Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
V Edici CZ.NIC vyšla kniha Perl pro zelenáče od Pavla Satrapy věnovaná programovacímu jazyku Perl. Jedná se o 3. aktualizované a rozšířené vydání. Kniha je ke stažení zcela zdarma pod licenci Creative Commons (CC BY-ND 3.0 CZ) (pdf, epub, mobi).
Tiskni
Sdílej:
Diky tedle knize, jsem kdysi davno zacal programovat.
Jazyk ma daleko k zastaralosti, naopak se porad zlepsuje.
Knizka vypada zajimave, chybi mi tam psani testu a vedeni k TDD...
Já bych mod_perl raději přeskočil, neb se vedou zvěsti, že Apache Foundation jej hodlá pohřbít. (A ani se tomu nedivím. Mít vícevláknový httpd, v něm vícevláknový perl a žonglovat se stavem v kódu plném chyb vede akorát k nevysvětlitelným pádům.)
PSGI byl děsný hype před několika lety, ale dnes je to velmi mrtvá technologie. Vyhledej si to slovo třeba na Dockerhubu. Navíc mít desítky megabajtů kódu jenom na zpracování tříprvkového pole, je overengineering jak kráva. Nakonec Plack nežije ve vzduchoprázdnu a nějak musí komunikovat s webovým servem. Že každý webový server si vykládá FCGI proměnné (dělení URL do SCRIPT_NAME a PATH_INFO) po svém, pročež Plack je prolezlý hacky pro lighthttpd, návod začíná přepsáním konfigurace nginxu a httpd s mod_fcgid ani nefunguje) je další ukázka vyspělosti PSGI. Vtipné je že, stejný problém mělo i PHP a místo aby se záležitost vyřešila (= sjednotila), tak jen se každý zabetonoval ve vlastních pozicích. A představa mít více PSGI aplikací v jednom serveru je z říše pohádek.
3. aktualizované a rozšířené vydání, Praha 2018
© 2000, 2001, 2018 Pavel Satrapa
Autor byl k třetímu aktualizovanému vydání knížky „donucen“ častými dotazy stále silné komunity uživatelů tohoto skriptovacího jazyka, kteří mají předešlá vydání díky častému používání v salátové podobě a nebo jim v nich schází novinky, které jsou v tomto trvale se rozvíjejícím jazyce k dispozici. Kniha tedy vychází po sedmnácti letech znovu, a pokud jste četli předchozí verze, čekejte v této upravenou kapitolu o objektově orientovaném programování a zcela novou část o funkcionálním programování.
Je, stejně jako já
Mám na Perl příjemné telecí vzpomínky právě z doby těsně po přelomu tisíciletí. Trochu jsem si hrál s rozšiřováním Perlu o modulky v C(++) a s embednutím perlu do svého C(++) programu, dokonce jsem se pokoušel o symbiózu s 5005_THREADS... které byly sice báječně blízko posixovým vláknům, ale zároveň v rámci Perlu cca tou dobou už deprecated. Musím říct, že teprve po nahlédnutí pod kapotu mi došlo pár věcí, jako že jmenné prostory všeho možného a asociativní pole jsou řešeny hash tabulkami, nebo jak je zařízeno, že jednotná "skalární proměnná" se může chovat chvíli jako číslo, chvíli jako řetězec a chvíli jako reference, atd.
Perl je jazyk, po kterém dodnes sáhnu, když C/C++ je kanón na vrabce a zbytečný opruz, obejdu se bez ostrých statických typů, ale bash script na to nestačí. Perl má širokou škálu knihoven pro sahání na věci v systému a na síti, stylem hodně blízkým k holému C/C++. Linuxové systémové věci jsou opouzdřené hodně "věrně". Užitečná věc, pokud potřebujete něco trochu konzervativně skriptovat bez nároků na postmoderní vychytávky. Na nějaké ty interní servery, nebo třeba jednoúčelové malé počítače / klienty / kiosky... No a v tom je podle mého ten problém. Kolik takových kutilů dneska přežívá? Já jich mnoho neznám... V mojí "průmyslové" oblasti lidi daleko spíš šáhnou po embedded variantě Windows. BTW když jsem potkal Powershell, tak kromě toho, že mi šly oči trochu křížem, měl jsem neodbytný pocit "to je přece obšlehnutej Perl..."
Panu Satrapovi palec nahoru za refresh oblíbeného dílka pro české publikum. Já se sice učil podle jiných materiálů, ale jenom rychlým nahlédnutím je to svěží čtení - jak se ostatně dalo čekat
BTW, z čeho jsem se učil já: Perl CD bookshelf (free knihovnička) a man perl.