Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování (pdf) před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei Technologies Co., Ltd., a ZTE Corporation. Používání těchto prostředků představuje bezpečnostní hrozbu.
Tiskni
Sdílej:
Na území ČR či proti českým zájmům nepůsobily nepřátelsky jen čínské zpravodajské služby. K nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylovali i kariérní čínští diplomaté. V tomto kontextu je nutné konstatovat, že čínský přístup je de facto stejně hybridní jako ruský, hrozbu může představovat zpravodajský důstojník stejně jako kariérní diplomat či byznysmen. Čínské vlivové a špionážní aktivity vedené proti českým cílům a zájmům lze obecně rozdělit do tří segmentů: narušení jednotné politiky EU prostřednictvím českých entit; zpravodajská činnost zacílená na české silové resorty a ekonomická a vědecko-technická špionáž. Čínská diplomatická mise také realizovala opatření, která zvýšila schopnost čínské státní moci kontrolovat a ovládat čínskou krajanskou komunitu v ČR. BIS zaznamenala znepokojující vývoj na poli čínských aktivit (politických, špionážních, legislativních a ekonomických), které jako komplex představují hrozbu pro ČR v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky. Čína disponuje téměř neomezeným kapitálem, který je schopna nabízet zahraničním firmám výměnou za přístup k duševnímu vlastnictví, anebo vstup na zahraniční trhy. Čínský zájem se soustřeďuje zejména na strategické sektory hospodářství, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Investice do těchto odvětví podporuje čínská vláda, jejímž politickým cílem, shrnutým do desetiletého plánu „Made in China 2025” (MC2025), je nezávislá a soběstačná produkce Čínské lidové republiky (ČLR). Do roku 2025 se má ČLR stát globálním lídrem ve vývoji a výrobě moderních technologií. Informace a signály o několika případech čínských aktivit vůči českým právnickým osobám považuje BIS za součást čínského úsilí o naplnění MC2025 a nesou znaky ekonomické a vědecko-technické špionáže.Pak taky bod 6, tedy obecné dění ve světě a doporučení spojenců. Ale víš co, kup si taky Huawei mobil. Můžeš mít pocit jak jsi vyzrál na všechny ty bezpečnostní důstojníky zakazující čínské technologie jen tak ze srandy.
kdo rika ze srandy? copak nestaci kdyz kvuli moci a prachum?Můžeš mi vysvětlit jak přesně má zákaz dvou firem z asi XX co jich na světě tyhle technologie prodává přinést moc a prachy? Komu? Jak to přinese moc a prachy NÚKIB? Člověk si uvědomí jak moc je tahle země v prdeli teprve ve chvíli, kdy státní úřad vydá na základě informací od kontrarozvědky varování a zákaz používání technologií a lidi za tím vidí spiknutí. Takhle nízkou důvěru neměla vláda asi ani za okupace.
a co Windows? Cisco? Intel? Dell? HP? tam je vse ruzove nebo NUKIP pripravi doporuceni(pri statni zakazky zakaz) nepouzivat i to?To se ptáš mě? Mám se podívat do křišťálové koule? Co přesně jim vyčítáš, že vydali málo varování a zákazů?
Člověk si uvědomí jak moc je tahle země v prdeli teprve ve chvíli, kdy státní úřad vydá na základě informací od kontrarozvědky varování a zákaz používání technologií a lidi za tím vidí spiknutí.Mohlo by to souviset se zkušenností že úřady i rozvědka (viz celá ta akce „novela zákona o VZ“) rutinně lžou…
Můžeš mi vysvětlit jak přesně má zákaz dvou firem z asi XX co jich na světě tyhle technologie prodává přinést moc a prachy?XX? Kolik firem má reálně k dispozici 5G technologie? To X bude naximálně jedno, a pravděpodobně < 4.
V obchodní válce je i Amerika proti Evropě. A NSA není čínská organizace. Váhal jsem, jestli a jaký mobil si koupím, ale po tomhle vymývání mozků mám jasno - koupím si Huawei.Jednak se dopouštíš klasické logické chyby non sequitur* a ještě k tomu na tebe platí reverzní psychologie tak brutálně, že by ses měl stydět. *Když píšu že u Huawei existuje podezření, neznamená to, že u ostatních podezření neexistuje.
Nějak se mi nedaří dohledat varování o Windows.
Protože jestli NÚKIB vydal tohle varování, tak varování o Windows už musel v minulosti vydat tak deset, ne?
+1. Je zajímavé, jak se píše o šmírování ze strany Ruska a Číny, zatímco o amerických nebo britských agentech a tajných operacích útočících na zákazníky po celém světě se toho moc nedozvíme (od naší vlády).
A co takhle se raději vrátit k základním principům a dobrým praktikám?
bezpečnost a integritu dat si zajistí koncové body vhodným šifrováním a podepisovánímJenže tohle stojí a padá s bezpečností těch koncových bodů. Když budeš mít čínský telefon s backdoorem v OS, pak ten může klidně vyžírat soukromé klíče aplikací z paměti a posílat je velkému bratru na server. Nebo rovnou posílat data před zašifrováním, stisky kláves, odposlech okolí, atp. Samozřejmě to samé platí i pro NSA a spol., jenže ti jsou alespoň na rozdíl od Číňanů naši spojenci, takže pro státní složky by to mělo být přijatelnější riziko. A navíc od Snowdenovi aféry je to na Západě silně exponované a hlídané téma (rozhodně ale nekupovat telefony z Austrálie, pokud nějaké takové vůbec jsou
Tim myslis neco jako Windows Vista UAC ktere zacne uzivatel uz jenom odklikavat ze zvyku a prinos bezpecnosti je minimalni? Nebo jak by takova politika mela vypadat?
- komponenta (HW/SW) nemá nijak komunikovat po síti, nic odesílat ani přijímat nějaké povely zvenčí, pokud to po ní nechce její majitel/provozovatel
Aspoň vím jaký bude můj další telefon.
Jednak hrozilo že koupená mikroelektronika by mohla být navrtaná soudruhy z opačného/kapitalistického bloku
Jenže to hrozí pořád. Viz Tailored Access Operations. Nezbývá než opakovat pořád dokola to, co říká Stallman už od 80. let a mít všechen software i hardware svobodný/otevřený, mít veřejné audity, reprodukovatelné buildy, nezávislé výrobce HW...