NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Jak jsme mohli zapomenout?! Včera, 25. srpna 2010, bylo 19. výročí první zmínky o Linuxu (i když tenkrát ještě neměl název 'Linux'). 22letý student Helsinské univerzity Linus Torvalds oznámil na usenetu ve skupině comp.os.minix, že začal pracovat na (svobodném) operačním systému pro počítače PC AT. Nemělo to prý být nic velkého a profesionálního jako GNU.
V době oznámení už měl na svůj nový systém portovány programy bash a gcc. Systém prý nebylo možné portovat na jiné architektury než 386 a Linus také nepředpokládal, že by systém mohl někdy podporovat něco jiného než AT harddisky, protože nic jiného neměl po ruce... Mohl se však pochlubit vícevláknovým souborovým systémem. 5. října 1991 poslal Linus Torvalds další, již mnohem konkrétnější a obsáhlejší informace o nově vznikajícím operačním systému. Odtud také pochází památná věta, kterou Linus celou zprávu začal: "Stýská se vám po těch pěkných dnech minixu 1.1, když muži byli muži a psali své vlastní ovladače?" Více o začátcích Linuxu se dočtete v článcích Jaderné noviny - historie Linuxu.
Tiskni
Sdílej:
Systém prý nebylo možné portovat na jiné architektury než 386 a Linus také nepředpokládal, že by systém mohl někdy podporovat něco jiného než AT harddiskydalsi dukaz toho, ze idealni zpusob, jak zacit uspesny projekt, spociva v tom nedelat si velke iluze o uspechu a proste si neco naprogramovat/zbastlit. :-]] v mem pripade se jeste osvedcilo davat projektum, ty nejpitomejsi jmena... cim pitomejsi jmeno, tim vetsi uspech.
>>> Tehdá však patenty nefrčeli :D
Protoze nebyla amerika.