Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Včerejší snapshot Opery s pořadovým číslem 6386 (označovaný též jako Opera 10.60 RC3) je, jak informuje jeden z vývojářů Opery, již finální verzí Opery 10.60. Po přeskočení verzí 10.5x se tak nová Opera dostává i na jiné platformy nežli MS Windows.
Opera 10.60 již není závislá na Qt (využívá vlastní framework VEGA) a lze ji integrovat s KDE4, GTK a X11. Pro vykreslování webových stránek využívá engine Presto ve verzi 2.6.30 a vlastní javascriptový engine Carakan. Kromě vylepšení podpory HTML5 podporuje i video standard WebM, a to za pomoci GStreameru. Balíčky pro GNU/Linux můžete stahovat z oficiálních stránek Opery.
Tiskni
Sdílej:
Ale vždycky mi nějak blbly, tak jsem až do konce používal Qt3 verze. Každopádně současný řešení se mi líbí nejvíc - doma, kde mám KDE3, mám Operu napojenou na GTK, v práci na KDE4.
Rychlé srovnání s 10.11:
Snad se jim povede ty chyby pochytat.
Nedokonalá integrace s GTK tématyTo taky nemůže, není to totiž GTK aplikace a tak to navždy bude vypadat rozbitě.
Naprosto úžasná rychlostJak kde, renderování stránek je rychlé, bohužel někdy nastane total freeze (viz ten jejich blog), pokud jsou na stránce ovládací prvky jako vstupní pole, tlačítka, atd, tak v případě renderování přes GTK se stránka vykresluje 10x pomaleji (to je můj pocit, neměřil jsem to), než s "klasickým" vzhledem. Obzvláště znatelné je to při změně velikosti okna.
Že to není GTK+ aplikace neznamená, že to nejde. Z mojí zkušenosti Qt umí používat GTK+ témata prakticky bez chyb.
Je fakt, že ani nevím, čím to vykresluje. Mám nainstalované gtk2 i kdebase-runtime a v konfiguraci Qt mám nastavené právě to GTK+ téma.
Teďka jsem to poměřoval na svém notebooku ve FutureMark PeaceKeeperu a vyšla mi plichta s Chromiem (~100 bodíků mělo navrch) a FireFox utrpěl zcela nemilosrdnou porážku s polovičním počtem bodů. Arch Linux 64bit, Intel GMA X3100.
flashplugin 10.0.45.2-1 než záhadně zmizel z extra. Cache balíčků jsem si z důvodu pomalu docházejícího místa na 10 GiB rootu promazal, takže balíček už pro něj nemám, ale ono to půjde někde najít.
Občas spadne, jinak jsem si problémů nevšiml.
lib/opera/gstreamer/plugins
zatímco instalátor je hledá v
share/opera/gstreamer/plugins/libgstoperavp8.so share/opera/gstreamer/plugins/libgstoperamatroska.soa přes to vlak (instalátor) nejede. Nevím kde udělali soudruzi z opery chybu, ale přes všechny snahy se mi nepovedlo upravit instalační skript tak aby je našel (bash moc neovládám).