MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Alex Diavatis v blogu obsáhle rozebírá, proč v GNOME 3 dosud není oficiálně podporována změna motivu vzhledu. Ve stručnosti jde o to, že neoficiální motivy jsou často nekvalitní a mohly by způsobit potíže při používání rozšíření GNOME Shellu či aplikací mimo GNOME. Pro detailnější nastavení vzhledu tak bude nadále potřeba (nově přepracovaný) GNOME Tweak Tool.
Tiskni
Sdílej:
Oknoizace se blíží, brzy budou transformation packy a hromada hacků jedinou možností jak si změnit vzhled v GNOME. Přitom pár let zpátky jsem ho miloval právě díky tomu, že změnim barvu panelu na dvě kliknutí 
Přesně tak
I kdyby to nastavování (prvotní) mělo trvat den, tak zvýšením efektivity se ten den může podezřele rychle vrátit. Navíc potom už stačí jen zkopírovat konfigurační soubory (sláva GNU/Linuxu!) a může se hned pokračovat.
Nechápu proč by měl mít někdo něco proti tomu, že si změnim font, wallpaper a nebo rozložení klávesnice! Open Source přece není Apple 
Kdo si dovolí takhle urážet cizí práci podle mě nemá ve světě Open Source co dělat.
Ano, jistě, neoficiální vzhledy jsou nekvalitní.Tak u Gnome 2 to tak bylo, byly jich stovky a realu pouzitelnych jen par.
Tady to nasraně komentovat hlavní vývojář Mintu.Tak to je normalni rant. Ocekavat kompatibilitu stylu mezi Gtk2 a Gtk3 snad ani nelze, zejmena kdyz Metacity slo do haje. Stabilita CSS theming API nebyla deklarovana, ostatne to uz rozbili drive a projekt jako Cinamon s tim musi pocitat a nebo si tuhle cast zahrnout do projektu nez se to stabilizuje. To ze zmeny jsou nezdokumentovane je hruba chyba.
replace them with earlier GTK2 versionsNezbyva jim nez poprat hodne sil v udrzovani Gtk2.
zpocatku (mozna i nadale) zachovavalo kompatibilitu se stylamaBez uprav bidne a vypada to vetsinou blbe, mel jsem skin pro Metacity a prechodu na Gnome 3.2 a Mutter jsem radsi rovnou modifikoval vychozi styl (a u Gnome 3.4 znovu, neb to prave rozbili).
Ale gtk nema o WM nad nim tuseni, dulezite je, ze podporuje Composite.To chapu, myslel jsem to tak, ze look and feel ovlivnuje jak GTK styl, tak Metacity/Mutter styl a vse bylo prekopano.
Zlatej Fluxbox
cast lidi bude nadavat a vysere se teda na bobku, cast lidi si rekne, ze na bobku nebo v klece uz je prast jak uhod a pujde k widlim a cas lidi si rekne, ze hlavou dolu by to taky nemuselo bejt spatny, a pude vyvijet vlastniho spravce woken ...
Tak mě dneska konečně něco pobavilo.
Tux byl odjakziva o moznostech volby a konfigurace.Tak zrovna Gnome Shell-u bych diky plne skriptovatelnosti nemoznost konfigurace rozhodne nevycital, lehke intro treba zde (verze 3.0).
antialisované rohy oken (konečně).Zrovna tohle (zaoblene rohy oken) je vec, kterou treba ja povazuji za odpudivy kyc.
Nezijeme v dobe rastrove grafikyTo je zatím ještě velký omyl. Nebo, pokud chci být hodně tolerantní, tak přání.
a tak v realu vypada blbe bez antialiazingu (i diky subpixel rendering-u LCD) i rovna cara a to nemusi byt ani sikma.Rovná a správně zarovnaná čára (hinting, subpixel hinting u odstínů šedi) vypadá dobře a není potřeba ji nijak rozmazávat.
To je zatím ještě velký omyl. Nebo, pokud chci být hodně tolerantní, tak přání.Budu take tolerantni: Nikoliv. Jiste, bere se v uvahu rozliseni systemu.
Rovná a správně zarovnaná čára (hinting, subpixel hinting u odstínů šedi) vypadá dobře a není potřeba ji nijak rozmazávat.Proc to chcete onezit jen na stupne sedi? Antialiasing a blurring neni totez. Hinting [u fontu] jde ruku v ruce s antialiasingem and subpixel renderingem u LCD.
Jiste, bere se v uvahu rozliseni systemu.Což dle mého názoru zcela vyvrací představu, že už nežijeme v rastrovém věku, pokud jde o obrazovky. To bychom se museli bavit o tisku a běžných tiskových rozlišení. Navíc dosud většina lidí i těch, kteří pracují v oblasti obrazovkové grafiky, tak ještě na vektorovou grafiku vůbec nepřišli. Samozřejmě většina neodpovídá špičce, že.
Proc to chcete onezit jen na stupne sedi?Třeba protože v odstínech šedi jde pixelová čára posouvat v jednom směru o pixely, v druhém o subpixely (tedy třetinovou délku), zatímco zelené čára jde v obou směrech posouvat jen o celý pixel? A protože mají docela dobré vlastnosti na skutečném hardware. Barvy umějí udělat docela velká zvěrstva zvláště na LCD. Měl jsem doma propůjčený jeden samsung, na kterém bylo třeba cokoli červeného zcela nečitelné, a to byla jedna konkrétní barva.
Antialiasing a blurring neni totez. Hinting [u fontu] jde ruku v ruce s antialiasingem and subpixel renderingem u LCD.Samozřejmě, že se ty techniky nejlépe používají pohromadě a v souladu.
Což dle mého názoru zcela vyvrací představu, že už nežijeme v rastrovém věku, pokud jde o obrazovky. To bychom se museli bavit o tisku a běžných tiskových rozlišení.Tady jde o to jak a kde tuto informaci berete v uvahu v graphic pipeline.
Třeba protože v odstínech šedi jde pixelová čára posouvat v jednom směru o pixely, v druhém o subpixely (tedy třetinovou délku), zatímco zelené čára jde v obou směrech posouvat jen o celý pixel?My zobrazujeme barevnou grafiku, s gradienty a plno candy effects.
Samozřejmě, že se ty techniky nejlépe používají pohromadě a v souladu.Me slo hlavne o to, ze antialiasing zvysuje percepci ostrosti hrany, nikoliv jeji rozmazani.
oficialni nulova podpora 3rd party extensionsTohle je ale snad v úplném pořádku, ne? Jak mohu oficiálně ručit za něco, co vytvořil někdo, o kom nemám ani ponětí že existuje?