Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
První komerční kvantový počítač D-Wave One se 128 qubity byl prodán společnosti Lockheed Martin za 10 mil. USD. Kvantový počítač společnosti D-Wave už delší dobu testuje také Google. Někteří vědci donedávna zpochybňovali zda je tzv. adiabatický kvantový počítač od D-Wave opravdu kvantovým počítačem, nicméně nedávno D-Wave vyšel článek v prestižním vědeckém časopise Nature, předkládající jasné důkazy, že systém D-Wave je opravdu kvantovým počítačem.
Tiskni
Sdílej:
Jiste je asi jen to, ze bychom meli zacit vymyslet nova kryptograficka primitiva nejlepa zalozena na prirodnich zakobech.Na něčem takovým se už maká, viz Post Quantum Cryptography...
Ale uvidíme jak dlouho to potrvá, než budou mít třeba 1000 qubitový systém (jde jim to pomaleji, 1000 qubitový systém plánovali už někdy v roce 2008, že bude snad do roka či tak nějak... je rok 2011 a zatím jsou přitom "jen" na 128 qubitech, i když i to je samozřejmě obrovský úspěch).
Navíc se pokud vím nejedná o obecný kvantový počítač - implementuje jen některé kvantové algoritmy a použitelný je tedy jen na některé specifické výpočetní úlohy (netuším jestli by mezi to spadala i faktorizace velkých čísel).
Dokud ta technologie nebude tak rozšířenáCož je ale stejně jen přechodový stav. Schválně jak dlouho bude trvat, než přijdou se svým počítačem číňani.
Otázka je, jestli se Číně bude chtít to hned komerčně prodávat - třeba si to budou nějakou dobu schovávat pro armádu stejně jako amíci. Ony všechny velmoci se chovají plus minus stejně.
. Ale v reálu imho myslel JoHnY2 to, že nebyly k dispozici zdrojové kódy, USA si drželo algorimy. Tuším dokonce, že RSA bylo vyveženo vytisklý na papír a pak přepsáno zpět jako program.
Primarne preto, ze to nie je moc dolezite a hlavne momentalne neporovnatelne.
Netusim, co vsetko ten ich stroj dokaze, ale zakladna pointa kvantovych pocitacov je v tom, ze su zname efektivnejsie algoritmy na kopu celkom tazkych problemov (+ vyuzitie v bezpecnosti). V praxi to moze znamenat napr. to, ze na malom mnozstve dat to obycajny pc da za zlomok casu kvantoveho, pri velkom mnozstve dat to moze vypocitat kvantovy pc za zlomok casu obycajneho pc.
Medzi najvacsie uspechy patria: shorov algoritmus na diskretny logaritmus, shorov algoritmus na faktorizaciu (ktory vlastne pomocou kvantoveho pocitaca aj tak pocita nieco ine - periodu, pri zvysku sa spolieha na standardny pocitac) a Groverov vyhladavaci algoritmus (celkom univerzalny, O(sqrt(n)) algoritmus pre nejaku funkciu so zlozitostou n).
Inak pokial viem este nebol najdeny kvantovo-polyniomialny algoritmus na nejaky znamy NP-uplny problem (ale nebol dokazany ani opak). Vzhladom na fungovanie kvantovych pc by som to videl skor na moznost riesenia NP-uplnych problemov v kvantovo-polynomialnom case.
PS: Kvantovo-polynomialny cas: trieda vsetkych algoritmov, ktore dokazu riesit nejaky problem za pomoci obycajneho pocitaca a kvantoveho pocitaca v polynomialnom case.
PPS: Pre moznost riesenia NP-uplnych problemov by stacilo aj ukazat, ze faktorizacia je NP-uplna. To sa ovsem zatial tiez nikomu nepodarilo, pokial viem.
Ak som spravne pochopil princip fungovania tohto kvantoveho pocitaca, tak ulohy v zasade riesi v podstate heuristicky, ci?