Sovereign Tech Agency (Wikipedie), tj. agentura zabezpečující financování svobodného a otevřeného softwaru německou vládou, podpoří GFortran částkou 360 000 eur.
Microsoft hodlá zrušit zhruba tři procenta pracovních míst. Microsoft na konci loňského června zaměstnával kolem 228.000 lidí. Tři procenta z tohoto počtu představují téměř 7000 pracovních míst.
V říjnu loňského roku provedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místní šetření u společnosti Seznam.cz. Krajský soud v Brně tento týden konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné.
Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »OMG! Ubuntu! představuje počítač v klávesnici s Ubuntu. Uvnitř Diablotek Keyboard PC se nachází procesor Intel Atom D525 1.8GHz, grafická karta Intel GMA3150, 2GB operační paměti a pevný disk o velikosti 500GB. Klávesnici lze na koupit například na Amazonu za 238,99 USD.
Tiskni
Sdílej:
ha a pripojovat to budes k televizi.
nejak mi to pripomina, kdyz jsem kdysi mival ATARI 130, nebo jake bylo oznaceni se zaznamem na audio kazetu (to se to kopirovalo ve dvojkazetaku :) )
tohle ma aspon vic, jak 8 bitu
Jaká je nevýhoda notebooku / mininotebooku ?
Cena se sice tváří příznivě, ale užitná hodnota tohoto stroje bohužel nestojí ani za nulu. Počítač bez digitálního konektoru pro display bych nechtěl. (Dřív jsem zdánlivě drobný rozdíl tolik nevnímal, ale když dnes vidím LCD na analogovém konektoru, stále jen mačkám AutoAdjust a je mi z toho na šavli.) Navíc je de facto omezený pouze na 32-bitový systém, navzdory tomu, že Atom D525 je 64-bitový. Důvodem je, že při 2 GB RAM se už dnešní běžný 64-bitový systém důstojně používat nedá. Mít v dnešní době pod 8 GB RAM fakt není to pravé. Při 4 GB stačí spustit Eclipse a je zle. Při 2 GB stačí asi tak tři okna (browser, mail, IM), deset tabů v browseru a show se taktéž pomalu chýlí ke swapovacímu konci.
Sečteno a podtrženo, tento stroj by byl výborný v roce 2007. Tehdy ještě nebyl software tak agresivně zaměřený na maximální využití velké paměti, 2 GB RAM byly tenkrát na desktop docela rozumné, absence digitálního konektoru sice vadila, ale ne úplně extrémně a konečně procesor s celkově 4 hardwarovými vlákny by byl tenkrát fakt hodně dobrý. Škoda, že už není rok 2007. Těžko bych si dnes koupil něco, co je předem beznadějně zastaralé.
pokud clovek pred stiskem AutoAdjust nastavi na celou obrazovku testovaci vzorjednodychy zpusob
takze ten problem nejspis s analogovym rozhranim moc nesouvisi.Jinak mi tohle obecně přijde jako dost krátkozraký odhad. Zvláště po zkušenostech, kdy cokoliv (monitor) podporující více možností čehokoliv (VGA/DVI/HDMI) nepodporuje všechny stejně dobře. To samé se může stát na straně grafiky či driverů.
768 MB je na desktop taky celkem OK. Mám takový notebook, rok výroby 2003, kde normálně běží současné KDE a dá se tam docela v pohodě naráz spustit Firefox a Thunderbird.
Ale to se bavíme o 32-bitovém systému a navíc (ne-li především) po tak starém stroji rozhodně nikdo nežádá, aby uměl 100% všechno, co dovede dnešní software / hardware. Po bootu a spuštění KDE je zabráno kolem 60 MB paměti. Na 64-bitovém systému (stejná distribuce, zhruba stejní démoni na pozadí) to bývá kolem 200 MB.
Kdysi jsem při 768 MB poměrně bez problémů pracoval s Eclipse. Ale jak jsem psal v původním příspěvku, software se stále agresivněji zaměřuje na maximální využití velké paměti. Optimalizace paměťových požadavků není na pořadu dne, paměť je levnější než čas vývojářů a tak dále a tak podobně. Takže zatímco před lety bylo naprosto normální pracovat na 32-bitovém systému s Eclipse při 768 MB RAM, dnes bych na 64-bitovém systému pro pohodlnou práci s Eclipse volil alespoň 8 GB. (Na 32-bitových systémech si samozřejmě Eclipse (jako jediný proces) těch 8 GB užít nemůže. Navíc tam má menší paměťové nároky.)
Při 2 GB stačí asi tak tři okna (browser, mail, IM), deset tabů v browseru a show se taktéž pomalu chýlí ke swapovacímu konci.Na druhou stranu ne kazdy pouziva firefox, chromium a podobne nenazrane aplikace. Kdyz se vyhnete takovym aplikacim, tak se da zit i s mensi ramkou. Samozrejme ale neexistuje, ze by napr. thunderbird byl neustale spusten na pozadi.
$ free total used free shared buffers cached Mem: 766420 603796 162624 0 138612 177564 -/+ buffers/cache: 287620 478800 Swap: 0 0 0Hoši, neserte mě!
To věřím, ale já chci kompletní KDE. Nechci žádné náhražky desktopových prostředí. Má-li Eclipse být schopen rozumně indexovat 10 milionů řádků kódu a hledat v tom pomocí auto-completion, třeba i -Xmx4g může být málo. Pokud jde o prohlížeče, přiznám se, že málokdy mám pod 10 tabů. Thunderbird mi běží na pozadí neustále.
Jistě bych tohle všechno mohl nějak omezit a zásadně změnit svůj způsob práce. Ale nechci. Jak rád a často říkám: Počítač slouží člověku, nikoliv člověk počítači. Zdvojnásobení velikosti paměti na notebooku (z 8 GB na 16 GB) mě tuhle nedávno stálo asi 2400 Kč. Uspoření takové částky pro mě není dostatečným důvodem, proč bych se měl jakkoliv omezovat při volbě software a ve způsobu jeho používání.
Tak si zkuste v CDT nechat naindexovat celý Linux, případně OS/Net od OpenIndiany (to druhé je náročnější, protože tam není zdaleka jen kernel). Většinou dávám -Xmx6g. Možná by 4g fungovalo, ale když jsem měl pouze 8 GB RAM na notebooku a Eclipse jsem omezil na 3 GB, občas následoval odlet Eclipse pro nedostatek paměti. S dnešními 16 GB už nemám problém dát Javě 6 GB.
To ale není moc důvod k tvrzení: „…, že při 2 GB RAM se už dnešní běžný 64-bitový systém důstojně používat nedá…“. Pouze na základě toho, že jedna velmi specifická věc, s extrémním nastavením v software, který je krajně paměťově neefektivním, je 2GiB nedostatečné.
Toto jsem nikde netvrdil, prosím nepřekrucovat. Pro mé „extrémní“ nastavení Eclipse může být za jistých okolností i 8 GB nedostatečných. (Proto mám 16 GB.) Tvrdil jsem, že 2 GB dnes nestačí ani pro plnohodnotné surfování na webu. (Na 32-bitovém systému samozřejmě ano, tam je situace zcela jiná. Kupříkladu jeden 32-bitový notebook, který spravuji, má při 30 tabech, KDE a spoustě programů na pozadí zabráno asi 900 MB z 2 GB.) Na stroji s 2 GB bych Eclipse zkrátka nespouštěl a na základě Eclipse s 2 GB RAM bych rozhodně nevyvozoval žádné závěry o všeobecné použitelnosti takového stroje. Ale když mi na takovém stroji pořádně neběží ani browser (s mailovým a IM klientem na pozadí), pak už k tomu mám opravdu dost silné výhrady.
A to je přesně to, co se tady celou dobu snažím naznačit. Nicméně 32-bitový systém rozhodně není dlouhodobě udržitelné řešení tohoto problému.
Při 2 GB stačí asi tak tři okna (browser, mail, IM), deset tabů v browseru a show se taktéž pomalu chýlí ke swapovacímu konci.
Na čem to děláte, spravte si to :),No to bych docela rád, ale asi neumim.
$ free total used free shared buffers cached Mem: 3055328 2910756 144572 0 96028 1074896 -/+ buffers/cache: 1739832 1315496 Swap: 3871628 244464 3627164Přitom podle top zabírají aplikace dohromady tak 1.5G Co momentálně žere těch dalších 1.5G nevim.
$ free
total used free shared buffers cached
Mem: 2056988 1363252 693736 0 116212 940492
-/+ buffers/cache: 306548 1750440
Swap: 4128764 0 4128764
Bezi mi XFCE, Firefox, Gajim, Terminal a uptime je v prumeru cca. 10 dni.Ano, kdybych se chtěl záměrně omezovat v tom, které prostředí / programy si spustím a kolik jich nanejvýš může najednou rozumně fungovat, pak bych mi jistě menší paměť stačila. To nijak nepopírám.
K té původní otázce: Je to ArchLinux s KDE. Nicméně závislost na distru je tady mizivá. Na 2 GB RAM pořádně neběží ani Fedora, ani ArchLinux, ani cokoliv jiného. Kromě toho téměř zásadně nepoužívám distribuční kernely, což je další důvod, proč škatulkování podle dister nedává smysl.
Na 2 GB RAM pořádně neběží ani FedoraJasně :).
No dobře, bez KDE/Gnome (nebo rovnou zcela bez X-serveru) samozřejmě bez problémů poběží. To jsem mohl tušit, že mě někdo hned vezme za slovo.
Nebyl to náhodou 32-bitový systém? To je pak zcela jiná situace. Ten OpenOffice běžel paralelně s chrome i s tím javovským programem?
Protože je to neskutečný humus, na který nemám žaludek.Jak co? To co se skrývá pod klávesama? A kolikrát v životě si přehazoval vidlema hnůj? Si vem rukavice, když si takový cíťa.
Navíc musím celou klávesnici rozebrat a znova složit, což často u nízkozdvihových končí zničením jedné, nebo víc kláves.OK, první legitimní důvod.
Další věc je, že klávesnici používám docela hodně a už jsem několik vypsal tak, že některá tlačítka jsou průhledná a úplně se u nich ztrácí feedback.To já mám ještě asi poctivou kovářskou práci tak z přelomu milénia. Pokud nepočítám tvorečky na ní, tak furt funguje jako za starých časů.
K čemu je mít prachy, když si za ně člověk nemůže dopřát trochu luxusu? Psaní na nové klávesnici je pro mě příjemné, tak si prostě budu periodicky kupovat novou, vždy když ta stačí přestane vyhovovat.Ano, též
A kolikrát v životě si přehazoval vidlema hnůj?Nvm, bude to někde v řádu desítek. Klávesnici jsem umýval u notebooku, protože tam jsou nepěkně drahé, ale obyčejná klávesnice mě za to prostě nestojí.
To já mám ještě asi poctivou kovářskou práci tak z přelomu milénia. Pokud nepočítám tvorečky na ní, tak furt funguje jako za starých časů.Kdysi jsem měl taky takovou, s touchpadem na pravé straně vedle numerických kláves. Byla to skvělá klávesnice, bohužel jednoho dne kompletně přestala fungovat (předtím už jsem na ní několikrát vyměňoval tlačítka, která odešla, připájel jsem tam z jiné klávesnice). Docela by mě zajímalo, co to bylo zač, protože klávesnice s touchpadem se běžně nevidí.
Kdysi jsem měl taky takovou, s touchpadem na pravé straně vedle numerických kláves. Byla to skvělá klávesnice, bohužel jednoho dne kompletně přestala fungovat (předtím už jsem na ní několikrát vyměňoval tlačítka, která odešla, připájel jsem tam z jiné klávesnice). Docela by mě zajímalo, co to bylo zač, protože klávesnice s touchpadem se běžně nevidí.
U POS klávesnic je to relativně běžné. Tipoval bych, že to mohla být nějaká cherry, ale co já vím…
Navíc musím celou klávesnici rozebrat a znova složit, což často u nízkozdvihových končí zničením jedné, nebo víc kláves.Zkuste ji propláchnout sprchou bez rozebrání a nechat uschnout přes noc. Jak jsem psal dřív, tak s některými kousky to jde skvěle. A vršek při tom normálně namydlit/nasaponátovat a vydrhnout kartáčem. Za 5 minut hotovo. Když v ní máte hodně drobků/prachu/vlasů/etc, tak je ale dobré to nejdřív vzít vysavačem, nebo ještě lépe stlačeným vzduchem (venku!!!). Když se ty tlačítka umejou mýdlem, tak jsou jako nové, s tím rozdílem, že klávesnice nesmrdí hnusně čerstvým plastem (pokud tedy to enní zrovna ten zážitek, o který vám jde).
Protože je to neskutečný humus, na který nemám žaludek. Navíc musím celou klávesnici rozebrat a znova složit, což často u nízkozdvihových končí zničením jedné, nebo víc kláves. Další věc je, že klávesnici používám docela hodně a už jsem několik vypsal tak, že některá tlačítka jsou průhledná a úplně se u nich ztrácí feedback.
Člověče, ty potřebuješ mechanickou klávesnici. Vytahat klávesy je s kusem drátu otázka pár minut, projet mezery tyčinkama do uší je na dalších pár minut a je hotovo. Klávesy z PBT nebo POM jen tak lesklé nebudou a je takřka nemožné je jen tak rukou zlomit. Nízký zdvih kláves není nejmenší problém, stačí o-rings a pokud možno klávesy Cherry.
K čemu je mít prachy, když si za ně člověk nemůže dopřát trochu luxusu? Psaní na nové klávesnici je pro mě příjemné, tak si prostě budu periodicky kupovat novou, vždy když ta stačí přestane vyhovovat.
Meh. Mé environmentalistické já běží pro zbraňový arzenál.