl v době návrhu (tedy před 30+lety) a nepočítalo se s tím, že to bude v roce 2022 ještě vůbec někdo provozovat.

Celkem vtipný komentář k tomu má Jan Beránek z ČT. A protože vím, že tady nikdo nemá FB, tak:

Z 22 Regiospiderů, co České dráhy před časem koupily z Německa, se vyklubala taková pěkná ojetinka. Zaručeně po německém penzistovi, co s ní jezdil jen do kostela a k doktorovi... Jezdí maximálně dva.

[trekker.dk]

#12:

Zvykl jsem si nesoudit.

Protože rovnou odsuzujete, i když o věci víte ho*no.

[L]

Ty jsi vyhazován, když uděláš chybu? Kolik jsi udělal chyb a kolikrát jsi byl vyhozen? Leda hovno, tak nedělej soudce.

[Heron]

Fakt mě baví číst komentáře od lidí, kteří se ani neobtěžují znát mou minulost. Z jedné strany jsem obviňován z pracovního turismu a z druhé strany tohle

Ne, ještě jsem nikdy nebyl vyhozen ale několikrát jsem raději odešel sám, když jsem viděl, že to jde do průseru u kterého nemusím být. Když třikrát upozorním na to, že je něco špatně a že by se to mělo řešit a ono se to neřeší nebo bagatelizuje, tak se prostě raději zvednu a odejdu pryč. Ať si to dál řeší ti, kteří to způsobili.

Podstata sdělení byla že: někdo to převzal, podepsal se pod to, a měl by to garantovat. A ano, to že někdo opustí své pracovní místo po chybě velkého rozsahu je zcela běžné. V minulém roce byli na hodinu vyhozeni dva lidi z firmy. U toho prvního to skoro mělo dohru v podání trestního oznámení.

Ale chápu, že odpovědnost za cokoliv se tady nenese. Prostě vlaky nepojedou, pan Štáhlavský to okecá jako cokoliv, udělá ve veřejná zakázka, bude to stát pár mega, takže je vlastně všechno zcela v pořádku. Evidentně to takhle chcete.

[L]

Nejsi main character, takže tě nikdo fakt zkoumat nebude, stačí že se tu veřejně přiznáváš k zoofili, ale hlavně teda že tě tvůj vlastní egocentrismus pobavil, když jsi mi nakonec musel dát za pravdu.

ČD nejsou NASA, aby rok hledali všechny možné i nemožné bugy v kódu, zcela jistě ho zkontrolovali vůči specifikaci. Vyhazovat lidi kvůli bugu v přetečení, když se vlastně prd stalo, to jsi vážně psychopat vytržený z reality.

[Heron]

ČD nejsou NASA

Všiml jsem si.

Vyhazovat lidi kvůli bugu v přetečení

Opět, zřejmě schválně, dezinterpretujete to, co jsem napsal. Nechci nikoho vyhazovat k vůli chybě přetečení. Tu zřejmě způsobil výrobce a tento vztah si musí interně vyřešit výrobce a odběratel. Ale někdo to měl ověřit a ten někdo selhal. Není to vůbec první chyba tohoto typu.

Jinak pokus o nějaké osobní urážky opět na základně chybně pochopeného komentáře se mne nijak nedotýkají. Užijte si to.

[Jendа]

Ale někdo to měl ověřit a ten někdo selhal.

Pokud to byla licence, která byla někde vidět, tak souhlasím (ale napadlo by tě, že má vlak časově omezenou licenci? ne každý čte o traktorech John Deere). Ale podle mě to je spíš kachna a je to ten bug roku 2022. Ty jsi měl na svých serverech otestováno, že se nezasekne BIOS když RTC napočítá do 2022? To během instalace/testování zkoušíš nastavit hwclock o rok, dva, pět, deset let dopředu a koukáš co se stane (samozřejmě po cold rebootu, protože jinak inicializační rutiny, kdy BIOS čte z RTC, neproběhnou)?

[Heron]

ale napadlo by tě, že má vlak časově omezenou licenci?

Vlaky nekupuju, ale kdyby ano, tak si o nich nejdřív něco zjistím. Stejně jako o všem, na čem by měl třeba někdy být můj podpis. Nebo již je.

Ale podle mě to je spíš kachna a je to ten bug roku 2022.

Taky bych to tak viděl, ale napadla mne ještě další věc a to easter egg, který se občas někam vkládá jen proto, aby se zjistilo, jestli to vůbec někdo čte. Typicky třeba u diplomek. Nebo u preprintů některých vědeckých papírů - takto byl schválně pozměněn papír u složení supravodičů aby se zjistilo, kdo to potom bude plagovat (ten preprint) a kam všude to unikne. Podařilo se a vyšly články s chybných chemickým složením.

Ty jsi měl na svých serverech otestováno, že se nezasekne BIOS když RTC napočítá do 2022?

Ne, ale na HW obvykle můj podpis není. U software se sada testovaných věcí neustále zvětšuje. Čas netestuju vždy, ale někdy člověk slyší anekdotické příběhy o tom, jak má někdo na desktopu nastaven datum na 199x, aby něco fungovalo.

[Jendа]

Ne, ale na HW obvykle můj podpis není.

Nj, ale měl by tohle tester dělat když něco přebírá? (navíc tohle není server, ale vlak…) Přijde mi, že není v lidských silách (pokud nechceme mít všechno 100x dražší jako když vyrábí NASA space-grade quality) tohle všechno řešit, a projev této chyby byl celkem v pohodě a „stálo to za to“ - teda za předpokladu, že to výrobce promptně opravil.

[Heron]

Ok, tak to asi vysvětlím. Tou odpovědí s těmi podpisy jsem chtěl naznačit, že by to měl dělat někdo, kdo tomu skutečně rozumí. Ne, že se to dá k podpisu náhodnému kolemjdoucímu a potom se bude mluvčí vymlouvat.

Nevím, jak to máte v práci, ale u nás máme (přirozeně vzniklé) specializace. Když je problém s linuxem, postgresem, automaticky se zvednu a jdu to řešit. Kolega se zvedne, když je nějaký problém s tiskárnama kódů, nebo čtečkama karet. Další kolega se zvedne, když je nějaký problém s naším hlavním produktem. Další má na balíčky a grafické zpracování. Pokud to není nutné, nelezeme si do zelí. Všichni máme nějakou odbornost a zvládáme to levnou zadní, zatímco ty ostatní věci raději necháme lepšímu. Ve výsledku je to tak, že když se někdo s něčím trápí, tak přijde kolega expert a je to vyřešeno za 5 minut (před chvílí volal kolega, že si není jistý zvětšením místa na virtuálce a jestli bych to neudělal. Měl jsem to za 5 minut. Ano, on je zvyklej pracovat v sobotu, já moc ne, ale stejně u toho sedím, tak to pro něj udělám. Mám to hned a on se nemusí bát, že ten server zruší. A on mi radí s naším hlavním produktem, která za ten necelý rok ještě moc neznám. On to má hned.)

Tedy bych automaticky očekával, že když ČD přebírají vlak, tak na to naběhnou všichni experti ČD a rozeberou to do posledního šroubku.

Já to takto dělám při testování jistého HW a několik už jsem zničil, posláno na přefleshování a s díky vráceno dodavateli, ať si to strčí.....

[xkucf03]

Tady jde o to, co je běžná praxe v daném oboru (to si v případě vlaků netroufám soudit). Tzn. jestli je zvykem kupovat si zvlášť hardware (vlaky) a zvlášť software na určité období. Pokud to zvykem není, tak ten, kdo to kupoval a přebíral možná nebyl dostatečně paranoidní, ale nejde to úplně považovat za chybu. Je to asi jako kdyby sis na Vánoce koupil novou televizi a po Novém roce ti přestala fungovat, protože licenci na firmware jsi měl jen do konce roku. Čekal bys to? Považoval bys to za svoji chybu?

Obecně platí, že by si člověk měl přečíst celý text smlouvy a nepodepisovat něco, čemu nerozumí nebo co nečetl. Je otázka, jestli případná záludnost byla někde schovaná v textu smlouvy, což asi nikdo z nás diskutujících neví.

Nicméně já k tomu mám jednoduché doporučení: vždy vyžadovat kompletní zdrojové kódy pod svobodnou licencí. Pak se ti taková věc nestane.

[Jendа]

Nicméně já k tomu mám jednoduché doporučení: vždy vyžadovat kompletní zdrojové kódy pod svobodnou licencí. Pak se ti taková věc nestane.

Pokud to byl bug (přetečení int32) a ne úmysl (časově omezená licence), tak ty jsou samozřejmě i ve svobodném softwaru. Ale můžeš si to pak sám opravit - tedy za předpokladu, že máš udržovaný build proces a deployment (tj. nezjistí se, že ten, kdo to uměl zkompilovat a naflashovat, před třemi lety odešel, a vyžaduje to Python 2 a rozchodit to je na měsíc) a že máš lidi co mají čas a schopnosti se tomu teď hned jít věnovat. Což rozhodně není samozřejmost.

[Heron]

Čekal bys to?

Nečekal, ale vlastně by mne to nepřekvapilo. Tobě se nic podobného nikdy nestalo?

Jinak pokud něco opravdu nutně potřebuju (nějakou funkci nějakého zařízení), tak mám vždy backup. Což teda samozřejmě mají i ty dráhy, prostě se vytáhnou vlaky rok výroby úmrtí Gottwalda. Takže služba pro cestující bude dál v nezměněné podobně fungovat.

Považoval bys to za svoji chybu?

To trochu záleží, jak moc složité by bylo na to přijít. Trochu si rýpnu, ale u starých TV (před rokem 1989) bylo standardem přikládat kompletní schéma zapojení. (A to mimochodem i ve světě, u výrobků ze 60-70let bylo i schema.) Takže tam by výrobce klidně mohl říct, co se divíte, je vaše chyba, že jste si nepřečetli schema.

Nicméně já k tomu mám jednoduché doporučení: vždy vyžadovat kompletní zdrojové kódy pod svobodnou licencí.

Včera jsem se viděl s šéfem IT (nějakého odboru) u Policie. Nepoučitelní. Opět jim tam někdo "nepostradatelný" odešel na dohodu s tím, že pro ně klidně bude dál spravovat ten software, který pro ně napsal (v práci).

[xxxs]

takze ked budu napr. aerolinky kupovat boeing, tak ho maju rozobrat, skontrolovat, zauditovat software, flashnut chyby a ked to nepojde tak vratit vyrobcovi?

[Bubak]

No kdyby to udelaly, mozna by nespadlo par 737 MAXu...

[xxxs]

to mala urobit poriadne FAA v spolupraci s vyrobcom. dopravca na to akosi nema prostriedky. jeho domenou je doprava - ake prekvapenie.

[kotrcka]

Pri preberaní nového vozidla mala prebehnúť aspoň komunikácia v štýle "je to po HW stránke nezávadné? Na obsluhu sa používa niečo elektronické kde sú čudlíky s číslami, chce to dátumy, časy - tak tam bude nejaký počítač, je to všetko udržiavané?"

[xxxs]

nepochybujem, ze prebehla homologizacia. proste skryta zavada, prislo sa na to, opravi(lo) sa. realny svet.

[trekker.dk]

Tou odpovědí s těmi podpisy jsem chtěl naznačit, že by to měl dělat někdo, kdo tomu skutečně rozumí.

Ale když přijde na jádro věci, jestli byste to vy dělal, tak se vymluvíte, že to není vaše odpovědnost. Prostě jako vždycky, nikdy nejste ten, kdo nějakou věc dělá, ale vždycky přesně víte, že to ostatní dělají špatně.

Tedy bych automaticky očekával, že když ČD přebírají vlak, tak na to naběhnou všichni experti ČD a rozeberou to do posledního šroubku.

Samozřejmě. To souvisí s tím, že nejste ten expert, takže očekáváte nesmysly.

[j]

Kdybys neblabolil kraviny ... zarizuju pro svy zakazniky nakupy za miliony. Vzdycky je v kupni smlouve neco na tema, ze dodavatel garantuje funkcnost nejmene Xlet. A je to tam PRESNE proto, kdyby se objevila podobna picovina.

Na druhou stranu, stejne tak zarizuju odprodej jetych veci, a VZDY kupujici informuju o tom, ze to klidne muze prestat fungovat driv, nez si to dovezou k sobe. Cena tomu presne odpovida.

Takze bych cekal, ze bud prodavajici ve smlouve garantuje rekneme aspon rocni funkcnost, nebo ze to CD dodal za odvoz.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Jendа]

Vždyť třeba garantuje a když se na problém přišlo, tak vydal patch.

[j]

Co nechapes na tom, ze CD si ten vlak nekoupila od vyrobce a uzivatel vlaku kterej ho odprodal zcela jiste zadnej patch nevyda? A vyrobce jim prozmenu nedoda nic, dokud mu, mozna klidne nasobky ceny za kteky ty vraky poridili, nezaplati.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[plostenka]

Ono to neni tak jednoduche.

Nekdo ve vyberovem rizeni CD specifikoval, ze motoraky musi mit povoleni a certifikaci pro provoz na ceskych kolejich [1]. Dostal takovy papir od vyrobce.

Nekdo u vyrobce napsal SW, ten prosel certifikaci pro provoz na ceskych kolejich. Ma papir od zkusebny. Splnil smluvni podminky.

Zkusebna postupuje podle zakonu, vyhlasek a buhviceho jeste. Nemuze si klast podminky nad ramec zakona.

Poslanci schvalili pravidla pro provoz, pro zkusebnu, pro...

[1] Jestli jsi nekdy vypisoval vyberove rizeni vetsiho rozsahu, tak vis, ze jakakoli podminka nad zakonny ramec bude pravne napadena jako sikanozni tou stranou, ktera prohrala.

[Heron]

Takže to nejde...

Hele, neschopná česká pošta mi 6 dnů doručovala balík. Mezitím jsem si objednal rohlík.cz. Přijel na minutu přesně. Objednal jsem si pizzu. Přijeli na 10minut přesně. Každý den si objednáváme jídlo do kanclu. Vzhledem k počtu objednávek se sem tam něco najde, reklamace vyřízena do 40 minut. Objednám si taxíka a on kupodivu přijede na čas.

A česká pošta je neschopná doručit balík, který se 6 dnů pohybuje někde po republice.

Vzhledem k tomu, že tohle se děje naprosto pravidelně, první den nezastižen a druhý den uloženo na poště, tak si budu pokaždé vyžadovat jméno doručovatele a následně na nej pokaždé podám stížnost. (A ano, je mi jasné, že k pokusu o doručení ani nedošlo, ale to zákazníka vůbec nemusí zajímat.)

[plostenka]

To ze je CP neschopna vime, dotahli to tak daleko ze lidi radsi sveri baliky nahodnemu obchodu (Zasilkovna), nez aby vyuzili postu.

https://www.youtube.com/watch?v=LpIj0TpOi7U

[Heron]

Ano, v tom případě ale musí zkrachovat a ne ji donekonečna dotovat a platit tam ty idioty.

[xkucf03]

To by se stalo na volném trhu, ale ne u státního podniku / státem garantovaného monopolu. Tohle je prostě selhání státu, který občanům za jejich peníze dodává mizernou službu. Já nejsem úplně příznivec privatizace České pošty, takže bych tomu ještě nějakou šanci dal, ale politici za to musí nést odpovědnost, stejně jako za špatně fungující zdravotnictví nebo školství (pokud už mají být státní/veřejné).

[Heron]

takže bych tomu ještě nějakou šanci dal

Už to nefunguje 29 let. Jak dlouho chceš čekat?

Ale jo, souhlasím, v tom případě bude skutečně nutné podávat stížnosti na všechno. Sice tu vedoucí chodím pravidelně seřvat posledních několik let, ale nějaký vliv na funkci to evidentně nemá.

Se zdravotnictvím (konkrétně s fakultními nemocnicemi) žádný problém nemám. S jeho řízením ano.

[xkucf03]

Už to nefunguje 29 let. Jak dlouho chceš čekat?

Já beru poštu trochu jako úřad, jakousi autoritu, která má nějaké pravomoci, které soukromý subjekt mít nemůže, třeba dosvědčit, že jsi převzal doporučený dopis (tudíž už je jen tvůj problém, že sis ho nepřečetl a nevzal ho na vědomí) nebo ti zprostředkovat určité interakce se státem. Chápu, že je to trochu sporné, ale vidím to spíš takhle – je mi třeba proti srsti, aby tuhle práci dělala trafikantka nebo prodavač zeleniny, který má kromě jiného výdejní místo Zásilkovny nebo jiné soukromé firmy. Jasně, můžeš říct, že pošťačka taky není bůhvíco, ale tohle je spíš důvod ty lidi víc prověřovat, líp školit atd. a udržovat nějakou lepší morálku a čest v té instituci.

Nicméně pokud bychom došli k závěru, že tyhle funkce můžou/mají plnit soukromé firmy nebo že to bude dělat nějaký jiný úřad, tak pak opravdu nemá smysl čekat – včera už bylo pozdě a tenhle ústav by se měl hned zrušit nebo privatizovat, pokud o něj někdo bude mít zájem.

Se zdravotnictvím (konkrétně s fakultními nemocnicemi) žádný problém nemám.

Víceméně ano. Sice nemám nějakou statisticky relevantní zkušenost, ale můžu říct, že mne příjemně překvapilo, jak (celkem dobře) zdravotnictví funguje – a to i v dobách, kdy podle novinářů bylo v naprostém rozkladu a všichni řešili jen umírající COVID pacienty a padali na hubu (ve skutečnosti to fungovalo celkem normálně a žádný katastrofický scénář se nekonal). Ale třeba jsem měl jen štěstí.

[plostenka]

Já beru poštu trochu jako úřad, jakousi autoritu, která má nějaké pravomoci, které soukromý subjekt mít nemůže, třeba dosvědčit, že jsi převzal doporučený dopis (tudíž už je jen tvůj problém, že sis ho nepřečetl a nevzal ho na vědomí) nebo ti zprostředkovat určité interakce se státem.

Proc by, principielne, soukroma firma nemohla prokazatelne dorucit dopis? Statni postacka je uplne stejne lajdacka, uplatna nebo na tebe nasrana jako soukroma.

Muzeme se bavit o tom, ze soukrome firme se nevyplati zajizdet s postou do vsemoznych prdeli a je tedy nutne mit subjekt s povinne celostatni pusobnosti. Ale ani to neni nic, co by jiz PPL/DHL/whatever nezvladli.

[Heron]

do vsemoznych prdeli

Ehm. Kámošovi běžně dopravují balíčky přes FedEx a řidič se mu omlouvá, že přijel o 7 minut později. Jako to už fakt musí být 5m sněhu a popadané stromy, aby v ČR něco nešlo do jednoho dne doručit. Nebo totální neschopnost.

[Heron]

převzal doporučený dopis (tudíž už je jen tvůj problém, že sis ho nepřečetl a nevzal ho na vědomí)

A víš jak tohle funguje v praxi? Jistý úřad se rozhodl, že mi osladí život (léto 2020). Přestal komunikovat emailem i telefonicky. Posílal zahájení o správním řízení tak, že pošta mně nikdy nezastihla doma - byl jsem doma - a jen hodila lístek do schránky, ideálně poslední den na vyzvednutí dopisu. Dopis měl fikci doručení. To je takové to, že když uplyne lhůta od jeho podání, tak se má automaticky za to, že sis je převzal a když na něj nereaguješ, tak tvůj problém (a většinou je to fakt problém).

Takže Česká pošta dělala co mohla, abych ten lístek pokud možno nenašel. Jednou tam dokonce naházeli reklamní letáky. Našel jsem všechny. Poslední den uložení na poště. Potom máš krátkou lhůtu na seznámení se a odpověď. Prakticky nulovou šanci to prokonzultovat s právníkem.

Takže celá tato šaškárna s doporučenými dopisy je jen další šikana občanů. Kdyby úřad skutečně chtěl, tak mi zavolá. Jak to dělal měsíce před tím.

Chápu, že je to trochu sporné, ale vidím to spíš takhle – je mi třeba proti srsti, aby tuhle práci dělala trafikantka nebo prodavač zeleniny, který má kromě jiného výdejní místo Zásilkovny nebo jiné soukromé firmy.

Hlavně by to měly dělat ty příslušné úřady. Oni mají povinnost tě kontaktovat a nikoliv jen házet papíry do schránek.

Nicméně pokud bychom došli k závěru, že tyhle funkce můžou/mají plnit soukromé firmy

Ta služba má především fungovat. Dřív měla pošta motto: dneska podáte, zítra dodáme. Chvíli to i fungovalo. Dneska už nedoručují. Prostě následující den jen běžná pošťačka hodí lístek (vytisknutý na tiskárně, nikoliv rukou jako dříve v případech, kdy tě skutečně nezastihli), že jsi nebyl zastižen. Doma v izolaci

můžu říct, že mne příjemně překvapilo

Taky. Já jsem větší pomoc v době covidu nepotřeboval, ale běžná vyšetření a preventivní prohlídky OK. Vyzkoušel jsem si zase další přístroje, tohle můžu. Do nemocnice jsem pravidelně (pro doklad v práci) jezdil na testy, vždy ok. Dokonce i ten poslední pozitivní PCR test naprosto ok - objednal jsem se a za 2h přijel, voják mi ukázal cestu a za 5 minut venku. Vše ok. Všichni usměvaví. Už jsem si fakt říkal, jak to můžou ten rok a půl vydržet.

[Jendа]

Můžeš si založit jinou službu od ČP! Datové schránky, pak ti to musí doručovat přes to.

[Heron]

Děkuji za radu

Chceš o tom něco slyšet nebo dneska už ne?

[xjurasek]

Věříš, že možná i chci? .

Jinak ohledně datových schránek - akceptuji, že je to paskvil a za předražené peníze postavený uzavřený smtp server/prostředí. Ale úřady ze zákona musí použít DS v případě, že ji daný člověk má. Tj. pokud bys měl DS, je naopak z jejich strany poslání doporučeného dopisu cestou k dalším průtahům nezaviněných z Tvé strany.

[Heron]

Ale úřady ze zákona musí použít DS v případě, že ji daný člověk má. Tj. pokud bys měl DS, je naopak z jejich strany poslání doporučeného dopisu cestou k dalším průtahům nezaviněných z Tvé strany.

Ano, úřady to musejí používat, jenže některé úřady na to dlabou. Takže ti pošlou papírový dopis. A ty když zareaguješ taky papírem, tak potom máš problém, protože máš povinnost používat DS. A když nezareaguješ, tak jak píšeš, jsou průtahy.

Ano, sice nemáš problém v tom smyslu, že by tě za tohle někdo popotahoval, resp. nevím o žádném takovém případu. Ale průtahy v jednání mají potom vliv na vyřízení dané věci. Některé lhůty propadnou apod.

Tohle sice přímo nesouvisí s DS, ale skoro se nám stalo, že nám propadlo povolení od hasičů apod. Chceme si oplotit vlastní pozemek kolem našich paneláků. Moc se mi to nelíbí, ale vlastníci rozhodli. Projekt na plot, potřebuješ mimo jiné povolení i od hasičů, resp. domluvit, kterou bránu můžou případně prorazit, majitelé sítí (elektřina, plyn, voda, teplovod, datové sítě), se ti vyjádří k projektu. Tohle všechno máme. A hádej, kde to několik let leželo? Správně, na stavebním odboru. Takže mezitím ti postupně vyprchávají povolení od všech dotčených subjektů a úřad roky nekoná.

DS jsou sice dobrá věc v principu, ale česká implementace (tím nemyslím technická, k tomu už bylo napsáno mnoho), je prostě ... česká. Stejně jako je fikce doručení pro občana, tak úřad by měl mít povinnost do určitého termínu rozhodnout a za veškerou škodu způsobenou chybným rozhodnutím úřadu by měl nést odpovědnost ten úředník. Ale to je naprosté sci-fi.

[xjurasek]

Máš samozřejmě pravdu - nějak jsem se zaměřil na situace, ve kterých jsou lhůty na Tvé straně (resp. úřad/stát po Tobě něco chce, typicky pokutu). Pokud jsi v pozici toho, kdo má zájem o úspěšné dokončení, je to situace nanic a upřímně - (ne)existence DS na tom nic nemění, dlabou na Tebe.

Principielně by měla fikce doručení být stejná na obě strany a hlavně by měla na každé vyjádření existovat lhůta a vymahatelnost jejího dodržování - nejen od Tebe směrem k danému úřadu/instituci, ale následně až k nekonajícímu člověku, včetně patřičného postihu.

Před měsícem jsem např. řešil něco s katastrem a tam mě naopak překvapilo, že DS použili, aspoň někde to už mají zprocesované.

Bohužel je smutné, že mě příjemně překvapí něco, co by mělo fungovat samozřejmě.

[j]

On ten urad tu povinost ma (do 30 dnu, neni-li stanoveno jinak) jenze ... pripadnou pokutu (po 50ti letech) dostane zas jen ten "urad" ne konkretni lidi. A ackoli ten urad je povinen tu pokutu po tech lidech vymahat, tak na to sere taky, a i kdyby zato dostal dalsi pokutu, tak to dopadne uplne stejne.

Ve skutecnosti ty pokuty pak platis prave ty.

Cet si snad nekdy nekde ze by byl nejakej urednik byt jen vykopnut za to ze hovno dela?

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Acci]

To by se stalo na volném trhu, ale ne u státního podniku / státem garantovaného monopolu.

Česká pošta nemá monopol, něco si o tom zjistěte.

[j]

Samozrejem ze ma monopol ty negramotnej trotle ... nikdo krome cesky posty nemuze a nesmi dorucovat tzv "male" zasilky = dopisy, pohledy a jinou obdobnou korespondenci.

Kdyby posta ten monopol nemela, myusely by ze zakona urady poradat vyberove rizeni na toho, kdo pro ne takovy zasilky dorucovat bude.

Tudiz vo tom vis leda hovno.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[deda.jabko]

nikdo krome cesky posty nemuze a nesmi dorucovat tzv "male" zasilky = dopisy, pohledy a jinou obdobnou korespondenci.

Tudiz vo tom vis leda hovno.

No, uz asi deset let ne. UTFG: ceska posta, monopol.

[Peter Golis]

Štátne podniky nemôžu skrachovať. Ich vlastník má neobmedzené finančné možnosti, a vždy ich využije.

[Acci]

Štátne podniky nemôžu skrachovať. Ich vlastník má neobmedzené finančné možnosti, a vždy ich využije.

Český stát České poště dluží 4,5 miliardy Kč, částka stále narůstá, před dvěma lety byla 3,5 miliardy. Stát nedokáže zaplatit ani to, co si objednává, natožpak aby podnik dotoval.

[Peter Golis]

On im to vykompenzuje inak.

stačí že se tu veřejně přiznáváš k zoofili

I kdyby to náhodou byla pravda, tak je takový argument v této diskusi dost hloupý ad hominem útok, nic víc. Styď se, trolle.

[U]

Útok možná (a ne že by to nebyl prostý fakt), ale ad hominem sotva. Nauč se to rozeznávat, trolle.

[j]

Herone, ty bys chtel aby nekdo nes odpovednost za rozhazovani tvyho majetku, tedy takovy prkotiny, kdyz tu padaji mosty na lidi a nikdo za nic nemuze?

---

Dete s tim guuglem dopice!

[JiK]

to nemuzou posunout datum v biosu zpatky na 10. prosince, aby ten trial jeste chvili fungoval?

[Xerces]

To je fakt, když to běžně dělají u pravidelných příjezdů, proč by to nemohli interně nastavit tý mašině.

[ajtacka]

Asi niekto zabudol predĺžiť doménu... :D

[paul2no]

Co mám informace tak je to skutečně ten 2k22 bug. Projevilo se to prý i nějakých aut. A nemusí jít o to, že by nešlo nastartovat, stačí když to rozbije registrační rychloměr (tachograf), bez něj je vozidlo nezpůsobilé k provozu a nesmí na trať.

[ajtacka]

V niektorých krajinách sa cení, keď príde vlak na čas na sekundy, tu je to ľuďom u riti a žiaľ, aj vo veľa prípadoch vplyvom rôznych nehôd, s ktorými je náročné niečo urobiť, je to inak. Dôležité pri vlaku je však aj pohodlie v porovnaní s autobusom...

[paul2no]

V evropských podmínkách je přesnost na sekundy utopie. V Česku je to navíc umocněno totálním přetížením kritických úseků (nedivil bych se, kdyby trať Praha - Český Brod - Kolín byla nejpřetíženější v Evropě). Pak stačí jakýkoli malý zádrhel a grafikon se rozsype jako domeček z karet.

[Filip Jirsák]

Ony by ty úseky nebyly přetížené (nebo alespoň ne tolik), kdyby provoz řídil počítač podle přesně daných pravidel a ne dispečeři a výpravčí podle toho, jaký mají pocit a jak se zrovna vyspali.

[paul2no]

Ne, ten úsek by nebyl přetížen, pokud by do Kolína byla šestikolejka, a dál do Třebové čtyřkolejka. Pravila jsou stanovena a trať je řízena centrálně z Balabenky (tj. dispečer vidí celou trať a ne pouze svoji stanici), ovšem to neovlivní věci jako předjíždění Os vlaků expresy, nebo třeba nakládka/vykládka vozíčkáře, která se během standartního 30 - 60 sekundového pobytu (jak je v JŘ) v zastávce stihnout prostě nedá.

[trekker.dk]

Klid, to jen zas někdo přilezl z rootu nám předvést, že ví všechno líp, protože se z hodiny na hodinu stal expertem na železniční dopravu s mottem: "počítač vyřeší"

[Filip Jirsák]

Právě že dispečer vidí jenom jednu trať nebo několik málo tratí. Nedohlédne, jaký dopad bude mít jeho rozhodnutí o sto kilometrů dál nebo za dvě hodiny. A pravidla jsou sice stanovena, ale ne vždy se dodržují a nejsou tak podrobná. Takže třeba čekání na přípoj záleží na na náladě dispečera, za jinak stejné situace jeden dispečer křižování přeloží a jiný ne. Počítač by dokázal spočítat, jaký přesně bude mít dopad předjetí osobáku expresem nebo to přeložit na to nejvhodnější místo. Případně by se to dalo i propojit tak, aby nakládka/vykládka vozíčkáře byla signalizována předem a dispečer s tím počítal při plánování sledu vlaků, a vlak třeba přijel do stanice s náskokem, místo aby šetřil elektřinu. S živým dispečerem se samozřejmě nic takového dělat nedá, protože tolik informací se mu nedá dostatečně rychle předat a nedokáže tolik informací zahrnout do rozhodování.

Šestikolejka by ten problém vyřešila také, ale mnohem dráž – a hlavně je to nerealizovatelné, protože žádná obec vám nedovolí zbourat několik ulic kvůli rozšíření trati.

[Heron]

Sranda je, že dneska jsou velké sklady prakticky komplet robotizované a efektivní předávání balíků jde levou zadní. Na dráze jsou koleje jasné dané, počítač zvládne postavit dopravní cestu, ETCS2 zvládne řídit vlak, takže není žádný problém.

Ne, místo toho máme dva centrální dispečinky, kde to lidi klikají ručně...

[paul2no]

Automatické stavění vlakových cest si budeme moct dovolit, až bude dostatek kapacity, ne v situaci kdy se na koridoru mění situace z minuty na minutu. Počítač na rozdíl od dispečera neumí být kreativní a improvizovat.

[Heron]

Právě naopak. To automatické stavění cest si musíte dovolit ve chvíli, kdy nemáte kapacitu. Protože počítač je schopný vidět celou trať. Na rozdíl od dispečera. Nebo vy ve svém počítači také přehazujete IO operace na disky a nenecháváte to na scheduleru v jádře?

koridoru mění situace z minuty na minutu

A z jakého důvodu? Pokud si to počítač naplánuje, tak krom mimořádností se tam nemá co změnit. A jestli se někdo rozhodne skočit pod vlak a bude nutné to celé přeroutovat jinak, opravdu to dispatcher zvládne rychleji, než nějaký pathfinder alg?

[Jendа]

A z jakého důvodu? Pokud si to počítač naplánuje, tak krom mimořádností se tam nemá co změnit.

Už se to tu psalo, ve stanici lidi různě dlouho nastupují a vystupují.

To je zase asi částečně způsobeno tím, že mixují koridor, kde se jezdí rychle a bez zastávek, a na té stejné koleji (ne jako ve větších nádražích, kde je na začátku a konci výhybka a vlak co jede do stanice tak z koridoru uhne a ostatní můžou jezdit) vlak zastavuje cestujícím. A to i v relativně velkých sídlech, třeba Týnec nad Labem.

[Filip Jirsák]

Už se to tu psalo, ve stanici lidi různě dlouho nastupují a vystupují.

To ale počítač dokáže vyhodnotit daleko lépe, než dispečer. Má v paměti dlouhodobou statistiku, že třeba v 80 % případů je pobyt ve stanici 30 sekund, v 5 % případů je to 45 sekund, v 5 % případů to bude trvat 5 minut. Z toho se dá jednoduše vypočítat, která varianta vychází celkově nejlépe. No a když už tam ten vlak bude stát 45 sekund, může na to počítač reagovat hned a ne až za několik minut, až by si dispečer všiml, že mu to nevychází tak, jak chtěl, protože se tam ten vlak zdržel.

Ano, to, že se na jedné trati mixují různé typy vlaků, je pro člověka problém. Počítači je to jedno, nemá problém s tím, že jsou to nějaké informace navíc.

[Heron]

Vlaky mají stanoven čas odjezdu, nikoliv příjezdu. Takže vliv různé délky vystoupení a nastoupení lze minimalizovat.

Pokud je ve vlaku člověk na vozíku, tak se ví, kde vystupuje a může mu někdo z dráhy pomoc.

Všímáte si, jak je tohle absurdní? Koridor se rozhodí, protože vystupuje vozíčkář? Opravdu je ten systém tak extrémně citlivý na to, že se tím vlakem rozhodnou cestovat lidé s různými potřebami?

[okbobcz]

Jakýkoliv systém, kde nejsou rezervy, je extrémně citlivý. Rozhodně nesdílím tvoji důvěru v řídící systémy počítačů. Software dokáže relativně dobře reagovat na očekávané jevy, ale prakticky vůbec na neočekávané. Komplexnější optimalizace už jsou založené na heuristikách, a ty heuristiky mohou dost hrubě failovat. Jsou to primárně kapacitní problémy, optimalizací je možné kapacitu zvýšit, ale zvýšením provozu dojde k snížení rezervy a tím k snížení robustnosti systému.

Statistika je dost hrubá, a ty extrémní případy podchytit nedokáže, a pokud by byla přesná, tak je výpočetně náročná a nedá se použít pro online systém. Čím chytřejší (sofistikovanější) systém je, tím je citlivější na chyby. Stávající řídící systémy dokáží zabezpečit bezpečný provoz vysokorychlostních tratích, ale při sebemenší chybě padají do bezpečného režimu - což znamená nulový provoz. Vždy je něco na úkor něčeho jiného, a sebelepší software nedokáže vyčarovat vyšší fyzickou kapacitu. Je to jako s optimalizací v SQL - chytřejší optimalizátor dokáže vygenerovat lepší plán, ale v případě chyby v odhadu ten plán může být o dost horší. A sebelepší optimalizátor nedokáže nahradit chybějící paměť a výpočetní výkon.

Máme systémy, které jsou velice efektivní (což požadujeme - požadujeme ekonomickou efektivitu), a pokud se dostaneme nad rozumnou mez využití, tak samozřejmě se brutálně zvýší citlivost. Na trati, kde projedou dva vlaky denně, a kde se na přípoj čeká 6 hodin, tak výstup vozíčkáře nic neznamená - i kdyby trval hodinu. Nicméně takovou trať dneska zruší jako neefektivní. Prostě robustnost a ekonomická efektivita od určitého bodu jde proti sobě - viz Boeing, problémy v logistice poslední rok, atd atd.

Vícekriteriální optimalizace je sama o sobě dost velký problém právě v nastavení vah - jak se třeba ocení stabilita, atd. Za komunistů se tohle hodně řešilo, šlo o optimalizaci řízeného hospodářství, a ukázalo se, že na to nejsou výpočetní kapacity, druhak, že modelování (aby šlo spočítat optimalizaci) nedokáže dostatečně věrně zachytit realitu. A pak se navíc ukázalo, že ekonomicky efektivní systémy nejsou stabilní (protože tam chybí redundance).

[trekker.dk]

Rozhodně nesdílím tvoji důvěru v řídící systémy počítačů. Software dokáže relativně dobře reagovat na očekávané jevy, ale prakticky vůbec na neočekávané.

Do kamene tesat.

[xkucf03]

+1

Za komunistů se tohle hodně řešilo, šlo o optimalizaci řízeného hospodářství, a ukázalo se, že na to nejsou výpočetní kapacity, druhak, že modelování (aby šlo spočítat optimalizaci) nedokáže dostatečně věrně zachytit realitu.

Tady bych ještě doplnil, že vstupní data bývají nekompletní a prakticky je ani nelze od účastníků trhu získat, protože ti např. svoje preference projeví až ve chvíli, kdy něco reálně kupují nebo prodávají, nikoli předem v nějaké anketě, jejíž výsledky by se pak zadaly do počítače a ten navrhl optimální variantu. A když chybí vstupy, ani ten nejlepší algoritmus a nejvýkonnější počítač není schopný dodat užitečný výsledek.

Pak je tu ještě zodpovědnost za správnost toho modelu a optimalizačních algoritmů. I firmy musí nějak plánovat výrobu, odhadovat vývoj trhu atd. Tady samozřejmě taky dochází k chybným odhadům a rozhodnutím, ale ta firma resp. její majitel riskuje svůj vlastní majetek a pokud dělá těch chyb moc, z trhu postupně vypadne a uvolní prostor někomu, kdo má lepší odhad a lepší procesy.

[kralyk z abclinuxu]

Tady samozřejmě taky dochází k chybným odhadům a rozhodnutím, ale ta firma resp. její majitel riskuje svůj vlastní majetek a pokud dělá těch chyb moc, z trhu postupně vypadne a uvolní prostor

Ďáblův adkovát: Takže stačí rozjet více projektů se stejným cílem paralelně (třeba o to menších), které jsou např. navržené různými lidmi a různými způsoby, a pak sledovat, čí řešení je úspěšnější?

někomu, kdo má lepší odhad a lepší procesy.

Jak víš, že ta nová firma má lepší odhad/procesy, že se za pár let neukáže nějaký podobný problém (nebo horší)?

[Radovan]

Ehm: https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/americky-program-hypersonickych-strel-provazeji-problemy-kvuli-spechu-40383198

„Místo toho, aby vybrali jeden nebo dva koncepty a rozvíjeli je v cíleném hluboce strukturovaném procesu výzkumu, vývoje, testování a hodnocení, v Pentagonu se rozhodli pro více konkurenčních projektů, u kterých se rychle vyvinou prototypy, otestují se a začnou se rychle vyrábět a zavádět do výzbroje,“ uvedl Pollack a dodal, že některá selhání ukazují, že některé koncepty nelze ani vylepšit.

Meanwhile in Russia: https://www.armadninoviny.cz/rusove-odpalili-hypersonickou-strelu-zirkon.html

Dokud půjde jen o peníze, fungovat to nebude.

[podlesh]

Zrovna v Rusku (no, SSSR) bylo zadávání konkurenčních projektů pro vojenskou techniku naprosto běžná praxe.

[kralyk z abclinuxu]

Tak ono podobným způsobem funguje i venture kapitál...

[Radovan]

Jo, však on to také není jenom Zirkon, ale také Avantgard a Kinžal. A fungují. Američanům se to potřetí nepovedlo ani odpálit z letadla. Jenže tam jde o mnohem větší problém.

[Josef Kufner]

Ďáblův adkovát: Takže stačí rozjet více projektů se stejným cílem paralelně (třeba o to menších), které jsou např. navržené různými lidmi a různými způsoby, a pak sledovat, čí řešení je úspěšnější?

Tomu se říká A/B testování.

[Filip Jirsák]

Jakýkoliv systém, kde nejsou rezervy, je extrémně citlivý.

Jenže je potřeba rozlišovat, zda tam rezervy opravdu nejsou, nebo zda je jenom neumíme využít – např. proto, že používáme zastaralý systém řízení.

Software dokáže relativně dobře reagovat na očekávané jevy, ale prakticky vůbec na neočekávané.

Jenže tady k žádným neočekávaným jevům (z pohledu toho řídícího software) nedochází. Vlaky mají jasně dané trasy (koleje), mají daný jízdní řád. Nemůže se stát, že to vlak vezme zkratkou přes les. A to, že vlak někde zůstane stát, také není nic neočekávaného a nic, s čím by software nemohl počítat.

Ve skutečnosti ale problém řízení dopravy u SŽ je v tom, že pro ně je neočekávané i to, co se děje každý druhý den. Každá mimořádnost se řeší improvizací, jako kdyby se nikdy dříve nic takového nestalo.

Čím chytřejší (sofistikovanější) systém je, tím je citlivější na chyby.

Jenže tady se právě nebavíme o ničem sofistikovaném. Tohle je primitivní vygenerování variant, jejich ohodnocení a vybrání té nejlepší. Tohle dělají třeba vyhledávače spojení už desítky let. Ano, tady je těch variant trochu víc, než u vyhledávače spojení, ale také šel za tu dobu výpočetní výkon neuvěřitelně nahoru.

Stávající řídící systémy dokáží zabezpečit bezpečný provoz vysokorychlostních tratích, ale při sebemenší chybě padají do bezpečného režimu - což znamená nulový provoz.

Jenže u tohohle systému není vyžadována bezpečnost. Bezpečnost zajišťují systémy nižší vrstvy. I kdyby ten dispečerský systém poslal dva vlaky proti sobě, zabezpečovací systém nedovolí takové vlakové cesty postavit. Takže nejhorší, co by z toho mohlo být, je zpoždění. A zase – to, aby neposlal dva vlaky proti sobě, si software ohlídá daleko lépe, než živý dispečer.

extrémní případy podchytit nedokáže

Jenže SŽ nedělají problém extrémní případy, dělá jí problém každodenní rutina. Navíc na extrémních případech není z pohledu řízení co řešit – ten vlak někde stojí a není žádný předpoklad o tom, že někdy pojede. Prostě teprve až se vlak rozjede, nebo až přijde aktualizovaná informace odhadu o tom, kdy se vlak rozjede, se začne počítat s tím, že by se ten vlak eventuálně někdy mohl pohnout.

Vždy je něco na úkor něčeho jiného, a sebelepší software nedokáže vyčarovat vyšší fyzickou kapacitu.

Žádné čarování není potřeba. Stačí tu současnou fyzickou kapacitu využívat lépe.

A sebelepší optimalizátor nedokáže nahradit chybějící paměť a výpočetní výkon.

No a co má lepší paměť a výpočetní výkon na hledání optimální kombinace jízd vlaků – lidský mozek nebo počítač?

Vícekriteriální optimalizace je sama o sobě dost velký problém právě v nastavení vah - jak se třeba ocení stabilita, atd.

Jenže vlaky jezdí podle jízdních řádů. A dopravu řídí SŽ, které může mít jediné kritérium, a to minimalizace zpoždění. Pak už do toho mohou vstoupit jen různé váhy pro jednotlivé vlaky. Teoreticky by to mohlo ovlivnit ještě pár dalších vstupů, ale ty už jsou na straně dopravců, takže to může fungovat maximálně jako další vstupy – jsou to náklady, takže spotřeba a řízení oběhů vozidel a personálu.

šlo o optimalizaci řízeného hospodářství, a ukázalo se, že na to nejsou výpočetní kapacity

Řízení hospodářství celého státu je ovšem asi tak o milion úrovní jinde. A výpočetní kapacity nám za třicet či čtyřicet let drobátko narostly.

modelování (aby šlo spočítat optimalizaci) nedokáže dostatečně věrně zachytit realitu

Namodelovat to, že konkrétní vlak jede po nějaké trati, opravdu není nic složitého. A mimochodem, dispečeři dělají přesně tohle, že si to modelují v hlavě – akorát jen s minimem údajů a velmi nepřesně.

[trekker.dk]

Slyšeli jste slovo člověka, který takový systém nikdy navrhovat nezkoušel a ani by něčeho takového nebyl schopen - natož to dotáhnout do úspěšného konce - ale naprosto přesně ví, že by to šlo. A ani fakt, že v jiných oblastech ten samý typ úlohy není nic triviálního a dost často nic, co by se dalo provozovat v reálném čase, ho nezaskočí.

[Filip Jirsák]

Slyšeli jste slovo člověka, který takový systém nikdy navrhovat nezkoušel a ani by něčeho takového nebyl schopen - natož to dotáhnout do úspěšného konce - ale naprosto přesně ví, že by to šlo.

Škoda, že nemáte něco k věci.

A ani fakt, že v jiných oblastech ten samý typ úlohy není nic triviálního

Já jsem nikde nepsal, že je to triviální. Sám píšete, že to není triviální – ale nepíšete, že je to nemožné. Takže je to naopak – proč, když je to řešitelné v jiných oblastech, není to řešitelné na železnici? Paragraf 1, nikdy se to tak nedělalo?

dost často nic, co by se dalo provozovat v reálném čase

V ČR máte najednou na kolejích pár stovek vlaků. Vlak má předepsanou trasu a variant, jak se ze stanice A koleje X může vlak dostat do sousední stanice B na koleje Y–Z není mnoho, často jen jedna. Případné odklonové trasy se používají jenom v případě neprůjezdnosti tratě nebo koleje a mohou být spočítané dopředu, je jich zase pár. Osobní vlaky mají určené časy odjezdů ze stanic, takže víte, že nemohou odjet dřív. A vlak může mít buď pokyn, že má stát (nemá postavenou vlakovou cestu), nebo že může jet (má postavenou vlakovou cestu). Takže těch stupňů volnosti je při řízení sledu vlaků vlastně hrozně málo. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jediné samořídící auto mělo v každém okamžiku víc stupňů volnosti, než kolik jich je v jednom okamžiku v celé české železniční síti při řízení sledu vlaků.

[trekker.dk]

Škoda, že nemáte něco k věci.

Já mám k věci to, že vy k věcí máte akorát nepodložené nesmysly.

Takže je to naopak – proč, když je to řešitelné v jiných oblastech, není to řešitelné na železnici?

To je tak, když roztrhnete větu v půlce. Pak sice reagujete na nesmysl, ale na nesmysl, který nikdo nenapsal.

V ČR máte najednou na kolejích pár stovek vlaků. Vlak má předepsanou trasu...

Když tak přesně víte, jak je to jednoduché a realizovatelné, určitě ukážete nějakou zemi, kde něco takového mají. Nebo aspoň něco dostatečně podobného? Jinak pěkný odstavec trivialit železničního provozu, který s tématem nesouvisí. Ale vás je potřeba chválit i za málo, takže: moc se vám povedl

[Filip Jirsák]

V zemích, kde mají snahu jezdit s vlaky přesně, na to už léta mají pravidla pro řízení provozu, kterými se řídí. A protože jim to funguje dostatečně dobře, nemají tak velkou motivaci něco měnit. U nás je ta motivace větší – samozřejmě motivace lidí z venku, uživatelů, ne motivace těch, kteří se na tom chaosu podílejí a vyhovuje jim to. U nás se totiž za vrchol řízení považuje to, že umíme „improvizovat“ – což je akorát vzletné označení pro to, že nemáme žádný plán ani pro situace, které nastanou ve čtyřech dnech z pěti pracovních dnů, a řeší se to všechno ad hoc teprve když to nastane.

Odstavec trivialit železničního provozu s tématem souvisí, protože je to úplný výčet toho, co musí dispečerský systém řešit. Vy se pořád tváříte, jak je to hrozně komplexní, a pak to sám nazvete trivialitami. Tak zkuste přijít s něčím, co jsem v těch trivialitách vynechal a co by bylo nutné řešit.

Na vývoji takového systému by ten samotný řídící systém byl to nejjednodušší. Daleko složitější by bylo napojit to na stávající systémy – na zabezpečovací systémy, aby ten systém mohl dávat pokyny, jaké se mají stavět vlakové cesty. Na systémy, které by dodávaly informace o tom, který vlak kde je. Na objednávání vlakových tras atd.

[trekker.dk]

Jinak řečeno: nemůžete ukázat jedinou zemi, kde by něco takového fungovalo.

Vy se pořád tváříte, jak je to hrozně komplexní, a pak to sám nazvete trivialitami.

Hezky překrucujete, ale ne - trivialita je informace o tom, že vlak má jet, když má jet. Děkujeme, to jsme věděli všichni. Ta komplexní část je určit, který vlak má jet, aby to bylo optimální pro celý systém. A přestože jste se to pokusil zamlžit hromadou textu a obviňováním, jedno je zjevné: neukázal jste jediný případ, kdy by tuhle část řídil počítač.

Na vývoji takového systému by ten samotný řídící systém byl to nejjednodušší.

...tvrdíte jako člověk, který by něco takového nikdy nebyl schopen ani rozpracovat do stavu, kdy by to dávalo aspoň trochu použitelné výsledky. Ale naprosto přesně víte, že by to šlo

[Filip Jirsák]

trivialita je informace o tom, že vlak má jet, když má jet. Děkujeme, to jsme věděli všichni.

V tom případě gratuluju, protože předstíráte velmi přesvědčivě, že ty triviality nevíte.

Ta komplexní část je určit, který vlak má jet, aby to bylo optimální pro celý systém.

Pokud pro vás výběr jednoho ze dvou, případně několika málo vlaků, které „soupeří“ o stejnou kolej, představuje komplexní problém, pak by mne zajímalo, jak označujete rozhodování šachového programu, který má na výběr stovky variant v jednom tahu; nebo rozhodování robotického auta; nebo rozhodování plánovače tras rozvozu.

jedno je zjevné: neukázal jste jediný případ, kdy by tuhle část řídil počítač

Z čehož ovšem neplyne vůbec nic. Neexistence důkazu není důkaz neexistence. Každou věc musel někdo naimplementovat jako první – a kolem pobíhala spousto trekkerů a tvrdili, jak to nebude fungovat, protože to ještě nikdo neudělal.

Důvod, proč to možná ještě nikdo neimplementoval, jsem už uváděl – protože tam, kde berou železnici vážně, mají už velmi dlouho dobrá pravidla řízení a plánování, díky kterým to v pohodě zvládají řídit i lidé. V ostatních případech, kam spadá i ČR, si ten chaos pěstují jako národní poklad a nechtějí přiznat, že by se to dalo dělat lépe. Je to podobný případ, jako proč v USA nezaplatíte bezkontaktní platební kartou – protože tam jim kreditní karty fungují už desítky let, bez výpočetní techniky, takže nemají důvod to měnit. Státy, které zaváděly platební karty o desítky let později, samozřejmě zavádějí modernější variantu, takže v tuto chvíli provozují modernější systém platebních karet. My máme možnost zavést modernější řízení dopravy na železnici v příštích letech a dostat se tak v něčem na špičku. Ale pravděpodobnější je, že půjdeme vaším způsobem – budeme čekat, až to naimplementují v Německu, budeme celou dobu říkat, jak jim to nebude vůbec fungovat a jací jsou Němci hlupáci – a za dvacet let to od nich s chybami zkopírujeme. (Pokud vám to připomíná třeba elektromobilitu nebo energetiku, jste na správné stopě.)

...tvrdíte jako člověk, který by něco takového nikdy nebyl schopen ani rozpracovat do stavu, kdy by to dávalo aspoň trochu použitelné výsledky.

Neukázal jste jediný případ, kdy by se něco takového stalo.

Ale naprosto přesně víte, že by to šlo

Z mé představy o tom, co by bylo nutné k realizaci a co zvládá dnešní výpočetní technika, plyne, že by se to dalo realizovat i s velmi velkou rezervou. A zatím mne tu nikdo nepřesvědčil o opaku – přičemž zrovna vy mne přesvědčujete akorát o tom, že vůbec netušíte, která bije.

[hefo]

Ale pravděpodobnější je, že půjdeme vaším způsobem – budeme čekat, až to naimplementují v Německu, budeme celou dobu říkat, jak jim to nebude vůbec fungovat a jací jsou Němci hlupáci – a za dvacet let to od nich s chybami zkopírujeme. (Pokud vám to připomíná třeba elektromobilitu nebo energetiku, jste na správné stopě.)

To teda veľmi vhodný príklad nie je, a je dosť možné, že sa čoskoro ukáže, čo je a nie je chyba. A keďže ako vieme, Nemci nerobia malé chyby...

[frufru]

Proč se hádáte o SW, když ČD mají v p... HW!? Možná že by to nějaká vytrenovaná UI(AI) zvládla. HW je prostě starý šrot, který je skoupený po celé evropě a kdyby měli USA stejný rozchod kolejí, tak to sem pošlou taky. Celá SW/UI půjde do kopru při první výluce. Nedovedu si představit, že bych nastoupil do něčeho, co řídí počítač a nebylo to minimálně 3x jištěno. A proč o tom hovořítě, když ekologická hromadná doprava se ruší, mnohdy i celé spoje. Nikoho nezajímá, že za 15-20 let nebude mít 75% lidí na elektrické auto,protože už teď na momentální průměrnou mzdu 37 499Kč nedosáhne právě těch 75% obyvatel. Oni nebudou mít ani čím topit, protože plyn, uhlí a možná i dřevo jim zruší a jaderky dojednou na svojí životnost. Vyfasujeme ebenitové tyče a bude je třít o ocasy, aby naši politici splnili kvotu dodávek elektrické energie do SRN/EU. U nás se hádáte o takové p...y a při tom polovina venkova nemá normální rychlé připojení internetu. V Bavorsku budují spoje mezi vesnicema skleněným vláknem a u nás pořád lítámě WiFi 20Mbit/s jen jedním směrem. A to to musí jít. Šílený ping 300 a vice ms je jen bodus. Vy máte ale starosti. Je vidět, že jste městský gaučáci.

[deda.jabko]

Z mé představy o tom, co by bylo nutné k realizaci a co zvládá dnešní výpočetní technika, plyne, že by se to dalo realizovat i s velmi velkou rezervou. A zatím mne tu nikdo nepřesvědčil o opaku – přičemž zrovna vy mne přesvědčujete akorát o tom, že vůbec netušíte, která bije.

On bude problem v tech vasich predstavach.

[trekker.dk]

Gratulace nejsou na místě, bohužel pro vás nic takového nepředstírám, jenom neumíte číst, ale zato si hodně vymýšlíte.

Jinak vám stále uniká podstata problému, že to není o výběru pár vlaků, které soupeří o stejnou kolej, ale nalezení optimálního řešení, aby ten výběr neudělal nějakou paseku třeba o hodinu později jinde. To jaksi vámi uvedené případy nesplňují.

Důvod, proč to možná ještě nikdo neimplementoval, jsem už uváděl

Důvod, o kterém jste mylně přesvědčen, že to nikdo neimplementoval... zbytek odstavce máte taky nesmyslný.

[Filip Jirsák]

Jinak vám stále uniká podstata problému, že to není o výběru pár vlaků, které soupeří o stejnou kolej, ale nalezení optimálního řešení, aby ten výběr neudělal nějakou paseku třeba o hodinu později jinde. To jaksi vámi uvedené případy nesplňují.

Vidím, že se v tom špatně orientujete. Míchají se tady totiž dohromady dvě věci. Za prvé, nahradit současnou práci dispečerů počítačem. To je právě ten výběr pár vlaků, které soupeří o stejnou kolej. Pro ten výběr jsou jasně daná pravidla, který vlak má přednost – a jde jenom o to odhadnout, jestli už ten vlak nižší kategorie bude vlaku vyšší kategorie překážet a musí mu uhnout, nebo jestli to vyjde až do dalšího místa, kde se mohou vyhnout. Tohle je jednoduchý pravidlový systém, nezjišťují se žádné varianty. Výhoda počítače by byla v tom, že dokáže přesně spočítat kdy kde ty vlaky budou, zatímco dispečer to jenom intuitivně odhaduje. No a pak je tu nadstavba, něco, o čem se dispečerům ani nezdá. To je právě to dlouhodobější plánování, že když teď předjedu osobák rychlíkem podle pravidel, rychlík nebude zpožděný, ale osobák už to nedožene, po obratu to zpoždění poveze zase zpět a v uzlové stanici pak zpozdí čtyři další rychlíky. Dispečeři dnes nemají žádnou možnost, jak něco takového vyhodnocovat. Celý systém české železnice je tak malý, že by to dnešní výpočetní technika bez problémů zvládla spočítat. Mimo jiné vám totiž asi nedochází, že těch míst kudy se to šíří dál, je podstatně méně, než počet uzlů. Protože velký počet těch zpoždění se prostě absorbuje na obratech, kde ten vlak čeká třeba tři čtvrtě hodiny, než jede zpět. Každopádně teprve tento nadstavbový systém vzdáleně připomíná problém obchodního cestujícího – a pokud je pro váš příliš komplikovaný, tak ho prostě ignorujte. A představujte si jenom tu první verzi, která by se rozhodovala úplně stejně, jako dnešní dispečeři – akorát by dobu jízdy vlaků neodhadovala, jako lidé, ale počítala.

[trekker.dk]

Zato vy se v tom orientujete jistě velice dobře. Sice to, v čem se orientujete, jsou vaše představy odtržené od reality, ale orientujete se v nich velice dobře, to je nutno uznat.

[Filip Jirsák]

Představa odtržená od reality, ke které několik lidí nebylo schopno najít jediný příklad, kde by byla s realitou v rozporu, my vůbec nepřipadá jako špatná představa. Jediný váš reálný argument je „nevím o žádné železniční správě, kde by něco takového bylo implementováno“. Z takového argumentu ovšem neplyne, že to nejde – každou věc někdo udělal poprvé.

[trekker.dk]

Ve skutečnosti vám několik lidí takových případů ukázalo několik, vy jste se je pouze rozhodl ignorovat.

[Filip Jirsák]

Nikoli. Já ty příklady neignoruju – reagoval jsem na ně, ukázal jsem, že některé případy samotné jsou v rozporu s realitou a ostatní nepředstavují žádný problém.

[trekker.dk]

Ukázal jste, že tvrdíte, že ostatní nepředstavují žádný problém. Tam právě máte ten rozpor s realitou.

[trekker.dk]

Vlaky mají stanoven čas odjezdu, nikoliv příjezdu.

Pokud je ve vlaku člověk na vozíku, tak se ví, kde vystupuje a může mu někdo z dráhy pomoc.

Jinak řečeno o železniční dopravě moc nevíte, ale zato přesně víte, že je všechno špatně.

[Filip Jirsák]

Vlaky mají stanoven čas odjezdu, nikoliv příjezdu.

Pokud je ve vlaku člověk na vozíku, tak se ví, kde vystupuje a může mu někdo z dráhy pomoc.

Jinak řečeno o železniční dopravě moc nevíte, ale zato přesně víte, že je všechno špatně.

Ale když je ve vlaku člověk na vozíku, opravdu se ví, kde vystupuje. Kdyby nic jiného, ví to ten člověk – takže se ho stačí zeptat. A dneska existují takové sofistikované technologie, jako elektronické jízdenky. Takže stačí, aby průvodčí po naskenování té jízdenky (ze které se zjistí, kam dotyčný jede) zadal, že jde o vozíčkáře. A rázem systém ví, kde bude vozíčkář vystupovat, případně ví i o navazujících vlacích. No a když se na konkrétní vlak systém zeptá už při nákupu jízdenky, budete vědět i o tom nástupu.

[trekker.dk]

Výborně, to jste úspěšně vyřešil tu část úlohy, která dávno vyřešená je. Obecně by to velký úspěch nebyl, ale ve vašem konkrétním případě zasloužíte pochvalu. Teď nám ukažte, jak na přetížené trati vyřešíte operativní změnu jízdního řádu.

[Filip Jirsák]

Výborně, to jste úspěšně vyřešil tu část úlohy, která dávno vyřešená je.

Fajn, jsem rád, že jste uznal, že jste napsal nesmysl.

Teď nám ukažte, jak na přetížené trati vyřešíte operativní změnu jízdního řádu.

Nějak mi není jasné, kam tím míříte. Chcete snad říct, že dnes vozíčkáři do vlaků nenastupují? Nebo když nastoupí vozíčkář do vlaku, zastaví se provoz na železnici v celé republice? Podle mne nástup vozíčkáře do vlaku znamená akorát to, že se vlak ve stanici zdrží déle. K čemuž může dojít i ze spousty jiný důvodů. V lepším případě může mít dispečerský systém dopředu informaci, že tam bude nastupovat vozíčkář, a může dopředu počítat s tím, že s pravděpodobností X se pobyt ve stanici prodlouží o A, s pravděpodobností Y o B atd. Živý dispečer tu informaci předem nemá, takže řeší až následky – a stejně to může řešit i počítač. Pokud ale budeme schopni dát tu informaci počítači předem, může tomu přizpůsobit řízení sledu vlaků – a třeba na jednokolejné trati pustí protijedoucí zpožděný vlak, který by normálně čekal v následující stanici a zvyšoval svoje zpoždění, ale takhle se ví, že díky tomu prodlouženému pobytu prvního vlaku stihne protijedoucí vlak úsek projet.

[trekker.dk]

Fajn, jsem rád, že jste uznal, že jste napsal nesmysl.

Nenapsal, neuznal, zřejmě máte problém se čtením. Ale to taky časem určitě zvládnete.

Jinak povídáte krásné teoretické řečičky na téma co-by-kdyby. Ukažte kód.

[j]

Ve stanici lidi nastupujou a vystupujou porad stejne dlouho, jen nejakej curak vymyslel, ze stanovi ten cas tak, ze se nestihnou ani votevrit dvere.

A ver tomu ze sem to osobne i pocital. Nektery spoje jsou naplanovany tak, ze by to ten vlak z konecny na konecnou nestih ani v pripade, ze by nezastavoval vubec, a setrvale jel vic nez maximalkou na ty trati povolenou.

Byvaly casy, kdy i malinkata zastavka mela extra koleje takze kdyz tam vlak stal, jinej moh projet, to se "moderne" zlikvidovalo, a tak kdyz osobacek zastavi, zastavi tak i veskerej dalsi provoz. A duvodem je predevsim to, aby se usetrilo na lidech, protoze ty vyhybky prece nekdo musi prehazovat ... lol.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[kotrcka]

Nektery spoje jsou naplanovany tak, ze by to ten vlak z konecny na konecnou nestih ani v pripade, ze by nezastavoval vubec, a setrvale jel vic nez maximalkou na ty trati povolenou.

Príklad prosím.

[Heron]

Sice to není železnice, ale znáš Rezistora? Řidiče tramvají? Ten má několik videí o tom, že se linka nedá dojet na čas, pokud nestihne jeden impuls na jedné křižovatce, nebo jej předjede jiné pořadí na jiné lince. Potom nemá třeba pauzu na konečné a jede nonstop.

[Filip Jirsák]

Přeci jen tramvaje v městském provozu v Praze, kde už platí snad jen pravidlo, že se jezdí vpravo (aspoň většinou), jsou z hlediska přesnosti provozu něco úplně jiného, než velká dráha.

[Heron]

Dotaz byl na naplánování. Na železnici se tohle děje taky, ale nemám teď žádný konkrétní a kolegyni k vůli tomu už otravovat nebudu.

[Filip Jirsák]

Ten odkaz na tramvaj ale nebyl o plánování, ale spíš o špatném řízení provozu na křižovatkách. Na železnici se to, že je trasa nějakého vlaku nereálně rychlá, dělá záměrně, ale s tím, že se třeba na konec přidá vata. Třeba když se plánuje rekonstrukce nějakého úseku, jsou časy v jízdním řádu psané, jako kdyby se tam jezdilo normálně, a vata se dá až na konec. Když se pak opravuje daný úsek, vlak má oproti jízdnímu řádu v průběhu trasy zpoždění, ale do cílové stanice, kde jsou přípoje, přijede včas. Když se ale v úseku, kde se plánovala oprava, zrovna nic neděje, vlak může jet plnou rychlostí dle jízdního řádu a nemusí čekat na prodloužený čas ve stanicích – a ten buffer se využije třeba v následujícím úseku. Podobně byla před lety aféra, že podle jízdního řádu se mají vlaky srazit na jednokolejné trati. Opět to byl záměr, počítalo se s tím, že když pojedou oba vlaky podle jízdního řádu, projede jednokolejný úsek první vlak a teprve po něm pojede „zpožděný“ vlak v protisměru. Když jel ale první vlak zpožděný, mohl jet dřív protijedoucí vlak a vykřižovaly se v sousední stanici. Kdyby měl ale druhý vlak to čekání napsané v jízdním řádu, musel by čekat a nakonec by byla zpožděné oba vlaky.

[j]

Na ruzyni aplikujou nemlich to samy ... maj zakaz litat pres noc, tak tvrdej, ze ten let ma spozdeni. To ze by z toho trebas Egypta za 2 hodiny (podle letovyho planu) nedoletel ani ve snu uz pak nikdo neresi.

U vlaku pak je zcela bezny, ze uz z vychozi stanice maji sekeru klido 1/2 hodiny. Proc? Mno bejvavalo ze kdyz je v cili aspon +20 minut, tak to znamena priplatky za prescas.

Jinak tohle "planovani" ma ten duvod, ze jinak bys na tech zastavkach musel cekat do casu odjezdu, kdyz mas spozdeni, tak cekat nemusis. Jen se holt neustale 24/7 improvozuje a efektivita ty dopravy je nulova. Proto ji nikdo normalni taky nepouziva ani osobne ani nakladne. Protoze libovolnej kamionovej dopravce ti doruci naklad o 3 rady driv a spolehlilvejs. Vcetne pripadnyho stani nekde v kolone.

A protoze to mistni tupci nechapou, tak se bezte podivat, jak dorucujou soucastky automobilky. Vlak presne NULA.

BTW: Procpak ze uz nejezdej ty ekovlaky pro tranzit kamionu? Zeby proto, ze za tu dobu kamion prejete tu vzdalenost 5x?

---

Dete s tim guuglem dopice!

[deda.jabko]

A protoze to mistni tupci nechapou, tak se bezte podivat, jak dorucujou soucastky automobilky. Vlak presne NULA.

Tak jsem se tam byl zrovna podivat.

Ve Skode MB ty odstavene kontejnerove vlaky jedou jen tak kolem.

V Hyundai Nosovice si ty kontejnery odstavili jenom tak nahodou vedle tech koleji, aby jim nezavazely.

V zilinskej Kia taky zapomneli hromadu kontejneru hned vedle trati, vcetne nejakych vlaku.

[dustin]

Tomu nerozumím - proč by počítač neuměl bleskově najít optimální verzi v rámci povolených pravidel? Předpokládám dispečer také musí v rámci svého rozhodování dodržovat regule. Nebo co se konkrétně myslí tou kreativitou a improvizací dispečera?

[Filip Jirsák]

Dispečer má při svém rozhodování dodržovat primitivní regule typu „expres má přednost před osobákem“. Počítač může dodržovat mnohem efektivnější regule typu „minimalizovat celkové zpoždění v síti, přičemž expres má dvakrát větší váhu než osobák“.

Kreativitou dispečera se myslí to, že se stejná situace řeší pokaždé jinak, přičemž ve výjimečných případech se to řešení blíží ideálnímu řešení, které by spočítal počítač, a běžně jsou ta řešení horší.

Tohle je klasický příklad, kdy počítačové řešení dává mnohem lepší výsledky. Protože počítač dokáže zahrnout mnohem víc informací na vstupu, spočítá všechny smysluplné varianty a dokáže podstatně lépe využít dostupnou kapacitu. Protože když jde o to, jestli někde něco vyjde (třeba předjetí osobáku rychlíkem), lidský dispečer jenom odhaduje, jak by to mohlo vyjít, takže si musí nechávat rezervu. Naproti tomu počítač bude mít přesné údaje, takže si nemusí nechávat takovou rezervu. A naopak pokud se lidský dispečer rozhodne riskovat a nevyjde mu to, způsobí zbytečně větší zdržení – zatímco počítači by vyšlo, že riziko, že to nevyjde, je velké, a nepouštěl by se do toho.

Pokud by někdo chtěl argumentovat tím, že ani počítač nebude vědět, kdy přesně osobák dojede do stanice – ne, počítač to nebude vědět přesně. Ale dokáže mnohem lépe pracovat s pravděpodobnostmi – že s pravděpodobností 30 % tam vlak bude už za 2:30, s pravděpodobností 80 % to bude 2:40, s pravděpodobností 90 % 2:50 atd.

[Tomáš]

A dokážeš si představit, jak budou pro takový systém vypadat požadavky (requirements) a případy použití (use case)?

A myslíš si, že to bude někdo schopen naprogramovat, otestovat, certifikovat a nasadit do praxe? To bude tak drahé, že levnější to bude s živými dispečery.

[kotrcka]

Priamy finančný náklad je ale predsa len jedna položka.

Že sa zmenia napr. meškania k lepšiemu (menšiemu) priemeru nie je prínos?

Pre mňa určite áno.

[Xerces]

Nechápu, proč se u státních firem vůbec kouká na pořizovací, nebo provozní cenu. Stát je tu od toho, aby poskytoval služby občanům, kteří to platí z daní. Já chci ty služby kvalitní, ať už se jedná o ČP, nebo ČD, nebo IZS. Jediným kritériem by měla být kvalita a zda na to mám, nebo ne.

[Acci]

Služby ČP nebo ČD se neplatí z daní, resp. kdyby je provozoval soukromý subjekt, stát by platil stejně.

[plostenka]

To nekteri tvrdili o CD. Pak prisel LeoExpress a StudentAgency a najednou stoji jizdenky na konkurencnich trasach vyrazne min.

Dokaz, proc by stat platil stejne, kdyby konkurence byla na vsech trasach, v poskytovani datovych schranek atd...

[kralyk z abclinuxu]

To nekteri tvrdili o CD. Pak prisel LeoExpress a StudentAgency a najednou stoji jizdenky na konkurencnich trasach vyrazne min.

Jo, ale pak to zase jde do druhého extrému - dumping.

[plostenka]

Dumping je zakazany zakonem, takze se to nedeje. A uz vubec *statni* zakony neporusuje *statni* podnik.

[Filip Jirsák]

Vychází se z předpokladu, že stát má poskytovat nějakou službu v určité minimální kvalitě. Vypíše se výběrové řízení tak, že kdokoli, kdo splní podmínky výběrového řízení, zajistí tuto službu v minimální kvalitě. Nebo-li všichni, kdo splní kritéria, dodají to, co je požadováno – a pak už se tedy soutěží jenom o to, kdo to umí dodat levněji.

Problém je samozřejmě v tom, že u jen trošku komplexnějších věcí neumíme pořádně definovat ani tu minimální kvalitu služby, a už vůbec neumíme napsat zadání tak, aby bylo zaručeno, že kdo vyhoví podmínkám zadání, poskytne tu požadovanou službu.

Pak s tím souvisí ještě jedna věc, že velká část společnosti vychází z představy „všeci kradnú“, takže účelem výběrových řízení podle nich není to, aby někdo nekradl, ale aby se kradlo spravedlivě, jednou ten, jednou ten, jednou já. Takže výběrová řízení by měl podle nich vyhrávat pokaždé někdo jiný. Nejspokojenější by asi byli, kdyby se veřejné zakázky přidělovali formou všeobecné loterie.

[Filip Jirsák]

Ale ta situace se mění z minuty na minutu právě proto, že to chaoticky řídí lidé. Kreativita a improvizace je přesně to, co kapacity dráhy snižuje, ne zvyšuje. Počítač při řízení provozu nepotřebuje být kreativní, protože vyhodnotí všechny varianty a vybere tu nejlepší.

[okbobcz]

Takhle to nefunguje - Počítače mohou vytvořit ještě větší chaos protože dokážou vyhodnocovat situaci 100x za sec - ukázkově dokáží způsobit paniku na burze. A co se týče výběru nejlepší varianty - už jen optimalizace v SQL dost naráží na stávající výpočetní výkon, pokud budete chtít joinovat víc než 100 tabulek. A taky si myslím, že v reálu byste měl problém definovat tu nejlepší variantu.

[Heron]

Ale vždyť fungují ERP systémy pro řízení výroby čehokoliv a to už hezky dlouho. Naplánuje se výroba, klidně custom věci jiné pro každého zákazníka - právě jsem si naklikal BMW M3 a kdybych kliknul na dokončit, tak mi to někdy asi i přivezou. A ten systém se automaticky vyrovná s výpadkem libovolného dodavatele kdykoliv v průběhy výroby auta.

Ano, dá se říct, že u auta se prostě posune termín dodání a že u vlaků je to jiné. No není. I u vlaků se běžně posouvá termín dojezdu klidně o několik hodin.

A na rozdíl od toho BMW, koleje už mají postavené a ty se nijak nemění (v průběhu hodin), objednaná doprava je známá měsíce dopředu, co má větší prioritu se ví také, routovat po síti se umí už někdy od doby mého narození a tak podobně. Kdejaká hra to zvládá levou zadní od devadesátek.

A ten routovací systém na dráze to fakt nemusí vyhodnocovat 100x za sekundu a měnit plánování dle aktuální nálady.

[okbobcz]

Ty ERP systémy fungují v úplně jiném prostředí - jsou tam jasně definované rizika, extrémně se hlídá takt, hlídají se dodavatelé, pokud se zpozdí dodavatelé, tak jsou brutálně penalizování (doprava některých součástek se zajišťuje v případě problémů i letecky), atd atd. Komplexita výroby (v temperované hale) a provoz na železnici je absolutně něco jiného. To mi nechtěj namluvit, že nevidíš ty rozdíly. Je to úplně jiného v komplexitě, rozsahu, v rizikách, v stabilitě.

V té hře nejde o život, a v té hře není reálná mechanika. Něčemu vadí sníh, něčemu voda, něčemu nízké teploty, něčemu jinému vysoké teploty. Zafouká vítr - pak jsou větve na kolejích. Někde se zaseknou šraňky, a do toho máš ještě lidský faktor. Srovnávat hru a realitu fakt není dobrý nápad.

[Heron]

To mi nechtěj namluvit, že nevidíš ty rozdíly.

Samozřejmě, že vidím. Ale současně vidím, že to lze řešit. "Půlka rodiny" pracovala v AŽD (dneska už v důchodu) a dneska spolupracuji s kolegyní, která pro AŽD navrhuje zabezpečení železničních stanic a běžně jezdí po stanicích si zkontrolovat, zda je to provedené dobře.

Takže o tom něco vím a vím, co všechno za ty roky AŽD navrhovala a co všechno se neprosadilo z politických důvodů. Neříkám, že ty návrhy byly vždy dobré (hrát si na českém písečku dost dobře nejde; ale celkem spolupracovali se Siemens), dneska už se 19 let čeká na ETCS.

A moc dobře z první ruky vím, co všechno bylo možné udělat tady v Česku už před těmi 20 lety. Jenže někdo řekl ne. Takže AŽD koupila Švestkovou dráhu a tam si bude hrát s autonomními vlaky. Když to tento stát nechce.

[trekker.dk]

Vymluvit se na politické důvody bez sebemenší zmínky o tom, o co šlo a jaké ty důvody ve skutečnosti byly, je dobrý řečnický trik, to je tak všechno.

dneska už se 19 let čeká na ETCS.

Naštěstí. Ještěže jsme nebyli takoví eurohujeři jako na Slovensku, kde utratili spoustu peněz za L1 a teď se jim to i s úroky vrací v podobě dalších nákladů.

Když to tento stát nechce.

Zajímavé je, že jiné státy to taky nechtějí. Nebo snad víte o něčem, co AŽD navrhlo, tady to neprošlo, tak to vzali jinde?

Mimo jiné nechtěl byste se do nějakého jiného státu odstěhovat? Že byste neustále psal o tom, jak je to na hovno a nic tam nejde pro změnu v [země zaslíbená]. (Přičemž nepředpokládám, že byste se v [země zaslíbená] byl schopen jakkoliv přičinit, aby to bylo jinak, stejně jako tady.)

[Heron]

Mimo jiné nechtěl byste se do nějakého jiného státu odstěhovat?

Nechtěl, ale jako backup se už po něčem zcela vážně dívám. Vzhledem k tomu, jaká je aktuální politická situace třeba v Polsku a Maďarsku a v něčem i na Slovensku a naši politici se od toho ani nechtějí distancovat, tak možná, ač nerad, za pár let budu muset. A "řešení" kolem covidu v posledních dvou letech tuto snahu najít si něco v zahraničí už jen urychlilo.

[okbobcz]

Tak to bys měl být v obraze. Realita není model, a nemůže být ideální, už jen z toho důvodu, že ten ideál je pro každého jiný. Politika, případně neschopnost lidí v republice věci dotáhnout je neskutečná. Tady jenom z těch tvých příspěvků jsem měl pocit jak z některých inženýrů (nebo i ekonomů), kteří vymýšlí dokonalé systémy, které ale fungují jen v dokonalých podmínkách. Vůbec nekalkulují s plánem B nebo, že ty podmínky prostě ideální nebudou. Chápu, že když se jede 160 a kdy ve vlaku jsou nepřipoutaní pasažéři, tak se musí pokrývat šílená rizika. Zase na druhou stranu, při výpadku moderního zabezpečení ať traťového nebo v lokomotivě tak vlaky stojí (i když by se mohly doploužit 30 do nejbližší stanice). Ten hyper inženýrský přístup dokáže úžasné věci, ale občas selhává v tom, že se neprakticky pokrývají rizika. Je to i v sw. Vymýšlí se komplexní HA systémy místo fault tolerant. Vždycky mně pobaví inženýři, kteří mi u něčeho řeknou, že se to nemůže rozbít, a že je to zároveň maximálně výkonný.

[Heron]

Politika, případně neschopnost lidí v republice věci dotáhnout je neskutečná.

Ano.

Tady jenom z těch tvých příspěvků jsem měl pocit jak z některých inženýrů (nebo i ekonomů), kteří vymýšlí dokonalé systémy, které ale fungují jen v dokonalých podmínkách.

On je to hlavně částečně trolling z mé strany a vím, komu to píšu (ne tobě). Pochopitelně se pohybuju v realitě a vím, že když se něco může pokazit, tak se toho nakonec pokazí 5x tolik. Tohle není ten problém.

Problém je, že si potom ti lidi sednou, založí ruce a povídají si o tom, jak to vůbec nejde zlepšit a jak je tento stav vlastně fajn.

Tohle zažívám denně a i na naprosto obyčejných věcech, jako třeba vaření. Stačí jen změnit postup a výsledek bude o mnoho lepší (třeba já nevím nechat kosti před vývarem trochu opéct v troubě). Ne, prostě se to bude i nadále dělat postaru a když tak se tam hodí kostka bujónu no.

Nebavíme se o meziplanetárních letech ale o naprosto obyčejných věcech.

A nebudu tady zbytečně vyprávět další storky, těch jistě známe každý dost (aneb jednom jsme předali nějakému úřadu 6 nakonfigurovaných serverů včetně kompletní dokumentace, a oni se nás po čase zeptali, co na nich vlastně běží). Viz tento komentář.

[Heron]

https://www.abclinuxu.cz/zpravicky/nove-motoraky-ceskych-drah-nejdou-nastartovat-z-22-vlaku-jezdi-maximalne-dva/diskuse#132

[okbobcz]

Tohle je o lidech. Máš místa, kde můžeš vesele improvizovat, a stejně tak místa, kde je základ dodržet technologický postup. Na západě jsou asi dál, poněvadž je větší respekt a větší vynucování dohod, i když už to asi taky není, co to bývalo. Ekonomové a politici, marketingoví specialisti mají výrazně navrch nad inženýry. Každá doba má svoje nectnosti, a tahle jich má mraky. Svět je komplikovanej, lidi jsou vystresovaný jak veverky, a každý neúspěch je rozmáznut, a omlácen o hlavu. Já se spíš divím, že to ještě funguje - a jsem hodně příjemně překvapenej, když narazím na něco, co funguje dobře, ale takový věci, týmy, firmy jsou.

Ty systémy jsou dneska tak komplexní, že lidem už dávno přerostly přes hlavu, a díky tlakům na efektivitu, optimalizacím atd většinu systémů obsluhují lidi, kteří mají 1/10 znalostí a zkušeností, co by měli mít. Minimum lidí má komplexnější znalosti, aby mohli mít nějaký přesah, a viděli vyšší celky - a ve výsledku se prostě mraky věcí nechává vyhnít nebo čeká na větší průser. A plus mínus je jedno, jestli děláš pro státní podnik, stát, nebo korporát nebo menší firmu. Řekl bych, že je dost způsobený i informatikou a automatizací. Dřív chca nechca někde museli být inteligentní a kvalifikovaní lidi, jinak by to vůbec nefungovalo. A i byrokracie měla omezenou velikost. Počítače všechno posouvají jinam.

[Heron]

Ty systémy jsou dneska tak komplexní, že lidem už dávno přerostly přes hlavu, a díky tlakům na efektivitu, optimalizacím atd většinu systémů obsluhují lidi, kteří mají 1/10 znalostí a zkušeností, co by měli mít.

Ty ale ono to kupodivu funguje. V aktuální práci máme lidi, kteří nikdy neviděli linux, dostanou školení, osahají si všechno a za tři měsíce už bezproblémů nasazují PGBarmana. Teď jsme k tomu napsali konfigurační skript, takže to mají ještě snadnější. Monitoruje se to, takže pokud to někde nefunguje, tak přijde warning.

Taky jsem byl překvapenej, že nelinuxáci instalujou tyhle věci, ale ono to jde. Pochopitelně jsou jim k disposici zkušenější.

Fakt jsem byl překvapen, když nováček linuxu neznalý dokázal dle návodu nainstalovat linux server včetně všech komponent. Není problém v tom to udělat dle návodu, ale většinou na nějaký bod zapomenou (nebo jej prostě vynechají, protože jej nepovažují za důležitý). Ale obecně to funguje. Dokonce si tam i nasadí monitoring a ten je upozorní.

Bavíme se v podstatě o operátorech. Tito lidi to nevyvíjí ani nenavrhují.

Minimum lidí má komplexnější znalosti, aby mohli mít nějaký přesah, a viděli vyšší celky - a ve výsledku se prostě mraky věcí nechává vyhnít nebo čeká na větší průser.

Tohle je (asi) povahová vlastnost. Někteří lidé i v osobním životě raději strčí hlavu do písku. Jiní, ač je to štve a nechce se jim to řešit, tak to ale udělají. Než to vyhnije. Protože potom už to bude jen horší.

[okbobcz]

To, co se dělá posledních 30-40 let je, aby informatika byla víc user friendly.

Když srovnáš instalaci dnešní Fedory třeba s instalací 3kového RH a rozběháním Xek. Už je to hrozně dávno, ale pamatuju si, jak jsme s kámošem instalovali PC NextStep. Začali jsme v 5 večer, a skončili v 5 ráno. Těch 30 let vývoje musí být někde vidět.

[okbobcz]

V GoodData jsem po každém incidentu zažil followup, který nebyl o tom, kdo dostane pojeb, ale o tom, co se stalo, a jak se tomu dá předejít, případně jak minimalizovat důsledky, pokud by se něco opakovalo. Prostě standardní inženýrský přístup - hele neznám moc firem, kde by se to praktikovalo. Možná ve firmách, kde jsou lidi, co prošli GoodData. Rok dva to tam fungovalo z mého dnešního pohledu luxusně. Pak to taky trochu degradovalo - řešení někdy bylo, že se založil tiket do Jiry, na který už se nikdy nedostalo, protože nedostal prioritu.

Viděl jsem fungující tým - v UHOLu v Kroměříži (státní podnik), kdy s málem dokázali hodně, a ještě byly u toho v pohodě. Všechno je to o managementu. A jestli jsem se něco naučil, tak rychle vzít kramle, když zjistím, že v managementu jsou divný lidi - ať už neschopní, zlí, nepříjemní, neféroví. Ale dost dobře rozumím, že jsou lidi, kteří kramle vzít nemůžou - mají děcka, hypotéku, a pak je to prostě smutný, případně se ti lidi angažujou jinde, a jinak.

[Heron]

V GoodData jsem po každém incidentu zažil followup, který nebyl o tom, kdo dostane pojeb, ale o tom, co se stalo, a jak se tomu dá předejít, případně jak minimalizovat důsledky, pokud by se něco opakovalo.

Ano, toto je správné a mnoho manažerů tohle neví. Docela dobrá přednáška na toto téma. Takto to má být.

Prostě standardní inženýrský přístup - hele neznám moc firem, kde by se to praktikovalo.

Už to začíná být lepší. Sice je tam pořád ten osobní rozměr, že kdo to zkazil, ten to opraví - což je imho kravina, ale tohle nevím. Když člověk spadne z koně tak musí hned zase nasednout, to je celkem dobré pravidlo pro potlačení případného strachu, ale v odborné práci nevím, jestli je vhodné nutit člověka to po sobě opravit - ve stresu z původní chyby může udělat novou. Myslím, že je lepší když to udělá někdo jiný. Ale už se obecně začíná více analyzovat co se stalo a proč se to stalo.

GoodData. Rok dva to tam fungovalo z mého dnešního pohledu luxusně. Pak to taky trochu degradovalo - řešení někdy bylo, že se založil tiket do Jiry, na který už se nikdy nedostalo, protože nedostal prioritu.

Jsem si říkal, co se stalo. V určitou chvíli jsem tam chtěl jít (nebo alespoň zkusit pohovor) a potom ty nadšené podcasty o gooddata nějak přestaly být nadšené.

A jestli jsem se něco naučil, tak rychle vzít kramle, když zjistím, že v managementu jsou divný lidi - ať už neschopní, zlí, nepříjemní, neféroví.

Souhlas.

Ale dost dobře rozumím, že jsou lidi, kteří kramle vzít nemůžou - mají děcka, hypotéku, a pak je to prostě smutný, případně se ti lidi angažujou jinde, a jinak.

Můžou, ale dělá se to o dost hůř a navíc tím, že zůstanou, tak se na další roky zabetonujou v nefunkční firmě. Pokud nepomůže rodina (nebo přátelé) a nezajistí je pro případný výpadek příjmu, tak je to těžké.

[okbobcz]

GoodData. Rok dva to tam fungovalo z mého dnešního pohledu luxusně. Pak to taky trochu degradovalo - řešení někdy bylo, že se založil tiket do Jiry, na který už se nikdy nedostalo, protože nedostal prioritu.

Jsem si říkal, co se stalo. V určitou chvíli jsem tam chtěl jít (nebo alespoň zkusit pohovor) a potom ty nadšené podcasty o gooddata nějak přestaly být nadšené.

Prostě ti lidi zestárli - a změnili se priority (což teď nemyslím, že musí být vždy špatně). Nezažil jsem GD jako startup (ale zažil jsem něco podobného v jiných firmách, kdy to bylo hodně pankový). Do GD jsem nastoupil, kdy už byl napsaný produkt, který právě začal získávat první platící zákazníky. Pak to bylo hodně zajímavý, protože se hodně rychle zvyšovala zátěž, a ještě byl relativně malý tým a prostor pro experimenty (a i možnost něco rozbít). Pak jak se GD už stalo u zákazníků běžným nástrojem, a měli jsme zákazníky, kteří přeprodávali GD, tak se neskutečně zvýšily požadavky na kvalitu. GD nabralo hromadu šikovných lidí, a začalo se učit dělat věci, tak jak se mají dělat, ale pořád tam byl prostor pro improvizaci, osobní aktivitu. V téhle fázi jsem zíral, jak je GD jinde než ostatní firmy, které jsem znal. Pak, jakmile se stabilizovala platforma, tak se zas začalo diskutovat o prioritách, a některý důležitý věci třeba už nedostaly prioritu nebo zapadly v Jiře, což možná vedlo i k tomu, že pár lidí, kteří byli srdcaři odešli, a nastoupili rutinéři už s korporátním přístupem. Ono nic není nafurt . Ta jízda byla možná asi jen proto, že se sešel schopný vlastník, a i schopný management v ideálním věku (ještě bez rodiny, nebo s hodně malýma dětma), ale už s dost zkušenostma, znalostma. Nabrali dost dobrých lidí - ještě věkem mladý, ale v rámci své specializace špička nebo lepší průměr v republice. A to se pak dělá dobře. Nenabírali ale žádné juniory, a pak najednou byl problém sehnat lidi, a už se podle mne přestalo stíhat, a začalo se prioritizovat.

Lidi ale stárnou, hromada lidí už má starší děti, kterým se chtějí nebo musí věnovat, a jak člověk stárne, tak taky zjistí, že práce není všechno, a že jsou další povinnosti. A taky ta zajímavá práce, která jde dobře od ruky, je už hotová. A ta další práce je míň zajímavá, náročnější, komplikovanější. Vím, že ti lidi se kterýma jsem dělal jsou dneska v Cisco, v Oracle, .. ale pořád si myslím, že je to jedna z těch slušnějších firem. Akorát se to přehouplo do jiný fáze, a všichni jsme starší.

[Bystroushaak]

V GoodData jsem po každém incidentu zažil followup, který nebyl o tom, kdo dostane pojeb, ale o tom, co se stalo, a jak se tomu dá předejít, případně jak minimalizovat důsledky, pokud by se něco opakovalo. Prostě standardní inženýrský přístup - hele neznám moc firem, kde by se to praktikovalo.

Heh, to jsem si zažil zrovna včera. U nás se rotují pohotovosti, kde na každého jednou / dvakrát za měsíc přijde být incident commander. Zrovna včera jsem to poprvé schytal já (poprvé byl nějaký incident v době kdy vyšla řada na mě). Cílem není řešit ten problém, ale koordinovat ostatní lidi, tj založit zoom call, pozvat tam relevantní lidi, dohlédnout že se to vyřeší, a pak sepsat postmortem. Docela zajímavá zkušenost. Ten postmortem má několik různých textboxů, co je třeba vyplnit, jeden je protokol události, kam se zaznamenávají timestampy kdy se co odehrálo, kdo kdy co udělal. Další je pak what went good, what went bad, what can we do to prevent this, five whys, followups. A pak se to distribuuje mezi inženýrskou část firmy. Akorát teda nevím jestli to někdo reálně čte.

[trekker.dk]

Zase na druhou stranu, při výpadku moderního zabezpečení ať traťového nebo v lokomotivě tak vlaky stojí (i když by se mohly doploužit 30 do nejbližší stanice).

Ve skutečnosti by v případě výpadku traťového/staničního zabezpečení mohly vlaky jezdit dál (iirc) s omezením rychlosti na 100km/h - předpis s tím počítá a postupy na to jsou. Ale to by ve stanicích museli být výpravčí a když tam náhodou jsou, nesměli by se bát dělat to, co si pamatují akorát tak ze školy a na co je nikdy nikdo necvičil. (Což nám obojí vysvětluje, proč se to nedělá.)

[j]

Odkdy jde pri planovani toho kterej vlak kam aktualne pojede o zivot? To je naprosto trivialni uloha, kterou ovsem lidi naprosto nezvladaji.

Mimochodem, etcs je presne to pocitacovy rizeni provozu, ktery ovsem unas, jak jinak, nebude implementovano. A mimo jiny tam jde i to, ze system vyhodnocuje trebas i maximalni rychlosti ruznych vlaku a podle toho je necha (sub)optimalne stat ve stanicich.

Apropos, prave se u nas zacala testovat bezpilotni lokomotiva. Coz je radove trivialnejsi uloha, nez bezpilotni auto.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[trekker.dk]

A ten systém se automaticky vyrovná s výpadkem libovolného dodavatele kdykoliv v průběhy výroby auta.

Předmětem debaty není, jestli se s tím systém vyrovná automaticky, to by ten počítač skutečně nakonec zvládl, ale jestli se s tím vyrovná automaticky optimálně a/nebo lépe než člověk.

I u vlaků se běžně posouvá termín dojezdu klidně o několik hodin.

V tomhle lžete.

Kdejaká hra to zvládá levou zadní od devadesátek.

Jo? Tak mi ukažte hru, ve které vlaky mají skutečný jízdní řád. Nikoliv seznam stanic, kde mají někdy projet.

[Filip Jirsák]

Předmětem debaty není, jestli se s tím systém vyrovná automaticky, to by ten počítač skutečně nakonec zvládl, ale jestli se s tím vyrovná automaticky optimálně a/nebo lépe než člověk.

Přičemž je pozoruhodné, že předmětem debaty mohou být i věci, které jsou jasné. Vždyť počítače zvládají třeba šachy už spoustu let daleko lépe, než nejlepší lidští hráči. A šachy jsou přesně tenhle typ úlohy, akorát daleko daleko náročnější počtem variant.

I u vlaků se běžně posouvá termín dojezdu klidně o několik hodin.

V tomhle lžete.

Nikoli. Po kolejích jezdí i vlaky nákladní, a u nich v ČR opravdu pár hodin sem pár hodin tam není žádná míra. Z čímž mají mimochodem nákladní dopravci problém, protože těžko mohou garantovat čas doručení s přesností na hodinu, když jim řízení provozu zastaví vlak někde na trati na několik hodin.

Jo? Tak mi ukažte hru, ve které vlaky mají skutečný jízdní řád. Nikoliv seznam stanic, kde mají někdy projet.

Co jiného je jízdní řád než seznam stanic s údajem, kdy tam má který vlak být? Jinak doprava se ve skutečnosti řídí podle grafikonu, který je trochu podrobnější, než jízdní řád, ale na principu to nic nemění.

[trekker.dk]

Přičemž je pozoruhodné, že předmětem debaty mohou být i věci, které jsou jasné.

Malinká chybka, ale na vás i tak pozoruhodný výkon: to, že jste přesvědčen o nějaké pitomosti, neznamená, že ta věc je "jasná". Obecně to neplatí a u vašich přesvědčení konkrétně je to obvykle naopak.

Co jiného je jízdní řád než seznam stanic s údajem, kdy tam má který vlak být?

Já vím, že máte se čtením trochu problém, takže vám možná z vlákna, na které reagujete, něco uniklo. Ale aspoň by bylo dobré, kdybyste si věci nepřidával. Dostáváte se tím mimo realitu a tím i mimo položenou otázku.

[Filip Jirsák]

Počítače mohou vytvořit ještě větší chaos protože dokážou vyhodnocovat situaci 100x za sec

Měl byste si rozmyslet, zda to nefunguje proto, že počítače nestíhají situaci vyhodnocovat, nebo že ji stíhají vyhodnocovat moc rychle. Každopádně to, aby počítačový dispečer neměnil svá rozhodnutí stokrát za sekundu se dá velmi jednoduše v tom softwaru ošetřit.

ukázkově dokáží způsobit paniku na burze

To je ovšem něco úplně jiného. Řádově komplexnější systém, řádově nejistější vstupy, rozhoduje rychlost – a není to akce jednoho systému, ale spousty dílčích systémů, které spolu nespolupracují, ale hrají proti sobě.

A co se týče výběru nejlepší varianty - už jen optimalizace v SQL dost naráží na stávající výpočetní výkon, pokud budete chtít joinovat víc než 100 tabulek.

To je ale úplně jiná úloha.

A taky si myslím, že v reálu byste měl problém definovat tu nejlepší variantu.

Nejlepší varianta je jasná – minimalizace celkového zpoždění v člověkominutách. Dá se to vylepšit o to, že různé vlaky mohou mít různé váhy (což je ale externí vstup do systému, pro řídící systém je to dané), případně se ty váhy dají použít jako zprůměrovaná náhrada za počet cestujících.

[okbobcz]

Minimalizace celkového zpoždění je ještě jednokriteriální optimalizace. Ale do toho může vstupovat ještě robustnost - stabilita řešení při změně vstupních podmínek. Dojde ke zpoždění vlaků z důvodu třeba eskortace opilého cestujícího z vlaku. Taky jsem zažil oživování někoho, kdo dostal infarkt nebo mrtvici. Uděláte optimalizaci, nicméně někde se může pokazit trolej, může a typicky dochází k vícenásobným chybám. Při opravách nevíte jak dlouho bude trvat oprava, tohle se nedá spočítat. Pak se dostáváte do paradoxu, že děláte přesné výpočty s nepřesnýma datama.

[Filip Jirsák]

Já ovšem celou dobu píšu o tom, že se počítá s pravděpodobnostmi.

Co se týče dlouhých zpoždění (stržení troleje, větší závada na vlaku, sražení člověka) – lidský dispečer je tam v daleko větší nejistotě. Počítač může vycházet ze statistik dřívějších podobných událostí a opět spočítat různé pravděpodobnosti. Lidský dispečer obvykle vsadí vše na jednu kartu – a buď mu to vyjde, nebo se to celé sesype. Další věc je, že takováhle událost se pak „propaguje“ do celé železniční sítě. A ostatní dispečeři to začínají řešit, teprve když ten jejich vlak čeká na nějaký opožděný přípoj apod. Když to bude řídit jeden systém, ví o té události rovnou a rovnou může počítat s dopady v celé síti.

[okbobcz]

Nevěřím, že by to mohlo fungovat. Dispečer má možnost se zeptat konkrétních lidí, a má podstatně lepší možnost klasifikace. Počítač se prostě nemůže zeptat někoho, jak to vidí. A statistika, která vám řekne, že je závada vyřešená za hodinu a půl plus mínus půl hodiny vám taky neřekne. A dost pochybuji, že by konkrétní opravář nebo záchranář na místě poskytl data vhodná pro nějaký fuzzy model.

Jinak z hlediska optimalizace tahle úloha by se jednalo o dost náročnou kombinatoriku - jde o prioritizaci přístupu ke zdrojům v rámci nějaké sítě.

Zase na druhou stranu netvrdím, že není možné využít výpočetní techniku. Dost dobře si dovedu představit systém pro podporu rozhodování, který dopočítá zpoždění a důsledky nějaké události v nějakém místě, ale plně autonomní systém si představit neumím.

[Filip Jirsák]

Asi si nerozumíme. Já jsem nikde nepsal, že by lidé z železnice úplně zmizeli. Takové věci, jako že někde došlo k nehodě, stržení troleje apod. by samozřejmě do dispečerského systému museli zadávat lidé. Nicméně u většiny událostí bude mnohem spolehlivější odhad na základě historických dat než věštění někoho z křišťálové koule. Statistika, že je závada vyřešena za hodinu až dvě, je pořád mnohem lepší, než s čím dnes pracuje dispečer. A hlavně je to v danou chvíli pro řízení provozu víceméně jedno.

Jak jsem psal jinde, ta síť, která se řeší, je vlastně hrozně malá. Jsou to variantní trasy mezi dvěma sousedními stanicemi či výhybnami, přičemž jenom v malém množství případů má o tu samou trasu „zájem“ víc vlaků. Jsem přesvědčený, že to množství variant, které v jednu chvíli připadají v úvahu, by dneska zvládl spočítat i mobil. Co by na tom bylo složitější by bylo propočítávat to dál dopředu a počítat i s různými pravděpodobnostmi – ale to je něco, co dnes dispečeři nedělají, protože na to nemají ani kapacitu ani informace.

[Heron]

A dost pochybuji, že by konkrétní opravář nebo záchranář na místě poskytl data vhodná pro nějaký fuzzy model.

No já teda nevím jak kdo, ale já jsem pokaždé nenáviděl, když se mne někdo (šéf) ptal, kdy to bude konečně vyřešeno (výpadek služby). Byl jsem o to víc nervózní, dělal jsem víc chyb a trvalo to o dost déle a následně jsem byl ve stresu. Kdyby na místě nervózního šéfa byl alg, který by se zeptal na ETA a potom na progres a případně jestli se ETA nějak výrazně nebude navyšovat, tak bych byl mnohem víc v klidu. Protože když jsem někomu řekl, že to vidím tak na 4h, tak začal o to víc řvát. Říct ETA 6h nějakému stroji, tak on si to přeroutuje a dá mi pokoj. Za 2h mu v klidu napíšu, že to má hotové.

Tahle představa mi přijde mnohem snesitelnější. Klidně bych takový alg krmil fuzzy daty.

[Radovan]

Jenže to by nejdřív museli s těmi dopady počítat programátoři. A ti si nedokážou ošetřit ani formát data.

[Heron]

Hele ale tohle přece schopný alg. zvládne vždy lépe, než lidský operátor, ne?

Já jsem nikdy pořádně nepochopil, co bylo tak zvláštního na tom, že počítač porazil člověka v šachu. Prostě bylo jasné, že počítač bude jednou tak rychlý a mít tak velkou paměť, že ten stavový prostor prostě prohledá do větší hloubky.

Teď nedávno jsem viděl film AlphaGo (který je trochu nesnesitelný z hlediska těch emocí a pocitů těch lidí) o porážce mistra světa počítačem ve hře Go. Opět, prohledávání stavového prostoru a k tomu DeepLearning alg pro uřezávání nevýhodných tahů, díky čemuž se může dostat do ještě větší hloubky, než člověk.

Jak psal Filip, na železnici jsou maximálně stovky vlaků, koleje mají, trasy mají, časy mají pasažéry dneska už většinou na místenky taky mají a nějaké obecné priority mají taky Fakt nevím, co by na tomhle měl operátor zvládnout lépe, než alg.

[trekker.dk]

Uvědomte si jednu věc - mluvíte o tom, co algoritmus zvládne lépe, ale motáte do toho technologie, které vznikly před pár lety a které jsou uplatňovány maximálně v experimentálním nasazení (a tam, kde se toho nedá moc zkazit, i když to nedávné doporučení "strč nabíječku do zásuvky napůl a vyzkratuj vidlici mincí" pro desetiletou holku v tomhle ohledu mělo docela potenciál)

Jasně, touhle cestou se vývoj nejspíš bude ubírat do budoucna, ale tvrzení "ha, počítač by to zvládl líp" je dneska prostě nesmyslné (a o opaku mě nepřesvědčí nic jiného než reálné nasazení.)

[Heron]

Ne nemotám!

Myslím si, že na železnici lze prohledat celý aktuální stavový prostor. Tam žádný DL není potřeba ani žádoucí. Tam platí pravidla. Ta pravidla by měla jít logicky ověřit, zda jsou splnitelná. Pokud nejsou, tak změnit. Totéž grafikon. Real time schedulery máme. Stačí spočítat, že je grafikon realizovatelný. To jsou vstupní podmínky. Mít jasná dokázaná pravidla a vědět, že se to tam kapacitně vejde. A klidně k tomu přidat nějakou vatu navíc, stejně jako to má energetická přenosová síť.

Potom už je to jenom o stavení dopravní cesty. ETCS si bude řídit vlaky, cestu mají postavenou.

Mimořádnosti jednou za týden (a ne každou hodinu) si vyřeší ten alg. Buď se vlaky zpozdí nebo vynechají. Úplně stejně, jako to dneska dělá dispečink kdejakého MHD.

V tomhle totiž ten hlavní problém vůbec není. Tohle se umí a mohlo by se to nasadit, kdyby se chtělo. Problém je v tom, že si kraje poptávají dopravu jak se jim zachce, slyšel jsem, že některé plánované jízdy už jsou nad kapacitu a proto se běžně vynechávají apod. Tohle prostě nesmí procházet.

Uroutovat to, pokud tam všichni dopravci zadají svoje přesná data, není až takový problém. V PC se dějí daleko složitější věci.

[deda.jabko]

Mimořádnosti jednou za týden (a ne každou hodinu) si vyřeší ten alg. Buď se vlaky zpozdí nebo vynechají. Úplně stejně, jako to dneska dělá dispečink kdejakého MHD

U MHD se obvykle prilis neresi navaznost jednotlivych spoju. Tim ti vznika dalsi kriterium, podle ktereho se ma smysl rozhodovat, tedy jestli vlaky jezdi na cas, ale jestli na sebe rozumne navazuji.

Mimořádnosti jednou za týden (a ne každou hodinu) si vyřeší ten alg

Otazka je, co povazujes za mimoradnosti. Z nazvu plyne, ze jsou to veci, ktere se deji mimoradne. Ale tady statistika (jako matematicka disciplina) ti nehraje prilis do karet. Kazde zarizeni ma nejakou stredni dobu mezi poruchama, a i kdyby to bylo u lokomotiv a vagonu na krasne jeden rok, tak pri stovkach a tisicich, ktere se na trati denne pohybuji, ti z toho plyne, ze kazdy den musis resit nejakou ,,mimoradnost'' jen na hardwaru. (Jednou jsem mel ,,rychlykem'' Arriva, kde nefungoval ani jeden zachod, proto delali 20min zastavku ve vetsich stanicich, aby si tam lidi mohli odskocit. To proste nijak nenamodeluje.)

Do toho zapocitej dalsi (nejen lidske) faktory, ktery ti mohou snadno vyvolat zpozdeni a jejich sitovy efekt. Nekdo tady zminoval vozickare, a ze resenim by bylo zahrnout informaci o nastupu/vystupu vozickare do planovani. Ale to neni reseni, co treba fotbalove utkani, velke koncerty, spatne pocasi, to taky dokaze vyvolat netrivialni zpozdeni.

Uroutovat to, pokud tam všichni dopravci zadají svoje přesná data, není až takový problém.

Ovsem nutno dodat, ze to plati pro sfericke vlaky ve vakuu, protoze jednak jsou tu vyznamne faktory mimo moznosti jednotlivych dopravcu, viz vyse, a jednak urcita cast informaci je inherentne fuzzy.

[j]

A ony drahy snad resi navaznost spoju? lol ...

Jinak se to resi, a je to zcela primitivni. Mas jizdni rad (grafikon) a tam mas receno, ze odjezd ze stanice je x:10 + 15 minut max na cekani na pripoj. A tohle je ciste lidsky algoritmus. Dneska (v pripade toho MHD, u vlaku takovou technologii naprosto nezvladaji)* vylepsenej o to, ze si ridici vzajemne zavolaj aby ten co ceka vedel, jestli cekat ma a ten co jede pak muze lidem rovnou rict, ze jim to ujede.

Jenze protoze ty (v nasich konicnach sapo hypoteticky) vis, kde je ten spozdenej vlak, a za jak dlouho do stanice dorazi, tak zaroven muzes nechat ten "navaznej" spoj rovnou odjet, protoze vis ze to do 15 minut nestihne. Pripadne vis, ze za tim cekajicim spojem jede dalsi vlak, o kterym vis, ze ho muzes nechat jet, pokud to cekani bude >5 minut.

Tohle vsechno jsou veci, ktery clovek naprosto neni schopen vyhodnocovat, zato algoritmus zcela trivialne.

*V 99% pripadu se strojvudce nedovi o duvodu svyho cekani ani o predpokladany dobe zhola nic, takze predem ani netusi, jestli bude cekat 5 minut nebo 5 hodin.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Filip Jirsák]

Otazka je, co povazujes za mimoradnosti. Z nazvu plyne, ze jsou to veci, ktere se deji mimoradne. Ale tady statistika (jako matematicka disciplina) ti nehraje prilis do karet.

Na železnici je ale za mimořádnost považována každá situace, kdy není splněn grafikon. Takže když nějaký vlak v deseti pracovních dnech dojede do cílové stanice jednou se zpožděním do 5 minut a devětkrát se zpožděním do deseti minut, je mimořádnost těch devět zpoždění a ta jedna jízda „včas“ (protože do 5 minut se zpoždění nepočítá) je považována za normální.

Jednou jsem mel ,,rychlykem'' Arriva, kde nefungoval ani jeden zachod, proto delali 20min zastavku ve vetsich stanicich, aby si tam lidi mohli odskocit. To proste nijak nenamodeluje.

Tohle vůbec není potřeba modelovat, to prostě vlakvedoucí nebo dispečer dopravce, který o takovém postupu rozhodl, nahlásí provozovateli dráhy. Stejně jako to dělá dnes.

Ale to neni reseni, co treba fotbalove utkani, velke koncerty, spatne pocasi, to taky dokaze vyvolat netrivialni zpozdeni.

Ale to není žádný problém. Se zpožděním, které dopředu nikdo nečekal, si systém samozřejmě umí poradit. Dostat tu informaci do systému předem se nesnažíme proto, aby systém nezkolaboval, ale pro to, aby fungoval lépe. Jinak zrovna věci, které jste napsal, se předvídat dají. Fotbalová utkání i velké koncerty jsou plánované dopředu a rozumný pořadatel je rovnou předem nahlásí dopravcům, případně rovnou vyjedná i posilové spoje. A špatné počasí už dnes také víte několik dnů předem z předpovědních modelů.

Ovsem nutno dodat, ze to plati pro sfericke vlaky ve vakuu, protoze jednak jsou tu vyznamne faktory mimo moznosti jednotlivych dopravcu, viz vyse, a jednak urcita cast informaci je inherentne fuzzy.

Dispečeři se dnes rozhodují na základě nějakých informací, které mají. Dostává se k nim mnohem více informací, než které dokáží zpracovat – např. ty fuzzy informace ignorují, vyberou si z toho jednu možnost, kterou považují za nejpravděpodobnější, a s tou pracují. Takže dispečerský systém, který by pracoval jenom s informacemi, které už dnes mají dispečeři k dispozici, by fungoval lépe – protože by všechny dostupné informace zahrnul do výpočtu. Vedle toho se ale bavíme o dalších informacích navíc, které se dnes nezískávají, protože by je dnes nikdo nevyužil. Přitom by ale nebylo tak pracné je získávat a efektivitu řízení by to zvýšilo.

[deda.jabko]

A dal sis vubec tu praci precist prispevek, na ktery reaguju?

Heron psal: Mimořádnosti jednou za týden (a ne každou hodinu) si vyřeší ten alg.

Muj prispevek byl venovany tomu, ze mimoradnosti musi nastavat denne, protoze je to proste fyzikalne dane, tedy jeho predpoklady nejsou zasazeny do realneho ramce.

Ta anekdota s nefungujicim WC mela demonstrovat, ze i (dopravne) nekriticka cast vlakove soupravy muze ovlivnit chovani vlaku tak, ze se bude chovat divne, a to tim zpusobem, ze to dopredu nejde dost dobre namodelovat/naplanovat, pocemz tu nekteri volaji, z cehoz pak vyplyva i efektivni rizeni cele site.

Fotbalová utkání i velké koncerty jsou plánované dopředu a rozumný pořadatel je rovnou předem nahlásí dopravcům, případně rovnou vyjedná i posilové spoje.

To je pravda, ale tato informace se tyka pouze prepravce a ten je jen schopen navysit prepravni kapacitu, ale to nijak neresi zpozdeni pri vystupu a nastupu, ktera vznikaji.

např. ty fuzzy informace ignorují, vyberou si z toho jednu možnost, kterou považují za nejpravděpodobnější, a s tou pracují.

Uff, fuzzy informace jsou vec, se kterou lidsky mozek pracuje (narozdil od pocitace) naprosto intuitivne. Je to presne naopak, pokud mas fuzzy informaci, clovek ji bez problemu vyhodnoti, naopak pocitac si to (typicky) musi prevadet na diskretni hodnoty a dochazi tam ke ztrate informace.

[Filip Jirsák]

Mimořádnosti, které nastávají denně, jsou obvykle stále ty samé, takže na ně funguje statistika z historických dat. Když se přepravce dozví o vyšší poptávce a navýší kapacitu spoje, může informovat i provozovatele dráhy. Ale stále platí to samé – když provozovatel dráhy nebude takovou informaci mít dopředu, bude postupovat jako dnes a jako když se vlak zdrží ve stanici z nějakého nepředvídatelného důvodu. Pokud se o zdržení dozví předem, může to akorát zlepšit situaci oproti dnešku, ne zhoršit.

Efektivní řízení celé sítě plyne už z toho, že by se používaly informace, které už teď jsou k dispozici, ale nepoužívají se. To, že by se dispečink dozvěděl něco navíc, by byl jenom příjemný bonus, který by řízení zefektivnil ještě víc.

Pokud se dispečer dozví o nějakém problému (závada na HV, nehoda na přejezdu, střet s osobou), odhadne na základě své předchozí zkušenosti, jak dlouho to asi bude trvat. Přičemž nemá k dispozici ani tak jednoduchou věc, jako histogram trvání předchozích podobných událostí. Podle toho jednoho odhadu pak začne organizovat dopravu. Žádný dispečer neudělá to, že by si odhadovanou dobu zdržení rozpásmoval, ohodnotil to pravděpodobností, pak pro všechna pásma naplánoval další řízení dopravy, vypočítal souhrnné zjištění, pak to přenásobil pravděpodobnostmi a z toho vybral optimální řešení. Takhle lidský mozek nepracuje – je to moc informací ke zpracování. Jinak tenhle postup je bonus navíc, co je s dnešní technikou dostupné. Ale nebylo by to nutné, aby se situace zlepšila – byl by to takový bonus navíc. Pro zlepšení situace by stačilo, aby se počítač rozhodoval stejně jednoduše, jako dispečer – akorát by se nerozhodoval jako dispečer „ten rychlík možná osobák dojede“ (s odhadem s přesností na jednotky minut), ale prostě by to spočítal, že s rezervou 10 sekund ten rychlík pořád ještě bude mít volno a není tedy nutné osobák uhýbat už v dřívější stanici a naložit mu další zpoždění.

[deda.jabko]

Me to nebavi... reci jsou levne, ukaz kod.

Hele, kdyz je to vsechno tak jednoduche, jak si myslis, zaloz si firmu a naprogramuj to. Pak to muzes strelit AZD za par mega, nebo Siemensu za par mega eur. Vse ostatni je plytvani tvymi znalostmi a talentem.

[Filip Jirsák]

Ono to není tak jednoduché, abych to napsal za večer. To by bylo tak na diplomku. A jak už jsem psal, nejdražší na tom by nebylo vyvinout ten rozhodovací software, ale napojit ho na současné vstupy a výstupy. A kdo by tu implementaci zaplatil? SŽ? Aby jakákoli jejich chyba byla dobře viditelná a nedala se zamaskovat v současném chaosu? To těžko.

[deda.jabko]

Vymluvy, vymluvy...

To by bylo tak na diplomku.

Diplomka jsou z definice dva roky part-time job juniorniho programatora. To opravdu neni moc prace.

A kdo by tu implementaci zaplatil? SŽ?

Prece ten, kdo by ten soft od tebe koupil, ne? Celou diskuzi tady mluvis o tom, ze ten software neni nijak slozity, ze by dokazal ridit dopravu lip nez lidi. Jestli tomu opravdu veris, tak prestan diskutovat, naprogramuj to, nech to nasadit a vydelas na tom miliony!

[Filip Jirsák]

Vymluvy, vymluvy...

Výmluvy, výmluvy, výmluvy…

Diplomka jsou z definice dva roky part-time job juniorniho programatora. To opravdu neni moc prace.

Ano, vždyť to píšu. Ono by to opravdu nebylo moc práce.

Prece ten, kdo by ten soft od tebe koupil, ne?

No a kdo by to koupil? Vy to koupíte?

nech to nasadit

Už jsem vysvětloval, že „nech to nasadit“ by bylo řádově náročnější proti tomu „naprogramuj to“.

vydelas na tom miliony!

Kdo mi ty miliony dá. SŽ? Proč, co by z toho měli? Propustili by nějaké dispečery – to nechtějí. Zbylé dispečery by degradovali na plniče dat a telefonistky – to nechtějí. Provozovali by nástroj, který by přesně ukazoval, kde jsou slabá místa infrastruktury, kde něco špatně naplánovali nebo zanedbali – no to už vůbec nechtějí. Vlaky by jezdili spolehlivěji – to je ale SŽ úplně jedno, pro ně to neznamená žádný profit.

[deda.jabko]

Ano, vždyť to píšu. Ono by to opravdu nebylo moc práce.

Tak sup do toho, ... za chvilku mas miliony v kapse.

No a kdo by to koupil? Vy to koupíte?

Proc bych to delal? Ale jsou tu firmy jako AZD nebo Siemens, ktere by neco takoveho urcite chtely, umely prodat, ale jeste to u nich nikdo nebyl schopen naprogramovat.

Už jsem vysvětloval, že „nech to nasadit“ by bylo řádově náročnější proti tomu „naprogramuj to“.

Ale, ale... Z toho, co to prezentujes, to vypada, ze vsechno je uplna trivialita, jen se nikomu nechce... A naraz je to radove narocnejsi.

Proč, co by z toho měli? Propustili by nějaké dispečery – to nechtějí. Zbylé dispečery by degradovali na plniče dat a telefonistky – to nechtějí. Provozovali by nástroj, který by přesně ukazoval, kde jsou slabá místa infrastruktury, kde něco špatně naplánovali nebo zanedbali – no to už vůbec nechtějí. Vlaky by jezdili spolehlivěji – to je ale SŽ úplně jedno, pro ně to neznamená žádný profit.

Opet vymluvy, vymluvy a tentokrat i vymysly a lzi. SZ ma eminentni zajem na tom, aby jejich infrastruktura fungovala dobre, predchazeli problemum a resili je v co nejkratsim case. Bohuzel detaily si musim nechat pro sebe, protoze NDA.

Vlaky by jezdili spolehlivěji – to je ale SŽ úplně jedno, pro ně to neznamená žádný profit.

Na to, jak zeleznici rozumis, mi prijde divne, ze nevis, ze spolehlivejsi vlaky znamenaji vic vlaku (zejmena tech nakladnich) na trati, z ceho plynou vetsi poplatky, tj. profit.

[Filip Jirsák]

Jasně, software, který bude aplikovat pár pravidel na pár objektů, to je nemožné. Ale něco prodat, to je brnkačka, prodáte naprosto cokoli, že.

A naraz je to radove narocnejsi.

Na co odkazuje zájmeno „to“ v téhle větě? A možná si raději přečtěte tu větu, kterou jste citoval, a pak rovnou napište, že jste to napoprvé špatně přečetl.

SZ ma eminentni zajem na tom, aby jejich infrastruktura fungovala dobre, predchazeli problemum a resili je v co nejkratsim case.

Opravdu? A co by z toho měli, kdyby jejich infrastruktura fungovala dobře?

Bohuzel detaily si musim nechat pro sebe, protoze NDA.

A mně budete tvrdit něco o výmluvách. SŽ je státní instituce, její účel je veřejný, za co je placená je veřejné.

Na to, jak zeleznici rozumis, mi prijde divne, ze nevis, ze spolehlivejsi vlaky znamenaji vic vlaku (zejmena tech nakladnich) na trati, z ceho plynou vetsi poplatky, tj. profit.

SŽ je státní firma, zisk opravdu není její motivací. To, že by spolehlivější vlaky znamenalo víc nákladních vlaků, je vaše ničím nepodložená spekulace.

[trekker.dk]

A co by z toho měli, kdyby jejich infrastruktura fungovala dobře?

Že jste nějak odignoroval, že přesně na tuhle otázku máte odpověď v #339 . A dokonce takovou, která zainteresované lidi staví do špatného světla, aby vám to líp zapadlo do představ.

A mně budete tvrdit něco o výmluvách. SŽ je státní instituce, její účel je veřejný, za co je placená je veřejné.

Dopouštíte se argumentačního faulu. Píšete tvrzení, které je (přinejmenším do určité míry) pravdivé, ale vyvozujete z toho něco, co z toho vyvodit nelze. Takže: přestože je SŽ státní instituce, nijak to neimplikuje, že zúčastněné strany mohou volně zveřejnit cokoliv. NDA tedy není výmluva. Dále vizte právní řád ČR, když už tady s ním mávate.

To, že by spolehlivější vlaky znamenalo víc nákladních vlaků, je vaše ničím nepodložená spekulace.

Zatímco vaše opakovaná tvrzení, že SŽ chce mít na železnici bordel, jsou taktéž nepodložené spekulace, které navíc od předřečníka nedávají logický smysl.

[Heron]

Ale jsou tu firmy jako AZD nebo Siemens, ktere by neco takoveho urcite chtely, umely prodat, ale jeste to u nich nikdo nebyl schopen naprogramovat.

Jak to víš? V šuplíku existuje mnoho projektů, které stačí jen vytáhnout. Ale když to nikdo nechce? Nevím jak ty, ale já rozhodně neodevzdávám práci nad rámec toho, co je kdo ochoten zaplatit. Když mi někdo dá 100tis. dostane práci za 100tis. Uměl bych to udělat lépe a často to mám i rovnou připraveno, ale prostě to nebudu dělat. Tohle je jedno ze základních pravidel. A klidně jdu do menší odměny za méně práce.

Tohle diskutuju i s našimi dodavateli, kolikrát si řeknou o docela málo a já se jich ptám proč a oni, protože jedou na cenu. Tak říkám vykašlete se na to, zkuste udělat návrh a domluvíme se. Několikrát se to povedlo. Nebudu konkrétní, ale některé rekonstrukce paneláku jsme řešili klidně i 7 let ještě s předchozím vedením a odmítli jsme levné a nekvalitní varianty. Třeba vodovodních trubek jsem viděl, a někde v kanclu to snad ještě máme, už snad 15 různých konstrukcí a materiálů a setkali jsme se s možná 10 zástupci firem včetně vyhotovené nabídky. Prostě to udělejte tak, ať to můžete dát hrdě do referencí. Už se k nám přišli podívat i z jiných domů.

A ano, znám předsedy, kteří mi přímo řekli, že oni nic vybírat nebudou a že jen rozlepí obálky a rozhodnou dle ceny. A potom řeší havárie. Bohužel, třeba i v domě, kde bydlím. Jako místopředseda jsem se vůči přesile výboru typu "cena vyhrává a my tomu nerozumíme a nebudeme nic dělat" moc neprosadil, takže po 5 letech po ukončení mandátu jsem už dál nekandidoval. Ať si ty havárie řeší sami.

[trekker.dk]

Krásné tři odstavce textu na téma "jak dobře to dělá Heron", ale relevantní k tématu je "V šuplíku existuje mnoho projektů, které stačí jen vytáhnout." Efektivitu máte nic moc. Relevantní informace jako třeba "a je to plně funkční", "nikdo nikde to nechtěl, protože..." vám trochu chybí.

[Heron]

Krásné tři odstavce textu na téma "jak dobře to dělá Heron"

Děkuji.

[trekker.dk]

Jsem rád, že jste aspoň takto mile ochoten přijmout upozornění na to, že váš příspěvek byl o ničem.

[trekker.dk]

Vlaky by jezdili spolehlivěji – to je ale SŽ úplně jedno, pro ně to neznamená žádný profit.

V tom se hned v několika ohledech mýlíte. Prvním ohledem je to, že spolehlivě fungující železnice pro SŽ samozřejmě profit znamená. Pro začátek: když se nic neděje, nikoho to nezajímá - a když to nikoho nezajímá, mohou si hrát na vlastním písečku, aniž by se jim do toho rejpali novináři, že tohle a támhle nefunguje a kdo za to může. A navíc spolehlivá železnice přitáhne víc zájemců o železniční dopravu, což přináší investice do infrastruktury, což přináší větší či menší materiální požitky pro ty, kdo ty investice obhospodařují.

Druhým ohledem je životnost těch vlaků, v tom jste se zmýlil vcelku zásadně.

[trekker.dk]

To se akorát vymlouváte - ten rozhodovací software klidně můžete napsat i bez napojení na současné vstupy a výstupy.

[Filip Jirsák]

To se akorát vymlouváte - ten rozhodovací software klidně můžete napsat i bez napojení na současné vstupy a výstupy.

Akorát že by byl k ničemu. A takový software se těžko prodává.

[trekker.dk]

Mýlíte se. Jmenuje se to proof-of-concept a prodejnost software to zvyšuje, protože jej můžete prodat ještě předtím, než ho máte dokončený. Samozřejmě v tomto případě není problém v tom, že by ten software byl k ničemu, ale že byste ho nedokázal realizovat.

[Filip Jirsák]

Jo, proof-of-concept softwaru, o který nemá nikdo zájem, to je vyloženě terno, za to vám firmy ruce utrhají.

Já jsem nepsal, že by ten software byl k ničemu, ale že by o něj v tuto chvíli nikdo neměl zájem.

[trekker.dk]

Já jsem nepsal, že by ten software byl k ničemu, ale že by o něj v tuto chvíli nikdo neměl zájem.

Jo, s poněkud zvláštní logikou, že někdo chce, aby věci fungovaly špatně. Možná byste lidi neměl tolik soudit podle sebe.

Jo, proof-of-concept softwaru, o který nemá nikdo zájem

Kromě toho, že vaše "nemá nikdo zájem" tvrzení s ohledem na provozovatele infrastruktur je dost vachrlaté, tak je tu ještě další potenciální odběratel: vývojáři her. Protože těm by se takový software určitě líbil, řešilo by to některé problémy s provozem simulovaných tratí, které díky lidským - tedy inteligencí oplývajícím - dispečerům v realitě neexistují, ale ve hře ano a hráč je musí obcházet suboptimálními postupy.

Sám jste napsal, že je to záležitost na pár let práce juniora programátora, rozhodně tu nejsou potřeba ta vaše složitá (sic!) napojení na existující systémy, ale za tři dny jste mi tady ani vy, ani Heron nedokázali ukázat jediný příklad hry, ve které by to měli udělané.

[Josef Kufner]

Jo, s poněkud zvláštní logikou, že někdo chce, aby věci fungovaly špatně. Možná byste lidi neměl tolik soudit podle sebe.

Pokud je aktuální stav dostatečně dobrý, tedy tak nějak funguje, tak je velice častá nechuť to jakkoliv měnit a to i přes to, že by to mohlo fungovat mnohem lépe. Typicky je potřeba vynaložit nějaké úsilí a náklady na změnu, vzít za to zodpovědnost, vyladit nový systém, vyházet některé lidi (kteří změnu nepřijmou či se stanou zbytečnými). Tak vůbec to často narazí ještě na začátku. Navíc pokud to vyžaduje nějakou širší spolupráci, tak je potřeba dostatečně velká motivace na to, aby byla vůle na všech stranách.

[trekker.dk]

No vidíte, a bavíme se o organizaci, která v oblasti řízení provozu úsilí i peníze vynakládá, nové systémy nasazuje a zbytečné lidi sice nevyhazuje, ale prostě jen nenabírá nové za ty, co odcházejí. A to platí dlouhodobě.

[Radovan]

Blábolíš tu tak dlouho, že bych to v BASICu na Didaktiku už měl napsané

A z tebe najednou leze že to vlastně nejde, protože jsou tam nějaké vstupy...

[Heron]

Jednou jsem mel ,,rychlykem'' Arriva,

Pokud se nepletu (nepletu), tak zrovna tento dopravce přišel naprosto nepřipraven.

A co udělal český regulátor? Dal jim symbolickou bezvýznamnou pokutu. Odradí to dalšího nepřipraveného dopravce? Ne. Jinými slovy dal trhu najevo, že přesně takovou dopravu tady chce mít.

Opakuje se to zas a znova. Někdo přijde na český trh, je to naprostá katastrofa a regulátor mu dá kdo ví proč šanci si to celé postavit až za plného provozu. Nevím jak vy, ale já například řemeslníka, který není schopen se udržet na novou, rovnou vyhodím.

[paul2no]

Ne regulátor, ale ministerstvo dopravy, které je objednatel. A bohužel zde se jede na nejnižší cenu a ne na kvalitu. Například na linku R23 ČD nabídly nové InterPantery, Jančura vyježděné německé křápy. Jenže byl o 15 % levnější, takže to dostal on. Co na tom, že cestující si prakticky nijak nepolepšil, a i ta nabídka co daly ČD byla výrazně nižší než cena, za kterou se tam jezdilo před tím.

[Heron]

12 let jsem dělal ve firmě, která vytvářela a provozovala software pro správu veřejných zakázek.

Soutěžit na cenu se vůbec nemusí. Zákon o zadávání veřejných zakázek se sice měnil, ale (za nás) nikdy nebyla povinnost hodnotit pouze cenu. Do vyhodnocení veřejné zakázky šlo zadat další kritéria.

Ano, tuhle výmluvu úřadů moc dobře znám. Potom někdo přijde s informací, že ti neúspěšní to potom napadnou u soudu, tak co se divím. Ano, naprosto právně to napadnou u soudu. To je totiž prostor, kde má úřad obhájit svoje rozhodnutí a veřejně vysvětlit, proč vybral právě tohoto dodavatele bez ohledu na nejnižší cenu. Některé to zvládají.

[paul2no]

Já myslím, že úředníci hlavně nechtějí. Proč by se úředník angažoval v něčem, na čem nemá osobní zájem, prémie za to také nedostane, a naopak je to ještě potenciální poukázka na průšvih?

[JiK]

ty jsi nekdy zazil, ze by urednik byl potrestan za rozhodnuti, ktere bylo nevyhodne pro stat a danoveho poplatnika? Nevybavuju si ani jeden pripad, kdy byl nejaky urednik za neco potrestan.

[Filip Jirsák]

Jednak se zákon na zadávání veřejných zakázek měnil a cena je v něm neustále důležitější a důležitější. Když se nepoužije cena jako jediné kritérium, musí se to zdůvodňovat atd. Druhá věc je nastavení společnosti. Jakmile v nějaké větší zakázce vyhraje nabídka která nemá nejnižší cenu, druhý den vyjdou ve všech novinách články o tom, jak je možné, že nevyhrála nabídka s nejnižší cenou. Protože porovnat dvě čísla zvládne každý, i novináři, i čtenáři. Že si to úřad případně obhájí u ÚOHS i u soudu, to nikoho nezajímá. Takže ona to není jen výmluva úřadů – když na to tlačí zákon, ještě daleko víc na to tlačí média a veřejnost, spíš bych to nazýval tak, že úřad vyhovuje poptávce veřejnosti. Úřad by to často rád soutěžil jinak, protože on pak musí výsledek té zakázky používat. Ale je obtížné jít proti všem.

[Heron]

Jasně. Nevím, jak je to dnes, ale někdy v tom období tvořila cena 60% (+-) z hodnocení.

ještě daleko víc na to tlačí média

Jenže tam je to na obě strany. Pamatuji si DVTV a Veselovského, jak se ptal, jestli lze eshop na prodej dálničních známek skutečně vyvinout za 100M a jestli to (z původních 400M) není zase málo.

A zase následovala výmluva Havlíčka, že eshop za 310M, který nefunguje, vlastně funguje.

Ale je obtížné jít proti všem.

V tomto mám rád Drábovou... Pár mld ztráty? Nezajímá. Vypněte to.

[Filip Jirsák]

No jo, jenže kolik lidí jako Drábová asi bude ve veřejné správě, když se většina společnosti tváří, že veřejná správa je k ničemu, dělají tam jen samí neschopní – a platy tam nejsou nic moc, zejména na těch místech, kde se o zadání těch výběrových řízení rozhoduje.

[trekker.dk]

Co na tom, že cestující si prakticky nijak nepolepšil, a i ta nabídka co daly ČD byla výrazně nižší než cena, za kterou se tam jezdilo před tím.

"Nižší než předtím" není argument. Pokud nedokážete konkurovat cenou tam, kde požadavky splní "vyježděný německý křáp" - což btw. dost často bývají vozy na úrovni těch moderních interpanterů, zejména když jde o pohodlí cestujících a ne o wifi - tak holt máte (váš zaměstnavatel má) smůlu.

[trekker.dk]

Stačí spočítat, že je grafikon realizovatelný. To jsou vstupní podmínky.

Nestačí, protože

Mimořádnosti jednou za týden (a ne každou hodinu) si vyřeší ten alg. Buď se vlaky zpozdí nebo vynechají.

Ten alg, který nikdo nemá, přestože se to umí a mohlo by se to nasadit. Zbytek o příspěvek vejš.

[Filip Jirsák]

Ne, ty technologie nevznikly před pár lety, ty technologie se používají už desítky let. Tohle je technologie, kterou využívají třeba vyhledávače spojení, jenom je trochu složitější, ale jen trochu, ne řádově. Výkon počítačů za tu dobu, co se počítače používají, brutálně vzrostl – takže to „trochu složitější“ zvládnou s prstem v nose.

tvrzení "ha, počítač by to zvládl líp" je dneska prostě nesmyslné

Nesnáším takové ty větičky „proč se to nedělá na počítači“ nebo „vždyť to dělá počítač“ která předpokládají, že počítače zvládají kouzla a nemožné na počkání. Ale tady se bavíme o situaci, kdy jde o to pamatovat si stav stovek objektů, propočítat dopředu „pár“ variant, ohodnotit ty varianty jednoznačným algoritmem a vybrat tu variantu s nejlepším hodnocením. To je to, co zvládají počítače neskonale lépe, než lidé. A těch objektů a variant je tak málo, že by to počítač dával v pohodě. Když to porovnáte se šachy, tam byl dlouho problém v tom, že už po pár tazích bylo těch variant tolik, že je žádný počítač nedokázal vyhodnocovat všechny. Výhoda lidí byla v tom, že dokážou rychle vybrat pár variant a na ty se soustředit. V případě řízení sledu vlaků je ale těch variant maličko. A výhodou počítače by bylo už jenom to, že by dokázal jeden systém řídit celou republiku najednou, takže by se o zpožděném vlaku nedozvídal až v okamžiku, kdy se vlak objeví v jeho rajónu, ale věděl by o něm hned, když to zpoždění naplánuje. To, že ten systém může pracovat s pravděpodobností, vycházet z historických dat atd., to už jsou jenom bonusy navíc.

o opaku mě nepřesvědčí nic jiného než reálné nasazení

To máte trochu smůlu, protože to pak nikdy nemůžete dělat nic špičkového – vždy musíte počkat, až to udělá někdo jiný, a pak teprve řeknete „hm, ono to opravdu jde“.

[plostenka]

... jenom je trochu složitější, ale jen trochu, ne řádově. Výkon počítačů za tu dobu, co se počítače používají, brutálně vzrostl – takže to „trochu složitější“ zvládnou s prstem v nose.

Jen jestli routovani *nahodou* nema exponencialni slozitost (je to multi-obchodni cestujici, takze temer urcite ma). V demu pro investory kde je pet stanic a osm vlaku se to upocita na laptopu, na 7/10 je potreba plna serverovna a pro celou CR (nebo aspon koridory) si budeme muset pockat na qantum computing.

[Filip Jirsák]

Jenže tohle není obecný problém obchodního cestujícího a není to routování. Trasa se nehledá, ta už je daná.

Problém obchodního cestujícího říká: obchodní cestující musí projet pět měst A, B, C, D, E. Může je projet v libovolném pořadí. Jaká je nejefektivnější cesta?

V případě plánování dopravy je dané, že vlak projede stanice v pořadí A, B, C, D, E. Takže se neptáme, v jakém pořadí stanice projede, protože to je součástí zadání. Varianty jsou tam akorát tehdy, pokud mezi dvěma stanicemi vede víc kolejí.

[plostenka]

Je to +- obchodni cestujici. Kdyz je potreba kvuli zavade na trati preroutovat vlak, muze se stat, ze nektere stanice projede v opacnem poradi (jede z druhe strany grafu). Nebo couvne do stanice kde uz byl a opet tam zastavi a pak teprve jede alternativni trasou.

Do temer kazde stanice vede vic koleji, drazni sit neni strom. Schvalne se na tu mapu nekdy koukni. https://mapy.spravazeleznic.cz/vlaky

A opet, neresis to pro jeden vlak, ale pro mnoho najednou. Vsak si sedni a to demo napis, jak seznam stanic, tak kolejova sit (jednokolejka, dvoukolejka, n-kolejka), tak jizdni rady jsou verejne dostupne informace. Hodne stesti.

[Filip Jirsák]

Kdyz je potreba kvuli zavade na trati preroutovat vlak, muze se stat, ze nektere stanice projede v opacnem poradi (jede z druhe strany grafu).

Aha, vy počítáte i s teleportem. Já uvažuju o současném stavu technologií, takže vlaky PID linky S2 z Masaryková nádraží do Milovic pojede vždy v pořadí Vysočany, Horní Počernice, Mstětice, Zeleneč, Čelákovice, Čelákovice–Jiřina, Lysá nad Labem, Milovice. Mezi výhybnami a stanicemi je volba různých traťových kolejí, z Masaryčky do Vysočan může jet úvratí přes Libeň. To je vše. Varianta, že se souprava odteleportuje i s cestujícími do Milovic a pojede opačně není dnes technologicky možná.

To, že vlak jede mimo svou pravidelnou trasu (např. výše ta jízda do Vysočan přes Libeň, nebo třeba do Kolína přes Český Brod versus přes Lysou) je velmi výjimečné. Vzhledem k počtu vlaků je to jen velmi malé množství možností – ta variantní trasa je jedna, někde možná dvě, a týká se to jen dálkových vlaků a nákladních.

To, co řeší dispečer, není kudy vlak pojede, ale v jakém pořadí vlaky pojedou. Zkuste si to spočítat třeba pro jednokolejnou trať spojující čtyři obce, kdy v každé obci je nádraží a možnost křižování. Když jedou dva vlaky proti sobě, dispečer se rozhoduje jenom o tom, ve které ze čtyř stanic se provede křižování, jsou to tedy 4 varianty. U obchodního cestujícího pro čtyři místa je to 24 variant. Když na tu trať přidáte 5. stanici, vzroste počet míst pro křižování na 5. To není exponenciála.

[plostenka]

Od Chuchle jezdi Sx pres Smichov a pokracuje do Hl. nadrazi. Ale osobne se mi stalo, ze byl vlak preroutovany Chuchle -> Hl. n. -> Smichov. Jel opacne, v algoritmu s tim je potreba pocitat.

Ze expresy Praha-Brno jezdi "mimoradne" misto Pardubice/Hradec Kralove pres Havlbrod/Zdar n.Sazavou je vselku bezne. V algoritmu s tim je potreba pocitat.

Dispecer resi kudy, v jakem poradi, jestli vlak ktery jezdi v hodinovem taktu, ale ma hodinu zpozdeni, nesloucit s tim budoucim, jestli s rychlikem pockat 5 min na zpozdeny courak, protoze dalsi jede za dve hodiny...

"Jednokolejka spojujici 4 obce neni exponenciela" je pekny argumentacni faul, kdyz se bavime o obecnem ohodnocenem grafu.

[paul2no]

A pak třeba takové detaily, jako že ne každý strojvedoucí může jet všude (na každou trať potřebuje mít seznání). Takže dispečer musí zjistit, jestli v případě mimořádnosti v Pardubicích má strojvedoucí seznání na trať z Chocně do Prahy přes Týniště a Hradec, nebo ne. Dokonce do nedávna ani každá lokomotiva kvůli muzeálním kolejovým obvodům nemohla všude nebo pouze s omezeními.

[Filip Jirsák]

Ano, lidský dispečer to musí zjišťovat. Počítač to může mít v databázi.

[paul2no]

Ovšem v reálném světě jsou ta data v databázích často neaktuální. Například když se jede výpravčí pokoušel (telefonem) dovolat strojvedoucímu co projel s vlakem Stůj!, tak se dovolal zcela jinému strojvedoucímu který spal doma.

[Heron]

Ach jo. Probudit někoho kdo spí, kde to jsme? Trochu ohledu by neškodilo.

[Filip Jirsák]

Pokud ta data bude využívat počítač, není problém stanovit, že platí to, co je uvedené v databázi. To telefonní číslo se dá třeba při každém nástupu na směnu kontrolovat – jde o služební mobil, nějakou aplikaci dopravce už tam strojvedoucí nejspíš má, takže stačí, aby ta aplikace odeslal aktuální telefonní číslo.

[Radovan]

Takže strojvedoucí kromě mytí podlahy ve vagonech, kontrolování jízdenek cestujících a provádění běžných oprav na soupravě, bude ještě při nástupu zadávat výpravčímu do databáze svůj telefon. A v každé stanici pro jistotu znovu.

[j]

Strojvedouci ma ty trotle sluzebni telefon, predpokladam pridelenej a podepsanej vcetne cisla, a POKAZDY kdyz vleze do lokomotivy, zadava tam svoje osobni cislo, bez toho nesmi vubec votocit kolama.

Stejne tak ma kazda lokomotiva asi tak 5 ruznych sytemu komunikace, a to ze zadnej nefunguje je opet jen nase ceska specialita.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Radovan]

To vysvětli Jirsákovi, ten to takhle vymýšlí

Ale mohl by ses rozepsat víc, mě to zajímá.

[Filip Jirsák]

To je ovšem pouze váš hloupý nápad. Porovnejte ho s mým nápadem, který řeší stejný problém, ale daleko elegantněji.

[Sopouch]

Nemá to smysl v téhle diskuzi pokračovat, Jirsák jsem-odborník-na-všechno prostě vždycky musí mít poslední slovo. Radím vám ať už se s ním tady nebavíte, nikam to nepovede.

[Heron]

Jo. Nemá. Pokud výpravčí nemá garantovaný a dopředu domluvený a odzkoušený komunikační prostředek na strojvedoucího, který projel signál Stůj, vlak se sám z nějakého zvláštního důvodu nezastaví a výpravčí se dovolá někomu náhodnému, tak v této diskusi skutečně vůbec nemá žádnou cenu pokračovat.

[j]

Hele, voni to maj soudruzi ale posefovany, zadny stuj neexistuje. Takze je zcela bezpecny nase trate vyuzivat ... ;D.

Ten predpis (D1) si klidne najdi. Prakticky vzdy muzes na tu "cervenou" proste vpohode jet dal "podle rozhledovych pomeru". Kdysi tam byval dovetek, ze max 30km/h rychlosti.

Mno a cely zabezpeceni je navrzeny presne s timhle, proto se nam tu vesele srazej vlaky ktery nic (a nikdo) nezastavi.

K tomu pripocitej 13ti hodinovy smeny, kilometrovy rozkazy (to je takovej ten papir co ma klidne 2m se seznamem vyluk a omezeni) ... jako bonus muzes pridat ze se se 100% jistotou bude snazit dispecer firovi dovolat presne v okamziku, kdy je v useku kde to nejde (coz je teda skoro vsude) + kde neni videt na navesti.

Viz to vyklopeny vapno, tu (jedinou) ceduli moh fira videt cca 3s. Vic ne.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Heron]

Viz to vyklopeny vapno, tu (jedinou) ceduli moh fira videt cca 3s. Vic ne.

Jo a soudkyně to moc hezky okomentovala.

Což se SŽDC (nebo jak se to zrovna dnes jmenuje) pochopitelně nelíbí, protože každé systémové selhání SŽDC se vždy háže na jednotlivce.

[trekker.dk]

Jo a soudkyně to moc hezky okomentovala

Otázka je, jak hezky to okomentuje soud vyšší instance.

[Heron]

To každopádně. Doufám, že budou mít stejnou odvahu, ale očekávám, že to dopadne jako vždycky.

[trekker.dk]

To, že někdo nesdílí váš názor na to, kdo za tu nehodu mohl, neznamená, že nemá odvahu.

[Heron]

Tak jistě. Nejjednodušší je vše hodit na ideálně mrtvého strojvedoucího. Tomu rozumím, ale podporovat to nebudu.

[trekker.dk]

Vaše věc, ovšem nemá to nic společného s tím, že určení viníka - respektive odsouzení obviněného - nemá nic společného s odvahou nebo její absencí.

[paul2no]

Ne. Není červená jako červená. Na hlavních návěstidlech ve stanici (vjezdové, cestové, odjezdové) je absolutní. Na automatickém hradle je také téměř absolutní, protože podmínky k jejímu projetí jsou takové, že téměř nikdy nemohou nastat. Permisivní Stůj! je jen a pouze na autobloku, a i tam to má další podmínky. Když už tady mácháte předpisem D1, tak si ho přečtěte pořádně.

[trekker.dk]

Nechal jste se nachytat, uživatel "j" tady zásadně píše blbosti, nejspíš aby se mohl hádat s lidmi a anonymně je urážet.

[j]

Bez ty svy hovna bejt na ruut, tak si muzes podat ruku s jirsakem ...

---

Dete s tim guuglem dopice!

[j]

Nemilej a negramotnej, zabezpeceni trate je od toho zabezpeceni, aby AUTOMATICKY zastavilo vlak, pokud ... a to POKUD u nas naprosto vubec nemuze vzniknout, prave predevsim kvuli tomuhle predpisu, takze nemel kraviny.

I ty odjezdovy naveste se zcela legalne daji projet, jenze to bys o tom musel neco vedet, ze? On ten vlak totiz neumi zastavit na par metrech.

Nase slavne trate jsou tudiz zabezpeceny na zaklade viry, ze si v 21 stoleti pri 200km/h fira vsimne nejakyho klacku vedle trate, idealne jeste ukrytyho v hustym krovi. A na nasich uzasne zabezpecenych "rychlostnich" tratich se pak jezdi 5km/h, protoze nas uzasny spravce neumi za 1/2 roku vymenit jedny nefunkcni sranky nebo naborenej sloup, pripadne proto, ze se ta trat mesic po sprovozneni rozpadne, viz plzenskej tunel a jeho "az 200km/h" ... a jezdi se tam 30.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[trekker.dk]

Pro ty, komu se nechce předpis D1 - a související - číst: věcná přesnost tohoto příspěvku uživatele "j" je na tom stejně jako v #315 . A ostatně jako všude jinde, kde něco napíše.

[Filip Jirsák]

Přetrasování jinou trasou je výjimečná situace. A místo jedné trasy pak máte na výběr trasy dvě. To není žádný problém.

Sloučení vlaku, čekání na zpožděný osobák – to je přesně to, co se jednoduše ohodnotí jako suma zpoždění.

Nebavíme se o obecném ohodnoceném grafu. Bavíme se o železniční síti, která vypadá právě takhle – železniční tratě, jedno či vícekolejné, s nádražími a výhybnami.

[okbobcz]

Trasa je daná, ale není dané pořadí průjezdu vlaků - tedy jestli má jet první vlak V1 nebo V2. Přičemž změna pořadí má vliv na další uzly. Navíc v případě komplikací na trati můžete hledat novou trasu. Objízdné trasy existují.

[j]

lol ...

Hele na yt jsou videa, kdy vlak stoji ve stanici i nekolik hodin a za tu dobu ho "predjede" jeden rychlik, takze neplabol o pretizenosti trati. Regionalnich trati pak mame tri prdele, jen je nikdo neudrzuje.

Zato kdyz soudruzi rozkopopu vsechny trate najednou, tak se holt neni co divit, ze cesta autem ostrava plzen trva pulku casu nez vlakem.

A jestli neco funguje jeste hur nez ceska posta, tak prave drahy ... ty nejsou schopny rict ani tyden, ve kterym vagon prijede.

---

dete s tim guuglem dopice!

[Heron]

třeba nakládka/vykládka vozíčkáře

Můžu se zeptat? V zemích na západ nemají vozíčkáře? Nebo proč to tam teda funguje?

[paul2no]

Jel jste někdy vlakem v Německu? Tam jsou zpoždění úplně stejně jako u nás, a stejně jako u nás nikdo nic neví (osobně zažito v Kölnu - vlak měl zpoždění hodinu a půl, zpoždění bylo na tabuli přihazováno průběžně po deseti minutách). A to Němci mají výrazně lépe dimenzovanou infrastrukturu.

[Heron]

Ne, jen Itálie a Švýcarsko. Raději jezdím autem.

[ET]

tady to Andy (od 22. minuty) popisuje - jestli to dobre chapu, tam mezi dopravnama/stanicema je autoblok (kde dispecer urcuje jen smer na koleji?)

pokud mate radi masinky, tak kouknete i na dalsi jeho videa - v noci s cargem z Prahy Libne do Plzne, nebo stodvacitkou z C.Trebove do Prahy s postou jsou husty

[Jendа]

Chtěl jsem vám jako první napsat, že to nejde, ale už mě někdo předběhl.

[trekker.dk]

Jste jistě přesvědčen, že to jde, tak navrhněte řešení. Máte stávající stav: doba pobytu vlaku ve stanici je daná jízdním řádem, výstup/nástup vozíčkáře trvá nějakou dobu, vozíčkáře vyloučit z přepravy nemůžete.

Prosil bych o příčetně řešení, které nenatáhne jízdní dobu vlaku o 15 minut, protože by v každé stanici mohl na/vystupovat vozíčkář.

[Filip Jirsák]

V jízdním řádu je tzv. „vata“, tj. grafikon je namalovaný pro pomalejší trasu, než je ideální jízda bez zdržení. Takže pokud někde dojde k drobnému zdržení, vlak to dokáže v následující trase dohnat. A to zdržení může být jednou vozíčkář, jednou mlha a listí na kolejích, jindy odjezd na výstrahu. Problém nastane teprve tehdy, když se těch zdržení sejde víc.

[JiK]

To vadí i listí? Já myslel, ze vlak projede klidně i 30 cm sněhu.

[Filip Jirsák]

Navlhlé listí klouže. Což znamená pomalejší rozjezdy a dřívější (opatrnější) brzdění.

[Heron]

Podívej se někdy tam u vás na Amtrak. Listí vadí, protože to dost klouže. Ta kašička, co se z toho vytvoří. A pískovače to ne vždy dokážou pokrýt. Sníh nevadí, protože je to voda a ocel na ocel ji vytlačí.

[paul2no]

Vata není všude. Třeba letošní EC přes Vysočinu jsou schopné na těch 250 km pokrátit tak maximálně 2 - 3 minuty zpoždění. A nemohou ani zastavit v Havlíčkově Brodě (ačkoli skrz něj projíždějí v ideální čas: X:00), protože by se pak dostaly zase do kolize s něčím za Kolínem. A úplně nejlepší je letošní Vindobona a Hungaria, které jedou mezi Brnem hl.n. a Prahou-Holešovicemi (do Prahy hl.n. vůbec nezajíždí) bez jediného zastavení totálně na krev, aby zapadly jak do rakouského tak německého taktu.

[Filip Jirsák]

Jedna věc je, že se ta vata často spotřebuje – a někdy to není kvůli vozíčkáři nebo něčemu takovému, ale i kvůli chybnému rozhodnutí dispečera. Druhá věc je, že ta vata se do grafikonu samozřejmě musí naplánovat. Pokud někdo plánuje harmonogram na ideální průběh, je to hlupák – ať už je to při tvorbě grafikonu nebo při tvorbě plánu projektu.

[paul2no]

Čímž se opět dostáváme k nedostatečné infrastruktuře - s tím co tady je se prostě nedají naplánovat všechny vlaky v ideálních trasách. A oficiálně přiznat, že kapacita dráhy je vyčerpána, to nikdo nechce, protože by to mělo velmi nepříjemné důsledky.

[Filip Jirsák]

Čímž se opět dostáváme k nedostatečné infrastruktuře - s tím co tady je se prostě nedají naplánovat všechny vlaky v ideálních trasách.

To, že se oficiálně smí plánovat vlaky jen v ideálních trasách, je jeden z důvodů, proč se infrastruktura využívá neefektivně. No a když ty vlaky po těch kolejích nakonec projedou, evidentně trať odpovídající kapacitu má. Pokud to nejde vyjezdit podle grafikonu a nakonec se jezdí jinak, je chyba, že je v grafikonu naplánováno něco nereálného a ne to, jak se nakonec reálně jezdí. A mimochodem, i v tomhle by počítačový dispečer pomohl, protože se ty situace dají nasimulovat dopředu a už dopředu bude jasné, co se bude dít v takové situaci.

[Heron]

Přiznám se, že mi chvíli trvalo ten formát rozparsrovat.

2201010001 - yymmddHHMM
2147483647 - signed int32 max

On opravdu někdo ukládá rok jako dvě číslice? Opravdu budeme v roce 2099 opět řešit Y2k, jen posunutý o sto let?

[paul2no]

Tohle jsou staré motoráky z 90. let, které ČD koupily ojeté z Německa a pravděpodobně nikdy neprošly žádnou modernizací. Stejné motory které ČD koupily jako nové v roce 2010 to nepostihlo.

[Filip Jirsák]

Ona to nemusí být hodina a minuta, může to bát pořadové číslo v daném dni. A nemusí jít primárně ani o uložení data. Když potřebuju mít identifikátor, podle kterého se dá chronologicky řadit (nebo i jen unikátní identifikátor), mám zdroj času, tak ten identifikátor můžu založit na času a nemusím řešit nějaké ukládání poslední použité hodnoty. A když ten datum (případně čas) v identifikátoru zformátuju uvedeným způsobem, je to i hezky čitelné pro člověka pro nějaké ladění – na první pohled vidím, ze kdy to je, co je mladší a co starší. Já teda v takovém případě vždy používám string, ale dovedu si představit, že v nějakých jednočipech někdo raději použije číslo a snaží se místem moc neplýtvat.

Opravdu budeme v roce 2099 opět řešit Y2k, jen posunutý o sto let?

Nepochybně ano. Už teď je v IT dost lidí, kteří Y2K ve své kariéře nezažili, takže nemají k použití dvou číslic pro rok takový ten intuitivní odpor. Za padesát let budou o Y2K vyprávět staříci, u kterých si nikdo nebude jistý, zda to zažili nebo o tom slyšeli vyprávět od svého pradědy, a jestli to bylo už před těmi hroznými válkami (myšleno 1. a 2. SV) nebo až po nich. A pokud to někdo vezme vážně, odbyde to tím, že na to je ještě spoustu času to vyřešit.

Jediné, v čem to bude snad lepší, že nebude tak velká faktická motivace šetřit místem.

[Heron]

k použití dvou číslic pro rok takový ten intuitivní odpor

Hlavně nechápu, proč bych měl používat dvě číslice. Datum je jasně daný, proč by se z něj mělo cokoliv vyhazovat? Nebo obecně řečeno, když mám libovolná data, proč bych měl dělat jejich ořez? Datum se uloží kompletní. Nevidím žádný důvod používat dvě číslice. Nikde. A pokud ano, má to být pouze věcí formátu, nikoliv uložených dat.

Jediné, v čem to bude snad lepší, že nebude tak velká faktická motivace šetřit místem.

No já (naivně) doufám, že se lidé konečně naučí používat příslušné knihovny a že budou o datovém typu také něco vědět. Celkem dobrá kvízová otázka na pohovor je, jestli je 23:59:60 validní čas nebo ne a případně kdy. O něco sofistikovanější verze je na konkrétní datum na konci února. Ne vše, co vypadá jako datum je skutečně validní datum.

[Filip Jirsák]

Hlavně nechápu, proč bych měl používat dvě číslice.

Protože se to tak používá v běžném životě. Teď ještě většina lidí všude píše poctivě „20“, už zase vídám podstatně častěji než třeba před 15 lety zkrácený zápis. Ještě častější je to s časem – ve spoustě případů se čas ukládá bez časové zóny. Aby bylo jasné – já to neobhajuju, jenom konstatuju, že se to děje.

No já (naivně) doufám, že se lidé konečně naučí používat příslušné knihovny a že budou o datovém typu také něco vědět.

Nenapadá mne důvod, proč by se to mělo oproti dnešku změnit.

[Heron]

Protože se to tak používá v běžném životě.

Ano a vůbec žádné problémy to nezpůsobuje...

Osobně všude píšu datum buď česky nebo ve formátu 2022-01-08 - dobře se tak řadí soubory.

Jeden člověk rád používá formát YY/DD/MM, vůbec nevím, kde na to přišel, ale vůbec v tom není konzistentní, někdy je to YY/MM/DD. Takže u některých datumů vůbec nejde poznat, kdy to bylo.

Aby bylo jasné – já to neobhajuju, jenom konstatuju, že se to děje.

Jo, to je mi jasné.

Nenapadá mne důvod, proč by se to mělo oproti dnešku změnit.

Ano, to bylo jen takové postesknutí.

[Tomáš]

Jeden člověk rád používá formát YY/DD/MM, vůbec nevím, kde na to přišel, ale vůbec v tom není konzistentní, někdy je to YY/MM/DD. Takže u některých datumů vůbec nejde poznat, kdy to bylo.

Pravda. Cesky zapis je DD. MM. YYYY, americky/anglicky pak MM/DD/YYYY. Univerzalni pak je YYYY-MM-DD.

Vsechno ostatni je slatanina ktera ukazuje na nedostatecne mozkove funkce pisatele. Bohuzel jsem videl na billboardu neco jako 28/1/2022, presne datum si nepamatuju, jenom to, ze prvni bylo > 12. Mozna to jeste nekde visi

[Radovan]

Tak mu vzkaž že je dement a k počítačům by se vůbec neměl přibližovat.

Podle normy ČSN z roku 1980 je jediný povolený formát YYYY-MM-DD, je to převzaté z ISO.

Kdysi jsem viděl nějakého blba podivovat se nad tím, proč je to v MS-DOSu 5 při české lokalizaci právě takhle. Jeho prázdná makovice si pochopitelně nemohla uvědomit že to má maloměk správně.

[xkucf03]

Přílohy:

• 241557-american-units-roller-coaster-4298544639679546211.png (266662 bytů)
• date-logic.svg (96883 bytů)

Jeden člověk rád používá formát YY/DD/MM, vůbec nevím, kde na to přišel, ale vůbec v tom není konzistentní, někdy je to YY/MM/DD. Takže u některých datumů vůbec nejde poznat, kdy to bylo.

Typická americká demence.

[xkucf03]

P.S. resp. je to asi ještě něco horšího, protože tohle snad nepoužívají ani Američani

[Filip Jirsák]

Nikoli. Američani píšou datum MM/DD/YYYY.

[Bystroushaak]

Já dělám s američany v jedné firmě a všichni píšou do emailů, na slacku a do google docs datum jako YYYY/DD/MM, včetně toho že je to jako default nastavené ve všemožných interních systémech.

[xxxs]

jj.

[prqek]

Přesně tak, a už jsem i od amričanů slyšel, že je to divnej formát.

[Filip Jirsák]

Date and time notation in the United States 11. září 2001 se běžně zkracuje jako 9/11. Stačí?

[Bystroushaak]

K čemu mi to má stačit?

[Filip Jirsák]

Stačit jako informace o tom, jak se v USA píše datum.

[Bystroushaak]

A co já s tím mám dělat? Mám jim to vyřídit, že to dělají blbě, nebo jim to nějak rozporovat, že tohle nesmí? Nebo mě přesvědčuješ, že blbě vidím, nebo co vlastně?

[Filip Jirsák]

Vy s tím nemusíte dělat nic. Já jsem pouze uvedl, jaký formát zápisu data se normálně používá v USA. Jestli vy špatně vidíte, nebo si špatně pamatujete, nebo jestli jste narazil na nějaký krajový zvyk, to je mi úplně jedno.

[Bystroushaak]

Aha, ok. Tak mě to tedy stačí, a prohlašuji výměnu názorů které jsou nám úplně jedno za formálně uzavřenou.

[Radovan]

Zkracuje z čeho?

2001/9/11 nebo 9/11/2001?

[Filip Jirsák]

No tak určitě ne z 2001/11/9.

[vlk]

https://www.novinky.cz/auto/clanek/hodiny-v-nekterych-hondach-si-po-silvestru-mysli-ze-je-rok-2002-40383244

[Rezza]

Ano, některé starší Hondy teď zobrazují rok 2002 :). Opravu prý slibují do půl roku...

[plostenka]

Problem neni ze nekdo blbe implementoval time_t.Problem je, ze trivialni bug v nedulezitem modulu znehodnoti cely stroj.

Ze nejaky modul z nejakeho duvodu nefunguje se stane. Bug, studenak, whatever. Ale motor, brzdy a svetla musi fungovat za vsech okolnosti, byt treba s rychlostnim limitem na 30 km/h.

[paul2no]

Jak jsem psal výše, stačí když to rozbije rychloměr a vozidlo nesmí na trať. A pokud by to způsobilo nějaký nouzový režim s omezením rychlosti, tak to je maximálně na dojetí do stanice, a ne na nasazení na výkony.

[plostenka]

Odkdy se rychlomer pocita z data? Rychlomer je odjakziva implementovany nerozbitne odecitanim hridele, takze ukazuje spravne treba i pri pasivnim posunu.

Ale kdyz je nekdo debil, tak pocita rychlost pres datum, cas, a zmenu pozice hvezd.

[trekker.dk]

Páni, to by jeden neřekl, kolik odborníků na železniční dopravu se v sobotu v poledne sejde na webu o Linuxu.

[Max]

Odbordníky najdeš všude, i pod každým článkem na idnesu :).
Zdar Max

[Jendа]

On myslí takovou tu věc, která vidí že nabouráš, nezasáhne, a až nabouráš, tak si z toho pak přijdou stáhnout logy (pravděpodobně označené tímto rozbitým timestampem :), aby mohli napsat zprávu o tom, že nikdo za nic nemůže.

[trekker.dk]

A to se někde stalo?

[onovy]

Hele prd tomu rozumím, ale z rychlého pročtení mi plyne, že strojvedoucí "takovou tu věc co vidí že nabouráš" vypnul.

23:09:16 h (dle el. rychloměru ve 23:09:18 h) v kilometru 405,719 k deaktivaci funkce cílového brzdění

[Jendа]

Ano, a v tom je přesně problém, že jde takovou věc jen tak cípem košile vypnout a pak tě to nechá jen tak nabourat.

[Filip Jirsák]

Ono to jen tak cípem košile vypnout nejde. A AVV není zabezpečovač, je to jen pomůcka strojvedoucího. Na skutečný vlakový zabezpečovač se tu čeká už desítky let. Snad se v historicky krátké době dočkáme ECTS, alespoň někde.

[Jendа]

No minimálně ten strojvedoucí to tvrdí: strojvedoucí se domnívá, že při manipulaci s ovladačem stěračů při výjezdu ze žst. Praha-Libeň mohl nechtěně ohrnutým rukávem montérkové blůzy zavadit o páčku ovladače režimu jízdy a deaktivovat tak funkci „CB“.

[Filip Jirsák]

Strojvedoucí samozřejmě může tvrdit cokoli, aby se obhájil.

[petr_p]

To je zajímavé, že to tvrdí, protože podle té zprávy odmítl vypovídat.

[trekker.dk]

Možná stihl něco říct předtím, než si nechal poradit od právníka, že má držet hubu.

Tohle je blbý, Drážní inspekce má za úkol zjistit systémové chyby a případně navrhovat opatření, aby se to příště nestalo. Jenže všichni zúčastnění ví, že si tu výpověď pak vezmou do ruky policajti a na jejím základě sestaví obžalobu, takže se toho DI moc nedozví.

[Filip Jirsák]

Proto si pak vývojáři AVV toho strojvedoucího vezmou bokem (pokud souhlasí) a mimo všechny oficiality a protokoly se ho zeptají, co se tam doopravdy stalo. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby takhle mohla fungovat i DI. Ale obávám se, že už se to zhoršuje i v letectví. Tam dříve platilo, že po nehodě jde hlavně o to se z toho poučit a ne někoho potrestat. Ale na případu MAXů bylo vidět, že už jde hlavně o to najít, čí pojišťovna to zaplatí. Přičemž teda nutno říct, že už při schvalování MAXů nešlo o bezpečnost, ale o to, aby to moc nestálo.

[ewew]

Myslím, že dlho nebude trvať kým bude povinné odosielanie obsahu čiernej skrinky počas letu.

[Max]

To je trošku omyl. My sazmořejmě máme traťové i vlakové zabezpečovací systémy (LS90 - tato poslední verze zavedena začátkem 90 let/ MIREL) podobně jako ostatní státy v Evropě. Má to ale spoustu problémů. Navzájem jsou např. nekompatibilní a v různé kvalitě. Pokud tedy potřebuji odvést náklad po železnici přes více států, tak nestačí jen obsluha, která má školení pro jízdu v konkrétním státě, ale je potřeba mašina, kterou v tom státě lze provozovat (= má i vhodný zabezpečovací systém). A zase, jen tak vyměnit mašinu na hranicích také není úplně lehké, protože každý nemá papíry na jakoukoli mašinu.

ECTS by mělo zavést jednotný systém, jednotnou normu a vzhledem k tomu, jak je to relativně nové, by měl mít i progresivnější vývoj. Proto se už další vývoj kolem LS / MIREL moc nekonal, v té době se už právě přemýšlelo nad něčím jednotným, tedy nad ECTS.
Každopádně ani teď nemáme pokryté všechny koridory a ECTS by mělo do začátku pokrýt aspoň ty hlavní. Nevím, jak finančně a technicky je náročné pokrýt nějaký koridor, ale vím, že instalace ECTS do jedné mašiny znamená investici 10 milionů (aspoň tato částka mi byla sdělena). Přižemž cena samotné nové mašiny je kolem 100 milionů. Také jsem už dál nezjišťoval, jak časově náročná je zmíněná instalace (ono mít mašinu odstavenou třeba měsíc, to není sranda a cena investice se tím prohlubuje).

Nejsem ale šotouš a nezjišťoval jsem tak proaktivně další věci. Většinou si jen prohodím pár slov s šéfem(a zároveň je to šotouš a mašinfíra) jedné naší dcery, která má všechny tyto věci na starosti.
Zdar Max

[paul2no]

Bohužel ETCS ten problém nevyřeší. Vlastně toho řeší velmi málo. Sice bude jednotný zabezpečovač, ale to je vše. Co stát, to jiné předpisy, to jiný služební jazyk (nic jako letecká angličtina na dráze neexistuje), který musí strojvedoucí plně ovládat. Proto sehnat třeba strojvedoucího co by odvezl vlak z Krakova až do Budapešti je prakticky nemožné. Pak i technické normy, liší se třeba klikatost troleje (s našimi sběrači by se třeba ve Švýcarsku nebo Itálii jezdit nedalo - strhly by tam vedení. Naopak z jejich by u nás trolej "utekla" do stran.).

[Max]

Jezdíme DE, PL, AT, SK, HU, ale nevím, za jakých podmínek :-/.
Myslím ale, že dost často je to jen o tom, že se prohodí mašinfírové na hranici.
Také vím, že kvůli sběračům se instalovaly kamery na všechny lokomotivy, protože poškozený sběrač = 100kkč a více. A většinou je poškozený vlivem špatného vedení, takže pak se to reklamuje u SZ.
Zdar Max

[trekker.dk]

Myslím ale, že dost často je to jen o tom, že se prohodí mašinfírové na hranici.

Což je ovšem přesně to, že ETCS a jednotný systém řízení železniční dopravy nemá žádný přínos. Místo toho, aby strojvedoucí s tím vlakem prostě jel v celé síti, tak vše funguje jako před ETCS, tj. máte pro různé státy různé lidi.

A v podstatě ETCS tím pádem ani není zas tak velké zlepšení pro možnost provozu lokomotiv v různých státech. To, že lokomotiva může i bez ETCS do víc států, je běžné i dneska, prostě se do ní nacpou vlakové zabezpečovače pro národní systémy těch států, kde ji chcete provozovat - a vzhledem k tomu, že většina dopracu má svůj "rajón", ze kterého moc nevyjíždí (protože jinde to má obšancované zase jiný dopravce), tak těch zabezpečovačů stačí pár.

Opět disclaimer - tím neříkám, že "ETCS ne", jen od toho nečekat zázraky. A toho, že dopravce vezme vlak ve Španělsku a dojede s tím do Švédska, se možná jednou dočkáme.

[JiK]

v roce 1888 to asi slo

[Radovan]

Jenže tenkrát používali k řízení dopravy mozek, a ne počítače.

[Filip Jirsák]

Vlakové zabezpečovací systémy nemáme. MIREL má možná pár mašin. Vrcholem „zabezpečení“ na vlacích v ČR je „živák“ – strojvedoucí musí po zaznění signálu do určité doby zmáčknout tlačítko, aby tím potvrdil, že ještě žije. Ale to, jestli nejede skrz stůj, je už na strojvedoucím – na lokomotivě není nic, co by takovou situaci zjistilo a vlak zastavilo.

Ano, ECTS tohle vyřeší. Vypadá to, že se ECTS opravdu na českých kolejích dočkáme, na některých tratích už je ve zkušebním režimu. Už dokonce i projel nějaký vlak v ECTS režimu. Ale jinak je to pořád na strojvedoucím, zda zaznamená stůj a vlak zastaví. AVV není zabezpečovač, je to jen pomůcka pro strojvedoucího a strojvedoucí ho nemusí používat (ponechme stranou, že i AVV je vybaveno jen „pár“ souprav a MIBy jen „pár“ tratí).

[JiK]

proc furt vymyslet neco noveho a nezaplatit si licenci na system co maji maji treba svycarske drahy? Misto toho kulhani od jedne vadne varianty k dalsi a dalsi a ziveni tisicu ruznych sotousu pres IT by to proste jen fungovalo.

[Max]

A co si myslíš, že asi ECTS je? .
Zdar Max

[Heron]

Hele, když jsi to napsal poprvé, tak jsem si myslel, že to je překlep. Teď už si jistý (vzhledem k tomu, kde děláš) nejsem. ECTS je něco jiného než ETCS?

[Filip Jirsák]

ETCS je „jen“ traťový a vlakový zabezpečovač. Je to způsob, jak říct vlaku, kam až může jet – a vlak se potom postará o tom, aby nejel dál. Informaci o tom, že chceme nějakému vlaku udělit nějaké oprávnění (tj. plánování, řízení sledu vlaků) je ale mimo ETCS. Dobře je to vidět na vlaku – ETCS ovládá brzdu vlaku, takže může vlak zastavit. Ale ETCS vlak nikdy nerozjede – má informaci pouze o tom, že vlak může jet. Na to, aby se vlak rozjel, je potřeba strojvedoucí nebo AVV (přičemž u AVV dnes z legislativních důvodů stejně ten rozjezd nebo zvýšení rychlosti musí potvrdit strojvedoucí).

[j]

Kdybys jirsaku tak jako vzdy neblabolil, tak bys trebas i zjistil, ze ETCS ma nekolik urovni implementace, a soucasti je i automaticky bezpilotni vedeni vlaku.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[trekker.dk]

vzhledem k tomu, jak je to relativně nové, by měl mít i progresivnější vývoj.

No, to jste moc optimista. Uvědomte si, že do toho vývoje mluví 20+ stran, které ví, že nasazení budou muset platit. Ne všichni jsou tak říkajíc na stejné vlně a se stejnými názory. U každé změny bude potřeba řešit zpětnou kompatibilitu nebo upgrady (další náklady). Takže ten progresivnější vývoj moc nečekejte.

To spíš bude naopak - rychlejší vývoj dokážete udělat u nezávislých národních systémů, protože tam se nemusíte ohlížet na to, jestli to bude fungovat v Německu a jestli to budou ochotni platit v Portugalsku (Tím neříkám, že národní systémy jsou v součtu lepší než jednotný celoevropský.)

nstalace ECTS do jedné mašiny znamená investici 10 milionů

To bylo včera. Dneska 10M dáte jen za zařízení, takže si přičtěte náklady na zástavbu a schvalovací proces a můžete být ještě o pár milionů výš.

[j]

Ono to predevsim uz ted ma tusim 4 nebo 5 levelu implementace, takze to stejne bude klidne i na kazdy trati jinak.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[petr_p]

Jen tak ne. Na displeji svítí červený nápis, že AVV nebrzdí (příklad).

[Error]

Aplikace Motor provedla neplatnou operaci a bude ukončena. Kontaktujte svého systémového administrátora.

[Mike]

Ahoj všem Tento problém se nemusí týkat jen IT písečku.Kdysi jsem prodával zařízení, jehož součástí byla tlaková nádoba. Životnost zařízení byla striktně dána: 10let nebo 20 000 cyklů. Pak se to kouslo a nikdo do nedokázal vzbudit.

A na drážnín vozidle je tlakových nádob požehnaně. Nehledě na to, že mnohé nosné části mají stanovené defektoskopické kontroly.

Tedy: neservisuješ v autorizovaném servisu -> nejezdíš.

[Heron]

Tohle mají nosné pásy u výtahů. Limit na počet jízd (možná i na délku) a limit na časové období a potom nutnost výměny. Tohle je v různých oblastech průmyslu naprostý standard, předem jasně stanovený harmonogram výměn. Revizní technik si nedovolí dát razítko na výtah, kde je něco po lhůtě použitelnosti.

[R]

Problem vznika, ked sa tieto obmedzenia urobia natvrdo. Vtedy to moze sposobit viac skody ako uzitku. Napr. ten vytah - prestane jazdit, aj ked by kludne dalej mohol. A niekto sa kvoli tomu nedostane (vcas) z 8. poschodia dolu a zomrie.

[ewew]

Riadenie rizika. Výrobca má otestovanú životnosť daného výrobku. Po danom počte cyklov alebo času už neručí za správnu funkciu. Kto bude potom zodpovedný ?

[R]

Zodpovedny je ten, kto ma robit pravidelne revizie a servis a nerobi to. Rovnako ako pri milionoch vytahov, ktore taketo nezmysly nemaju.

[Heron]

Nevím o tom, že by to bylo nastavené natvrdo a výtah by přestal jezdit. U našeho modelu to tak není. O výměně nosných prostředků rozhoduje technik výrobce výtahu.

Výtah prochází 12 obhlídkami a 2+1 revizemi ročně. Jednou za X let se na to přijede podívat revizák z TIČR.

Každý výtah má svého provozovatele, pokud nemá, je výrobcem odstaven z provozu.

Co si potom kdo provozuje je čistě jeho riziko.

[Gréta]

levičáci si to stejně budou vysvětlovat jakože za to mužou zlý kapitalisti co takovou věc vyrobili by mě ale stejně zajímalo jestli by se takle pitomě vlaky sekli v nějaký soukromý firmě kterou ty vlaky musej živit navíc :P :P

[JiK]

A jestli by třeba nezkusili to, co jsem navrhoval. Vypnout tomu data a v BIOSu dat 15. prosince.

[ewew]

Myslím, že v prípade týchto strojov je to zbytočný hazard. Toto sa môže robiť maximálne na vlastnom počítači, nie na stroji kde je bezpečnosť priorita.

[kralyk z abclinuxu]

by mě ale stejně zajímalo jestli by se takle pitomě vlaky sekli v nějaký soukromý firmě kterou ty vlaky musej živit navíc :P :P

Tak v soukromý firmě by se tohle pravděpodobně nestalo, protože soukromá firma nepoužívá stupidní centrální plánování. Každý pracovník a manažer soukromé firmy je osobně zainteresován v jejím dlouhodobém úspěchu a ví, že kdyby si něco takového neohlídal, byl by vyhozen, což by pro něj mělo pravděpodobně strašlivé důsledky a ocitl by se na pokraji chudoby.

Ale dobře, dejme tomu, že by se to nějakou fakt blbou náhodou stalo i v soukromé firmě, čistě jenom ať jsou adresovány kecy levičáků. V takovém případě by to pochopitelně vyřešila neviditelná ruka trhu. Lidé by se o tom incidentu informovali a zapamatovali by si ho. Následně by důsledně vlaky té konkrétní přepravní společnosti nepoužívali, a to i kdyby se jim to třeba přišlo obtížné. Např. pokud by nějaký člověk musel do práce kvůli tomu vstávat o hodinu dříve, aby stihl spoj jiného dopravce, pochopitelně to udělá, protože to je dlouhodobě racionální a tu trochu dočasné nepohody zvládne. Tohle by samozřejmě fungovalo globálně, řekněme např., že chybující firmu Cz vlastní nadnárodní korporace K, která zároveň provozuje např. dopravní firmu Fr ve Francii. Každý Jean ve Francii se o tomto incidentu informuje a též bude podobným způsobem důsledně bojkotovat firmu Fr, aby korporace K nemohla dočasný výpadek zisků firmy Cz kompenzovat z jiných dceřinek.

V tom videu si ten člověk stěžuje, takhle nízkokapacitní vlaky už vlastně žádná firma nevyrábí. Tady je opět vidět selhání státu - kdyby do toho nešťoural, tak už by dávno nějaká firma vycítila příležitost a lukrativní byznys lokálních regionálních tratí by obsadila.

Tak doufám, že to je jasné.

[Gréta]

jj jeto uplně jasný :D :D podle někoho kdo věří na děsně silný člověkový co2 globální voteplování aže jeho nejvíc nejlepší řešení je nějakej divnej hibridní eurokomunizmuz věří na učinost koronafašistickejch protivirusovejch vopatření věří na bruselizmuz jako nejvíc nejmenčí zlo možný nóóóóó tak taky děsně nepřekvapivě věří že český dráhy uplně supr fungujou že by to jako žádná soukromá firma líp nezládla :D :D :P :P ;D ;D

V tom videu si ten člověk stěžuje, takhle nízkokapacitní vlaky už vlastně žádná firma nevyrábí.

prostě jako stát udržuje vchodu zastaralý koleje protože se mu to teďko momentálně vyplatí protože nato muže posadit nějaký vláčky z druhý ruky s propadlým firmwarem kterej neumí vopravit :D :D nemá nááááááááááhodou todlecto centrální státní plánování podobnejm věcem podle levicovejch idelologů/dojmologů předcházet???? :P :P :D ;D

[kralyk z abclinuxu]

jj jeto uplně jasný :D :D podle někoho kdo věří na děsně silný člověkový co2 globální voteplování aže jeho nejvíc nejlepší řešení je nějakej divnej hibridní eurokomunizmuz věří na učinost koronafašistickejch protivirusovejch vopatření věří na bruselizmuz jako nejvíc nejmenčí zlo možný nóóóóó tak taky děsně nepřekvapivě věří že (... něčemu děsně špatnýmu ...)

Njn se ti nepodařilo mě přesvědčit o tvé velké pravdě, to se stává, tak nebreč a vyrovnej se s tim :)

[Gréta]

nevyprávěj pohádky a di se těma vlakama projet a až pak nám poreferuj jaký to jakože bylo jestli to teda jako vubec přežiješ :D ;D

[kralyk z abclinuxu]

Co? Jakejma vlakama?

[Gréta]

Co?

jet

Jakejma vlakama

českejch drach :D :D ;D ;D

[kralyk z abclinuxu]

Tys nejel nikdy vlakem ČD? ČD vlakama mam naježděno tisíce kilometrů a jsem naživu, dokonce to považuju za poměrně pohodlné a užitečné (využiju cestu na práci a/nebo zábavu). Nějaký ty kilometry mam naježděný i s RegioJetem apod. a přišlo mi to +- podobný.

[Radovan]

Arriva?

[Jendа]

Kvůli stejnému problému přestal 1.1. fungovat Microsoft Exchange.

[Gréta]

Microsoft Exchange Server is a mail server and calendaring server developed by Microsoft. It runs exclusively on Windows Server operating systems.

akorátže nějaký todlecto exchange je v našem případě v roli nějakýho toho vlaku a v roli českejch drach je zase jakoby nějaká firma která musí ňák řešit že nějaký todlecto exchange nejede :D ;D noa kdyby si řídil nějakou firmu ve který by bylo děsně nutný posílat maily a dělat s kalendářema a by ti jako vypadnul nějakej ms exchange a už +- tejden by to nebyly schopný v ms ňák nahodit  zajak dlouho by si ten ms nesmysl nahradil něčim jiným?? :D ;D

.................a za jak dlouho a jestli vůůůůůůůůbec by to nahradili na ňákým uřadě?? :D :D ;D ;D

[kralyk z abclinuxu]

noa kdyby si řídil nějakou firmu ve který by bylo děsně nutný posílat maily a dělat s kalendářema a by ti jako vypadnul nějakej ms exchange a už +- tejden by to nebyly schopný v ms ňák nahodit zajak dlouho by si ten ms nesmysl nahradil něčim jiným?? :D ;D

[Gréta]

by si jako tejden seděl s rukama vklíně koukal vokolo a čekal co jako bude?? asi ne žejo :O :D ;D ;D

[kralyk z abclinuxu]

Si přečti jánevimtřeba zdejší Maxovo blogy o Oracle DB pro takovej úvod do reality...

[j]

... bych jako chtel videt, co by stim jako chtel kdo co delat, specielne kdyz do teho srackometu nalil miliony.

Jinak klika, zakos pouziva 2k13 a ta ten bug nema ... lol.

A jo, jakozto admin bych delal presne to co pises, sedel s rukama v kline, a strasne se u teho smal, jak ten soft ze miliony se zaplacenym suportem vubec nefunguje. Von teda nefunguje ani kdyz to zrovna nepretece na nejakej ten int, ale to je jen takova drobnost. Protoze to neumi poslat ani mail, natoz cokoli jinyho.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[V.J]

LOL Firefox je nejméně bezpečný prohlížeč.

Edge-100%

Chrome-99%

Firefox-72%

[billgates]

Je tu celkom zaujimava diskusia. Akurat sa mi zda, ze je tu celkom rozsirena trochu zla predstava o tom, co vlastne ETCS je a ako sa vlastne bude pouzivat. Ak sa nudite a chcete sa dozvediet (nie len) o ETCS a jeho nasadeni v CR viac, tak nedavno bola konferencia Spravy Zeleznic v Olomouci a na nete su volne stiahnutelne zborniky a vsetky prednasky. Je tam aj prednaska o sietovej infrastrukture SZ a jej zabezpeceni :) Cize odporucam si to prelistovat:

• Zbornik a pdf prezentacii
• Video archiv (aj ked momentalne na neho chyba z nejakeho dovodu odkaz)

[paul2no]

Já bych řekl, že většina diskutujících míchá dohromady ETCS (zabezpečovač), AVV (autopilot) a nějakou AI co má nahradit živého strojvedoucího, vyvíjenou momentálně v AŽD, která zavčasu zvládne rozpoznat překážku na trati a zastavit.

[billgates]

A este aj AI miesto dispecera.

[Filip Jirsák]

Místo dispečera není potřeba žádná AI aplikace, je to bez problémů řešitelné dávno používanými běžnými algoritmy.

[Radovan]

Tak přestaň kecat a běž to naprogramovat. Grafikon totiž JE problém obchodního cestujícího, akorát se místo v prostoru pohybuje v čase, navíc jen jednosměrně. A když se ti zkříží "silnice", jdeš sedět.

[Filip Jirsák]

Jenže my tu neřešíme tvoru grafikonu, ale řízení dopravy podle již hotového grafikonu.

Vidím, že pro ty, kdo tvrdí, že to nejde, je největší překážkou pochopit, o čem je vlastně řeč.

[Radovan]

A co se asi tak stane, když realita neodpovídá tvému grafikonu?

Kdyby šlo všechno podle něj, nebylo by potřeba nic řídit. Všechny vlaky by jezdily na čas a ty bys neměl o čem blábolit.

Prostě to udělej, a nabij si držku sám, když to nepochopíš.

[Filip Jirsák]

A co se asi tak stane, když realita neodpovídá tvému grafikonu?

Z vašeho textu plyne, že se grafikon zahodí a začne se vytvářet zcela nový grafikon, nezávislý na tom současném. Podle mne se ovšem řeší pouze ty spoje, které z naplánovaného grafikonu vybočují – a ani ty se neplánují libovolně, ale tak, aby se původními grafikonu co nejvíce přiblížily.

Jinak ale namalovaný grafikon je hezká ilustrace toho, v čem je rozdíl. Vy píšete o tvorbě grafikonu – tedy dostanete prázdnou plachtu a na ni musíte namalovat trasy tak, aby splňovaly všechny zadané podmínky. Já ale píšu o řízení provozu podle grafikonu. Tedy máte grafikon, který je v některých místech „upravený realitou“ – nějaký vlak má zpoždění. V tom upraveném grafikonu se vám začnou některé čáry křížit. No a řízení provozu spočívá v tom ty křížící se čáry v rámci pravidel upravit tak, aby se opět křížit přestaly. Vidíte ten rozdíl? Namalovat celý grafikon od nuly versus opravit v grafikonu pár křížících se čar?

[Radovan]

Ne, tvorbu grafikonu jsem na mysli vůbec neměl. Jenom jeho dodržování v realitě. Ty totiž v realitě nejsi.

V tom upraveném grafikonu se vám začnou některé čáry křížit.

Tak, to je přesně ten moment kdy si v realitě balíš kartáček na zuby a odcházíš do kriminálu

A jak začneš kvůli nějaké události posouvat ostatní čáry, tak se ti jakákoliv změna promítne do dalších vlaků, z každého z nich do mnoha dalších... A takových změn máš denně tisíce, jejich vlivy se navíc prolínají. Možných důsledků je víc než atomů ve Vesmíru.

[Odin1918]

Ten stat, ktery radoby ridi epidemii, ani nedokaze provozovat par vlacku. Takze sice neumime rozjet vlacek, ale vime, ze brat lidem svobody, ostrakizovat podle injekce, likvidovat ekonomiku a zadluzovat ve jmenu viru je v poradku?

Tak hlavne, ze stat vari pivo, to mu jde asi ze vseho nejlepe.

[Radovan]

Stát nevaří pivo, ale vybírá národního ptáka. Nechceš se přihlásit?

[Mayhem]

Stát nevaří pivo

Vari. Dokonce na to ma "narodni podnik". Pit to jde, ale prislusi vareni piva statu?

vybírá národního ptáka

Neslysel jsem, ze by nas stat vybiral narodniho ptaka.

Nechceš se přihlásit?

Tak se prihlas taky. Uvidime, kdo z nas je(ci ma) vetsi(ho) ptak(a).

[Radovan]

Tobě nemůžu konkurovat, takového vocase jako ty by nenašli ani na inzerát.

Národní podniky zrušili někdy v roce pětaosmdesát.

[hefo]

A čo je potom Budějovický Budvar, národní podnik?

[Mayhem]

Jisteze mi nemuzes konkurovat. V nicem.

Tady mas narodni podnik. Zde dokonce ve statnim registru vidis pravni forma narodni podnik.

[Radovan]

v právní formě, která od roku 1992 není právním řádem České republiky kodifikována a upravena

Ono chce ty odkazy také číst

Stejně tak by tam mohli mít třeba "sněhová vločka", a neznamenalo by to vůbec nic. Národní podniky se změnily ještě za bolševika na státní podniky, ty to asi nepamatuješ, ale já jo.

[Mayhem]

Ono chce ty odkazy také číst

Jisteze jsem je cetl. Narodni podnik samozrejme stale existuje a potvrzuje to i ta statni databaze.

Stejně tak by tam mohli mít třeba "sněhová vločka"

To asi tezko, jelikoz toto asi nebude pravni forma podniku.

Národní podniky se změnily ještě za bolševika na státní podniky, ty to asi nepamatuješ, ale já jo.

Vidis, pamatujes, ale stejne pises nesmysly.

Btw je jedno, jestli statni podnik, narodni podnik, akciovka/sro ve vlastnictvi statu/kraje/mesta, vzdycky je to spatne a netrzni. Proste stat nema varit pivo, jezdit s vlacky,a td.!

[bigBRAMBOR]

Proste stat nema varit pivo

v pripade Budvaru to ale stat splnuje, budvar pivo nevari

[billgates]

Dravý sokol, nebo třeba drobná sýkorka. Češi si zvolí národního ptáka

[lhostejno]

Mně by se víc líbil obézní holub, co žere odpadky.

[Gréta]

volim orlosupa :D :D ;D ;D