Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Následující obsah je © KernelTrap.
Tato verze má mnoho oprav a alespoň na mém stroji je stabilní, napsal Linus Torvalds v oznámení o vydání Linuxu 0.11, Já /doufám/ že každá chyba, o které se vědělo, je opravená, ale nic neslibuji (a všechny neodhalené chyby tam zůstaly, pravděpodobně ještě s dalšími posilami ;-). Jádro 0.11 bylo vydáno 8. prosince 1991, získalo načítání podle potřeby (demand loading), nástroje mkfs
, fsck
a fdisk
, vylepšený ovladač disketových mechanik, pípání v konzoli, podporu pro americké, německé, francouzské a finské klávesnice a nastavitelnou rychlost linky u COM portů (namísto pevného nastavení na 2400 bps). Především scházela podpora SCSI, systém init/login (Linux 0.11 bootoval přímo do rootovské konzole) a stránkování na disk.
I když už jsem udělal docela funkční VM (stránkování na disk), zatím to ještě není hotové. Proto Linux potřebuje alespoň 4M, aby mohl spustit binárky GNU (obzvláště gcc). Nabootuje vám s 2M, ale nemůžete kompilovat.
Během vývoje verze 0.11 poslal Linus do mailing listu linux-activists e-mail, který tehdy představoval přibližně týdenní shrnutí stavu vývoje rychle se rozvíjejícího jádra. Bylo to ke konci listopadu, kdy napsal:
0.11 už navíc bude definitivně soběstačné: dostal jsem zdrojový kód assembleru a linkeru Bruce Evanse a neslyšel jsem mnoho stížností na mkfs a fsck. Neměl jsem čas implementovat symlinky, takže tam nejsou žádné skutečně nové funkce: jen opravy chyb a vylepšení. Díky všem, kteří poslali diffy atd. Vy víte, koho tím myslím, a snažil jsem se vás všechny zmínit ve zdrojáku. Prosím Wolfganga XXXX, který napsal patch pro německé klávesnice, aby mi poslal své příjmení.
Jedním z nových nástrojů vydaných spolu s jádrem 0.11 byl mkfs
. Linus o něm řekl: funguje na mém systému (testováno jen omezeně) a doufám, že během 0.11 všechny možné chyby napravíme. Odeslal kompletní zdrojový kód nástroje do mailing listu a dále vysvětloval:
Tento mkfs má dva režimy: důsledně kontrolující režim a lehkomyslný. Na disku, o kterém víte, že je bezproblémový, spusťte jen mkfs /dev/hdx velikost a měli byste mít nový systém (NEDĚLEJTE tohle na připojené jednotce: na rozdíl od fsck není možné, aby to fungovalo, a pravděpodobně tomu dáte pořádně na frak.)
Na disku, kde hrozí chyby při čtení, použijte mkfs -c /dev/hdx size - budou přečteny všechny bloky a ty, které nelze přečíst, budou poznamenány do speciálního souboru /.badblocks. Za nic vám neručím. Tohle je jen takový rychlý hack (hlavně ze včerejška a dneška) a testoval jsem to jen na malých souborových systémech vytvořením fiktivních chyb tím, že jsem mkfs podstrčil větší než skutečnou velikost souborového systému. Pokud si myslíte, že algoritmus pro označování vadných bloků je podivný: máte pravdu.
Peter MacDonald navrhl, že implementuje načítání ze souborového systému dle potřeby, pokud bude Linus souhlasit ze zařazením výsledku do Linuxu. Linus mu na to řekl: Jestli /souhlasím/ s přidáním do Linuxu? Pokud někdo implementuje stránkování, dostane 2 kopie linuxu zdarma jako bonus. Co říkáte na takovou nabídku? Dále vysvětloval:
Ale vážně, přidání načítání dle potřeby by mělo být relativně jednoduché. Nedoporučoval bych jít až někam za souborový systém, ani nějaké uchovávání čísel bloků (a bitmapa by nefungovala, čísla bloků musejí být řazená). Nebylo by těžké si nechat ukazatel na inode uvnitř položky v tabulce procesů (a neuvolnit jej před ukončením), a ten použít k hledání bloků. Bylo by to o něco pomalejší, ale z hlediska principu mnohem snazší. Pak už můžete použít různé dostupné rutiny (map() atd.).
Počítejte s tím, že 'relativně jednoduché' je třeba brát s rezervou: musíte udělat rutiny pro systém stránkování atd. atd. Nicméně, alespoň žádné velké potíže. Jinak bych rád udržel Linux jednoduchý, třeba i za cenu horšího výkonu, jinak to celé vyroste do podoby, kdy tomu nikdo neporozumí. Jsem docela hrdý na své mm: nemá to mnoho řádek (ačkoliv to není zrovna čistý kód).
Ve starším e-mailu zdůraznil Linus některé problémy s binárkami načítanými dle potřeby, přičemž hlavní problém byl v zamykacím mechanismu souborového systému Minix, který na něco takového nebyl dělaný. Dodal: a bylo by MNOHEM snazší to implementovat, kdyby BLOCK_SIZE mělo velikost 4096 (= jedna stránka) namísto současných 1024. To samozřejmě znamená plýtvání místem na disku. Problém s minixovým souborovým systémem není tak závažný: budu muset přejít na něco jiného tak jako tak - oddíly o velikosti 64M mohou být omezující pro ty, kteří mají dostatečně velké disky (a dříve zmiňované omezení 64Mb dokonce pro přímé čtení/zápis. S tím mohu něco udělat).
Jednoho dne po vydání jádra 0.11 poslal Robert Blum první Stránku informací o Linuxu (Linux Information Sheet), předchůdce případného jaderného FAQ. Stránka začínala popisem Linuxu:
LINUX 0.11 je volně distribuovatelný klon UNIXu. Je téměř plně kompatibilní s System V. LINUX byl psán od úplných základů, a proto neobsahuje žádný kód z AT&T nebo MINIXu - ani v jádře, ani v kompilátoru, ani v nástrojích a ani v knihovnách. Z tohoto důvodu může být s úplným zdrojovým kódem šířen přes anonymní FTP. Bohužel funguje pouze na strojích 386/486 s AT sběrnicí. EISA by možná také postačila, ale budete potřebovat řadič AT sběrnice pro svůj pevný disk.
Verze 0.11 je stále beta, ale je téměř úplně funkční. Některým uživatelům se podařilo zkompilovat větší projekty jako bison/flex upravením makefile dle potřeb a tyto nástroje jsou plně funkční.
Dokument také zmiňoval licenci, pod kterou byla stará linuxová jádra vydána, ačkoliv je LINUX dodáván s úplným zdrojovým kódem, je to software chráněný autorským právem. Na rozdíl od MINIXu je však poskytován bezplatně za předpokladu dodržení pravidel určených v popisu autorských práv LINUXu. Linus Torvalds později označil původní licenci Linuxu za mnohem více omezující než copyleft GNU kvůli podmínce, ve které stálo: nemůžete [Linux] šířit za peníze. Licence byla změněna na GPL až 1. února 1992 zároveň s vydáním verze 0.12.
Nedlouho po oznámení jádra 0.11 poslal Linus reakci, ve které psal, že už našel chybu:
Vypadá to, že mě Bůh nenávidí nebo tak něco: 5 minut po rozeslání linux-0.11 jsem našel chybu. To také vysvětluje, proč měl Corsini problémy s uemacs: měl jsem v jádře obrácený význam ISIG. Naštěstí tato chyba není příliš závažná a její oprava rozbije /mou/ verzi uemacs. Jsem však trochu zahanben.
Chyba je v linux/kernel/char_drv/tty_io.c: najděte řádek obsahující if(!L_ISIG a odstraňte chybný !. Uvolním novou binárku jádra spolu s novým uemacs. Doufejme, že se nikdo k chybným verzím ani nedostane.
Hádám, že budeme muset systém přejmenovat: Wirzeniu už navrhl jméno 'buggyx' :-)
O pár dnů později rozeslal hlášení o dalších nalezených chybách, které byly všechny vyřešeny v jádře 0.12.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Linus bol vtedy este nadseny robenim Linuxu.. Teraz je to uz praca, a dajme ruku na srdce - koho bavi praca? ;)Abych pravdu řekl, tak mě připadá docela nadšený i teď. Vždyť teď je jeho práce to, co byl dříve koníček, ne?
Pokud děláš to, co má podle tebe smysl, vidíš nějaké výsledky a dokážeš to vnímat jako zábavu a ne, jako nutnost, tak proč by tě práce musela nudit nebo iritovat?
Jen to v sobě najdi, z čeho máš potěšení a najdi lidi, se kterýma bude radost spolupracovat. Aspoň nějakou dobu to vydrží.
Plně souhlasím, a přidávám se k poděkování za pěkný článek.
2Alík: Jsem rád že nejsem v Malbourne jedinej Linuxář :o)
+1, kdo rád neprochází staré fotky nebo nesleduje velké momenty historie?
Proto Linux potřebuje alespoň 2M, aby mohl spustit binárky GNU (obzvláště gcc). Nabootuje vám s 2M, ale nemůžete kompilovat.
Nemá jedna z těch hodnot být jinak?
a dříve zmiňované omezení 64Mb dokonce pro přímé čtení/zápis
Tady má IMHO být 64 MB (přestože jsou megabity i v originále).
PS. Jsem úplná lama........ktera ma pravdu...mam uplne stejny nazor +1