Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Ondsel, tj. vylepšený FreeCAD, po dvou letech skončil. Cílem Ondselu bylo vylepšit UX/UI FreeCADu a nabízet jej komerčně. Od začátku věděli, že konkurovat komerčním CADům bude těžké. Bylo to ale těžší, než si mysleli. Proprietární CADy se vyučují na školách a jsou hluboce zakořeněny v průmyslu. Většina vylepšení od Ondselu se dostane do FreeCADu.
Tiskni
Sdílej:
Většina vylepšení od Ondselu se dostane do FreeCADu.Tak alespoň nějaká dobrá zpráva.
komercni CADy pro nekomercni uzitiPokud ti ovsem nevadi, ze ti nejaky manager kazdy rok zmeni podminky a nakonec to za par let zarizne uplne...
... dnes uz i Autocad del kde co, ale mame Catia, pro Enginner, Solid Edge atd. a dnes je vse CAD/CAM ... hlavne simulace, vypocty, mechanika, roztoceni, prototypy uz jsou v PC, kdy se vse roztoci, i aerodynamika se dnes simuluje ... a tam jde o kvality SW a ne o penize, ty se vydalji, pokud to funguje a clovek s tim ztraci mene casu, tak super, clovek stoji hodne. casto na zapade 1 Licence stoji jako jeden mesicni plat cloveka.
Sranda ale byla, kdyz mi kamos, tvrdil, ze prece na vypocrty by nikdo nepouzival opnsource, ze oni maji super drahy SW ... pa jsme zjistili, ze jen preprodavali OpenSource SW pouzivany vedci, oni tu OSS pouzivali i v NASA
... ani nejake svoje veci tam nemely, jako ze by meli modely na simulace atd. nic ... no meli integraci do SW ... nekdy se deji i takove veci.
Obecne FreeCAD proste nema integraci do cele IS a nebo celeho procesu ... ale je pravda, ze tohle se tyka jen strojirenstvi, stavarina je easy jak hell, tam staci Microstation a dokonce i Autocad a jeho jednoduche vypoctove moduly bohate staci.
Taky na Stavarinu pouzivaji firmy kde co, treba i jeden Madarsky CAD
) ... btw. Microstation byl v dobe DOSu uplne jinde, nacetl dos4gw ... takze uzil celou RAM
typicky 4MB, melo to v sobe X-windows a kacelarci na S3, ATI atd. a byl skutecne graficky a rychly v dobe, kdy tohle bylo jen na Unixu ... a ta sranda, ze mel i hezky SW 3D render, coz jsme treba ja nepouzival, ale pak prisla win vereze a ta ani na 16MB RAm nebyla rychle schopna otevrit muj vykres s asai 2k kotama ... a nedej boze se v tom hybat ... stacilo vzit pod win. DOS verzi a ta jela dale jak vino
) ... za nas jeli ve 3D jen slozite veci a co chteli pocitat, zbytek se kreslilo jeste hezky 2D a poctive se kotovalo, kdyz to clovek udelal dobre, tak ani nemusel koty editovat, jen rek co chce okotovat a cislo uz mu to dopsalo samo.
Takze treba Microstation kraluje v celych mestech, na strojarinu uz jej asi nikdo nepouziva
Taky na Stavarinu pouzivaji firmy kde co, treba i jeden Madarsky CADJestli myslíš ArchiCAD, tak to je asi to nejlepší, co pro architekturu můžeš mít.