OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Karel Žák představuje na svém blogu nový cfdisk z nadcházejícího balíčku util-linux 2.25. Na cfdisk, nástroj pro rozdělování disku postavený nad knihovnou ncurses, dlouho žádný z vývojářů nesáhl. Nebylo již možné jednoduše přidat nové vlastnosti, a proto byl cfdisk od základu přepsán. Nejnovější verze zavádí řadu novinek, odstraňuje zastaralé funkce a přináší například také podporu barviček. [Fedora.cz]
Tiskni
Sdílej:
"The idea is to keep cfdisk pretty simple and easy to use for end users. Advanced users or users who want to do some unusual things have to use fdisk or parted."
Takže zase další debilizace pro BFU masy.
parted: Co takhle help prikaz
?
fdisk je v tomdle intuitivni, ale neumi GPT.fdisk = MBR
Presne tak, podpora GPT tam chybala najviac.Proč by nástroj na manipulaci s MS-DOS MBR měl umět GPT, když je tu nástroj na manipulaci s GPT? To budeme nástroji na manipulaci s GPT vyčítat, že neumí DOS MBR?
není pohodlnější používat jeden nástroj na oba/přesněji všechny typy partitions?V případě fdisk a gdisk bych to viděl opravdu jen jako detail. Pokud jde o všechny typy partition, tak by to šlo ještě rozšířit na všechny typy administrativních operací nad disky, v čemž vynikají nástroje typu parted/gparted.
když někomu vyhovuje cfdisk, proč by ho nepoužíval i pro gpt?To bude nějaký omyl. Nekritizoval jsem, že je cfdisk obojetný, nýbrž že někdo považuje fdisk za špatný nástroj jen na základě toho, že dělá jen to, k čemu byl určen. Nebráním se ani sloučení binárek fdisk a gdisk, pokud by to tak vývojáři chtěli, jen mi přijde zbytečné na to nadávat.
najde se spousta chytráků s těmito commenty..I pro ostatní, možná jsem komentář špatně zařadil, vyjadřoval jsem se k fdisk, nikoliv cfdisk, k tomu jsem se vyjádřil zde, omlouvám se za zmatky.
cfdisk - display or manipulate disk partition table
Proč by nástroj na manipulaci s MS-DOS MBR měl umět GPT, když je tu nástroj na manipulaci s GPT? To budeme nástroji na manipulaci s GPT vyčítat, že neumí DOS MBR?Protože je šikovné mít nad GPT, MBR a mnoha dalšími tabulkami nějakou abstrakci, která umožní jednotné ovládání - protože ty úlohy jsou v zásadě stejné - vytvořit oddíl, posunout oddíl, smazat atd. - to jsou věci které uživatel chce dělat - s konkrétním typem tabulky oddílů obvykle pracuje jen proto, že musí (už na disku je, vyžaduje to operační systém atd.) Je to asi jako grafické editory, které umožňují načítání a ukládání více formátů - to malování štětcem a spol. je pořád stejné a formát je jen implementační detail. Není dobré duplikovat kód (hlavně to GUI, TUI, CLI), když se liší jen pár nízkoúrovňových funkcí programu.
posunout oddílNic takového primitivní nástroj typu fdisk neumí. I ve zbytku komentáře mám pocit, že mluvíš o programu typu parted/gparted, ne o programu typu fdisk.
Takže zase další debilizace pro BFU masy.Proč zase další? To považujete po 22 letech existence
cfdisk
za nějakou novinku?
Nektery slozitosti jsou proste akorat zbytecnou evolucni vetvi...
Jde ovšem o to, kdo o tom rozhoduje... To co se pro jednoho zdá jako naprosto zbytečné je pro druhého životně důležité. Takže zlatým pravidlem by mělo být „nechat žít“...
Ne, o to, co rikas, opravdu nejde Timhle pristupem vedome davas kontrolu nad softwarem nekomu jinymu a to pak zpusobuje rozladeni, kdyz veci nejsou, jak cekame, ze jsou.
Hint:
pokud se mi to nelibi, muzu s tim neco delat - je to opensource
Osobně dneska nevidím zákazníky pro debilizovaný fullscreen text mode správcem diskových oddílů, když máme dostatečně debilizovaný live image s GUI správcem.no tak já se hlásím, když jsem si tuhle přidal disk do stroje, tak jsem si to pak dokonfigurovával přes ssh na běžísím systému, místo abych k tomu stroji tahal monitor a bootoval tam nějaký "live image s GUI správce"
Zásah do běžícího stroje považuju vzhledem k možnostem pochybení za expertní činnost, kterou bych mnohem radši svěřil někomu, kdo k tomu cfdisk nepotřebuje. Mně osobně před časem cfdisk dopomohl k chybě (záměně dvou oddílů), která mě stála celý (tehdy nezálohovaný) domácí server.jak už naznačil kolega, je jistý rozdíl mezi "umět" a "chtít", přičemž odvozovat z toho druhého něco o tom prvním na základě jednoho vlastního omylu se mi jeví dosti prapodivné ....
Máš pravdu v tom, že přidání a rozdělení nového disku do serverového systému bez GUI nástrojů je relativně bezpečná akce, pokud si nespleteš číslo (písmeno) disku. Na druhou stranu to nevidím jako enterprise use case, kde je vše na nějakých diskových polích. A kvůli lenosti pár jednotlivců naučit se fdisk by asi nebyl důvod do takové práce investovat, pokud je výsledkem nástroj se schopnostmi na úrovni fdisk, jen celoobrazovkový.totéž co výše, že preferuju cfdisk nijak neimplikuje, že jsem "byl líný naučit se fdisk" i když to není dostatečně enterprise, zřejmě nějaký tlak na existenci tohoto nástroje existoval, čili takovouto filipiku jaksi nechápu ... na co se píšou hry, ty přeci taky nejsou "enterprise use case" ...
odstraňuje zastaralé funkce
z téhle věty už začínám mít kopřivku
* fdisk (ano ten ciste textovy) umi GPT od v2.23Znamená to, že gdisk je zcela redundantní software?
pouzit primo fdisk kde je prostor pro temer libovolny detail.Měl jsem za to, že na detailní práci s MBR partition table je potřeba sfdisk.
Takze se existujici kod v util-linux prevedl na libfdiskTakže momentálně máme libfdisk, libparted a samostatný gdisk?
a nejsem si jist je-li vhodna pro fdisk kde je idealni pokud si uzivatel "povida" primo s kodem ktery danemu labelu (treba MBR) rozumi.Popravdě to povídání je co mi na fdisku nejvíc vadí. Snaží se to tvářit jako interaktivní tool, přitom se v tom normální člověk jen těžko vyzná a zpravidla se musí naučit, jak ten podivný workflow obejít. Uživatel fdisku se musí naučit že první prompt s číslíčkama musí vždy odentrovat a když zapomene, tak je to špatně a že do druhého musí začít vždy plusem, než napíše velikost s jednotkou ;). Do toho se musí naučit u čtvrtého oddílu dát vždy 'e', aby mohl používat další oddíly, namísto toho aby například nezadal přepínač --force-primary. Za naprosté většiny okolností chce člověk vytvořit oddíl buď určené velikosti nebo přes zbytek volného místa a nechce ani určovat začátek volné oblasti, ani si hlídat, aby se jako čtvrtý oddíl udělal extended a následně museli pustit ten příkaz znovu. Takže si nakonec nejsem jistý, zda je libparted nevhodně navržená nebo za je naopak navržená dobře, jen se s ní špatně staví nevhodná API jako má fdisk.
sfdisk je skriptovatelny treba jako parted.Přijde mi, že sfdisk a parted pracují na zcela jiné úrovni, i když pravda je, že parted moc neumím, takže se můžu plést.
Nemyslim, ze toho umi sfdisk vice.Nesrovnával jsem s parted, ale měl jsem za to, že oproti fdisk umí jednoduše vyplivnout či přijmout jednotlivé hodnoty do partition table, což asi úplně není use case, pro který by byl fdisk stavěný.
Takže momentálně máme libfdisk, libparted a samostatný gdisk?Ano.
Takže si nakonec nejsem jistý, zda je libparted nevhodně navržená nebo za je naopak navržená dobře, jen se s ní špatně staví nevhodná API jako má fdisk.
Nesrovnával jsem s parted, ale měl jsem za to, že oproti fdisk umí jednoduše vyplivnout či přijmout jednotlivé hodnoty do partition table, což asi úplně není use case, pro který by byl fdisk stavěný.Ano to mas pravdu. I kdyz pro fdisk udrzujeme dialogy zpetne kompatibilni tak aby to slo skriptovat protoze jsou lide co pouzivaji
echo -e "n\np\n\n\n+3M\n" fdisk /dev/sdaale to uz je jinej pribeh
Hodne uzivatelu je rada, ze jim neco napovida...V případě fdisku mi to přijde jako taková fetiš. On sice napovídá, ale uživatel z toho stejně nic neví. Na školeních mi na to vždycky lidi koukají jak na zjevení a nemají nejmenší tušení, co s tím. Navíc napovídat jde různými způsoby. Ale mě ani tak na fdisku nevadí, že tenhle podle mě debilní režim obsahuje. Mně spíš vadí, že ani nejde používat tak, že ho uživatel požádá o novou desetigigovou partition a fdisk by ji bez keců vyrobil. To je totiž to, co si většina lidí při styku s nástrojem na úpravu tabulky oddílů přejí.
ze si prectes nejaky helpErm...
n[ew-partition] [--primary|--logical|--extended] [<size>M|G] -- create a new partition with sizeTak napíšu:
n 16GA mám hotovo. Pochopí to každý a pokud bude výpis rozumný, tak ani nemusí chápat dosovské pojmy typu extended oddíl.
Ano to mas pravdu. I kdyz pro fdisk udrzujeme dialogy zpetne kompatibilni tak aby to slo skriptovat protoze jsou lide co pouzivajiTakhle... sfdisk je podle mě ryze expertní tool a funguje na zcela jiné úrovni než fdisk, cfdisk i parted. Ostatní uvedené slouží (mimo jiné) k editaci tabulky oddílů, zatímco sfdisk slouží jen k jejímu čtení a zápisu (přičemž k editaci raw hodnot se používá textový editor). Pokud jde o zpětnou kompatibilitu fdisk, ta by se dala ale úplně klidně nakombinovat s neinteraktivní formou těch příkazů. Dokonce bys mohl mít v interaktivním fdisku jako výchozí interaktivní formu a zároveň umožnit zcela neinteraktivní přístup rovnou z bashe něco jako.
# fdisk --verbose --new --drive=/dev/sdb --size=16G /dev/sdb1 ... ... ... Linux # fdisk --verbose --new --drive=/dev/sdb --size=16G /dev/sdb2 ... ... ... Linux # fdisk --verbose --new --drive=/dev/sdb --size=16G /dev/sdb3 ... ... ... Linux # fdisk --verbose --new --drive=/dev/sdb --size=16G /dev/sdb4 ... ... ... Extended /dev/sdb5 ... ... ... Linux # fdisk --print /dev/sdb /dev/sdb1 ... ... ... Linux /dev/sdb2 ... ... ... Linux /dev/sdb3 ... ... ... Linux /dev/sdb4 ... ... ... Extended /dev/sdb5 ... ... ... LinuxKonkrétní forma voleb a výstupu je jen pro ilustraci, alternativou by mohlo být třeba toto:
# fdisk --edit /dev/sdb > help ... n[ew] ... <size>M|G -- create a new partition p[rint] -- print partition table ... > n 16G Created primary partition /dev/sdb1 > n 16G Created primary partition /dev/sdb2 > n 16G Created primary partition /dev/sdb3 > n 16G Created extended partition /dev/sdb4 Created logical partition /dev/sdb5 > p /dev/sdb1 ... ... ... Linux /dev/sdb2 ... ... ... Linux /dev/sdb3 ... ... ... Linux /dev/sdb4 ... ... ... Extended /dev/sdb5 ... ... ... LinuxDoporučuju srovnat co do složitosti a vynucené interaktivity a pozornosti se skutečnou sérií uživatelských vstupů, které fdisk přesvědčí ke stejnému výsledku. A pokud ti to nestačí, tak přidej situaci, kdy na disku už jeden oddíl bude. Ze zkušenosti s lidma, co se s takovými nástroji učí, tak je snad i přečtení celé manuálové stránky přijatelnější než interakce s fdiskem.
Aspoň vidíš jaké následky ta vynucená interaktivita má. Lidi si píšou takovéto hrůzy, které ještě navíc fungují jen za specifických okolností, vzhledem k tomu, že fdisk se dle situace ptá na různou sadu otázek. Je těžké na běžném linuxovém systému najít nástroj, který se hůře používá i skriptuje než fdisk.echo -e "n\np\n\n\n+3M\n" fdisk /dev/sda