Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Chromium? Přispívá do něj taková hezká komunita: Google, Facebook, Samsung, Intel,…
A v čem konkrétně je to problém, tedy kromě toho, že ty firmy nemáte rád? Na rovinu, nemyslím si, že by projekt rozsahu linuxového jádra, Firefoxu, Chromia nebo LibreOffice bylo možné vyvíjet a udržovat klasickým komunitním způsobem, tj. čistě prací dobrovolníků, kteří to nedělají jako (větší či menší) součást své práce. A jestli by byl svět bez takových projektů horší… za sebe říkám, že pro mne rozhodně ano.
Konkrétně v případě Chromia už jsem si díky tomu, že je open source, dvakrát mohl opravit chybu, která způsobovala nefunkčnost s novějšími ffmpeg knihovnami. Kdybych používal Chrome, musel bych počkat, až to opraví Google a vydá novou verzi. Jestli mi na vývojovém modelu Chromia něco vadí, tak je to vyžadování CLA, ne to, že do něj přispívají velké firmy a jejich zaměstnanci. Jenže… ona vlastně ta hodná FSF ve skutečnosti CLA u svých projektů vyžaduje taky. Ajaj…
Jenže… ona vlastně ta hodná FSF ve skutečnosti CLA u svých projektů vyžaduje taky. Ajaj…Ne, tohle se liší projekt od projektu a obecně to vyžadováno není. Viz Why the FSF gets copyright assignments from contributors:
When the developers of a program make it a GNU package, they can decide either to give the copyright to the FSF so it can enforce the GPL for the package, or else to keep the copyright as well as the responsibility for enforcing the GPL. If they make it an FSF-copyrighted package, then the FSF asks for copyright assignments for further contributions, and this page explains why.Můžeš tedy vyvíjet GNU balíček a nepředat copyright FSF (což vzhledem k současné nestabilní situaci ve FSF potažmo USA je celkem jasná volba).
Na rovinu, nemyslím si, že by projekt rozsahu linuxového jádra, Firefoxu, Chromia nebo LibreOffice bylo možné vyvíjet a udržovat klasickým komunitním způsobem, tj. čistě prací dobrovolníků, kteří to nedělají jako (větší či menší) součást své práce. A jestli by byl svět bez takových projektů horší… za sebe říkám, že pro mne rozhodně ano.Web je jedna z nejhorších technologií dneška. A vzhledem k tomu, kolik lidských činností na tom závisí, je to dost ostuda a průšvih. Máme tu dva (nebo spíš jeden a půl) "plně funkční" prohlížeče - a oba jsou sračka. Komplexita přesahuje všechny meze a fakt, že použitelného klienta (abych si mohl třeba přečíst článek nebo objednat zboží či zadat příkaz v bance) není schopný napsat a udržovat nikdo kromě jedné mega-korporace, to je právě ten problém. Zrovna dneska mi vytuhl počítač takovým způsobem, že se nešlo ani přepnout do textové konsole přes Ctrl+Alt+F2. Nereagoval na nic kromě SysRq, takže restart. Měl jsem v tu dobu puštěné oba prohlížeče, Firefox a Chromium a jsou to všehovšudy nejnáročnější aplikace, takže na vině bude nejspíš jeden z nich. Nechal jsem to hodinu čekat, jestli se to nerozeběhne, jestli to třeba nakonec nezareaguje na to Ctrl+Alt+F2 a nepřepne do konsole, kde bych byl schopný situaci napravit (pokud by mi to tedy dovolilo vytvořit nový proces - přihlásit se). Ale nic - myš se přestala hýbat, obraz byl pořád stejný, ani NumLock LEDka nereagovala. Nevím, proč to nezabil OOM-killer (možná proto, že je to mnoho procesů, které jednotlivě žerou relativně málo RAM?). Dost reálně uvažuji o tom, že si na prohlížení webu vyhradím separátní počítač nebo aspoň VM, protože nechci, aby mi tahle sračkoidní technologie ohrožovala moji práci a moje data.
Tohle se mi občas stávalo, když jsem měl ještě "jen" 16GB paměti: když jsem Firefox nechal moc "rozbujet" (12-15 oken, 100-200 tabů), tak jakmile se dostal s RSS někam na 13GB, dokázal systém uswapovat do nepoužitelna. Jednou jsem ho v takovém stavu schválně nechal a vzpamatovalo se to asi po 40 minutách; ale přepnutí na textový terminál se většinou povedlo tak do dvou minut.
Problémy ustaly, když jsem povýšil na 32 GB. Jenže pak jsem jednoho dne se skřípěním zubů upgradoval Firefox na verzi, která už používá víc procesů, a teď je mi schopen dohnat ke swapování i workstation, která má 64GB. Naštěstí to ale systém neparalyzuje tak jako tehdy, nezkoumal jsem, jestli je to zásluha Firefoxu nebo jádra.
Já mám právě 32 GB RAM. Takže kolik je dneska potřeba na prohlížení webu?
Občas mám pocit, že s paměťovými nároky Firefoxu je to jako s tím starým vtipem, kolik dokáže typický Skot vypít whisky (odpověď zní: "Jakékoli dané množství.")
Co se týče swapu, tak teď byl zapnutý, ale je na SSD, takže ani podle zvuku nepoznám, jestli počítač swapuje a časem by se z toho dostal nebo je tuhý.
V tomhle je SSD trochu zrádné. U klasického disku byl úzkým hrdlem samotný disk, takže ten se točil a seekoval jako zběsilý a všechno ostatní jen čekalo na něj. SSD je mnohem rychlejší (hlavně ty seeky), takže ten thrashing na sebe dokáže navázat hromadu dalších resourců včetně procesoru.
Obávám se ale, že chyba bude trochu i na straně jádra. Jakkoli špatná aplikace běžící pod běžným uživatelem by přece neměla počítač takhle odrovnat.
Když je člověk v jedné kanceláři s lidmi, kteří ten memory management dělají, tak brzy zjistí, že tohle je další příklad na téma, že všechny problémy se zdají mnohem jednodušší, když je má vyřešit někdo jiný. :-)
Jakkoli špatná aplikace běžící pod běžným uživatelem by přece neměla počítač takhle odrovnat. Dá se to nějak líp nakonfigurovat? Klidně ať to Firefox/Chromium odstřelí, když budou dělat problémy, ale ať mi nevytuhne celý systém a neohrožuje to ostatní aplikace.
Pokud by šlo o "odstřelení", tak by se teoreticky dal nastavit resource limit na fyzickou paměť (ulimit -m
), ale bohužel to v praxi moc nefunguje tak, jak by si člověk představoval (detaily si nepamatuju, už je to dlouho, co jsem to zkoušel). Lépe by to snad mělo jít přes cgroups, ale tam jsem se ještě nedokopal k tomu, abych si nastudoval, jak to konkrétně udělat.
Více oken jsem se nikdy nenaučil používat, ale každý to máme jinak.
Já si zase nedovedu představit mít jen jedno okno prohlížeče. Tím jak dost používám plochy (v současnosti 4×4), tak mám na každé jen jedno nebo několik málo oken a související věci chci mít na plochách blízko sebe. Takže mám např. IDE a na ploše vlevo od něj je třeba konsole a vpravo www prohlížeč s nějakou dokumentací k tomu, co zrovna programuji. Mezi těmi plochami se přepínám klávesovou zkratkou. Kdybych měl okno prohlížeče jen jedno, tak bych musel skočit nejdřív na plochu s prohlížečem a pak v rámci něj vybrat správný panel.
Tiskni
Sdílej: