Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
První komerční kvantový počítač D-Wave One se 128 qubity byl prodán společnosti Lockheed Martin za 10 mil. USD. Kvantový počítač společnosti D-Wave už delší dobu testuje také Google. Někteří vědci donedávna zpochybňovali zda je tzv. adiabatický kvantový počítač od D-Wave opravdu kvantovým počítačem, nicméně nedávno D-Wave vyšel článek v prestižním vědeckém časopise Nature, předkládající jasné důkazy, že systém D-Wave je opravdu kvantovým počítačem.
Tiskni
Sdílej:
Jiste je asi jen to, ze bychom meli zacit vymyslet nova kryptograficka primitiva nejlepa zalozena na prirodnich zakobech.Na něčem takovým se už maká, viz Post Quantum Cryptography...
Ale uvidíme jak dlouho to potrvá, než budou mít třeba 1000 qubitový systém (jde jim to pomaleji, 1000 qubitový systém plánovali už někdy v roce 2008, že bude snad do roka či tak nějak... je rok 2011 a zatím jsou přitom "jen" na 128 qubitech, i když i to je samozřejmě obrovský úspěch).
Navíc se pokud vím nejedná o obecný kvantový počítač - implementuje jen některé kvantové algoritmy a použitelný je tedy jen na některé specifické výpočetní úlohy (netuším jestli by mezi to spadala i faktorizace velkých čísel).
Dokud ta technologie nebude tak rozšířenáCož je ale stejně jen přechodový stav. Schválně jak dlouho bude trvat, než přijdou se svým počítačem číňani.
Otázka je, jestli se Číně bude chtít to hned komerčně prodávat - třeba si to budou nějakou dobu schovávat pro armádu stejně jako amíci. Ony všechny velmoci se chovají plus minus stejně.
. Ale v reálu imho myslel JoHnY2 to, že nebyly k dispozici zdrojové kódy, USA si drželo algorimy. Tuším dokonce, že RSA bylo vyveženo vytisklý na papír a pak přepsáno zpět jako program.
Primarne preto, ze to nie je moc dolezite a hlavne momentalne neporovnatelne.
Netusim, co vsetko ten ich stroj dokaze, ale zakladna pointa kvantovych pocitacov je v tom, ze su zname efektivnejsie algoritmy na kopu celkom tazkych problemov (+ vyuzitie v bezpecnosti). V praxi to moze znamenat napr. to, ze na malom mnozstve dat to obycajny pc da za zlomok casu kvantoveho, pri velkom mnozstve dat to moze vypocitat kvantovy pc za zlomok casu obycajneho pc.
Medzi najvacsie uspechy patria: shorov algoritmus na diskretny logaritmus, shorov algoritmus na faktorizaciu (ktory vlastne pomocou kvantoveho pocitaca aj tak pocita nieco ine - periodu, pri zvysku sa spolieha na standardny pocitac) a Groverov vyhladavaci algoritmus (celkom univerzalny, O(sqrt(n)) algoritmus pre nejaku funkciu so zlozitostou n).
Inak pokial viem este nebol najdeny kvantovo-polyniomialny algoritmus na nejaky znamy NP-uplny problem (ale nebol dokazany ani opak). Vzhladom na fungovanie kvantovych pc by som to videl skor na moznost riesenia NP-uplnych problemov v kvantovo-polynomialnom case.
PS: Kvantovo-polynomialny cas: trieda vsetkych algoritmov, ktore dokazu riesit nejaky problem za pomoci obycajneho pocitaca a kvantoveho pocitaca v polynomialnom case.
PPS: Pre moznost riesenia NP-uplnych problemov by stacilo aj ukazat, ze faktorizacia je NP-uplna. To sa ovsem zatial tiez nikomu nepodarilo, pokial viem.
Ak som spravne pochopil princip fungovania tohto kvantoveho pocitaca, tak ulohy v zasade riesi v podstate heuristicky, ci?