PrusaSlicer 2.3

PrusaSlicer, tj. open source nástroj pro export tiskových souborů pro 3D tiskárny Prusa, byl vydán ve verzi 2.3. Přehled novinek i s náhledy a videi v příspěvku na blogu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.

12.1.2021 15:00 | Ladislav Hagara | Nová verze

Komentáře

[X]

Vyplatilo by se nechat si namluvit video profesionalne s cistym prizvukem..

[Zm]

Proč jako? Pro mě je Czenglish, Deutchlish srozumitelnější než od rodilého Anglána, který polyká slova.

[BoneFlute]

Dle klasického vzoru: pokud má někdo potřebu kritizovat takové banality, tak to značí že vše ostatní je perfektní. Za mě je Průša se svím 3D tiskem fantastickej počin.

[ydx]

Průša je fajn, ale bohužel se i on chce napojit na hřejivé penězovody státu, a proto tu tlačí takové nesmysly jako 3D tiskárny do škol. 30 dětí si bude hrát s jednou 3D tiskárnou, a většinu času stráví nějakým seřizováním, nebo učením se se 3D SW, místo aby prostě modelovaly z plastelíny.

[ydx]

...to prostě není rozvoj kreativity, ale pouze to, že kreativitě stavíme do cesty technické překážky.

[JiK]

a neni prave to priprava na budouci zamestnani? kdy ti bud stat nebo vedouci bude strkat do cesty prekazky a nutit te pouzivat spatna reseni?

[Ondřej J]

Tenhle argument, že by tě škola měla připravit na tupost nadřízených nebo nesmyslnost požadavků v zaměstnání je sice často opakovaný, ale fakt mimo.

[Ohřej]

No, buďto může škola vychovávat osobnosti, a nebo polovzdělance co drží hubu a krok.
Je to jen další relikt minulého režimu, který ale všem těm Klausům, Dlouhým a Babišům vyhovuje.

[Karel]

Kez by se ucily modelovat. Co jsem zatim mel moznost videt, tak ucitel nevi jak a v cem modelovat. Konci to tim, ze se stahuji a tisknou modely z thingverse, ktere jsou nekdy chybove a nikdo ve tride vcetne ucitele nevi, jak je opravit.

[dustin]

Na prvním stupni základky, kam mé děti měly štěstí chodit, si zkoušely modelovat tvary v openscadu a pak si je vytiskly. Dávaly union i difference. Osvícený pedagog učil jen na parttime a živil se vývojem. Uznávám, že to má do běžného stavu našeho školství hooodně daleko.

[Josef Kufner]

To zní jako velmi praktické, užitečné a zábavné rozšíření geometrie a i ostatní matematiky. To by bylo fajn podporovat. A v kombinaci s programováním to také dává smysl.

[xkucf03]

+1

A přidal bych i SolveSpace (nebo, jestli existuje, program na stejném principu s lepším UI). Později třeba i FreeCAD. Ale super mi přijde ta myšlenka sčítání a odečítání základních tvarů nebo frézování a soustružení 2D tvaru do 3D objektu.

Něco jiného je sochání v Blenderu, to je takové nepřesné a spíš pocitové. Ale taky kreativní, jen jiným způsobem. To už pak záleží, jestli chce jít člověk spíš uměleckým nebo inženýrským směrem.

[Ohřej]

Kolik hodin výtvarné výchovy nebo informatiky tím zabiješ, než průměrný neinformatický školáček dokáže vymodelovat tvar který si představí? Protože do té doby mu technika nepomáhá ale stojí v cestě...

[Josef Kufner]

3D geometrie je záležitost druhého stupně. Tu dobou už by měl v pohodě zvládat běžně dostupnou techniku tak, aby mu pomáhala, nebo alespoň nestála v cestě. Pokud zvládne napsat kus textu a udělat tabulku s pár výpočty, tak zvládne i něco jednoduchého v SolveSpace (či něčem podobném). Poskládat pár tvarů, vytáhnout obrys do prostoru a odečíst díry není nic komplikovaného.

[Ohřej]

Co to má přinést a na úkor jakého předmětu to bude?

[Ohřej]

Všichni by měli umět programovat, vařit, obvazovat zranění, starat se o psa, opravit ledničku, rozdělat oheň a osedlat koně.
Bohužel pak už nezbyde moc prostoru pro skutečné vzdělání.

[Josef Kufner]

A ne snad? Programování je matematika a vzhledem k dnešnímu i budoucímu rozšíření počítačů jsou základy v podstatě nutnost, aby na to děcka nekoukala jak na magickou krabičku. Vaření a první pomoc se snad ještě učí. Postarat se o psa je docela snadné a přírodopis tomu pomůže. Opravování ledničky je poněkud specializovaná činnost, ale v hodinách fyziky by se to asi dalo zvládnout. Rozdělání ohně je zhruba stejně důležité jako ta první pomoc. No, a sedlání koně stačí vzít teoreticky v dějepisu při probírání dějin Číny.

[Ohřej]

Inu, je na každém, na jakou školu své děti pošle, a co z nich chce mít. Ve Vašem případě doporučuji nějakou alternativní lesní školu, a ne nějaký institut pro děti ambiciózních rodičů, ze kterého se rekrutují zbyteční inženýři, právníci a lékaři, kteří neumí vzít lopatu do ruky.

[Zm]

Myslím, že hledáš problém, kde není. 3D tiskárna do škol je další možnost pro děti zkusit si základy nějaké činnosti.

Tisknutí staženého modelu je pro začítek dobré. Modelování, tisk složitějších objektů se může řešit v rámci volitelných předmětů, nebo krožků, které často na těch školách probíhají odpoledne po vyučování.

Podle statistiky je v ČR 4 172 základních škol a 1 290 středních škol. Kdyby každá škola chtěla jednu tiskárnu, tak to ani nezaplní Průšovu kapacitu na jeden měsíc. Pro Průšu jsou důležité zahraniční trhy, hlavně USA.

[Ohřej]

No, kdyby každé dítě mělo svou 3D tiskárnu, a dokázalo si na ní za hodinu vytisknout postupně 3 verze modelu, tak proč né.. Takhle si ty děti nic nevyzkouší, a jen koukají na někoho, kdo něco dělá.

Pár milionů je vždycky lepší mít než nemít. Ale v tom případě opravdu nechápu, proč to tak tlačí. Jestli počítá, že se to pak víc dostane do firem?

[xkucf03]

Tisknutí staženého modelu je pro začítek dobré.

Mně to přijde spíš demotivující. Ty modely jsou často dost složité, že jim dítě nebude schopno konkurovat – tady hrozí sklouznutí k beznaději a smíření se s rolí konzumenta, který to bere jako černou skříňku, jen stahuje cizí díla a posílá je do tiskárny. Chápu, že děti nejde ochránit a zatajit jim existenci těch složitých modelů. Ale i tak mi přijde lepší ukazovat primárně to modelování jednoduchých věcí ze základních tvarů a postupně to posouvat dál. Ano, inspirace je potřeba – ale ta je všude kolem nás – každou chvíli se něco rozbije a hodí se nahradit nějaký díl. Nebo potřebuješ třeba adaptér AA baterek na C? Tak si ho navrhneš a vytiskneš. Naučí tě to i vyhledávat informace (rozměry článků) nebo používat šupléru. Taky ti to dá sebevědomí, že ty sám můžeš věci vytvářet nebo měnit. Máš nějakou oblíbenou věc? Tak si ji vymodeluješ a vytiskneš její zmenšeninu třeba jako přívěsek na klíče nebo figurku. Potřebuješ držák na kolo, nějakou krabičku se specifickým rozměrem? Atd.

[Jendа]

nebo používat šupléru

Tohle dokonce obsahuje past v podobě měření délky článku kovovou šuplérou (bohužel běžná AAčka nedají dost proudu na zásadnější efekty, proto bych doporučil zadat adaptér na 18650).

[xkucf03]

Tyhle články jsou zrovna stejně vysoké, myslel jsem to tak, že budou měřit průměry :-) Ale je fakt, že měření délky 18650 by je naučilo :-)

[j]

A nebylo by lepsi je nejdriv naucit ... trebas jak fungujou procenta? Nebo ... jak se posila email? Pripadne (to uz bych chtel moc) jak ma vypadat CV?

Jinak si nemyslim ze by zrovna tyhle hracky mely byt na skolach. Staci kdyz vidim, jak s tim setrvale valci vsichni, kteri si ji poridili. Znam i lidi ktery si staveli svoji podle vlasniho navrhu, ale vsichni maji spolecny to, ze neustale neco ladej, kalibrujou, prenastavujou ... a kdyz se dostanou na 50% uspesnost tisku, muzou si gratulovat.

Jo, jako zabava je to urcite fajn. Sem zvedav co bude s netisknouci tiskarnou delat 70tileta duchodkyne na ZS.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[JiK]

...Staci kdyz vidim, jak s tim setrvale valci vsichni, kteri si ji poridili. Znam i lidi ktery si staveli svoji podle vlasniho navrhu, ale vsichni maji spolecny to, ze neustale neco ladej, kalibrujou, prenastavujou ... a kdyz se dostanou na 50% uspesnost tisku, muzou si gratulovat...

Mas pravdu. Ale dodal bych k tomu, ze nekdy i cesta je cil.

Mezi leteckymi modelari se traduje, ze se deli na lidi, co chteji "stavet" a lidi co chteji "litat". Rika se, ze tak dobrou pulku z nich nebavi litat, maj stress a boji se, ze si to rozbijou, a daleko vic je bavi stavet. Za komunistu byl letecky modelar expert na vsechno, protoze se nic nedalo koupit. Od radioamatera a elektronickeho technika na RC soupravy modela, pres serva, po plastikare, ktery v troube v pekaci s olejem nahrival platy plexiskla, a vyrabel z nich nesehnatelne prekryty kabiny. Lidi, kteri staveli makety (realisticke letajici kopie realnych letadel), byli jeste o uroven jinde. Dnes, kdyz si koupis nejakou penovou hracku, slozis to jak lego za 20 minut, nacvaknes baterku, a jdes litat, je to zase uplne jine hobby.

Dokonce bych rekl, ze se k tomu da pridat i jedna historka z dob mych studii, kamarad delal jiste specialni syntezy na organicke chemii, a rikal, ze tam se traduje, ze se studenti, budouci inzenyri, sami deli na "merice" a "varice" jedna cast radeji studuje teorii, postupy, meri vstupni parametry prekursoru a produktu, teplotu, cistotu, bod tani, rozpustnost, druha zas rada dela hands-on, a nejvetsi odmenou je jim mit ciste sklo a nejvyssi vytezek z cele laborky, i po prepoctu z cistoty, kde delalo soucastne stejnou vec treba 15 skupin.

[Aleš Kapica]

Rozdělání ohně je zhruba stejně důležité jako ta první pomoc.

27 sekund rukama. A?

[j]

"Programování je matematika a vzhledem k dnešnímu i budoucímu rozšíření počítačů jsou základy v podstatě nutnost"

Sezen si nekde ... Stationeers. Je to alfa, ale udelej to. Pak mozna pochopis.

Ne, programovat vazne nikdo umet nemusi. Magickych krabicek je kolem nas cim dal vic, a sem si 100% jistej tim, ze u drtivy vetsiny z nich netusis jak fungujou. Stejne jako ridic nepotrebuje vedet jak funguje jeho auto.

Potiz je naopak v tom, ze tyhle kokotiny neustale nekdo nekomu cpe, a ty lidi pak neumej zakladni veci. Nezvladnou napsat odstavec textu, nedokazou poslat email, netusej, ze cisla v tabulce se daji secist. Zato maji nekde v notesu zapsano ze v excelu je nejaka funkce "když" nebo "svyheldat".

Je to uplne stejna picovina, tak kdyz opakovane vsemozny nefakenews media vykaldaji, ze preskolej na programatory horniky ... lol.

A co se tyce trebas prirodopisu ... tam se uci, jak vypada nejakej prvok, kteryho nikdo niky nevidel ... ale kdyz pak vemes decka do lesa, tak nepoznaj buk od dubu.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Josef Kufner]

Stationeers je hezký příklad. Hned v druhém videu někdo ukazuje, jak tam programuje solární panel, aby se sám otáčel za sluníčkem. Takže ano, základy programování opravdu jsou nutnost.

[Jendа]

Programování je matematika a vzhledem k dnešnímu i budoucímu rozšíření počítačů jsou základy v podstatě nutnost, aby na to děcka nekoukala jak na magickou krabičku.

Podle mě by se mělo začít používáním počítače a až pak programováním. Tohle vyrábí lidi co napsali program na sčítání čísel, ale jakékoli praktické využití nedokážou.

[Josef Kufner]

Ne. To je současný přístup a produkuje to klikající opičky, kterým když se posune ikonka, tak jsou v … . Navíc, prakticky všichni školního věku už počítače běžně používají. Používání textového editoru jde naučit prostým zadáním referátu a jednou ukázkou, co cca použít. U druhého referátu ukázat, že existují nadpisy a že obsah jde generovat. Už jen tím se žáci dostanou vysoko nad běžný průměr.

[Jendа]

To je současný přístup

Není, to se na naprosté většině škol neučí.

a produkuje to klikající opičky, kterým když se posune ikonka, tak jsou v …

To jsem si samozřejmě pod používáním počítače nepředstavoval a to by se právě mělo nejdřív vyřešit (a netuším jak by s tím mohlo pomoct „programování“).

[xkucf03]

Ne. To je současný přístup a produkuje to klikající opičky, kterým když se posune ikonka, tak jsou v … . Navíc, prakticky všichni školního věku už počítače běžně používají.

Není používání jako používání. Potkal jsem i lidi, kteří dělali nějakou poměrně pokročilou činnost (např. byli schopní napsat kód v nějakém jazyce nebo používat nějaký konkrétní komplexní software), ale chyběly jim ty úplné základy – nechápali příkazovou řádku, neuměli se orientovat v souborovém systému, nevěděli, co je kódování textu, neznali základní souborové formáty, neměli představu o tom, jak funguje komunikace po síti atd. Dokud dělali pořád dokola tu jednu činnost, kterou je někdo naučil, tak to vypadalo, jak jsou schopní a jak složité věci umí. Ale když měli dělat něco trochu jiného nebo vymyslet nějaké vlastní řešení, tak najednou naráželi na to, že jim chybí ty základy a že vlastně nedosahují ani úrovně pokročilého uživatele.

Otázka je, jak tyhle základy efektivně učit – jestli to jde i jinak, než že člověk prosedí u počítače dětství nebo jinou část života… (a tím tedy myslím prosedět nějakým aspoň trochu tvůrčím způsobem, ne jen čistě hraním her nebo dneska sjížděním sociálních sítí).

[Josef Kufner]

V dobách MS-DOSu knížky začínaly vysvětlením, co je souborový systém, adresáře, soubory, pracovní adresář. Jak se spouští příkazy/programy a co se tak zhruba při tom děje v systému. Toto jsou přesně ty věci, které spoustě lidí dnes chybí.

Když jsem pak potkával lidi, kteří začínali až na Windows, tak o tom většinou neměli vůbec tušení. Prostě jen ikonky a klik, klik, … K vidění jsou i bugy na linuxových desktopech, které pramení z toho, že jejich programátoři měli občas docela velké mezery. Třeba takový Jabber je ukázkový příklad nepochopení TCP komunikace – trvalo mnoho let, než přišlo XEP-0198: Stream Management, které konečně vyřešilo ztrácení zpráv při nečekané ztrátě spojení. Také je docela zážitek spolupracovat s testerem na vývoji webové aplikace, když dotyčný nechápe HTTP komunikaci.

V případě lidí z nepočítačových oborů pak je docela smutné vidět jak neefektivě ty nástroje používají jen kvůli tomu, že je vůbec nechápou. Zasekávají se na problémech, které mají jednoduchá řešení. Tráví hodiny a dny s problémy, které lze vyřešit pár řádky skriptu, nebo jen použitím jiného přístupu, např. předáváním dat ve strojově použitelném tvaru. Nebo se ani nezeptají toho programátora, jak to či ono udělat, neboť ani netuší, že by to mohlo jít mnohem lépe a efektivněji.

Stejně jako se učí fyzika, chemie, tak by se měly učit i základy výpočetní techniky. Prostě vysvětlit teoreticky, jak funguje počítač. Co dělá procesor, paměť, disk, řadiče, zvukovka, síťovka, grafická paměť a karta. Když pochopí princip DMA, tak bych jim dal jedničku. Může se to zdát jako docela vysoko nastavená laťka, ale celé to je pohádka na čtyři stránky, když se vynechají technické detaily a půjde se jen po principech. Nebude to horší, než třeba popsat dělení buňek, funkci spalovacího motoru, či elektrické obvody. Co se softwaru týče, stačilo by popsat soubory a adresáře, co to je program, jak se vyrobí a co se děje při jeho spuštění. Jak vypadá čtení a zápis souboru a jak to pak vypadá na FAT na disku. No a na závěr trochu síťové komunikace, co je TCP paket a jak vypadá HTTP, to je i hezky zfilmované.

[xkucf03]

na vývoji webové aplikace, když dotyčný nechápe HTTP komunikaci

Někdy to nechápe ani programátor, a pak to dopadá takhle:

„Otevřel jsem si průzkumníka prvků a v kódu rezervačního systému upravil několik atributů. V drtivé většině pouze přepsal hodnotu False na True, tedy nepravda na pravda. Protože rezervační systém nevaliduje znovu údaje na serveru, ale pouze přebírá data ze strany klienta, tak touto úpravou v kódu umožnil uživateli vytvořit si rezervaci a odeslat mu důležitý druhý PIN kód,“ vysvětlil technickou stránku věci Filip.

Dneska si asi spousta webařů neuvědomuje, že i když ten kód běžící na straně klienta napsali oni, nemůžou jeho výstupům věřit.

[Aleš Kapica]

Co je u tebe to "skutečné vzdělání"?

[Ohřej]

To je to, co člověku dává znalostní základ pro uvažování o světě a to, co ho k uvažování o světě vychová. Znalost historie (v souvislostech, s důrazem na koncepty, ne jako sbírka náhodných faktů, jmen a letopočtů. ), chápání filosofických a právních základů naší společnosti, základní přehled o nejlepším objektivním poznání světa (biologie, fyzika, chemie,... ) a o tom, jak teď svět zkoumáme. Ke druhé části potom patří třeba schopnost utvářet si názor, hledat problémy spojené s různými přístupy, či třeba schopnost argumentovat, a chápat co je podloženo správně a co ne.
Dále do vzdělání patří prostředky pro komunikaci s ostatními (jazyky, sloh, rétorika kdyby se dala nějak rozumně učit), kultura/krásno, a nějaký přiměřený rozvoj pohybových schopností (dětem v prvních pár třídách ZŠ ten tělocvik prospěje, v dalších třídách už se o to postará spíš výtvarná výchova, takže bych v tom zase neutápěl moře času).

Skutečné vzdělání není:
- znalost náhodných odtržených faktů
- naučení se pár konkrétních dovedností


Skutečné vzdělání je něco, na základě čeho jsem si schopen sám domyslet, proč kočku do mikrovlky nestrkat, nebo si uvědomit, kdy a proč asi se v historii podobná myšlenka zvrhla. Také má umožnit odlišovat to, co je věda od toho, co je víra. Nebo třeba odlišovat názor či preferenci od objektivního faktu.

[Zm]

Biflovací způsob učení je v době internetu celkem překonaný. Naopak české školství se ho drží až příliš.

Dějepis mi moc užitečný nepříde a už vůbec tím jak se v ČR učí (jako telefonní seznam - datum, místo, jméno a událost). V dějepisu se učí data všech možných událostí, kromě té události, kterou se výuka dějepisu ospravedlňuje - dne, kdy se lidstvo poučilo ze svých dějin. To se totiž v nějaké statisticky významné míře ještě nestalo a dějiny se proto opakují. Tak nač se ten kolotoč učit od pravěku?

Pro technický pokrok jsou potřeba dva typy lidí, jednak experimentátoři kteří nemají dokonalé znalosti teorie ale občas se jim povede udělat něco co nejde. A pak teoretici s důkladnými znalostmi teorie, kteří to pak dotáhnou k dokonalosti a občas předpoví i něco nečekaného na co by zase nepřišli experimentátoři. Kdyby existovala jen jedna skupina, lidstvo by nedošlo tak daleko, pokud vůbec někam.

[Ohřej]

O tom, co je jen někde na internetu se nedá opřít při uvažování. Například nemáš jak propojit něco co nevíš s něčím co taky nevíš. Dám příklad:
Informace, jak funguje mikrovlná trouba někde na internetu je, stejně jako informace, že uvnitř koček je voda, a informace že organismy nerady vnitřní přehřátí. Je to ale až kombinace těchto třech informací, co ti ukáže, proč není dobrý nápad kočku v mikrovlnce sušit. A proto to prostě nedohledáš. Protože nevíš, která z náhodných informací o kočkách se ti bude hodit. Stejně tak nedohledáš něco, co nevíš že nevíš.

Dějepis učí i koncepty. Například ukazuje, co to je revoluce, a že to často končí průšvihem. To že se tu dějepis učí bez souvislostí taky kritizuju. Jenže ono se nehodí říkat třeba to, jak moc často končí demokracie ve volbách, nebo rozebírat jak zfanatizovat dav, či rozeštvat společnost. A kdyby někdo moc rozebíral Opiové války, nebo naši revoluci.. To jsou věci, ke kterým teprve budeme muset dospět v rámci obrody české společnosti.

Ano. Ale experimentátor, který o teorii nemá představu, málokdy vymyslí zajímavý experiment, a těžko pozná, že to co udělal odporuje současným teoriím.

[xkucf03]

O tom, co je jen někde na internetu se nedá opřít při uvažování. Například nemáš jak propojit něco co nevíš s něčím co taky nevíš.

+1

U spousty věcí je důležité vědět, že existují. Nemusíš to znát zpaměti – to si najdeš na internetu nebo v knihách, ale potřebuješ vědět, že vůbec něco takového existuje (a ideálně i jak se to jmenuje). Otázka je, jak dostat žákům/studentům do hlavy povědomí o existenci něčeho a jak ověřit, že toto povědomí mají. Ono to pak může vypadat jako biflování nebo že se učí něco, co následně stejně zapomeneš – řešením ale není neučit to vůbec.

Dějepis učí i koncepty. Například ukazuje, co to je revoluce, a že to často končí průšvihem. To že se tu dějepis učí bez souvislostí taky kritizuju.

S tím dějepisem je to jak kde. Na gymplu jsem ho nesnášel, tam to bylo přesně jak píše Zm (jen seznamy letopočtů, jmen, válek… ale ne proč se to dělo, jaký to mělo smysl). Naopak na VŠ jsem měl dějepis rád a zapsal jsem si několik kurzů dobrovolně. Záleží, kdo to učí.

[j]

To skoro vypada, ze si skolni dochazkou zustal zcela nepoliben ...

Par prikladu ...

ZS - chteli po nas, abysme kreslili kokotiny do slepy mapy, a jestli to nahodou nevis, na Kladne jsou nase ocelarny, tezi se tam cerny uhli a sklizi obili...

SS - ladovali nam do hlav kdy jakej kreten napsal jakou nesmyslnou hovadinu, pripadne nejakej mazal vytvoril nejaky svoje veleumelecky uberdilo ... a co se "odbornosti" tejce, tak vim naprosto perfektne, jak v tech filmech pro pametniky z 30tych let fungujou ty krabice u kterych sedej pipinky a prepojujou bananky.

VS - umis z pameti odrecitovat Maxwelky? Pekne pismenko po pismenku. Ze nevis co to je? To ale nikoho nezajima.

Sranda na tom je predevsim to, ze co maj ted decka uz pomalu druhej rok prazdniny ... tak jejich tvurci najednou maji moznost pekne z prvni ruky vsechny ty picoviny videt na vlastni oci. Kolega tuhle konstatoval, ze by klidne mohla decka dochazku ukoncit ve 3ti tride, protoze to je tak akorat na nauceni tech veci ktery davaji smysl.

BTW: Vis ze vejce bez vejcete? Prece vejce jako kure, no ni? Chudinka spatne (100% doma si valejici pipku) placena pancelka ...

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Ohřej]

Hmmm... Neříkám, že všechno bylo dokonalý, ale stejně jsme asi studovali na jiné planetě.

[Zm]

Když se děti potkají s 3D tiskem na ZŠ, byť v minimalistické formě, tak na tom mohou stavět, protože budou spojovat další poznatky s něčím co už znají.