Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Organizace Open Source Initiative (OSI) vydala oficiální prohlášení k návratu Richarda Stallmana do vedení FSF: "… budujeme inkluzivní prostředí … nelze s někým, kdo je nekompatibilní s těmito cíli … Stallman nemůže zastávat jakoukoli vedoucí pozici … vyzýváme FSF k odpovědnosti … odvolejte jej z vedení a řešte škody, které způsobil … nezúčastníme se žádných akcí, kde bude figurovat jeho jméno … nemůžeme s FSF spolupracovat, dokud nebude odvolán … svobodný a otevřený software nebude přístupný všem, dokud nebude existovat bezpečné prostředí pro všechny … přidejte se k nám …".
Tiskni
Sdílej:
Chromium? Přispívá do něj taková hezká komunita: Google, Facebook, Samsung, Intel,…
A v čem konkrétně je to problém, tedy kromě toho, že ty firmy nemáte rád? Na rovinu, nemyslím si, že by projekt rozsahu linuxového jádra, Firefoxu, Chromia nebo LibreOffice bylo možné vyvíjet a udržovat klasickým komunitním způsobem, tj. čistě prací dobrovolníků, kteří to nedělají jako (větší či menší) součást své práce. A jestli by byl svět bez takových projektů horší… za sebe říkám, že pro mne rozhodně ano.
Konkrétně v případě Chromia už jsem si díky tomu, že je open source, dvakrát mohl opravit chybu, která způsobovala nefunkčnost s novějšími ffmpeg knihovnami. Kdybych používal Chrome, musel bych počkat, až to opraví Google a vydá novou verzi. Jestli mi na vývojovém modelu Chromia něco vadí, tak je to vyžadování CLA, ne to, že do něj přispívají velké firmy a jejich zaměstnanci. Jenže… ona vlastně ta hodná FSF ve skutečnosti CLA u svých projektů vyžaduje taky. Ajaj…
Jenže… ona vlastně ta hodná FSF ve skutečnosti CLA u svých projektů vyžaduje taky. Ajaj…Ne, tohle se liší projekt od projektu a obecně to vyžadováno není. Viz Why the FSF gets copyright assignments from contributors:
When the developers of a program make it a GNU package, they can decide either to give the copyright to the FSF so it can enforce the GPL for the package, or else to keep the copyright as well as the responsibility for enforcing the GPL. If they make it an FSF-copyrighted package, then the FSF asks for copyright assignments for further contributions, and this page explains why.Můžeš tedy vyvíjet GNU balíček a nepředat copyright FSF (což vzhledem k současné nestabilní situaci ve FSF potažmo USA je celkem jasná volba).
Na rovinu, nemyslím si, že by projekt rozsahu linuxového jádra, Firefoxu, Chromia nebo LibreOffice bylo možné vyvíjet a udržovat klasickým komunitním způsobem, tj. čistě prací dobrovolníků, kteří to nedělají jako (větší či menší) součást své práce. A jestli by byl svět bez takových projektů horší… za sebe říkám, že pro mne rozhodně ano.Web je jedna z nejhorších technologií dneška. A vzhledem k tomu, kolik lidských činností na tom závisí, je to dost ostuda a průšvih. Máme tu dva (nebo spíš jeden a půl) "plně funkční" prohlížeče - a oba jsou sračka. Komplexita přesahuje všechny meze a fakt, že použitelného klienta (abych si mohl třeba přečíst článek nebo objednat zboží či zadat příkaz v bance) není schopný napsat a udržovat nikdo kromě jedné mega-korporace, to je právě ten problém. Zrovna dneska mi vytuhl počítač takovým způsobem, že se nešlo ani přepnout do textové konsole přes Ctrl+Alt+F2. Nereagoval na nic kromě SysRq, takže restart. Měl jsem v tu dobu puštěné oba prohlížeče, Firefox a Chromium a jsou to všehovšudy nejnáročnější aplikace, takže na vině bude nejspíš jeden z nich. Nechal jsem to hodinu čekat, jestli se to nerozeběhne, jestli to třeba nakonec nezareaguje na to Ctrl+Alt+F2 a nepřepne do konsole, kde bych byl schopný situaci napravit (pokud by mi to tedy dovolilo vytvořit nový proces - přihlásit se). Ale nic - myš se přestala hýbat, obraz byl pořád stejný, ani NumLock LEDka nereagovala. Nevím, proč to nezabil OOM-killer (možná proto, že je to mnoho procesů, které jednotlivě žerou relativně málo RAM?). Dost reálně uvažuji o tom, že si na prohlížení webu vyhradím separátní počítač nebo aspoň VM, protože nechci, aby mi tahle sračkoidní technologie ohrožovala moji práci a moje data.
Tohle se mi občas stávalo, když jsem měl ještě "jen" 16GB paměti: když jsem Firefox nechal moc "rozbujet" (12-15 oken, 100-200 tabů), tak jakmile se dostal s RSS někam na 13GB, dokázal systém uswapovat do nepoužitelna. Jednou jsem ho v takovém stavu schválně nechal a vzpamatovalo se to asi po 40 minutách; ale přepnutí na textový terminál se většinou povedlo tak do dvou minut.
Problémy ustaly, když jsem povýšil na 32 GB. Jenže pak jsem jednoho dne se skřípěním zubů upgradoval Firefox na verzi, která už používá víc procesů, a teď je mi schopen dohnat ke swapování i workstation, která má 64GB. Naštěstí to ale systém neparalyzuje tak jako tehdy, nezkoumal jsem, jestli je to zásluha Firefoxu nebo jádra.
Já mám právě 32 GB RAM. Takže kolik je dneska potřeba na prohlížení webu?
Občas mám pocit, že s paměťovými nároky Firefoxu je to jako s tím starým vtipem, kolik dokáže typický Skot vypít whisky (odpověď zní: "Jakékoli dané množství.")
Co se týče swapu, tak teď byl zapnutý, ale je na SSD, takže ani podle zvuku nepoznám, jestli počítač swapuje a časem by se z toho dostal nebo je tuhý.
V tomhle je SSD trochu zrádné. U klasického disku byl úzkým hrdlem samotný disk, takže ten se točil a seekoval jako zběsilý a všechno ostatní jen čekalo na něj. SSD je mnohem rychlejší (hlavně ty seeky), takže ten thrashing na sebe dokáže navázat hromadu dalších resourců včetně procesoru.
Obávám se ale, že chyba bude trochu i na straně jádra. Jakkoli špatná aplikace běžící pod běžným uživatelem by přece neměla počítač takhle odrovnat.
Když je člověk v jedné kanceláři s lidmi, kteří ten memory management dělají, tak brzy zjistí, že tohle je další příklad na téma, že všechny problémy se zdají mnohem jednodušší, když je má vyřešit někdo jiný. :-)
Jakkoli špatná aplikace běžící pod běžným uživatelem by přece neměla počítač takhle odrovnat. Dá se to nějak líp nakonfigurovat? Klidně ať to Firefox/Chromium odstřelí, když budou dělat problémy, ale ať mi nevytuhne celý systém a neohrožuje to ostatní aplikace.
Pokud by šlo o "odstřelení", tak by se teoreticky dal nastavit resource limit na fyzickou paměť (ulimit -m), ale bohužel to v praxi moc nefunguje tak, jak by si člověk představoval (detaily si nepamatuju, už je to dlouho, co jsem to zkoušel). Lépe by to snad mělo jít přes cgroups, ale tam jsem se ještě nedokopal k tomu, abych si nastudoval, jak to konkrétně udělat.
Více oken jsem se nikdy nenaučil používat, ale každý to máme jinak.
Já si zase nedovedu představit mít jen jedno okno prohlížeče. Tím jak dost používám plochy (v současnosti 4×4), tak mám na každé jen jedno nebo několik málo oken a související věci chci mít na plochách blízko sebe. Takže mám např. IDE a na ploše vlevo od něj je třeba konsole a vpravo www prohlížeč s nějakou dokumentací k tomu, co zrovna programuji. Mezi těmi plochami se přepínám klávesovou zkratkou. Kdybych měl okno prohlížeče jen jedno, tak bych musel skočit nejdřív na plochu s prohlížečem a pak v rámci něj vybrat správný panel.