Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Brendan Eich, mj. autor JavaScriptu, spoluzakladatel Mozilly a její několikadenní CEO (zprávička), představuje v článku From asm.js to WebAssembly na svém blogu společný projekt Googlu, Microsoftu, Mozilly a dalších s názvem WebAssembly (GitHub, FAQ), jehož cílem je zvýšit výkon webových aplikací použitím univerzálního webového bajtkódu.
Tiskni
Sdílej:
podporovat i static typing (guards a trademarks)Koukal jsem na to a není mi jasné, jak budou fungovat parametrizované typy (například generika)?
Spise to vypada, ze oni ten jazyk opravi.Moc tomu nevěřím – nebude vůle udělat změny, které poruší zpětnou kompatibilitu. Spíš to dopadne tak, že k těm starým a špatným věcem přidají paralelně nové a lepší věci. V praxi se pak bude používat oboje a jazyk bude velice komplikovaný (na to, co umí, je komplikovaný už nyní). Například do ES 6 přidali generátory, což je IMO krok špatným směrem, uvažuje se o přidání async a await, což je IMO další krok špatným směrem. Pak třeba zjistí, že oboje vede na duplikaci kódu (viz příklad s
IEnumerable
z mého zápisku Algebraické efekty), a přidají vymezené kontinuace, které subsumují generátory i async a await.
Například do ES 6 přidali generátory, což je IMO krok špatným směrem, uvažuje se o přidání async a await, což je IMO další krok špatným směrem.Proč? Ten blog jsem více/méně četl, ale stejně mi to z toho není jasné.
Array.prototype.forEach
).
Druhý způsob generování prvků: Generátor – vrací objekt iterátor, jehož metodu next
můžeme volat, když chceme další prvek.
Výhodou prvního způsobu je, že takové funkci je snadné programovat. Jeho nevýhodou je, že cizí funcke řídí náš kód (inversion of control) – v některých případech může být těžké takovou funkci použít.
Naopak výhodou druhého způsobu je snadnost použití generátorů, jeho nevýhodou je, že se generátory těžko programují.
Aby ECMAScript odstranil nevýhodu druhého způsobu, přidal speciální podporu pro generátory. Tato podpora umožňuje psát generátory jako funkce z prvního způsobu – hlavní rozdíl je, že místo volání předané funkce voláme yield
a funkce je deklarována pomocí function*
.
Tato speciální podpora však neřeší nevýhodu prvního způsobu. Pokud máte například API, kde je pouze map
, tak vám podpora generátorů nepomůže – musíte počkat, až autor API přidá generátor.
Existuje však jiné řešení, které žádné generátory nepotřebuje a odstraní obě nevýhody. Tím řešením je převést první způsob na druhý. Je mj. snadné převést druhý způsob generování na první způsob. Převod naopak lze uskutečnit pomocí vymezených kontinuací nebo pomocí vlákna, mutexu a proměnné sdílené vlákny. Pokud ECMAScript bude podporovat green thready, nepotřebuje generátory.
To, co mi tedy vadí na generátorech je, že řeší problém jen napůl (neodstraňují nevýhodu prvního způsobu generování), komplikují jazyk a možná budou zbytečné, protože stejnou službu udělají green thready.
Kromě toho jsou tu otázky ohledně časové složitosti – jakou bude mít například ES analog následujích enumerátorů časovou složitost? Lineární nebo kvadratickou?
static IEnumerable<int> LeftAssocEnum(int i) { var acc = Enumerable.Empty<int>(); while (i > 0) { acc = Enumerable.Concat(acc, new int[] { i }); i--; } return acc; } static IEnumerable<int> RightAssocEnum(int i) { var acc = Enumerable.Empty<int>(); while (i > 0) { acc = Enumerable.Concat(new int[] { i }, acc); i--; } return acc; }Mj. v C# mají oba enumerátory kvadratickou složitost a oba z nich způsobí přetečení zásobníku pro dostatečně velké
i
. Nicméně v rozumné implementaci by RightAssocEnum
měl mít lineární časovou složitost a k žádnému přetečení zásobníku by u něj dojít nemělo.
function*
, navíc se takto označené funkce chovají jinak než klasické funkce označené function
. Green thready jsou tedy obecnější.
Když mám green thready, nemusím dopředu rozhodovat, zda nějaká funkce bude generátor – například map
mohu, jak jsem zmínil, použít jako generátor (bez toho abych něco přepisoval) – tj. vytvořím funkci, která vrací iterátor a tento iterátor uvnitř používá map
.
function*
.
Stejne tak preteceni zasobniku - implementace muze pouzivat segmented stack a tim se presune problem s alokaci do heapu.Oboje lze implementovat s konstantním zásobníkem a s lineární časovou složitostí. Je jen otázkou, jak chytrá je implementace. Příkladem takové implementace je knihovna scalaz-stream.
novy standard programovani vyrazne zjednodusujeMožná zjednodušuje programování, nicméně pochybuji, že zjednodušuje jazyk. Například verze 5 specifikuje jazyk na 100 stranách, verze 6 na 260 stranách.
Mozna koukate na jiny standard, ale verze 5.1 ma 258 stran, a verze 6.0 ma 566 stran.Bral jsem jazyk bez standardní knihovny – přijde mi to lepší pro odhad složitosti jazyka – a také jsem se spletl, v případě ES 6 to je více stran. Například oproti specifikaci Standard ML, která má pod 100 stran, je to celkem výrazný rozdíl.
v dalsich revizich muze byt vyjmuta.Jen dobře, pokud bude.
Například oproti specifikaci Standard ML, která má pod 100 stran, je to celkem výrazný rozdíl.To je nesmysl srovnavat podle stran, nebot se nejedna o dokumenty vytvorene pro jednu standardizacni instituci podle stejnych pozadavku. Lepsi priklad by byl treba Dart.
Koukal jsem na to a není mi jasné, jak budou fungovat parametrizované typy (například generika)?Pouzijete guards, ktere zajisti, ze v danem bloku kodu se pouziva pouze deklarovany trademark (typ). Kompilatoru pak zoptimalizuje genericky blok kodu pro dane typy. Stale je to otevrene, ale staticke typy v nejake forme budou.
a jazyk bude velice komplikovanýHorsi nez C++ ci rust to nebude.
Například do ES 6 přidali generátory, což je IMO krok špatným směrem, uvažuje se o přidání async a await, což je IMO další krok špatným směrem.Vsechno to ma byt postavene nad spawn, ktery ma bezet na green threads, takze blokovani neni az tak velky problem.
Pokud zarizeni nepodporuje WebAssembly - bude jich jeste dlouho plno, je Javascript fallback a nikdo to nebude psat dvakrat.Jako fallback muze byt interpretace WebAssembly pomoci JS. Nebo JIT preklad WebAssmebly do JS, ktery pak bude prolozeny JIT do nativniho kodu. ;-]
Spise to vypada, ze oni ten jazyk opravi.IMHO je JS FUBAR. Jak uz psal Radek Micek, ten jazyk obsahuje spoustu spatnych vlastnosti od zacatku a nikdo nebude mit odvahu rozbit zpetnou kompatibilitu... uz jenom kvuli tomu velkemu mnozstvi programatoru. Leda, ze by zavedli nejakou direktivitu (ala Perl), ktera by rikala, ze kod je napsany pro konkretni verzi JS.
"use more strict"
IMHO je JS FUBAR.To jsem si myslel take, a kdyby se mi zdalo o programovani v javascriptu, musel bych memit pyzamo, jak bych byl zpoceny hruzou. Rozdil oproti jinym jazykum je v tom, ze JavaScript se zatim pouziva v prostredi, kde zivotnost aplikaci beze zmen je v radu mesicu, zivotnost zarizeni v radu let, a prohlizec se updatuje kazdy mesic. To jim umoznuje delat i zpetne nekompatibilni zmeny, kde se kompatibilita docasne vyresi, jak bylo naznaceno vyse, pridanim dalsi direktivy.
Pokud zarizeni nepodporuje WebAssembly - bude jich jeste dlouho plno, je Javascript fallback a nikdo to nebude psat dvakrat.Dneska je v módě psát překladače do javascriptu.
Pokud používáte staticky typovaný jazyk, tak kód budete moci psát v něm, přeložit do WAsm a ono to poběží rychleji, než kdybyste to napsal přímo v ECMAScriptu. Kdo by pak používal ECMAScript?Určitě se počítá s tím, že JS se bude do WebAsm taky překládat. Jinak JS mi přijde jako celkem dobrý jazyk. Má svoje mouchy, ale určitě to není špatný jazyk ve smyslu skutečně špatných jazyků, jako třeba PHP...
V čom sú prototypy dobré? Neberte to ako hate príspevok, len ma to zaujíma. V js istý čas robím, čítal som mnoho blogov ako v tom napr. napísať dedičnosť a stále neviem ako na to.
Jinak doporučuji tento článek: Why Does JavaScript Suck?Mně právě tyhle quirks vůbec nepřijdou tak hrozné. Když píšu v JS, používám kontrolu typů, operátor
===
a podobně. Souhlasim s tim automatickým středníkem, to mě taky onehdá vytočilo. Ten scoping nevidim jako problém - stejně je to jazyk s GC. Ten odstavec o globálních proměnných mi přijde přehnaný, nevim o tom, že bych musel používat globální proměnný vyjma window
. Jako jo, v JS určitě jsou nepříjemnosti, ale ten jazyk alespoň celkově nějak dává smysl a má nějakou koncepci narozdíl od PHP.
Uz ted vznikaji ruzne prekladace pres LLVM do JSTo je hrozně pomalé a výsledná velikost je většinou taky dost špatná. O dost použitelnější jsou překladače přímo do JS, jako třeba brython.