Věci musí být FREE, výjimkou jsou ty MOJE!

The Register v článku "Věci musí být FREE, výjimkou jsou ty MOJE!" uvádí, že členka představenstva Pirátské strany Německa Julia Schramm napsala knihu "Klikni na mě - Zpověď internetové exhibicionistky" (Klick mich - Bekenntnisse einer Internet-Exhibitionistin) a podepsala smlouvu s vydavatelstvím Random House na 100 000 eur. Kniha se objevila na internetu volně ke stažení, a jak Spiegel International informuje, na základě DMCA musela být odstraněna.

19.9.2012 15:45 | Ladislav Hagara | Zajímavý článek

Komentáře

[D.A.Tiger]

Teď je otázkou kdo licencuje finální vydání? Vydavatel (pak je to krapet bulvární), nebo autorka (to je pak jiná)?

[Binární Blob]

Kdo rozhoduje o tom, kterému vydavatelství a za jakých podmínek svěří autor knihu? Podle mne je to autor. Není to bulvární.

[Binární Blob]

A hlavně, členka pirátské strany by snad měla o copyrightu, autorských smlouvách a podobných záležitostech něco vědět, ne?

[Blinární Bob]

Leda že by knihu vydala pod copyrightem právě proto, aby ho pak sama mohla aktivně porušovat ilegální distribucí díla :D To by bylo pirátské, ne?

[Mti.]

Kde to zijes? Mrkev-biomasa taky byla u zelenych a co zvanila, ne?

[AsciiWolf]

+1

[D.A.Tiger]

Je otázkou jestli měla na výběr. On ti každý vydavatel knihu nevydá, buď bez obav. A u kontroverzního autora je to vždycky poměrně těžké. A já zas na druhou stranu poměrně chápu, že když už se s tou knihou patlala, tak z ní asi chce nějaký to euro... ( chtěl jsem napsat marku ) mít.

[pedro]

Problem bude, ze autorska prava bude vymahat nejspis to nakladatelstvi, ne ta autorka. Tak to bezne chodi treba i v hudebnim prumyslu.

Souhlasim s tim, ze je to divne. Pokud pani je proti soucasne podobe autorskeho prava, tak nechapu, ze se spojila s nekym, kdo vydelava na umelem vytvareni nedostatku "zbozi" na trhu. Proste s nima obrazne receno vlezla do jedne postele.

[Jinan Dvoulaločný]

Na výběr měla určitě - mohla si vybrat jiného nakladatele, jen by asi nedostala tolik zlaťáků, a o ty přece jde až v první řadě. Pirátské ideály prostě zahodila do kanálu na cestě podepsat smlouvu za 100.000 EUR.

[otula]

Na výběr měla určitě - mohla si vybrat jiného nakladatele

Ani toho nakladatele nemusela shánět. Mohla to prostě sepsat, "vydat" jen elektronicky a hodit do světa (na net), aby se to v duchu jejích přesvědčení volně šířilo. Tak nějak to přece má podle pirátů být…

A nebo ještě lépe - vydat knihu na vlastní náklady, pak ji ještě hodit volně ke stažení na web a čekat, že se jí ty vynaložené náklady vrátí a ještě na tom vydělá. Prostě názorně v praxi předvést, jak tento skvělý obchodní model funguje…

[Neel]

Mohla to prostě sepsat, "vydat" jen elektronicky a hodit do světa (na net), aby se to v duchu jejích přesvědčení volně šířilo. Tak nějak to přece má podle pirátů být…

Prijde mi, jako by si vetsina zdejsich diskutujicich myslela, ze Pirati zcela popiraji myslenku copyrightu. Ono to tak ale neni.

[otula]

Dobře, maličko jsem to zevšeobecnil. Takže ne podle pirátů, ale podle Julie Schramm - která sama dle dostupných informací označovala myšlenku intelektuálního vlastnictví za odpornou.

[jadd]

to jenom Piráti tvrdí..

[Miška]

<trol>Jen Pirati tvrdi ze nechteji zrusit copyright! Vsichni ostatni vedi ze chtej!!!</trol>

[D.A.Tiger]

Kde se zase fláká Cohen?

[j]

Placas hovadiny, ale to je u negramotu normalni. Pirati nikdy nikde nerekli, ze maj vsichni vsechno vydavat zadarmo. Pirati jen tvrdi, ze nikdo nema pravo nekoho stihat za sireni cehokoli. Kdyz si upecu rohliky doma, tak me taky nezavrou, protoze sem poskodil pekare ...

[Rezza]

Kdyz nekdo cizi (nazveme ho nevitana navsteva domu, at nepouzivam slovo zlodej zacne bez meho vedomi sirit mnou upecene rohliky, budu hodne nevrly :D Zvlast kdyz jsem se na ne tesil, jak budou pekne krupavoucke po dopeceni. Budu pozadovat trest! A pekar muze jen brecet, ze nedokaze upect stejne dobre. Ale branit me v tom nebude a nema, to je dobre.

[jadd]

vám to dává smysl, co jste napsal? Máte tam 1. sebe (autor), který bude nevrlý, a za 2. zloděj. A komu pak má vadit šíření autorova díla?

[Rezza]

Me nedava smysl tohle :) Ja jen reagoval na predchozi post o pekarovi :)

[imploder]

Té situaci s šířením tvého díla ale neodpovídá to, že ti někdo krade rohlíky. To přirovnání je takhle: ty jseš pekař a někdo jiný peče taky rohlíky bez tvojeho dovolení podle tvojeho receptu.

[Rezza]

No zkus to udelat Becherovce a uvidis jak te pozenou :)

[Bedňa]

To je úplne zcestné, ako väčšina prirovnaní od pirátov. Tá kniha, alebo hocijaké iné duševné dielo, je finálnym produktom a nie receptom ako napísať knihu. Toto je priepastný rozdiel na ktorý sa "zabúda".

[jadd]

Recept je v tomto případě, kniha i s deskama, protože bez toho to asi nikdo nekoupí. To by nemohl dnešní pekař, nic řict o jeho díle, když nemá recept na umletí mouky. Lihovarníka, který neví jak vyrobit sklo, atd.

[imploder]

To jo, ale ten základní rozdíl pořád platí: je krádež, kde původní majitel o věc přijde, a pak je „krádež“, kde původnímu majiteli věc zůstane. Rezza příklad s pečením rohlíků nesprávně pochopil jako opravdovou krádež (o rohlíky přijde).

[jadd]

A k čemu by Ti bylo dílo, když už ho od Tebe nikdo nekoupí? Leda tak, že by ses uspokojil sám, jak jsi dobrý, a byl bys rád, že to někomu dobře vydělává.

[jadd]

Jinak aby bylo pochopeno, toho kdo poskytuje k šíření freesofware, s uvedenou licencí, tomu se rozhodně nesměji, protože není čemu, on bude uveden jako autor (zloděj autora těžko uvede), a nebo pomůže k rozšíření svého nápadu, ale o nic nepřijde. Fandím i myšlence Opensource, zejména modelu Fairware

[imploder]

Na model Fairware jsem už narazil a taky se mi to líbí, a hlavně: tomu člověku to reálně vydělává, bez mediálních kampaní a charity. Řeší to právě ten zásadní problém: jak zachovat svobodu free software a přitom na jeho výrobě vydělávat?

Myslím, že obchodní modely, kde se dobrovolně platí výrobcům svobodného softwaru, mají budoucnost. Když jsem nad tím přemýšlel, napadlo mě, že by se to dalo udělat tak, že by uživatelé mohli hlasovat o budoucích změnách a hlasy by si kupovali. Kdo by nechtěl platit, nemusel by, ale nemohl by ovlivňovat vývoj toho SW svým hlasováním. Hlasy pro návrhy, které nebyly přijaty, by se hlasujícím vrátili a oni by je tak mohli použít v příštím hlasování (tím pádem by nikdo nepřišel o vložené peníze tím, že hlasoval pro něco nepopulárního a nevyšlo mu to).

[jadd]

Myslím, že obchodní modely, kde se dobrovolně platí výrobcům svobodného softwaru, mají budoucnost.

Myslím si pravý opak, ten kdo neví kolik to dá práce vytvořit, to nezaplatí, to nemluvím o tom, kdo je a bude lhostejný vždy.
Právě to řeší fairware, kdo se nevyzná v kódu, jako já bude nucen koupit, má na to 30dní ale program není omezen na fukcích.
Ten kdo zdrojový kód umí upravit, si to upraví a obejde to (rozumní zaplatí), ale nebude mít takovou touhu šířit to pozměněné dál, protože více chápe vynaloženou práci tvůrce, a snad si uvědomí, že tím zabíjí další vývoj.

Dobrý nápad a podle mě reálný.

[Jendа]

(o fairware slyším prvně)

Ten kdo zdrojový kód umí upravit, si to upraví a obejde to (rozumní zaplatí), ale nebude mít takovou touhu šířit to pozměněné dál, protože více chápe vynaloženou práci tvůrce, a snad si uvědomí, že tím zabíjí další vývoj.

Podle mě je tohle nesmysl. Odstranění DRM z blobů dneška je mnohem složitější než odstranit to ze zdrojáků a přitom snad neexistuje necracknutý trial/shareware.

[jadd]

tam je právě důležitá i přiměřenná cena. Není DRM, spojení s HW?

[jadd]

DRM, špatně jsem tě pochopil, už chápu cos myslel.

[jadd]

program není omezen na fukcích.

Tak je to omezeno funkčně, nicméně to nemění můj názor i tomu rozumím, pořád lepší než jen screenshot nebo video náhled.

[imploder]

Už teď je placení za software mimo prostředí, kde se kontrolují licence, fakticky v spíš dobrovolné, protože se skoro všechno dá upirátit. Když zaplatíš, dostaneš v zásadě totéž, jako co můžeš mít i zadarmo.

Moje myšlenka spočívá v tomhle: neprodávat právo na kopírování a používání (to nevytváří výrobci žádné další náklady a zbytku světa to přináší zisk), ale prodávat vývoj - ten totiž zadarmo není. Když máš jednoho zákazníků, vytvoříš pro něj přesně to, co si přeje (na zakázku). Když je ale zákazníků blíže neurčený počet v řádu stovek, tisíců nebo miliónů, a každý platí jen malou část nákladů na vývoj, tak nejde plnit představy každého individuálně (stejně tak si ve státě každý občan nemůže sestavit vlastní vládu). Proto tedy nákup hlasů a hlasování. Myslím, že by to v principu fungovat mělo, i když asi ne všude - fungovalo by to tam, kde se uživatelé zajímají o software, který používají, a mají nějakou představu o tom, co by si přáli vylepšit.

Ale těžko říct, nevím o tom, že by něco takového v současné době fungovalo. Fairware ale zdá se funguje a přitom nedává platícím uživatelům nic zvláštního, jenom klasicky (jako u sharewaru) zmizí upozorňující okýnko při spuštění. Nejlepší by bylo, kdyby to šlo i bez toho okýnka - např. pokud má program hlavní okno, tak se to upozornění může při spuštění zobrazit v něm (jako nemodální dialog).

Ten kdo zdrojový kód umí upravit, si to upraví a obejde to (rozumní zaplatí), ale nebude mít takovou touhu šířit to pozměněné dál, protože více chápe vynaloženou práci tvůrce, a snad si uvědomí, že tím zabíjí další vývoj.

Pokud se odstraní upozornění na původního autora a sdělení, že by chtěl za program zaplatit (nebo že je placení možné a přináší nějaké výhody), tak to je problém, to je pravda. Zvlášť pokud by se za autora vydával - to ale i open-source licence zakazují. Ale pokud by někdo provedl nějaké užitečné změny a upravenou verzi programu nebo nějaký odvozené dílo by pak šířil, tak to by byla dobrá věc. Pokud by licence zaručovala zachování otevřenosti (jako třeba GNU GPL), tak by vznik nezávislých vylepšených verzí měl výhodu i pro původního autora: dobré změny by mohl backportovat k sobě.

U uzavřeného proprietárního softwaru žádné nezávislé vylepšené verze a odvozeniny vznikat nemůžou a celkový užitek z něj tak není tak velký, jak by mohl být.

[jadd]

To by samozřejmě nestačilo, bez základní koupě, ale jako doplněk za příplatek, když by si chtěl urychlit vývoj zatím nedostupné fce. A je jasné, že by to pak měli i ti co neplatili, oni si to také ale nevynucovali.

A také je jasné, že by to bylo možné u projektů u nichž by se vědělo, že budou velké. To by pak vznikaly samé Emacsy..

[imploder]

Možná si říkáš, že za fairware lidi platí jenom na základě toho, že se tam ukazujou ty neproplacené hodiny práce a bez nich by neplatili. Kde se ale v tom případě vzal u dupeGuru přeplatek skoro 50 000 USD, zatímco některé jiné programy ještě všechny hodiny práce proplacené nemají?

Myslím, že dost velkou roli při rozhodování o placení hraje vnímaná hodnota, kterou ty programy pro lidi mají, zdaleka ne jenom to, že chceme kompenzovat autora, který na tom x hodin pracoval.

[imploder]

Jaká je vlastně nevýhoda takového benefitu, že můžu hlasovat svojima penězma o tom, jaké to, za co jsem zaplatil, bude? Připadá mi to smysluplnější než různé trička, hrníčky a podobné věci (nebo úplně nesouvisející charity ap.), protože se to přímo týká toho, za co jsem zaplatil.

[imploder]

S těma hrníčkama a tak jsem mlel blbosti, z toho se samozřejmě moc peněz nevybere, to je jen takový doplněk. Připadá mi, že dobrovolné placení může fungovat, protože věci jako HumbleIndieBundle nebo fairware fungovaly, a to bez nějakých podstatných benefitů pro platící zákazníky.

A je jasné, že by to pak měli i ti co neplatili, oni si to také ale nevynucovali.

Měli by to jenom jako vedlejší efekt, nezpůsobili by tím žádnou škodu.

[Jinan Dvoulaločný]

Krádež je situace, kdy někdo někoho připraví o majetek, který mu pak chybí, což je špatně. Zkopírování samo o sobě žádnou reálnou ani hypotetickou škodu nevytváří. Pokud vytvořím tisíc kopií Juliiny knihy a dám si je na paměťovou kartu do šuplíku, Julie ani její vydavatel nepřišli o 1000x cena knihy. To je nesmysl.

Ale když si stáhnu něco, co vím, tuším nebo mohu zjistit, že autor dal k dispozici pouze za peníze, a mám z toho prospěch (líbí se mi to, pomůže mi to, apod.), měl bych si to jít koupit. Pokud to neudělám, je to neetické bez ohledu na to, kolik materiálních analogií k tomu vymyslím.

[otula]

Zkopírování samo o sobě žádnou reálnou ani hypotetickou škodu nevytváří.

…pouze za předpokladu, že si dotyčný tu knihu i koupí. V dnešní době Kindle & spol. už to ale spousta dotyčných neudělá. Spousta lidí argumentuje tím, že třeba hudebníci mají vydělávat na pořádání koncertů (i když nevím, kde berou právo nařizovat jim, jakým způsobem si mají vydělat), takže autoři knih by asi měli pořádat "koncerty" s předčítáním, aby si vydělali?

Dovolil bych si (samozřejmě nedokonalé) přirovnání k hypotetické škodě: Dostaneš zakázku, nad kterou strávíš rok času svou prací. Veškerý materiál ti zaplatí zadavatel. Po roční práci ti řekne, že si to rozmyslel a už o to nemá zájem, protože se požadovaná věc začala dodávat někým zdarma, takže ti práci nezaplatí. Nic hmotného jsi do toho neinvestoval, takže jsou všichni spokojeni, nevznikla ti žádná, ani hypotetická škoda…

[Jendа]

Zkopírování samo o sobě žádnou reálnou ani hypotetickou škodu nevytváří.

…pouze za předpokladu, že si dotyčný tu knihu i koupí.

Co knihovna? Vytváří škodu?

[otula]

Jendo, nad knihovnami jsem uvažoval. Dokonce i v tom příspěvku, který cituješ, jsem je zmínil, že jsou naprostou výjimkou u uměleckých děl, ale pak jsem to smáznul, protože se mi nechtělo zabředat do věcí, na které někdo najde, že tam a tam je možno si půjčit třeba nové hudební CD, takže to výjimka není...

Knihovny jsou podle mne docela zajímavé, co se zisku z knih týká. Zajišťují určitý jistý příjem i autorům, kteří by si bez nich třeba vůbec nic nevydělali, na stranu druhou mohou snižovat příjem autorům žádaným - i když toto nemohu tvrdit moc jistě, protože jsou mnohé knihy, které jsou beznadějně vyprodány i přes to, že se dají půjčit, a člověk je pak rád, že se mu je podaří půjčit v knihovně. Můžeme jen doufat, že jednoho pěkného slunečného dne nějaký lobbista z Ochranného svazu spisovatelského nevylobbuje zákaz knihoven, protože si někdo bude chtít vydělat o pár milionů víc. Určitým štěstím (a asi i důvodem, proč za zákaz knihoven nikdo nelobbuje) je, že kniha dnes není zábavou pro masy. Kde jsou ty časy, když jsme jako děcka měli problém se protlačit v davech mezi knihovními regály a potom stáli půlhodinovou frontu u knihovnice - a to na malém třítisícovém městě.

[Jendа]

Zajišťují určitý jistý příjem i autorům, kteří by si bez nich třeba vůbec nic nevydělali

No nevím, jestli těch pár výtisků autora vytrhne.

Můžeme jen doufat, že jednoho pěkného slunečného dne nějaký lobbista z Ochranného svazu spisovatelského nevylobbuje zákaz knihoven, protože si někdo bude chtít vydělat o pár milionů víc.

To se asi stane. Protože až se knihy nebudou tisknout, knihovna by vypadala jako Uložto. A to je přece špatné.

Určitým štěstím (a asi i důvodem, proč za zákaz knihoven nikdo nelobbuje) je, že kniha dnes není zábavou pro masy.

Nebo tím, že ještě nejdou knihy z knihovny rozumně kopírovat (skener na knihy má doma málokdo). Myslím, že proti stahování knih se bojuje.

[otula]

Nebo tím, že ještě nejdou knihy z knihovny rozumně kopírovat

Nebuď labuť (čti: idealista) U nás doma jsem jediný, kdo čte. U nás v práci jsem jediný, kdo čte. Většina dětí školou povinných nepřečte ani jednu knížku za rok. Spousta lidí se vymluví na to, že na čtení nemají čas, přitom ale prosedí denně několik hodin u TV - na to čas kupodivu mají...

[otula]

Ještě jsem vynechal

No nevím, jestli těch pár výtisků autora vytrhne.

Vzhledem k tomu, co níže napsal D.A.Tiger, je to možná nesmysl, ale jinak je těch knihoven docela dost. Prakticky každá obec má svou knihovnu, velká města mají knihoven celé zástupy, takže ony to budou možná tisíce výtisků (ale možná se škaredě mýlím)

[Honza Jaroš]

Skener na knihy má sice doma málokdo, ale s Nikonem D300 (nebo jiným foťákem podporující rozumné ovládání z počítače včetně LiveView), bleskem, stativem a bílým deštníkem jsem schopen dostat do počítače třísetstránkovou knížku během cca půl hodiny.

Samozřejmě tím to nekončí, nejvíc času zaberou korektury po OCR, ale každopádně samotné sejmutí předlohy není pro současného fotoamatéra s průměrným vybavením až takový problém. A pomaleji by to nejspíš šlo i se slušnějším smartmobilem...

[jadd]

Podobnou nelegelní knížku mám má 700stran, Mistrovství v Linuxu. Je to pdf 70MB vždy po dvoustránce, vyhledávat se v tom nedá, jsou to obrázky. Nedá se to pořádně číst. Je tam razítko knihovny. Teď už legální, koupil jsem jí.

[Honza Jaroš]

Co je nelegální? Ofocuju si to pro vlastní potřebu, to se smí. Nikdy jsem to nikam (mimo vlastní server pro sebe) neuploadoval. Ostatně většinou šlo o knihy, které už stejně mám v papírové podobě, jen jsem je chtěl mít po ruce ve čtečce. A u ostatních jsem vždy nejprve hledal, jestli není možnost koupit je elektronicky. Můžu já za to, že nikdo komerčně nenabízí třeba Mirákl od Škvoreckého jako ebook?

[Honza Jaroš]

Jinak já měl na mysli spíš normální neodborné texty bez ilustrací. Beletrie a tak. Ilustrované publikace jsou v tomto směru samozřejmě mnohem větší opruz a hodně bych se rozmýšlel, jestli mi to za to stojí (nejspíš by nestálo).

[Honza Jaroš]

Mimochodem, já předtím taky mluvil o následném OCR a korekturách. Abych to četl v Kindlu jako bitmapy, takový masochista nejsem.

[jadd]

no jo, měl jsem vynechat slovo podobnou..nic na tebe..

[Honza Jaroš]

No a já právě zjistil, že toho Škvoreckého už někdo jako eBook vydal. Koupeno...

[D.A.Tiger]

No vzhledem k tomu, že každý autor, který u nás vydá novou knihu, musí určitý počet výtisků povinně odevzdat knihovnám, tak bych to považoval spíše za daň.

[otula]

Tak to jsem nevěděl. Ale pochybuji, že by to platilo i pro autory zahraniční.

[D.A.Tiger]

Vím jen toto, přesně ten mechanizmus, ani počty kusů neznám. Předpokládám však, že je to realizováno přes nakladatelství. Pak by tím mohli být klidně postihování i zahraniční autoři. Jak je to jinde ve světě nevím už vůbec...

[MarSik]

Ten mechanizmus je jednoduchý. 3 výtisky do národního archivu (3 přesně určené knihovny - Praha, Brno, Olomouc), 1 do místního (podle kraje, kde sídlí vydavatel).

Toť vše. Pak už musí jen nabídnout k _odkupu_ dalším asi 30 knihovnám. Ale ty už za to platí.

[D.A.Tiger]

OK. Díky za doplnění

[Jinan Dvoulaločný]

…pouze za předpokladu, že si dotyčný tu knihu i koupí.

Nikoliv pouze za tohoto přepokladu - třeba když si stáhnu některou z masivních kolekcí e-knih, kde jich jsou desítky tisíc, aniž bych si kteroukoliv z nich koupil, tak jsem způsobil škodu rovnu počet_knih x jejich_průměrná_cena bez ohledu na to, kolik jsem jich skutečně přečetl?

A co když jsem z té kolekce přečetl jen čtyři, jednu velmi zběžně (prolistováno, přečteno pár odstavců), druhou jen do půlky, třetí celou a čtvrou taky celou, ale zrovna ta se mi nelíbila, znechutila mne a ještě jsem kvůli ní začal trpět nočními můrami, díky čemuž jsem přišel o zaměstnání? Pokud jsem z nich nekoupil ani jedinou, jakou škodu jsem tedy způsobil?

A zpět k té třetí knize. Ta se mi moc líbila. Dokonce tolik, že jsem o ní řekl všem známým na napsal o ní do blogu. Vlivem toho jsem o ní rozšířil povědomí a přiměl jsem (dejme tomu) čtyři lidi, aby si ji koupili. Jakou jsem tedy způsobil škodu?

V té mé větě, kterou jsi citoval, je klíčové "samo o sobě". Záleží vždy na chování majitele kopie. Ta škoda, pokud vzniká, tak za specifických okolností a těžko se počítá (už třeba proto, že má i pozitivní vliv - word of mouth). A právě tohle a generátor materiálních analogií někteří používají, aby si pro sebe ospravedlnili, že si stáhli něco, co shlédli, z čeho získali prospěch, ale přesto nedali autorovi ani vindru. A to je špatně.

[otula]

tak jsem způsobil škodu rovnu počet_knih x jejich_průměrná_cena bez ohledu na to, kolik jsem jich skutečně přečetl?

Nevkládej mi prosím do úst praktiky výpočtů jistých pochybných organizací.

A co když jsem z té kolekce přečetl jen čtyři, jednu velmi zběžně (prolistováno, přečteno pár odstavců), druhou jen do půlky, třetí celou a čtvrou taky celou, ale zrovna ta se mi nelíbila, znechutila mne a ještě jsem kvůli ní začal trpět nočními můrami, díky čemuž jsem přišel o zaměstnání? Pokud jsem z nich nekoupil ani jedinou, jakou škodu jsem tedy způsobil?

Vyjdu z toho, že podobně by ses v jiném případě mohl chovat, kdyby sis zaplatil členský poplatek v knihovně a podpořil tím nákupy knih do knihoven a nepřímo tak i přispěl na knihy. Pokud bych předpokládal, že se takto může chovat řekněme 1 procento naší republiky, kteří třeba mají zájem si něco přečíst, ale nechce se jim utrácet vůbec nic, bude to pár desítek milionů korun ročně, které by knihovny mohly dostat. Jsou to samozřejmě čísla hodně od pasu, ale ne zas tak nereálná (rozhodně nebudu tvrdit, že by si dotyční šli knihy koupit, ale ta knihovna zas tak nereálná není).

Vlivem toho jsem o ní rozšířil povědomí a přiměl jsem (dejme tomu) čtyři lidi, aby si ji koupili. Jakou jsem tedy způsobil škodu?

Tohle je argumentace, kterou by mohl použít i "klasický" zloděj. Ukradne bavoráka, na svém blogu ho do nebes vynachválí, na základě čehož si ho koupí dalších 20 lidí, a může také tvrdit, že na něm automobilka netratila, ale vydělala.

Ačkoliv nejsem spisovatel, nemám z elektronického šíření knih radost vzhledem k tomu, že je dnes možné je číst stejně luxusně jako papírové. Čte se málo, a to málo, co se vydá, se ještě zadarmo rozšíří. S takovou by se všichni spisovatelé na psaní knih také mohli za čas vykašlat úplně, případně jen nabízet scénáře filmovým společnostem.

[Jinan Dvoulaločný]

Nevkládej mi prosím do úst praktiky výpočtů jistých pochybných organizací.

Snažil jsem se pouze ilustrovat obtížnost výpočtu škody, když jsi začal hovořit o škodě. Mým úmyslem nebylo ti něco vkládat do úst. Mimochodem, výpočtu škod v mnou uvedených situacích ses vyhnul.

[druhý odstavec]

Asi nechápu, kam tímhle míříš. Ale připomíná mi to modely paušálních plateb a neomezené konzumace, kde zaplatíš měsíční poplatek a můžeš stahovat, co hrdlo ráčí, a autorům se pak platí dle toho, co kdo stáhnul. Bohužel chybí nabídka takových služeb (i když pár vlaštovek funguje).

Tohle je argumentace, kterou by mohl použít i "klasický" zloděj.[...]

Když ukradnu auto, bude někomu chybět. Automobilce, která ho nebude moci prodat dalšímu zákazníkovi, majiteli auta, který se najednou nebude moci dostat, kam potřebuje, a ještě si bude muset pořídit nové auto. Při zkopírování tento problém neexistuje, protože nic nechybí. Vydavatel může stále nabízet a prodávat kopie dalším lidem, a dokonce i tomu, kdo si tu knihu stáhnul (může se mu časem hnout svědomí). Ale prosím tě, nechme analogie u ledu, protože se chci bavit racionálně o problému a nikoliv o tom, v čem tato nebo támhleta analogie odpovídá a neodpovídá.

Čte se málo, a to málo, co se vydá, se ještě zadarmo rozšíří.

V ČR je to průšvh. Malý trh, málo čtenářů, malá kupní síla, tudíž malý náklad, což znamená vyšší cenu, která zase znamená málo kupujících.

[otula]

Asi nechápu, kam tímhle míříš. Ale připomíná mi to modely paušálních plateb a neomezené konzumace

Žádný skrytý cíl za tím nehledej. Chtěl jsem říct přesně to, co tam bylo, tedy že pokud by sis chtěl ty knihy přečíst a nekupovat je, musel bys zaplatit alespoň členský poplatek v knihovně, čímž bys knižní svět podpořil. Když si je stáhneš z netu, nepodpoříš nic. Tu dobrou recenzi bys mohl sepsat klidně i s těmi vypůjčenými knihami.

Když ukradnu auto, bude někomu chybět.

Bylo to adresováno čistě tím směrem "udělám jim reklamu a ještě na tom vydělají" (řekněme, že by to auto bylo ukradeno přímo výrobci, který by "díky reklamě" zloděje na tom ještě vydělal - zloděj by se také mohl hájit, že na jeho krádeži nikdo neprodělal).

[Jinan Dvoulaločný]

Chtěl jsem říct přesně to, co tam bylo, tedy že pokud by sis chtěl ty knihy přečíst a nekupovat je, musel bys zaplatit alespoň členský poplatek v knihovně, čímž bys knižní svět podpořil.

Jenže to docela nahrává přístupu "tak budu platit členský poplatek v knihovně a budu stahovat a číst, co hrdlo ráčí, bez placení". A taky to nahrává přístupu "platím poplatky z disků, paměťových karet, tiskáren, apod., takže mám předplaceno a mohu stahovat dle libosti".

Bylo to adresováno čistě tím směrem "udělám jim reklamu a ještě na tom vydělají" (řekněme, že by to auto bylo ukradeno přímo výrobci, který by "díky reklamě" zloděje na tom ještě vydělal - zloděj by se také mohl hájit, že na jeho krádeži nikdo neprodělal).

Prodělal, protože to auto nemohl prodat někomu jinému, jelikož mu chybělo. A ten někdo mu mohl udělat lepší reklamu. U kopie ale nic nechybí, prodávat se dá dál. Prostě to není totéž. Kdybys chtěl analogii, která sedí lépe, tak můžeš přijít s tím, že si někdo vytisknul na 3D tiskárně kopii něčího auta - za pár let to možná ani nebude sci-fi.

Souhlasím nicméně s tím, že pokud autor chce dostat zaplaceno a já si něco stáhnu bez zaplacení, líbí se mi to, pomůže mi to, ale přesto za to nezaplatím, neodčiním rest na své straně tím, že pobídnu jiné, aby si to šli koupit.

[otula]

Jenže to docela nahrává přístupu "tak budu platit členský poplatek v knihovně a budu stahovat a číst, co hrdlo ráčí, bez placení".

Tento přístup již mnoho let zcela legálně funguje. A nevím o tom, že by si na něj nějaký autor stěžoval.

A taky to nahrává přístupu "platím poplatky z disků, paměťových karet, tiskáren, apod., takže mám předplaceno a mohu stahovat dle libosti".

To je úplně jiný přístup. Členský příspěvek platím dobrovolně knihovně, od níž si chci půjčovat knihy, a to pouze tehdy, když o to mám skutečně zájem. Poplatek z paměťové karty platím i přesto, že si na nikdy žádné cizí dílo nenahraji, ani si ji za účelem nahrávání cizích děl nekupuji. A už vůbec to není dobrovolné.

Prodělal, protože to auto nemohl prodat někomu jinému

Třeba by mu zůstalo ležet skladem. A ten vydavatel (či nakladatel, nebo kdo vlastně) mohl tu knihu prodat právě tobě, když jsi měl chuť si ji přečíst. Ale takhle už si ji nekoupíš, přestože se ti tak strašně moc líbila, žes na ni udělal tu svou recenzi…

[Jinan Dvoulaločný]

Tento přístup již mnoho let zcela legálně funguje. A nevím o tom, že by si na něj nějaký autor stěžoval.

Ehm, pozor: Jenže to docela nahrává přístupu "tak budu platit členský poplatek v knihovně a budu stahovat a číst, co hrdlo ráčí, bez placení".

A ten vydavatel (či nakladatel, nebo kdo vlastně) mohl tu knihu prodat právě tobě, když jsi měl chuť si ji přečíst.

A co když jsem sice měl chuť si ji přečíst, ale jen takovou malinkatou, kvůli které bych do knihkupectví nešel a prostě si nechal zajít chuť (nebo sáhl po jiné knize)? To by mi ji neprodal. Tím, že jsem si ji stáhl, jsem ji mohl okusit a teprve když jsem si tu knihu přečetl celou, tak se mi začala hodně líbit. A proto jsem napsal recenzi a přiměl další, aby si ji koupili. Kdybych si ji nestáhl, tak bych si ji ani nekoupil a ani nenapsal recenzi (a nepřivedl další lidi ke koupi té knihy).

[Martin Doucha]

(i když nevím, kde berou právo nařizovat jim, jakým způsobem si mají vydělat)

Tohle právo má trh jako celek a je to základní princip jeho fungování. Mně by se také hrozně líbilo dělat za peníze věci, které mi ale v reálném světě nikdo nezaplatí. Je úplně jedno, jestli se na něčem nedá vydělat, protože technologie změnila realitu a zlikvidovala ještě před 10 lety vzkvétající průmysl, nebo protože ten obchodní model je nesmysl a vždycky to byl nesmysl. Vynucovat si uměle zaměstnanost v nějakém oboru kriminalizací poloviny dospělé populace prostě není řešení. Příležitosti k podnikání vznikají a zase zanikají. Někdy jich vzniká víc než zaniká, jindy naopak. To je prostě realita trhu, se kterou nemá smysl bojovat.

[otula]

Tohle právo má trh jako celek a je to základní princip jeho fungování.

No jestli se říká trh tomu, že obsah nosiče si stáhnu zdarma od někoho, kdo ho nelegálně šíří, a jestli autor chce vydělat, ať si hledá jiné cesty (tedy: my si nakradem a ti, co tvoří, ať makají víc), tak chápu, proč je v našem tržním světě takový bordel.

[pavlix]

No jestli se říká trh tomu, že obsah nosiče si stáhnu zdarma od někoho, kdo ho nelegálně šíří, a jestli autor chce vydělat, ať si hledá jiné cesty (tedy: my si nakradem a ti, co tvoří, ať makají víc), tak chápu, proč je v našem tržním světě takový bordel.

Nepochopení komplexní tržní situace může být pro některé fatální. Ignorovat černou či šedou ekonomiku je nebezpečné.

[Martin Doucha]

No jestli se říká trh tomu, že obsah nosiče si stáhnu zdarma od někoho, kdo ho nelegálně šíří, a jestli autor chce vydělat, ať si hledá jiné cesty (tedy: my si nakradem a ti, co tvoří, ať makají víc), tak chápu, proč je v našem tržním světě takový bordel.

Trh se říká tomu, když si mezi sebou dva a víc lidí něco vyměňuje. A jedním ze základních principů trhu je, že když si někdo účtuje neúměrně velké ceny za zboží nebo služby, které umí stejně dobře poskytnout spousta jiných lidí podstatně levněji, případně některým zákazníkům dané zboží a služby odmítá nabízet, tak si zákazníci poradí i bez něj. A faktem je, že výroba kopií je skoro zadarmo. Místo toho se ale dá celkem dobře vydělávat na snadném přístupu k velké databázi tvorby (iTunes, Spotify, Musicjet...). Kriminalizace racionálního ekonomického chování nedonutí lidi kupovat předražené zboží a služby. Jen vytvoří černý trh.

[otula]

služby, které umí stejně dobře poskytnout spousta jiných lidí podstatně levněji

Tos udeřil hřebíček na hlavičku. Službou je to, že někdo sepíše, vydá na vlastní náklady knihu a pak ji prodává, aby se mu vrátily náklady + očekávaná odměna za kvanta času, který nad tím strávil (buď se dohodne spisovatel s vydavatelem, nebo má spisovatel vlastní vydavatelství, prodávat lze také ve vlastní režii, nebo nechat provizi za tuto službu překupníkům, ehm vlastně prodejcům).

Pokud opravdu bude tuto službu někdo další nabízet za podstatně nižší ceny, je to zcela v pořádku a budu to považovat za trh. Pokud ovšem službou nazýváš to, že někdo neoprávněně nakládá s cizí tvorbou, …

[Martin Doucha]

Službou je to, že někdo sepíše, vydá na vlastní náklady knihu a pak ji prodává, aby se mu vrátily náklady + očekávaná odměna za kvanta času, který nad tím strávil (buď se dohodne spisovatel s vydavatelem, nebo má spisovatel vlastní vydavatelství, prodávat lze také ve vlastní režii, nebo nechat provizi za tuto službu překupníkům, ehm vlastně prodejcům).

Ne, to jsou dvě různé služby:

1. Vytvoření díla
2. Prodej kopií

Když někdo chce dostat peníze za vytvoření díla, tak si o ně má říct přímo.

[otula]

To nejsou dvě služby. Buď to ber jako jednu službu, nebo jako mnohem více služeb: První člověk dostane nápad, druhý udělá osnovu, třetí ji zpracuje na román, čtvrtý to napíše, pátý udělá sazbu, šestý ilustrace, … Prostě je to z hlediska koncového zákazníka jedna služba, jejímž výsledkem je to, že si můžeš večer v posteli otevřít knihu.

[Martin Doucha]

Z pohledu koncového uživatele nemá smysl dělit jednotlivé fáze vzniku díla, protože koncového uživatele obvykle zajímá až hotové dílo. Oddělit od sebe samotný vznik díla a následnou distribuci ale smysl má, protože distribuce se dá dělat mnoha různými způsoby, které nezávisejí na způsobu vzniku díla a které se přímo týkají koncových uživatelů.

[otula]

No tak prodej, anebo distribuce? To jsou také různé služby. A stejně tak finální dodání k zákazníkovi, které je občas výhodnější provést osobním odběrem, a jindy zaplatit další firmu. Tak kolik že těch služeb je?

[Martin Doucha]

Prodej je vlastní podmnožina distribuce.

[otula]

No ale to jsme utekli od toho, cos tvrdil:

služby, které umí stejně dobře poskytnout spousta jiných lidí podstatně levněji

Když jsi neměl na mysli výrobu, ale "jen prodej", tak výsledkem prodeje, pokud se nemýlím, by měla být požadovaná odměna pro autora (respetive toho, s kým uzavřel smlouvu). Takže ty tvrdíš, že ta spousta jiných lidí podstatně levněji zabezpečí autorovi zisk, odpovídající počtu přečtených kopií? Pokud ano, tak už mlčím. Pokud ne, tak nemáš pravdu, protože tím pádem tu službu zabezpečují zcela nevyhovujícím způsobem a autorovi vytvářejí škodu (jelikož kdyby tu "službu" neposkytovali, lidé by si koupili u těch, kdo ji umí poskytovat lépe).

[Martin Doucha]

No ale to jsme utekli od toho, cos tvrdil:

služby, které umí stejně dobře poskytnout spousta jiných lidí podstatně levněji

Když jsi neměl na mysli výrobu, ale "jen prodej", tak výsledkem prodeje, pokud se nemýlím, by měla být požadovaná odměna pro autora (respetive toho, s kým uzavřel smlouvu). Takže ty tvrdíš, že ta spousta jiných lidí podstatně levněji zabezpečí autorovi zisk, odpovídající počtu přečtených kopií?

Když jsem tohle psal, mluvil jsem o výrobě kopií, ne o prodeji. Nevidím žádný důvod, proč by se distribuce hotového díla měla omezovat jen na prodej nebo jen na postupy generující zisk obecně. Když chce autor zisk z distribuce, tak ať najde takový model, který nad těmi neziskovými převáží sám o sobě, ne na základě zákazů a příkazů. Zákazy a příkazy by se měly vztahovat jen na ziskovou distribuci, ze které autor nedostává ani halíř.

[otula]

Proboha, snad je to autorovo právo, aby rozhodl, co se s jeho tvorobou bude dít. Proč máš potřebu mu brát jeho práva a požadovat, aby si hledal jiné cesty, jak vydělat peníze?

To není o zákazech a příkazech, ale o lidském právu. To by ti také mohl někdo zbořit barák a říct, že když chceš bydlet, máš se zařídit tak, aby zbořit nešel...

[Martin Doucha]

Proboha, snad je to autorovo právo, aby rozhodl, co se s jeho tvorobou bude dít.

Jakožto autor tohoto příspěvku tímto rozhoduji, že otula na něj nesmí odpovídat.

Stačí tohle pro ilustraci, jak je tvůj argument stupidní? Autor má právo svoje dílo nezveřejnit. Když ho zveřejní, ztrácí nad ním veškerou kontrolu a nemá co přikazovat ostatním, co s kopiemi toho díla dělat nebo nedělat. (Pro puntičkáře: má maximálně nárok na podíl ze zisku z používání toho díla.)

To by ti také mohl někdo zbořit barák a říct, že když chceš bydlet, máš se zařídit tak, aby zbořit nešel...

Mezi kopírováním jedniček a nul a bouráním cizích budov je kapku rozdíl, nemyslíš?

[otula]

Autor má právo svoje dílo nezveřejnit. Když ho zveřejní, ztrácí nad ním veškerou kontrolu a nemá co přikazovat ostatním, co s kopiemi toho díla dělat nebo nedělat.

Zajímavý postoj. Takže dle tebe když autor zveřejní zdrojový kód pod licencí XYZ, nemá právo požadovat její dodržování. Pokud nechtěl, aby ho někdo zneužil, neměl ho zveřejňovat? Zkus to říct všem, kdo vyžadují například dodržování GPL.

Mezi kopírováním jedniček a nul a bouráním cizích budov je kapku rozdíl, nemyslíš?

Jo, to máš pravdu. Mnoho knih mělo či má mnohem větší hodnotu, než například tvé bydlení - respektive byli za ně vydavatelé ochotni zaplatit nesrovnatelně větší částky, než by zaplatili za ten dům či byt.

[Martin Doucha]

Díky za potvrzení, že na nějaké všeobecné právo autora rozhodovat o díle po jeho zveřejnění sám nevěříš.

Zajímavý postoj. Takže dle tebe když autor zveřejní zdrojový kód pod licencí XYZ, nemá právo požadovat její dodržování. Pokud nechtěl, aby ho někdo zneužil, neměl ho zveřejňovat?

Nemá na to žádné přirozené právo, které by zavazovalo celou společnost. V současnosti mu takové právo ale dává špatný zákon. I bez toho zákona ale samozřejmě může dílo poskytovat na základě smluv, které budou platné jen pro ty, kdo je s autorem vlastnoručně uzavřou. A co si mám představit pod "zneužitím" díla?

Zkus to říct všem, kdo vyžadují například dodržování GPL.

Share-alike licence jsou v tomhle ohledu trochu speciální, protože tu nejde o zájmy autora, ale o veřejný zájem. Stejného účinku se dá dosáhnout i jinak než zrovna pomocí licenčních podmínek.

Jo, to máš pravdu. Mnoho knih mělo či má mnohem větší hodnotu, než například tvé bydlení - respektive byli za ně vydavatelé ochotni zaplatit nesrovnatelně větší částky, než by zaplatili za ten dům či byt.

Já narážel spíš na dost podstatný rozdíl mezi vytvořením kopie dat a zničením fyzické věci. Vážně ti připadá, že zkopírováním dat se něco ničí?

[otula]

A co si mám představit pod "zneužitím" díla?

Třeba to, když někdo vezme GPL kód a narve si ho do svého uzavřeného kódu s vírou, že mu na to nikdo nikdy nepřijde.

Share-alike licence jsou v tomhle ohledu trochu speciální, protože tu nejde o zájmy autora, ale o veřejný zájem.

Hm, nějak mi to smrdí přístupem "Správné je jen to, co se mi hodí do krámu"

dost podstatný rozdíl mezi vytvořením kopie dat a zničením fyzické věci

Já v tom zas tak podstatný rozdíl nevidím. Když vlastník dá svolení, je obojí v pořádku, když svolení nedá, v pořádku to není. A jak by tě potěšilo zkopírování a zveřejnění všech dat potřebných k přístupu do tvého bankovního účtu?

[Martin Doucha]

Já v tom zas tak podstatný rozdíl nevidím. Když vlastník dá svolení, je obojí v pořádku, když svolení nedá, v pořádku to není.

Až na tu drobnost, že to první je "v nepořádku" asi jako přecházení silnice 2 metry od přechodu pro chodce. To druhé je majetková škoda za několik milionů doložitelná do posledního halíře (narozdíl od pseudoškod, které si cucá z palce u nohy OSA, BSA a podobná havěť).

A jak by tě potěšilo zkopírování a zveřejnění všech dat potřebných k přístupu do tvého bankovního účtu?

Autor má právo svoje dílo nezveřejnit. Co na tom nechápeš? To se samozřejmě dvojnásob vztahuje i na osobní údaje.

[otula]

Autor má právo svoje dílo nezveřejnit. Co na tom nechápeš? To se samozřejmě dvojnásob vztahuje i na osobní údaje.

Autor knihy nedal osobě XY souhlas s volným šířením knihy po netu, tys řekněme nedal úředníkovi banky souhlas s volným šířením tvých údajů. Osoba XY i úředník jednali protiprávně. Ty se ale snažíš přesvědčovat, že u osoby XY to nevadí, že si za to může autor...

[Martin Doucha]

Takže pro blbý: Když já vydám knihu a pak se začnu vztekat, že to někdo šíří nekomerčně, tak to není problém, jen moje podnikatelská neschopnost. Když mi někdo ukradne osobní údaje, které jsem nikomu šířit nedovolil, a začne je šířit, tak to problém je, protože ty osobní údaje někdo může zneužít proti mně nebo mojí rodině.

A přestaň si už konečně hrát na blbce, takhle blbej přece nemůže být ani Jirsák.

[imploder]

Ale šířit tvoji knihu bez tvého svolení nikdo nesmí ani nekomerčně. Pokud to někdo dělá, tak porušuje zákon.

Ano, v praxi se zákony porušují a tvoji knihu i tvoje osobní údaje často někdo nelegálně šíří.

[Martin Doucha]

Na to už jsem odpověděl tady.

[otula]

Odpusť si laskavě invektivy. Odvoláváš se na nějakou ochranu osobních údajů. Co to je??? Je to jen jakási moderní ochrana, zavedená zákonem. Autorské právo je na tom úplně stejně. Není o nic míň ani o nic víc! Nebo snad chceš tvrdit, že ochrana osobních údajů je přirozená? Fungovala snad ve středověku? Když někdo něco prozradil, bylo to prostě venku, žádné zákony na ochranu osobních údajů nebyly. Dotyčný mohl být naštvaný, mohl se mstít, ale to bylo tak všechno. Když to vezmu do důsledku, byly tehdy knihy mnohem lépe chráněny, než ty osobní údaje, a to právě skutečně přirozenou cestou, protože bylo mnohem náročnější je šířit.

[Martin Doucha]

Ochrana osobních údajů má narozdíl od kopírovacího monopolu oporu v přirozeném právu. Konkrétně v právu na soukromí.

[otula]

A odkdypak je právo na soukromí přirozené? Má snad liška nebo velbloud právo na soukromí? Má ho třeba orangutan, ať se přesuneme blíže k lidem? Právo na soukromí není o nic přirozenější, než právo autorské.

[Martin Doucha]

Od chvíle, kdy naši předkové začali cítit potřebu soukromí a sami si začali soukromí cíleně vytvářet.

[Jendа]

Pepa dal Frantovi knihu a nedovolil mu ji dál šířit.

Martin dal Tomovi bankovní údaje a nedovolil mu je dál šířit.

[Martin Doucha]

Srovnáváš nesrovnatelné. Když autor vydá knihu, tak ji víc než ochotně šíří sám, byť za peníze. Tedy vydaná kniha je veřejná věc a už během jejího vzniku byla zamýšlena jako veřejná věc. Naopak bankovní údaje si člověk nechává pro sebe nebo k nim dává omezený přístup jen svým nejbližším. Tedy je to soukromá věc. Pokud ty máš problém rozlišovat mezi veřejnou a soukromou informací, tak já tedy ne.

[Bedňa]

Ja som len narážal na podobné tvrdenia, ako si napísal ty a j. Ja ani netvrdím že je to krádež, len tie pirátske prirovnania sú nesprávne, treba zrovnávať zrovnateľné, rohlíky to nebudú :) Prirovnanie kopírovania diela k tomu že si pečiem doma vlastné rohlíky z vlastných surovín a vlastnými rukami to zďaleka nevystihuje. Rovnako ako použitie cudzieho receptu, stále sa na finálnom diele musím namakať, to s kopírovaním nemá nič spoločné. Pletie sa tú patentové právo s autorským zákonom. Je to dosť častý omyl a pri nepochopení to vedie k siahodlhým hádkam :)

[Bedňa]

Aj tak to utratí len za kabelky a cetky. Vymenila ideály za 10minút radosti v obchoďáku. No ešte si kúpi Jabko, pretože tí su vzorom free obchodnej politiky. Je to stále dookola, sme len ľudia a to je na tom všetkom najhoršie

[SPM]

Ty máš s těma ideálama taky co povídat... :)))

[Bedňa]

Teraz neviem na čo narážaš, to že sa občas chovám ako hovado s tým nemá nič spoločné :)

[SPM]

U tebe se mi líbilo, jak si před časem chtěl pomalu střílet windowsáky na potkání a nadával každému kdo to používá a pak přijdeš na šichtu a používáš to taky :) v tomhle případě jde sice úplně o prd, ale ty ideály prostě padaj taky :)

[Bedňa]

Ale aspoň objektívne píšem proti systému s ktorým bohužiaľ musím pracovať :) No doma mám možnosť výberu a mám only Linux, dcéra ma dual boot, ale vie že Win stojí za kulové a zapína ho len kvôli Sims :)

[Jinan Dvoulaločný]

Nevím, v jakých obchoďácích nakupuješ, ale ta částka dělá v CZK při současném kurzu asi 2 melouny. To zas není úplně málo. A klidně se přiznám, že nabídnout mi někdo takovou sumu, budu asi taky dost váhat. Ale samozřejmě souhlasím, je smutné zahodit (nebo v jejím případě spíše ohnout) vlastní ideály za peníze. A je velká škoda, že to patrně dost poškodí pirátské strany.

[Bedňa]

Keď by som tie prachy chcel, tak minimálne kvôli ostatným, by som predtým opustil ich rady, takto to hovno padlo na všetkých.

[Let_Me_Be]

Proc jsou ty ceske zpravicky o tomhle tak silene bulvarni? Ten anglicky zdroj to popisuje mnohem normalneji.

[Luboš Doležel (Doli)]

Co konkrétně je tam tak bulvárního?

[Heron]

Těžko říct, co si o tom myslet. Bud je to dobře udělaná akce, jak se zdarma zviditělnit, nebo předvolební shana o poškození pirátů.

Každopádně, Pirátka sama nic nepožaduje. To pouze vydavatel. Nadpis je zavádějící a bulvární. Pirátka sama na svém blogu zveřejňuje kapitoly své knihy, takže se o free distribuci snaží.

[Let_Me_Be]

Ten zahranicni zdroj to popisuje mnohem normalneji. V podstate jde o to ze podepsala smlouvu, ktera jde proti tomu co reprezentuje.

[j AM]

Což je u politika dost zásadní problém.

[Rezza]

Neni, to je bezny politicky standard :)

[Michal Kubeček]

To, že je to běžné až standardní, neznamená, že to není problém.

[MK]

Podle http://hän.fi/blog/2012/09/19/a-pirates-bargain/ to navic vypada, ze v te smlouve ma par vyhrad, ktere jsou naopak v souladu s tim, co reprezentuje.

[Jinan Dvoulaločný]

Částečně. Pořád je to podle mého příliš velký kompromis. Od pirátů bych spíš čekal, že půjdou příkladem a svoje díla budou vydávat plně v souladu s tím, jak chtějí reformovat copyright. A ne že využijí současný systém, proti kterému bojují, byť s pár drobnými výjimkami. Osobně se mi líbí druhý komentář pod tím odkazovaným blogpostem.

[MK]

"Pořád je to podle mého příliš velký kompromis." Ano, v tom mas pravdu. Osobne z toho blogpostu povazuju za nejdulezitejsi, ze si autorka na nakladateli vymohla "non-commercial distribution of the work can not be subject to liability without prior warning or DMCA notification. In other words, this contract makes it legal for everyone to share her work non-commercially until given notice from the publisher to cease sharing". To totiz vyvraci tvrzeni, ktere papouskuje vetsina ceskych medii, ze "se vzepřela šíření ilegálních kopií své nové knihy po internetu".

[coffeemonk]

+1
Bohužel to tu asi nikoho nezajímá, protože se to jaksi nehodí do krámu.

[Jinan Dvoulaločný]

nikoho nezajímá

Proč lžeš? Read me.

[Miki]

"Pouze vydavatel" je dost alibistický... já mít v kapse 100k za knihu, tak ji pak taky klidně rozdávám kolemjdoucím zadarmo. Ale je to tak trochu nefér vůči tomu vydavateli, nemyslíš?

[TriezvyPohlad]

Nie, to je take -- piratske...

[vain]

Já si nemyslím, že je zavádějící, ona to podepsala, předpokládám, že ji nikdo nenutil a je svéprávná a umí číst.

[Jinan Dvoulaločný]

+1

[Delaunay]

Vůbec netuším jestli umí číst, ale počítat do 100 000 umí rozhodně

[Solitary]

Ona ta nemka vydavala tu knihu v americe, ze porusuje DMCA - americky zakon? Nebo jak to teda je... v tom clanku nic o DMCA neni.

[D.A.Tiger]

Mě se zdá, že to nakladatelství je US a v Evropě mají asi jen pobočku(/y).

[D.A.Tiger]

... nebo spíš firmy, které provozují síě na nichž se to objevilo. Psaly tam třeba o Twitteru (ten má sídlo v San Francisku). Takže možná tam byla ta páka.

[Luboš Doležel (Doli)]

Bohužel už je běžné, že neamerická pobočka firmy pošle evropskému subjektu žádost podle DMCA a ono to často zabere. Tady se o DMCA píše.

[TriezvyPohlad]

LOL

Hypocritical bitch. She has no place among the Pirate Party. I'm going to find and seed her book for as long as possible.

[miki]

Piráti neříkají že má být vše free. Autor musí mít na výběr jakou licenci zvolí a ta by se měla dodržovat. Piráti obecně říkají že systém tak jak je nastavený teď nefunguje a že je třeba ho změnit (narovnat) a jak sami tvrdí "tady nejde o nějaký ne/legální stahování mp3.

[Blinární Bob]

"I don't want the world. I just want your half." :)

[Rezza]

Autor musí mít na výběr jakou licenci zvolí a ta by se měla dodržovat.

Autor dnes tu moznost ma a spousta to dela. Takze co na tom nefunguje? :)

[Jinan Dvoulaločný]

Jak to, že nejde? Pokud mají být nekomerční aktivity (kam spadá obecně šíření a sdílení přes P2P sítě) vyňaty z copyrightové ochrany, jak chtějí piráti, znamená to, že po pirátské reformě bude každý moci nasdílet to, co si někde koupí. A jiní to od něj budou moci stáhnout. Samozřejmě zdarma, jinak by to byla komerční aktivita. Ostatně, viz Wikipedia:

It the 2009 conference of Pirate Parties International in Uppsala (Sweden), European Pirate Parties agreed on a common declaration of the parties' goals for the upcoming election of the European Parliament. Central issues of the declaration are:

• reform of copyright, exemption of non-commercial activity from copyright regulation, reduction of the duration of copyright protections; banning of DRM technologies, opposition to media or hardware levies;

[Martin Doucha]

Jak to, že nejde?

Protože to není hlavní cíl, ale jenom vedlejší efekt boje za mnohem důležitější věc.

[jadd]

A ty dostáváš v práci zaplaceno jako kolegové, nebo ti stačí, to co by ti dali na úřadě práce? Zbylo by více pro spoluobčany, popřemýšlej o tom.

[Martin Doucha]

1. Zrovna jsem dodělal školu a práci teprve hledám. Jestli víš o někom, kdo v okolí Chomutova hledá vývojáře v C/C++, dej mi vědět.
2. Mícháš dohromady zaměstnání a podnikání. Bavíme se tu o kopírovacím monopolu a ten se týká podnikatelů, ne zaměstnanců. Když zaměstnanec vytvoří dílo, tak dostane zaplaceno podle pracovní smlouvy a dál se o nic nestará, o výdělečnost díla se musí postarat podnikatel.
3. Že bych v něčem chtěl podnikat ještě neznamená, že můj konkrétní plán vůbec má šanci být ziskový.
4. Když se někdo snaží podnikat s plánem, který ve stávající realitě nemá šanci být ziskový, tak je to jeho problém. Že ten plán byl ziskový před 20 lety není dostatečný důvod k tomu, aby stát tomuhle podnikateli teď zajišťoval ziskovost uměle.
5. To tvoje „zbylo by více pro spoluobčany“ je totální nesmysl. Trh je nejvýkonnější, když příjmy i těch nejchudších lidí jsou dost blízko průměru. Čím víc lidem zbývají peníze na utrácení, tím víc je příležitostí pro podnikání. Naopak když hodně lidí musí obracet každou korunu, tak se zároveň o to míň vyrábí.

Je to dostatečně polopatická odpověď na tvůj zavádějící příspěvek, nebo pořád ještě něčemu nerozumíš?

[Michal Kubeček]

Trh je nejvýkonnější, když příjmy i těch nejchudších lidí jsou dost blízko průměru.

Zkuste si to ještě jednou rozmyslet. Pokud budou i ti nejchudší dost blízko průměru, znamená to, že budou dost blízko průměru i ti bohatší (nebo jich bude extrémně málo). Systém, kde všichni vydělávají asi tak stejně, jsme tu už měli a moc se neosvědčil.

[pavlix]

IMO se neosvědčil ani systém s astronomickými rozdíly. Alespoň se neosvědčil těm, kteří se náhodou octli v nemilosti mocných, ale ani pro ty mocné to nebývá jednoduché, protože v takovém systému nefunguje zajišťování práva. Takže jeden den mocný může být druhý den třeba mrtvý.

[Martin Doucha]

Pokud budou i ti nejchudší dost blízko průměru, znamená to, že budou dost blízko průměru i ti bohatší (nebo jich bude extrémně málo).

Ano, to souhlasí. Určitá míra ekonomické nerovnosti je v kapitalizmu nezbytná jako motivační faktor, ale zase všeho moc škodí. Proč by mělo platit, že čím větší nerovnost, tím líp?

Systém, kde všichni vydělávají asi tak stejně, jsme tu už měli a moc se neosvědčil.

Ten systém měl podstatně víc problémů než jen vynucenou extrémní ekonomickou rovnost všech.

[Jendа]

Hmm, jak bys chtěl zařídit snižování těch nerovností?

[Martin Doucha]

Třeba progresivním zdaněním příjmu včetně kapitálových výnosů.

[imploder]

Super, takže zařídíme, aby všichni měli víceméně stejně, okradením těch bohatších. Neřekl bych, že to zvýší celkový výkon ekonomiky, spíš naopak. Ano, ty peníze pak stát taky nějak utratí, ale proč myslíš, že je utratí efektivněji než ti, kterým původně patřily (vysokopříjmoví občané).

[Martin Doucha]

Definuj "efektivněji".

[imploder]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomická_efektivnost

[Martin Doucha]

Tahle definice efektivnosti neumí odpovědět na otázku, kdo peníze utratí efektivněji. Paretovská definice optima neumí rozlišit mezi lokálním a globálním optimem a ani se o to nesnaží. Ty argumentuješ tím, že jedno lokální optimum má být lepší než druhé, ale pak se odkazuješ na definici optima, ve které tahle otázka vůbec nedává smysl.

[imploder]

Dokázat, co je blíž jakémusi globálnímu optimu, neumím. Řekl bych, že stát nebude utrácet ty peníze moc efektivně, protože jsou to peníze někoho jiného a že s takovýma se typicky zachází hůř než z vlastníma je myslím obecně známé.

Ale já tady nenavrhuju někomu brát peníze, abysme se přiblížili jakémusi optimu - to navrhuješ ty. Tak předpokládám, že to optimum nějak definované máš a máš i nějaký důvod si myslet, že by progresivní zdanění pomohlo se k němu přiblížit. Podle „selského rozumu“ by takové opatření fungovat nemělo: chceš celkový produkt zvýšit tak, že budeš trestat ty nejproduktivnější? WTF. Nebo jak teda máš definované to optimum, kterého se snažíš dosáhnout?

[Martin Doucha]

Řekl bych, že stát nebude utrácet ty peníze moc efektivně, protože jsou to peníze někoho jiného a že s takovýma se typicky zachází hůř než z vlastníma je myslím obecně známé.

Ta efektivita se dá hodně zlepšit otevřeností a ochotou lidí dívat se politikům a úředníkům pod ruce.

Ale já tady nenavrhuju někomu brát peníze, abysme se přiblížili jakémusi optimu - to navrhuješ ty. Tak předpokládám, že to optimum nějak definované máš a máš i nějaký důvod si myslet, že by progresivní zdanění pomohlo se k němu přiblížit.

Už jsem psal výš, že ekonomika je nejvýkonnější, když i ty nejchudší vrstvy mají příjmy hodně blízko průměru. Jak a proč to platí je na hodně dlouhý článek, ale aspoň by mělo být zřejmé, že v současnosti ekonomiky vyspělých zemí směřují k pravému opaku, mimo jiné kvůli globalizaci. Finanční krize je první výrazný následek tohohle trendu.

Podle „selského rozumu“ by takové opatření fungovat nemělo: chceš celkový produkt zvýšit tak, že budeš trestat ty nejproduktivnější? WTF.

Kde bereš tu jistotu, že mezi vysokými příjmy a vysokou produktivitou je kauzální vztah? Když se podívám na různé patentové trolly a různé zbohatlíky, kteří se k penězům dostali řízenou likvidací prosperujících podniků, tak bych se na tvém místě pomalu bál mluvit i jen o pozitivní korelaci. Ekonomové často připomínají, že ekonomika není hra s nulovým součtem, ale zapomínají na to, že se tak dá úspěšně hrát.

[jadd]

Zrovna jsem dodělal školu a práci teprve hledám. Jestli víš o někom, kdo v okolí Chomutova hledá vývojáře v C/C++, dej mi vědět.

Teď už práci asi neseženeš, za to co si vyprsk nahoře. Bude se ti bát dočehokoliv nakouknout, protože pak bys to bral jako věc veřejnou a on by už neměl na tvou výplatu.

a zapapamatuj si slovo princip, .... můžou dát stejný výsledek.

[Martin Doucha]

Teď už práci asi neseženeš, za to co si vyprsk nahoře. Bude se ti bát dočehokoliv nakouknout, protože pak bys to bral jako věc veřejnou a on by už neměl na tvou výplatu.

Non sequitur.

[Sešívaný]

Netušil jsem, že se toho někdy dočkám, ale z trojice webů Abíčko, Root a Živě, kde jsem o tomto viděl zprávičku, má ta na Živě nejméně bulvární a nejvíce pravdě odpovídající titulek. A to Živě teda není moc vysoká laťka.

[jadd]

http://www.zive.cz/clanky/zakladatel-gnome-linux-na-desktopu-je-mrtvy/sc-3-a-165482/default.aspx to je zvláštní, vidím tu Vaší spolupráci.

[Sešívaný]

Moji? Asi mi něco uniká

[jadd]

linuxexpres.cz

[Sešívaný]

Stále tu souvislost nechápu. Ano, před několika lety jsem psal jako externista pro LE.cz Dva týdny s Linuxem. Jediné, co mám s Živě společného, je to, že jsem souhlasil s tím, že ty články můžou vycházet i na Živě. S tím seriálem jsem skončil před >2 roky. Nyní napíšu jako externista pro LE.cz jeden článek za uherský rok. Jestli narážíte na to, že kvůli tomu nejsem ohledně Živě nezaujatý, tak vás můžu ubezpečit, že k Živě citový, ani žádný jiný vztah nemám

Rozhodně nebylo mým cílem adorovat Živě. Naopak jsem si tenkrát v jednom kuse stěžoval, jak bulvarizovali titulky k mojim článkům. Jen jsem se pozastavil nad tím, že i to Živě dokáže napsat korektnější titulek než naše linuxové portály. Nic víc, nic míň.

[jadd]

Díky za odpověď, stačí a omlouvám se Vám.

[Sešívaný]

Nic se neděje. Mně to opravdu ze začátku nedocházelo, protože se s Živě nijak spojený necítím.

[Hemingwei]

Věcí které jsou FREE ubývá a nelze se divit že je lákavé mít něco zdarma. Nelze přirovnávat různé zákazy ale stále platí že zakázané ovoce nejvíce chutná. Heminqwei

[Jinan Dvoulaločný]

Věcí které jsou FREE ubývá

Citation needed. Mně spíš přijde, že věcí, které jsou "FREE", celkem přibývá. Nikdy nebylo tak snadné napsat knihu, složit píseň, nahrát video nebo pořídit fotografii a podělit se o to s celým světem. A to nemluvím o dílech typu článek, blogpost, tweet, komentář a podobně.

[D.A.Tiger]

Nikdy nebylo tak snadné napsat knihu, složit píseň, nahrát video nebo pořídit fotografii a

nechci být hnidopich, ale třeba napsat knihu, nebo složit píseň je pořád stejná fuška... To co ty máš na mysli je asi slovo "publikovat" :)

[Jinan Dvoulaločný]

Nejen publikovat. Ano, kreativita, talent, nápad a práce jsou pořád třeba, ale tvorba jako taková je stále jednodušší a levnější, tudíž i přístupnější.

Stačí se podívat, co dneska uděláš s vhodným softwarem a vybavením. Existují nástroje pro psaní románů, kde si nadefinuješ charakteristiky postav, časovou osu, jednotlivé scény, atd. - takový software běží mimochodem i na Linuxu.

Pořizování a zpracování fotek a stříhání videa zvládneš s vhodnými nástroji taky relativně snadno a i když jsem hudbu nikdy neskládal, dovedu si představit, že software k tomu určený ti s tím taky dost pomůže. Existují dokonce i softwarové hudební nástroje.

Software za tebe samozřejmě nesloží píseň nebo nenapíše román, to je jasný, ale když porovnám třeba svoje psaní na psacím stroji jako děcko a možnosti psaní na počítači dneska, je to nebe a dudy.

[D.A.Tiger]

Jasně, teď už si rozumíme. Já jen že jsi psal "napsat knihu" a link vedl na publikační server - to mě trochu zmátlo a odvedlo od toho co jsi chtěl vlastně vyjádřit. Takhle to už chápu :)