Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovacím jazykem roku 2020 byl vyhlášen programovací jazyk Python. Jeho popularita vzrostla meziročně o 2,01 procentního bodu. Aktuální žebříček popularity programovacích jazyků vede C následovaný jazyky Java, Python, C++, C#, …
Tiskni
Sdílej:
Celý ten index je nějaký divný. Spíš počítá, jak moc se o jazyku píše a vychází ze služeb vyhledávačů.
+1 Na to, že je to asi „nejznámější index“ a všichni o něm píší a vyšilují ze změn o jeden dva procentní body, tak ta metodika nedává moc smysl. To už by snad bylo užitečnější počítat statistiky z pracovních inzerátů, poptávek po programátorech. I když to zase popisuje jen změny a fluktuaci – zcela by to ignorovalo stabilní týmy, které si spokojeně vyvíjí v nějakém jazyce a nikoho nového nepotřebují. Nebo by bylo zajímavé ručně analyzovat nově vznikající software + dlouhodobě používaný a oblíbený. Další věc jsou oblasti – programování jako takové je příliš široký pojem a nemá moc smysl o něm globálně pronášet nějaká tvrzení. Hází se do jednoho pytle vývoj operačních systémů, desktopových aplikací (i těch je mnoho druhů), serverových (dtto), různých utilit, „datově vědy“ (kdy si někdo zmastí skript, aby si ad-hoc přechroustal nějaká data, což je úplně jiný druh „programování“ než softwarové inženýrství zaměřené na vývoj opakovaně dlouhodobě použitelných programů), webů, mobilních aplikací, programování mikročipů ve všemožných zařízeních atd. Nějaké celkové číslo/index nad tímhle vším není příliš užitečné.
Viz také předchozí diskuse: 2019.
Počítáš, že za deset, patnáct let bude dost programátorů v Rustu, aby měl tvoje projekty kdo rozvíjet? Nebo to dopadne tak, že se všechen ten SW zahodí a napíše znova, protože prostě nebudou lidi?Nikoli, je to ďábelský plán, jak se stát nenahraditelným a moci si diktovat obrovské MD rate. Je to inspirováno vývojáři v COBOLu a assembleru sálových počítačů (wtf).
Na druhou stranu COBOListi se drží Dijkstra Nedijkstra...
konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Přešlapovat na místě a nezkoušet nové cesty jak řešit problémy je stagnace. Možná se Rust nikdy nestane široce populární, možná ano. Nějakou stopu ovšem určitě zanechá.
Mně přijde, že typy lidí, které dnes píší ve Scale nebo Rustu budou za deset let psát v tom co bude populární za deset let, a konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Z mého pohledu lidé, kteří považují Rust za Yet Another Cool Language (to tady doslova jeden člověk napsal) si neuvědomují, jak moc je jiný. Je to první jazyk, který dosáhl praktické paměťové bezpečnosti bez garbage collectoru pomocí substrukturálního typového systému. Tj. nevnímám to jako jen nějaké kosmetické inkrementální vylepšení, ale vlastně úplně nová kategorie proramovacího jazyka (ano, precedenty byly, třeba jazyk Cyclone, ale ten byl na uplném okraji). No nicméně ale já to neberu nějak moc smrtelně vážně. Rust znám od roku 2014 a většinu času jsem ho považoval za spíš hobby a research záležitost a živil se C/C++. Teprve až v posledních letech se ukazuje, že na to přecházej firmy (nemusel jsem diktovat vysokej rate ani někde Rust sám prosazovat, lidi s tim choděj sami). Ale pokud to dlouhodobě nevyjde, tak to prostě nevyjde, to se stává a stalo se to už mnoha jazykům. Asi nepotřebuju, aby na něj nutně přešlo jádro (linux), vždyť jádro nepoužívá ani C++... je to jejich rozhodnutí, jakej použijou jazyk. Myslim si ale, že u Céčka nezůstavaj z nějakýho konzervativismu, ale protože prostě není pro ně dostatečně vhodná náhrada.
Situace dospěla do stavu, kdy jsou IT systémy běžně heterogenní, používají se různé přístupy a jazyky a přesto to musí fungovat dohromady. Tohle se už těžko změní – je to prostě realita, se kterou je lepší se smířit. Takže spíš než se hádat, který jazyk je lepší, nebo se dohadovat, který nakonec převládne (nepřevládne žádný), je lepší se zabývat otázkou, jak to propojit dohromady a jak efektivně spolupracovat s lidmi, kteří používají jiný jazyk. Na té nižší úrovni (v rámci jednoho procesu) se dnes používá céčkovské API – přestože obě části programu můžou být napsané v jiných jazycích, jedna exportuje céčkovské funkce a poskytuje hlavičkový soubor v céčku, a druhá část ty céčkové funkce volá. Zajímavé otázky jsou, jak v takovém API podporovat objekty, jak spravovat paměť… Na vyšší úrovni (dva nezávislé procesy, často běžící i na jiných počítačích) se pak většinou komunikuje pomocí nějakého protokolu přes soket či se posílají zprávy.
Přesně tak. Ona spousta lidí vychvaluje Python a jeho knihovny, ale on ten kód, který něco dělá, je většinou psaný právě v céčku, a ten Python je jen tenká slupka nad tím. Takže ona je to spíš jen taková iluze, kolik je toho v Pythonu. Ve skutečnosti je to v céčku a to je dost utrpení. Díky céčkovskému API (viz výše) se ten výkonný kód dá psát i v nějakém vyšším jazyce, C++, D, Rust atd. Ale když už si najdeš nějaký vyšší a lepší jazyk, v kterém jsi schopná napsat to výkonné jádro, tak je otázka, k čemu tam mít ještě ten Python. Ty výše zmíněné jazyky jde použít i jako to lepidlo, stejně tak jde použít Javu, Scalu, Kotlin atd. A navíc tam máš lepší typovou kontrolu a větší kus práce za tebe udělá kompilátor.
Případně dtto některý další jazyky, zejména Go a Kotlin. Mně přijde, že dnes je pro nový jazyky velmi příznivá doba...
Že na to přecházej firmyA zatím velmi spokojeně :) Je fakt že občas narážíme na bolesti mladého ekosystému, ale problémy se dají řešit relativně rychle.