raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovacím jazykem roku 2020 byl vyhlášen programovací jazyk Python. Jeho popularita vzrostla meziročně o 2,01 procentního bodu. Aktuální žebříček popularity programovacích jazyků vede C následovaný jazyky Java, Python, C++, C#, …
Tiskni
Sdílej:
Celý ten index je nějaký divný. Spíš počítá, jak moc se o jazyku píše a vychází ze služeb vyhledávačů.
+1 Na to, že je to asi „nejznámější index“ a všichni o něm píší a vyšilují ze změn o jeden dva procentní body, tak ta metodika nedává moc smysl. To už by snad bylo užitečnější počítat statistiky z pracovních inzerátů, poptávek po programátorech. I když to zase popisuje jen změny a fluktuaci – zcela by to ignorovalo stabilní týmy, které si spokojeně vyvíjí v nějakém jazyce a nikoho nového nepotřebují. Nebo by bylo zajímavé ručně analyzovat nově vznikající software + dlouhodobě používaný a oblíbený. Další věc jsou oblasti – programování jako takové je příliš široký pojem a nemá moc smysl o něm globálně pronášet nějaká tvrzení. Hází se do jednoho pytle vývoj operačních systémů, desktopových aplikací (i těch je mnoho druhů), serverových (dtto), různých utilit, „datově vědy“ (kdy si někdo zmastí skript, aby si ad-hoc přechroustal nějaká data, což je úplně jiný druh „programování“ než softwarové inženýrství zaměřené na vývoj opakovaně dlouhodobě použitelných programů), webů, mobilních aplikací, programování mikročipů ve všemožných zařízeních atd. Nějaké celkové číslo/index nad tímhle vším není příliš užitečné.
Viz také předchozí diskuse: 2019.
Počítáš, že za deset, patnáct let bude dost programátorů v Rustu, aby měl tvoje projekty kdo rozvíjet? Nebo to dopadne tak, že se všechen ten SW zahodí a napíše znova, protože prostě nebudou lidi?Nikoli, je to ďábelský plán, jak se stát nenahraditelným a moci si diktovat obrovské MD rate. Je to inspirováno vývojáři v COBOLu a assembleru sálových počítačů (wtf).
Na druhou stranu COBOListi se drží Dijkstra Nedijkstra...
konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Přešlapovat na místě a nezkoušet nové cesty jak řešit problémy je stagnace. Možná se Rust nikdy nestane široce populární, možná ano. Nějakou stopu ovšem určitě zanechá.
Mně přijde, že typy lidí, které dnes píší ve Scale nebo Rustu budou za deset let psát v tom co bude populární za deset let, a konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Z mého pohledu lidé, kteří považují Rust za Yet Another Cool Language (to tady doslova jeden člověk napsal) si neuvědomují, jak moc je jiný. Je to první jazyk, který dosáhl praktické paměťové bezpečnosti bez garbage collectoru pomocí substrukturálního typového systému. Tj. nevnímám to jako jen nějaké kosmetické inkrementální vylepšení, ale vlastně úplně nová kategorie proramovacího jazyka (ano, precedenty byly, třeba jazyk Cyclone, ale ten byl na uplném okraji). No nicméně ale já to neberu nějak moc smrtelně vážně. Rust znám od roku 2014 a většinu času jsem ho považoval za spíš hobby a research záležitost a živil se C/C++. Teprve až v posledních letech se ukazuje, že na to přecházej firmy (nemusel jsem diktovat vysokej rate ani někde Rust sám prosazovat, lidi s tim choděj sami). Ale pokud to dlouhodobě nevyjde, tak to prostě nevyjde, to se stává a stalo se to už mnoha jazykům. Asi nepotřebuju, aby na něj nutně přešlo jádro (linux), vždyť jádro nepoužívá ani C++... je to jejich rozhodnutí, jakej použijou jazyk. Myslim si ale, že u Céčka nezůstavaj z nějakýho konzervativismu, ale protože prostě není pro ně dostatečně vhodná náhrada.
Situace dospěla do stavu, kdy jsou IT systémy běžně heterogenní, používají se různé přístupy a jazyky a přesto to musí fungovat dohromady. Tohle se už těžko změní – je to prostě realita, se kterou je lepší se smířit. Takže spíš než se hádat, který jazyk je lepší, nebo se dohadovat, který nakonec převládne (nepřevládne žádný), je lepší se zabývat otázkou, jak to propojit dohromady a jak efektivně spolupracovat s lidmi, kteří používají jiný jazyk. Na té nižší úrovni (v rámci jednoho procesu) se dnes používá céčkovské API – přestože obě části programu můžou být napsané v jiných jazycích, jedna exportuje céčkovské funkce a poskytuje hlavičkový soubor v céčku, a druhá část ty céčkové funkce volá. Zajímavé otázky jsou, jak v takovém API podporovat objekty, jak spravovat paměť… Na vyšší úrovni (dva nezávislé procesy, často běžící i na jiných počítačích) se pak většinou komunikuje pomocí nějakého protokolu přes soket či se posílají zprávy.
Přesně tak. Ona spousta lidí vychvaluje Python a jeho knihovny, ale on ten kód, který něco dělá, je většinou psaný právě v céčku, a ten Python je jen tenká slupka nad tím. Takže ona je to spíš jen taková iluze, kolik je toho v Pythonu. Ve skutečnosti je to v céčku a to je dost utrpení. Díky céčkovskému API (viz výše) se ten výkonný kód dá psát i v nějakém vyšším jazyce, C++, D, Rust atd. Ale když už si najdeš nějaký vyšší a lepší jazyk, v kterém jsi schopná napsat to výkonné jádro, tak je otázka, k čemu tam mít ještě ten Python. Ty výše zmíněné jazyky jde použít i jako to lepidlo, stejně tak jde použít Javu, Scalu, Kotlin atd. A navíc tam máš lepší typovou kontrolu a větší kus práce za tebe udělá kompilátor.
Případně dtto některý další jazyky, zejména Go a Kotlin. Mně přijde, že dnes je pro nový jazyky velmi příznivá doba...
Že na to přecházej firmyA zatím velmi spokojeně :) Je fakt že občas narážíme na bolesti mladého ekosystému, ale problémy se dají řešit relativně rychle.