Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Následující obsah je © KernelTrap
Toto je svobodné jádro ve stylu minixu určené pro AT stroje založené na i386(+), začínaly v září 1991 poznámky k vydání verze 0.01 linuxového jádra. Jak číslo verze (0.01) naznačuje, toto není vyzrálý produkt. V současnosti je podporována pouze podmnožina AT hardwaru (pevný disk, obrazovka, klávesnice a sériové linky) a některá systémová volání ještě nejsou plně implementována (zejména mount/umount nejsou implementována vůbec). Bootování původního linuxového jádra 0.01 vyžadovalo bootstrapování s minixem a ovladač klávesnice byl psán v assembleru, a to napevno pro finskou klávesnici. Seznam vlastností byl uváděn jako srovnání s minixem a zahrnoval efektivní používání čipu 386 namísto staršího 8088, používání systémových volání namísto předávání zpráv, plně vícevlákenný souborový systém, minimální přepínání úloh a viditelná přerušení. Linus Torvalds poznamenal: hlavním vodítkem při implementaci linuxu bylo: ať to co nejrychleji funguje. Chtěl jsem jednoduché jádro, avšak dostatečně funkční, aby na něm běžela většina unixového softwaru. A v sekci s titulkem "Omluvy :-)" poznamenal:
Toto zatím není ‚matka všech operačních systémů‘ a kdokoliv v to doufal, si bude muset počkat na první skutečné vydání (1.0), a ani tehdy možná nebudete chtít přejít z minixu. Jde o vydání zdrojového kódu pro ty, kteří chtějí vidět, jak linux vypadá, a zatím ani není podporováno.
Linus měl původně v plánu nazvat nové jádro „Freax“. Podle Wikipedie jméno Linux ve skutečnosti vymyslel Ari Lemmke, který spravoval FTP server ftp.funet.fi, odkud bylo jádro původně distribuováno.
Počáteční zpráva, kterou Linus napsal o Linuxu, šla do usenetové skupiny comp.so.minix a měla titulek Co byste nejraději viděli v minixu. Začínala takto:
Dělám (svobodný) operační systém (jen jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako gnu) pro 386(486) klony AT. Pracuji na něm od dubna a už začíná být připravený. Líbila by se mi jakákoliv zpětná vazba ohledně věcí, které se lidem (ne)líbí na minixu, jenž můj OS tak nějak připomíná (mj. stejné fyzické rozvržení souborového systému (z praktických důvodů)).
Později ve stejném vlákně Linus mluvil o tom, jak nepřenositelný celý kód je:
Jednoduše bych řekl, že portování je nemožné. Je to převážně v C, ale většina lidí by to, co píšu, céčkem nenazvala. Používá všechny myslitelné vlastnosti 386, které se mi podařilo najít, protože to byl také projekt určený k tomu, abych se naučil s 386. Jak už bylo dříve zmiňováno, používá MMU pro stránkování (zatím ne na disk) a segmentaci. Je to ta segmentace, která ho dělá SKUTEČNĚ závislý na 386 (každá úloha má 64Mb segment pro kód & data - maximálně 64 úloh v 4Gb. Kdokoliv, kdo by potřeboval více než 64 Mb na úlohu - těžký to úkol).
Také to používá každou vlastnost gcc, kterou se mi podařilo najít, obzvláště direktivu __asm__, abych nepotřeboval tolik objektů v jazyce assembler. Některé moje 'céčkové' soubory (obzvláště mm.c) obsahují skoro stejné množství assembleru jako C. I portování na jiný kompilátor by bylo 'zajímavé' (ačkoliv nechápu, proč by někdo používal něco jiného než gcc).
Na rozdíl od minixu mám náhodou rád přerušení, takže přerušení jsou obsluhována bez snahy zakrýt jejich příčiny (obzvláště se mi líbí můj diskový ovladač. Je někdo jiný, kdo pomocí přerušení pohání stavový automat [state-machine]?). Celkově vzato je to noční můra pro toho, kdo by to portoval.
Linux 1.0 byl vydán 13. března 1994 a podporoval pouze 32bitovou architekturu 386. Nicméně Linux 1.2 ze dne 7. března 1995 už byl portován na 32bitový MIPS, 32bitový SPARC a 64bitové Alpha. Ve verzi 2.0 z 9. června 1996 byla přidána podpora pro architektury 32bit m68k a 32bit PowerPC. A když se podíváme dopředu na Linux řady 2.6, poprvé vydaný v roce 2004, Linux byl a je stále portován na velké množství dalších architektur.
Stýská se vám po těch pěkných dnech minixu 1.1, když muži byli muži a psali své vlastní ovladače? začínalo oznámení linuxového jádra verze 0.02 na newsgroup comp.os.minix dne 5. října 1991. V poznámkách k vydání pokračoval Linus Torvalds slovy: jak jsem zmínil před měsícem(?), pracuji na svobodné verzi systému ve stylu minixu pro počítače AT-386. Konečně se to dostalo do fáze, kdy je to alespoň použitelné (i když to nemusí být pravda, záleží na tom, co chcete) a mám v plánu uvolnit zdrojáky pro rozsáhlejší šíření. 19 dnů poté, co bylo jádro 0.01 uvolněno, bylo představeno jádro 0.02 s novou schopností spustit hromadu nástrojů včetně bashe, gcc, gnu-make, gnu-sed a compress. Zatím scházel ovladač pro disketovou mechaniku, ovladač pro disky byl natvrdo napsán pro AT-kompatibilní disky a vinou různých chyb v cachování nebylo možné kompilovat velké programy jako gcc pod běžícím jádrem 0.02. Linus poznamenal:
Úplně slyším (no, skoro), jak se sami sebe ptáte 'proč?'. Hurd bude hotový za rok (nebo za dva nebo příští měsíc, kdo ví) a už teď tu máme minix. Tohle je program pro hackery od hackera. Práci na něm jsem si užil a někoho může bavit se na něj podívat, nebo jej dokonce upravit pro své vlastní potřeby. Je stále dostatečně malý, aby se dal pochopit, používat a upravovat. Těším se na vaše případné připomínky.
Vydání 0.02 muselo být kompilováno pod minix-386 s gcc-1.40: pokud to chcete spustit, musíte si připravit minix, takže to zatím není samostatný systém pro ty z vás, co jsou bez minixu. Pracuji na tom. Také musíte být trochu hacker, abyste to dali dohromady, takže ti z vás, kteří doufali v alternativu k minix-386, nechť mě ignorují. V současnosti je to určené pro hackery se zájmem o operační systémy a 386ky s přístupem k minixu. Fungovalo to pouze na AT-kompatibilních pevných discích (s poznámkou, že "IDE je v pohodě") a na EGA/VGA monitoru.
Bohužel není možné prozkoumat změny, které byly provedeny mezi jádry 0.01 a 0.02, protože není známa žádná existující kopie zdrojového kódu 0.02. Linus to před časem vysvětlil tak, že když vyšla verze 0.03, tak zastaralou verzi 0.02 pravděpodobně smazal, no tak, tehdy to nebylo historicky zajímavé!
Jádro 0.03 evidentně potkal stejný osud, když za měsíc a něco vyšlo jádro 0.10, neboť se opět neví o žádné kopii zdrojového kódu verze 0.03. Ačkoliv není přesné datum vydání jádra 0.03 známo, příspěvek z 31. října 1991 na comp.os.minix říká, že 0.03 vyšlo nedávno:
Linux je úplné jádro, které zatím fungovalo na několika (5-10?) strojích at-386 (a jedné 486, pokud je mi známo). Podporuje GNU cc (gcc), bash a několik dalších svobodných věciček. Je to zatím spíše hackerské jádro (a minix-386 je zapotřebí, ale to se změní ve vydání během tohoto týdne) a aktuální verze je 0.03 (další je, myslím, 0.10).
Linus poté vyjmenoval několik vlastností jádra 0.03:
Dále vyjmenoval několik špatných věcí:
V tuto chvíli už Linus vychvaloval Linux, že má vyšší výkon než Minix: kromě ovladače disketové mechaniky, který opravdu stojí za prd :-). Upozornil, že Linux potřebuje hodně paměti, varování: aby to bylo použitelné, je třeba alespoň 4 MB. V interview z roku 1992 poznamenal, že jádro 0.03 vlastně fungovalo docela slušně a pokračoval slovy, že cache bufferů obvykle fungovala, stejně jako většina ostatních věcí.
Pokračující vývoj mezi verzemi 0.03 a 0.10 zajistil, že Linux byl užitečný i bez Minixu. Nicméně, v této časné době vývoje Linuxu pracoval Linus stále v domněnce, že to bude jen krátkodobý projekt, který bude nakonec nahrazen GNU Hurdem:
Naštěstí už to neplatí (mám na mysli potřebu minixu). Linux /může/ být používán bez minixu, ale zatím to není nástroj pro uživatele. Hackerský materiál (to znamená, že mám gcc, uemacs atd., ale žádné skutečné nástroje). Počkejte na Hurd, pokud chcete něco skutečného. Je ale zábava na tom hackovat (ale jsem zaujatý).
Zatímco v tom, že to bude krátkodobý projekt, se nestrefil, Linus měl rozhodně pravdu když říkal, že je zábava to hackovat, čehož je důkazem trvale rostoucí komunita hackerů, která okolo Linuxu vznikla. Komunita, která neustále roste a vyvíjí se až doposud.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
4.10.2007 00:12
Honza Balák | skóre: 23
| blog: Jaxův linuxový zápisník
| Předklášteří
. Ještěže to Linus kvůli Hurdu nevzdal 
.
4.10.2007 19:27
Honza Balák | skóre: 23
| blog: Jaxův linuxový zápisník
| Předklášteří
..., kdežto Hurd bude dokonalost sama, až ho teda dodělají, což bude určitě brzo.Ano, ano, ja IPv4 adresy dojdu do 12-18 mesiacov; to tiez uz pocuvame aspon 10 rokov.
4.10.2007 23:04
Honza Balák | skóre: 23
| blog: Jaxův linuxový zápisník
| Předklášteří
4.10.2007 00:21
Prcek | skóre: 43
| Jindřichův Hradec / Brno
4.10.2007 00:25
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
), ale říkal jsem si na tom něco je... text mi nevadil protože jsem byl zvyklej na Netware. Jádro bylo naštěstí v binárce, jinak bych to asi nerozjel. Ten zázrak když to začalo fungovat, o pár měsíců už to vězelo na internetu :) a bylo to na 486ce hodně rychlý na 64kbit linku to stačilo
Jde o vydání zdrojového kódu pro ty, kteří chtějí vidět, jak linux vypadá, a zatím ani není podporováno.Tam něco chybí, ne? 64 Mb, 4 Gb – fakt megabity, gigabity? Podle mne by to mělo MB, GB – megabajty, gigabajty…
4.10.2007 08:14
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
jen jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako gnuObčas se objeví někdo, kdo prosazuje nazývat Linux GNU/Linuxem – pak by tahle věta znamenala dělám (svobodný) operační systém [GNU/Linux] jen jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako gnu. Jestli v tom není něco neřešitelného…
Hurd bude hotový za rok (nebo za dva nebo příští měsíc, kdo ví)Koukám, že tohle platí v kuse už 16 let
4.10.2007 10:35
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
Občas se objeví někdo, kdo prosazuje nazývat Linux GNU/Linuxem – pak by tahle věta znamenala dělám (svobodný) operační systém [GNU/Linux] jen jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako gnu. Jestli v tom není něco neřešitelného…Ten niekto je hlavne Stallman.. Ale ako inak odlisit Jadro (Linux) a system na nom postaveny (GNU/Linux)? Mac OS X sa tiez nevola Mach.. Tvorcovia GNU maju na celom systeme nemaly podiel, preto maju IMHO pravo ziadat, aby sa v oznaceni systemu "GNU" nachadzalo. Navyse je to vec terminologie, podobne ako napriklad TERMINAL vs terminal..
OK, přehnal jsem to – pobavilo mne, jak původně Linus považoval gnu za něco velkého a pro něj nedostižného, a teď si GNU bez Linuxu ani nedovedeme představit.
Tvorcovia GNU maju na celom systeme nemaly podiel,...Stejně jako tvůrci X, KDE, Gnome a spousty dalších programů. Nicméně tihle místo kecání, že by chtěli připojit jméno svého projektu k Linuxu, programují.
5.10.2007 12:22
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
Uznávám. Mám prostě ze školy zafixováno slovo automat.
4.10.2007 15:31
Honza Balák | skóre: 23
| blog: Jaxův linuxový zápisník
| Předklášteří
A finite state machine (FSM) or finite state automaton (plural: automata) or simply a state machine is ...Já, ač mě ten stroj poněkud zaskočil, bych to tedy neřešil.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
15.10.2007 10:04
4.10.2007 17:34
