Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Distribuce Pop!_OS, derivát Ubuntu zaměřený primárně na počítače dodávané firmou System76, dříve obsahovala v desktopovém prostředí GNOME sadu vlastních rozšíření zahrnující Pop Shell (mj. s vylepšeným ovládáním klávesnicí včetně dláždění okny), která se s vydáním 21.04 přerodila ve fork GNOME Shellu nazvaný COSMIC. S ohledem na udržitelnost vývoje zvažují jeho vývojáři, podobně jako v případě prostředí Budgie distribuce Solus, kompletní přepis, jak nyní padlo v diskuzi na Redditu, skutečně půjde o nové prostředí v jazyce Rust.
Tiskni
Sdílej:
coreutils
.
The current Linux desktop share is about 2.4%.Zdroj
Nestěžuju si (MacOS). Pokud by byla plnohodnotná linuxová alternativa, byl bych samozřejmě mnohem radši.
Ale není.
Místo toho se řeší pitomosti, kvůli kterým je linuxový desktop pro BFU nepoužitelný.
Osobně mne to velmi mrzí, mám za sebou poměrně dlouhou historii na linuxu.
A byla doba, kdy to vypadalo velmi nadějně, v plánu byly věci, které Apple implementuje teprve nyní.
Používal jsem Ubuntu na desktopech v produkčním prostředí mnoho let.
(Proč Ubuntu? Protože jsem potřeboval některé externí programy s aktualizací
a dostupné verze jsou většinou jen jako deb nebo rpm balíky.
Myslím, že jsem začínal na verzi 5, ale od veze 8 až skoro do teď.
Musím řídt, že všechno fungovalo, včetně povýšení systému (který Mint považuje za nespolehlivý.
Jen na začátku byly při povýšení trochu problémy s ovladači grafiky. Ale to už je tak strašně dávno...
Ale dnes? Je to spíš k pláči:
Těžko se lidem vysvětluje, že nejsou překladatelé a že se musí smířit
buď se starou verzí, nebo s anglickými názvy.
A mohl bych psát dlouho. Třeba vymizení libpng knihovny,
komplikace s hw a OpenGL (takže už těžko lze spustit třeba prohlížečka VariCadu - ani stará, ani nová),
atd, atd.
Jasně, všechno jde obejít..
Ale mám dojem, že srdcařů ubývá a dnes chtějí lidé mít rychle a bez námahy funkční systém.
A proč by se s tím "crcali" z lásky k linuxu, když mohou trochu zaplatit a fungovat, že jo..
Takže Ubuntu po letech z desktopu pomalu mizí.
Zůstává u některých důchodců, pro které jsou Win moc složité
a Mac moc drahý.
Mně osobně je to líto.
Ale jen jsem trochu popsal stav tak, jak ho vidím po mnoha letech a ze své zkušenosti...
Místo toho se řeší pitomosti, kvůli kterým je linuxový desktop pro BFU nepoužitelný.Vaše tvrzení vyvrací BFU v mém okolí, kteří si nejsou schopni poradit se správou jakéhokoliv operačního systému a tudíž používají to, co jim spravuju já, tedy linuxový desktop.
Mně třeba MacOS nesedl pod prsty.MacOS: 10% uživatelů, 90% problémů.
než mít jedno dvě prostředí, které se snaží být maximálně uzpůsobitelná a vyhovět všem potřebám
Vzhledem k tomu, jak GNOME tlačí vlastní vizi, „ber, nebo jdi pryč“, dospělo do fáze, kdy se dá celkem bezpečně považovat za svou vlastní věc na úrovní třeba ChromeOS.
Z toho vyplývá těch… teď už asi pět různých forků GNOME?
Z hlediska uživatele Xfce jsou KDE a Gnome velké těžkopádné molochy, navíc hnusné.
No, to nevím. Možná před 10-15 lety, ale dneska se dostáváme do situace, kdy Xfce4 je pomalu irelevantní retro jako Window Maker. Ano, ten taky pořád ještě pár lidí provozuje.
Tedy, i před těmi 10-15 lety si reálná instalace Xfce4 natahala knihovny GNOME. Což, pokud vím, platí doposud, zatímco jednak Plasma prošla výkonovými optimalizacemi a i slabé počítače (snad s výjimkou nějakých levných armových desek) jsou v posledních letech většinou dost schopné, aby na nich Plasma mohla bezproblémově běžet. Nejen Plasma, MATE nebo Cinnamon možná taky.
větší a pomalejšíyo mama 🙄
KDE je větší a pomalejší než XfcePřed těmi 10-15 lety. Už hezkou řádku let je ten samotný výrok nesmysl, protože KDE je komunitní značka, která pokrývá všechno možné včetně učebnic a… mj. taky prostředí Plasma… nebo taky Plasma Mobile. Na jiném linuxovém webu jsem zrovna včera narazil na člověka, který tvrdil, že za 20 let používání Linuxu jako programátor nikdy nepostřehl, co jsou zač Emacs a Vim. Nevím, jestli to byl troll, nebo se vůbec nezajímal, ale to by asi nepsal na linuxový web. Takže analogicky.
KDE je větší a pomalejší než … i3 nebo FluxboxDitto. Když už, tak KWin.
větší a pomalejšíNevím, co si pod tím mám prakticky představit. Jsou tací, kteří si vybírají software podle LoC, ačkoliv to nedává žádný smysl. Na desetileté plečce to smyslově nepoznám. Na pětileté plečce, která je snad ještě horší, to taky nepoznám, protože tam z nějakého důvodu saje úplně cokoliv. Občas slýchám nářky od lidí, kteří si pořídili bazmek od Nvidie, no tak ať si stěžují u Nvidie, že má např. totálně rozesranou správu více odlišných obrazovek. Ale především jsem také jmenoval Cinnamon nebo MATE – tam je snad dokonce pořád ta zoufalost Metacity, ne? Ačkoliv očekávám, že cokoliv, co už přešlo na GTK 3, na tom bude podobně, Xfce4 nevyjímaje.
pokud většinu funkcí stejně nepoužívášNepochybně se i v roce 2021 najde někdo, kdo používá jenom
tty
. ¯\_(ツ)_/¯
libadwaita
(a iniciativu stopthemingmy.app), došlo mi, že v kombinaci s popularitou Electronu tvoří současné aplikace GNOME (a do výrazně menší míry KDE) bordel, jaký byl vždycky na MS Windows: uživatelská rozhraní každý pes jiná ves v motivech vzhledu a poslední dobou i nabídce, dřívějším pruhu titulku okna nebo umístění dialogových tlačítek. Tohle už není jen „možnost volby“, to je zcela nové UX, z hlediska kognice nekompatibilní. V příslušné diskuzi někdo tvrdil, že míchání např. Androidu a Sailfishe vede na mišmaš, takže s GNOME OS a ostatními je to to samé. Taky ještě mám chromebook, kde mi furt hnije ChromeOS…
To není jen tak „možnost volby“, to jsou de facto různé systémy.
Z druhé strany ano, je tu možnost volby správce oken u X serveru. Těch správců oken jsou tři prdele, ale volba mezi Openboxem a Fluxboxem, jakkoliv působila smysluplně před 15 lety, neřeší žádný současný problém. Příklad současného problému, jak jsem se dozvěděl na internetech, je, že lidé už celkem běžně mají více obrazovek s diametrálně odlišnou hustotou bodů a odlišnou obnovovací frekvencí; na těch internetech jsem se také dozvěděl, že spousta takových konfigurací prostě vůbec nefunguje. (To jsem ostatně vyčítal Xfce4 před více než pěti lety, že jeho podpora více obrazovek byla mizerná.) A pak, pokud člověk chce používat současné aplikace, stejně skončí s kombinací různých uživatelských rozhraní a s jistým objemem navázaných knihoven, jako tomu bylo vždycky, ale i kdyby nebylo KDE Frameworks a stále existovaly místo nich monolitické kdelibs
, do paměti prakticky libovolného ne-SoC systému z poslední dekády se v pohodě vejdou.
A to jsem se ani nepustil do přístupnosti (nad rámec toho, že uživatelská rozhraní „každý pes jiná ves“ jsou matoucí).
Mezitím diskuze na AbcLinuxu ustrnuly v době, kterou nám zde aktuálně připomíná zvláště zrovna z krypty na vycházku propuštěný nobody/k3dAR stejným tapetováním jako před lety, prostě skanzen.
Dual-monitor setup mám léta a problém jsem neměl ani v MATE, ani v Xfce a ani teď v i3. Prostě to funguje.Je rozdíl mezi statickou konfigurací a tím, jak se často používají notebooky… nebo když má člověk netriviální konfiguraci. Například – čerstvý zápisek vývojáře Debianu o prostém notebooku s Xfce a různými správci oken, potažmo GNOME a jeho forky.
Taky se dlouhodobě ví, že X server je slepá větev a bude se přecházet na Wayland, který se ale zatím nedočkal širší adopce. Vedle i3 tak paralelně vlastním životem žije Sway, vedle Xmonadu vzniká Waymonad a vývojáři Xfce s přechodem na Wayland také mají plné ruce práce. Fedora už mezitím na Wayland přešla a GNOME jej plně podporuje.Gnome má už nějakou dobu plnou podporu Waylandu, a AFAIK ho bere jako default (mluvím o Gnome, samozřejmě výsledná instalace je záležitost distribuce), a pak třeba Ubuntu na něj jako default přešla někdy nedávno. KDE v této chvíli IMO technicky zaostává. Byl jsem dlouholetý spokojený uživatel KDE, vyhovovalo mi, že je možné si to prostředí nastavit použitelně, s důrazem na ovládání klávesnicí, aniž by mi bylo cpáno buď prostředí á la Windows 98/XP na jedné straně nebo prostředí á la Mac OS na straně druhé. Ale ty technické limitace zejména třeba kolem HiDPI / přepínání DPI už byly moc. Opravdu není dobré pro práci muset restartovat všechny aplikace a celé prostředí jenom pro to, že jsem připojil externí monitor s výrazně jiným DPI.
*.desktop
soubory, pro každý účet jeden – vyhovuje mi to víc než mít v jednom klientu oba účty (a dřív to asi jinak ani nešlo). Celý název je něco jako „Telegram Desktop (Název Účtu)“. Když napíšu „tele“, zobrazí to dvě krásné ikonky… ale vidím jen začátek názvu, takže nevím, která je která. Nepomůže ani ikonu vybrat šipkou, nebo na ní najet myší.
Když mám otevřená dvě okna prohlížeče, Alt+Tab mezi nimi nepřepíná. Ten přepíná mezi aplikacemi napříč plochami. Pro přepínání mezi okny v rámci jedné plochy musím používat jinou klávesovou zkratku, Alt+Escape. Ta ale zase nezobrazí ten klasický GUI ukazatel, a protože narozdíl od i3 nefunguje směrově (kde se můžu přepínat doleva, doprava, nahoru, dolů – a to i napříč monitory), tak vůbec nevím, kde skončím.
Ta věc nemá taskbar. i3 taky nemá taskbar, ale to je dané tím, že až na výjimky vidíš vždy všechna okna. Taskbar by tedy poskytoval redundantní informaci. V GNOME nevím, co mi na ploše běží, dokud nestisknu Super a nepřeuspořádá se celý obsah obrazovky.
Když mám spuštěný terminál, stisknu Super, napíšu „term“ a stisknu Enter, vyhodí to do popředí ten terminál, který už byl spuštěný.
Nemá to tray a notifikace dementně vyskakují na obrazovce. Je to dementní na smartphonu a je to dementní tady: když si čtu článek na webu nebo hraju šachy a přijde mi zpráva, tak očekávám, že se někde v liště rozsvítí indikátor, ne že mi začnou na obrazovce vyskakovat nějaké věci! GNOME to řeší ještě o něco svérázněji, protože zatímco jeho aplikace to řeší uvedeným způsobem a v průběhu testování mi opakovaně vyskakovala nějaká notifikace, že prý se musím přihlásit do Google účtu (asi kvůli e-mailu, nevím, kde se to vzalo), tak notifikace z Telegramu se nezobrazují vůbec, i když v nastavení jsou notifikace z něj explicitně povolené.
Nepovedlo se mi najít tlačítko na zamknutí obrazovky. Čudlík vpravo nahoře nabízí jen restart a vypnutí.
Jako bonus to celé laguje, což přikládám tomu, že mám v Linuxu obecně nízký grafický výkon (Intel grafika). Jasně, to není vina GNOME jako takového, ale v i3 ani Xfce takové problémy nejsou, protože tam ty zbytečné grafické efekty nejsou.
Přijde mi celý ten koncept naprosto retardovaný. Pro mě osobně je to bezkonkurenčně nejhorší prostředí, jaké jsem kdy zkusil používat. Při prvním spuštění to vypadá snad i docela sympaticky, pohled do nastavení taky. Ale záhy začnu zjišťovat, že to neumí triviální věci jako „když přijde zpráva, chci vidět, jak ikonka na obrazovce změní barvu“ a ani za ně nenabízí smysluplnou náhradu. Otřesné, naprosto otřesné.
Hele a ohledně toho, jak jsi psal v #75, že jsi přešel na GNOME… Jak se ta věc používá? Mně to už roky vrtá hlavou.Předesílám, že z Gnome nejsem nijak dramaticky nadšený, některý věci mi taky vaděj. Ve výsledku je to ale pro mě snesitelnější než KDE. Až na budu mít nějaký čas, zkusím možná používat Sway (ale moc velkou prioritu to nemá).
Nevidím indikaci, na jaké jsem ploše.To nevim, nepotřebuju to. Možná existuje doplněk.
Plochy jsou uspořádané do nějakého divného vertikálního layoutu (místo klasického gridu) a vytváří se za běhu.By default jsou horizontálně. Což mi přijde limitující / trochu mi to vadí. Na druhou stranu to dynamické přidávání mi přijde dobré. Zatím z mého pohledu konceptuálně úplně nejlepší řešení ploch má Material Shell - plochy jsou ve dvou rozměrech v řádcích (automaticky tématicky označených), oba rozměry dynamicky rostou podle aktuálního použití. Jako koncept mi to přijde super, bohužel implementace je zabugovaná.
Když jsem na primárním monitoru a stisknu klávesovou zkratku pro přepnutí plochy, přepne se obsah jen na tom jednom monitoru. OK, to je v pořádku. Ale když jsem na sekundárním monitoru a udělám totéž, tak na něm to okno zůstane a změní se obsah primárního monitoru. WTF?Heh, do KDE jsem si psal KWin skript, který dělal totéž. Na externím display jsem nikdy nechtěl víc ploch. Dnes používám zásadně jeden display, z otáčení hlavy mezi více displayi mě začal bolet krk.
Při stisknutí klávesy Super se spustí stupidní animace, která afektuje všechny monitory, nejen ten, na kterém chci něco spustit. Pro Telegram mám vytvořené dva *.desktop soubory, pro každý účet jeden – vyhovuje mi to víc než mít v jednom klientu oba účty (a dřív to asi jinak ani nešlo). Celý název je něco jako „Telegram Desktop (Název Účtu)“. Když napíšu „tele“, zobrazí to dvě krásné ikonky… ale vidím jen začátek názvu, takže nevím, která je která. Nepomůže ani ikonu vybrat šipkou, nebo na ní najet myší.Jo, ten runner není nic moc. KRunner ja za mě určitě lepší.
Když mám otevřená dvě okna prohlížeče, Alt+Tab mezi nimi nepřepíná.To se dá překonfigurovat.
Ta věc nemá taskbar.Nvm, taskbaru jsem nakonec zbavil i v KDE...
Když mám spuštěný terminál, stisknu Super, napíšu „term“ a stisknu Enter, vyhodí to do popředí ten terminál, který už byl spuštěný.Ctrl+Enter. (Nevim proč.)
Nemá to tray a notifikace dementně vyskakují na obrazovce.IIRC se dají odkonfigurovat? Případně na to asi taky budou nějaký rozšíření. Já na to používám klávesovou zkratku, která vyvolává ten seznam notifikací (v KDE i Gnome). Co se týče traye, to je další věc, co jsem eliminoval do značný míry už na KDE, nemam to rád, je to IMO jeden z prvků "kultu Windows 98", kterej moc nechápu... Na druhou stranu je pravda, že alternativy moc neexistujou. Mně by dávalo smysl, kdyby na notifikace existoval nějaký dashboard, který by se dal zobrazit třeba klávesovou zkratkou, klidně přes půlku obrazovky nebo i celou, kde by mohly být integrovaný notifikace z X zdrojů včetně třeba nějaký detailů atd, počty nepřečtených e-mailů, notifikací na GitHubu, kalendář, atd. Ale to je v rovině vlhkých snů.
Nepovedlo se mi najít tlačítko na zamknutí obrazovky. Čudlík vpravo nahoře nabízí jen restart a vypnutí.Já tam tlačíko "Uzamknout" mám, ale nepoužívám to, používám Super+L.
Jako bonus to celé laguje, což přikládám tomu, že mám v Linuxu obecně nízký grafický výkon (Intel grafika).Intel grafiku mam taky a lagování nepozoruju. Těžko říct, čim to je.
Je rozdíl mezi statickou konfigurací a tím, jak se často používají notebooky… nebo když má člověk netriviální konfiguraci. Například – čerstvý zápisek vývojáře Debianu o prostém notebooku s Xfce a různými správci oken, potažmo GNOME a jeho forky.- my desktop, running XFCE with xmonad and lightdm
Mezitím diskuze na AbcLinuxu ustrnuly v době, kterou nám zde aktuálně připomíná zvláště zrovna z krypty na vycházku propuštěný nobody/k3dAR stejným tapetováním jako před lety, prostě skanzen.WTF, kdyby to koncilo smajlem, pochopil bych to. Ja nobody/k3dAR povazuju za jednoho z nejinteligentnejsich lidi kteri tu i jinde pisou. Ac XFCE nepouzivam ackoliv uznavam ze se stale vylepsuje, odrazuje me stale podobny styl z GNOME <= 2 ackoliv stavi uz na GTK 3.
grub-install
selhal. Ve skutečnosti ale šlo nabootovat normálně, aniž bych to musel ručně opravovat.
První dojem po spuštění byl velmi dobrý. Nebudu lhát, fakt to na mě udělalo skvělý dojem. A ten dojem vydržel víceméně přesně do okamžiku, kdy jsem vlezl do nastavení a přidal další 3 plochy (oproti jedné výchozí). Celá Plasma začala příšerně lagovat – ani jsem nemusel ty další plochy používat. Když jsem se odhlásil a znovu přihlásil, problém zmizel.
Podařilo se mi to několikrát zreplikovat. Jakmile udělám změny v nastavení ploch, začne to lagovat. Po restartu Plasmy problém zmizí, a to i v případě, že tam mám víc ploch, přepínám se mezi nimi, nebo se přepínám mezi aktivitami.
Přejít na jiné prostředí je pro mě obrovská investice. Je to jako bych se učil znovu chodit. Nerad bych se přestěhoval pod křídla KDE, zjistil, že je to vlastně nefunkční křáp, a potom zase pracně přecházel zpátky. A teď babo raď, protože když během 15 minut používání narazím na první bug, důvěru to příliš nevzbuzuje. Zrovna tohle je bug, se kterým se dá žít, protože do nastavení ploch asi nepotřebuji lézt nějak často – i když, kdo ví.
Jsem rozpolcen.
No, to nevím. Možná před 10-15 lety, ale dneska se dostáváme do situace, kdy Xfce4 je pomalu irelevantní retro jako Window Maker. Ano, ten taky pořád ještě pár lidí provozuje.asi si videl Xfce naposledy pred temi 10-15 lety, takze za irelevantni povazuju leda tento tvuj blabol
- systray nic neztraci - Zásuvný modul stavového panelu (libsystray.so) - zobrazuje jak "notify" tak systray ikony - moznost skryt ty co nechci zobrazovat - pres tlacitko ">" je mozne zobrazit i ty skryte - applet hlasitost bez problemu - Zásuvný modul PulseAudio (libpulseaudio-plugin.so) - ma speaker i mic volume slider a mute prepinac - prepinac vystupu (pokud je zrovna >1 moznost) - ovladani audio/video applikaci (lze vypnout)
panel chapu, dotaz byl jake mas s nim problemyŘekněme, že formulace odpovídala názoru na to, jak jednoduché by mělo být to od předchozí verze nerozbít.
kteatimeTak to máte dobré, na mě nevyskočí nic a druhý čaj už připravit nelze - teda jde to, ale zatímco ten první se projevil aspoň tou změnou ikony, tak ten druhý už se tak neprojeví, protože ikona už změněná je.
s PA sem mel problemy naposledy pred vice nez 10lety, takze tvoji situaci opet z praxe naznamJá k tomu zaujal přístup jako ke každé lennartovině: je to sra*ka už z principu. Ale přece jenom jsem tomu asi půl roku zpátky dal šanci, když jsem instaloval nový počítač - na základě přesně toho, co tady píšete a co tu psal někdo jiný: že PA už je dobré. Chtěl jsem po tom klonování výstupu na dvě zvukárny (přesněji na dva výstupy jedné a jeden výstup druhé). PA spadlo po prvním nebo druhém pokusu o takové nastavení, asi po pěti minutách to bylo. Okamžitě letělo. Ale na tomhle počítači je KDE, takže nastavení hlasitosti bez PA není problém. Ono je to pochopitelné - čím větší počet vývojářů, tím větší šance, že se najde někdo, kdo dělá věci dost podobně k tomu, jak je dělám já, a naprogramuje si (nám) to. A v tomhle pohledu je Xfce prostě v nevýhodě.
XubuntuNe. Jinak ten počítač není k tomu, abych s ním experimentoval, je k tomu, aby fungoval, tj. Debian stable a upgrade jednou za dva roky.
apt-get autoremove --purge pulseaudio
, nakonfiguroval jsem to v asound.conf
a hotovo.
Kto chce používať Rust môže ho používať aj pri Qt.Teoreticky jo, prakticky to je dost opruz - musíš používat unsafe, neidiomatický kód, psát si vlastní abstrakce nad Qt-interfacing kódem... no a pak FFI řešení inherentně znamená o dost složitější build... Pokud používat Qt nemá nějakou fakt dramatickou výhodu, nedává mi to smysl oproti použití něčeho více FFI-friendly (třeba GTK) nebo čistě Rust řešení. A popravdě mi přijde, že Qt začíná mít spíše nevýhody než výhody. Můj aktuální problém s Qt/KDE je neschopnost změnit DPI za běhu, kvůli tomu jsem po mnoha letech přešel ke Gnome.
Preto každý vývojár KDE by mal povinne svojej priateľke, žene, deťom, matke, sestre atď dať svoje výtvory používať denne a nechať ich vychytať chyby, ak chce byť Linux konkurencieschopný aj na desktope, musí sa ísť touto cestou.Ak chce byť Linux konkurencieschopný aj na desktope, musí to někdo zafinancovat. Stabilita, fíčury i sjednocenost jsou funkcí peněz, který se do toho nalejou. Zadarmo to nikdo neudělá, zejména pokud má ženu, děti, a ještě přítelkyni :)