Řídící výbor GCC schválil rozšíření frontendů GCC o WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovacím jazykem roku 2020 byl vyhlášen programovací jazyk Python. Jeho popularita vzrostla meziročně o 2,01 procentního bodu. Aktuální žebříček popularity programovacích jazyků vede C následovaný jazyky Java, Python, C++, C#, …
Tiskni
Sdílej:
Celý ten index je nějaký divný. Spíš počítá, jak moc se o jazyku píše a vychází ze služeb vyhledávačů.
+1 Na to, že je to asi „nejznámější index“ a všichni o něm píší a vyšilují ze změn o jeden dva procentní body, tak ta metodika nedává moc smysl. To už by snad bylo užitečnější počítat statistiky z pracovních inzerátů, poptávek po programátorech. I když to zase popisuje jen změny a fluktuaci – zcela by to ignorovalo stabilní týmy, které si spokojeně vyvíjí v nějakém jazyce a nikoho nového nepotřebují. Nebo by bylo zajímavé ručně analyzovat nově vznikající software + dlouhodobě používaný a oblíbený. Další věc jsou oblasti – programování jako takové je příliš široký pojem a nemá moc smysl o něm globálně pronášet nějaká tvrzení. Hází se do jednoho pytle vývoj operačních systémů, desktopových aplikací (i těch je mnoho druhů), serverových (dtto), různých utilit, „datově vědy“ (kdy si někdo zmastí skript, aby si ad-hoc přechroustal nějaká data, což je úplně jiný druh „programování“ než softwarové inženýrství zaměřené na vývoj opakovaně dlouhodobě použitelných programů), webů, mobilních aplikací, programování mikročipů ve všemožných zařízeních atd. Nějaké celkové číslo/index nad tímhle vším není příliš užitečné.
Viz také předchozí diskuse: 2019.
Počítáš, že za deset, patnáct let bude dost programátorů v Rustu, aby měl tvoje projekty kdo rozvíjet? Nebo to dopadne tak, že se všechen ten SW zahodí a napíše znova, protože prostě nebudou lidi?Nikoli, je to ďábelský plán, jak se stát nenahraditelným a moci si diktovat obrovské MD rate. Je to inspirováno vývojáři v COBOLu a assembleru sálových počítačů (wtf).
Na druhou stranu COBOListi se drží Dijkstra Nedijkstra...
konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Přešlapovat na místě a nezkoušet nové cesty jak řešit problémy je stagnace. Možná se Rust nikdy nestane široce populární, možná ano. Nějakou stopu ovšem určitě zanechá.
Mně přijde, že typy lidí, které dnes píší ve Scale nebo Rustu budou za deset let psát v tom co bude populární za deset let, a konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Z mého pohledu lidé, kteří považují Rust za Yet Another Cool Language (to tady doslova jeden člověk napsal) si neuvědomují, jak moc je jiný. Je to první jazyk, který dosáhl praktické paměťové bezpečnosti bez garbage collectoru pomocí substrukturálního typového systému. Tj. nevnímám to jako jen nějaké kosmetické inkrementální vylepšení, ale vlastně úplně nová kategorie proramovacího jazyka (ano, precedenty byly, třeba jazyk Cyclone, ale ten byl na uplném okraji). No nicméně ale já to neberu nějak moc smrtelně vážně. Rust znám od roku 2014 a většinu času jsem ho považoval za spíš hobby a research záležitost a živil se C/C++. Teprve až v posledních letech se ukazuje, že na to přecházej firmy (nemusel jsem diktovat vysokej rate ani někde Rust sám prosazovat, lidi s tim choděj sami). Ale pokud to dlouhodobě nevyjde, tak to prostě nevyjde, to se stává a stalo se to už mnoha jazykům. Asi nepotřebuju, aby na něj nutně přešlo jádro (linux), vždyť jádro nepoužívá ani C++... je to jejich rozhodnutí, jakej použijou jazyk. Myslim si ale, že u Céčka nezůstavaj z nějakýho konzervativismu, ale protože prostě není pro ně dostatečně vhodná náhrada.
Situace dospěla do stavu, kdy jsou IT systémy běžně heterogenní, používají se různé přístupy a jazyky a přesto to musí fungovat dohromady. Tohle se už těžko změní – je to prostě realita, se kterou je lepší se smířit. Takže spíš než se hádat, který jazyk je lepší, nebo se dohadovat, který nakonec převládne (nepřevládne žádný), je lepší se zabývat otázkou, jak to propojit dohromady a jak efektivně spolupracovat s lidmi, kteří používají jiný jazyk. Na té nižší úrovni (v rámci jednoho procesu) se dnes používá céčkovské API – přestože obě části programu můžou být napsané v jiných jazycích, jedna exportuje céčkovské funkce a poskytuje hlavičkový soubor v céčku, a druhá část ty céčkové funkce volá. Zajímavé otázky jsou, jak v takovém API podporovat objekty, jak spravovat paměť… Na vyšší úrovni (dva nezávislé procesy, často běžící i na jiných počítačích) se pak většinou komunikuje pomocí nějakého protokolu přes soket či se posílají zprávy.
Přesně tak. Ona spousta lidí vychvaluje Python a jeho knihovny, ale on ten kód, který něco dělá, je většinou psaný právě v céčku, a ten Python je jen tenká slupka nad tím. Takže ona je to spíš jen taková iluze, kolik je toho v Pythonu. Ve skutečnosti je to v céčku a to je dost utrpení. Díky céčkovskému API (viz výše) se ten výkonný kód dá psát i v nějakém vyšším jazyce, C++, D, Rust atd. Ale když už si najdeš nějaký vyšší a lepší jazyk, v kterém jsi schopná napsat to výkonné jádro, tak je otázka, k čemu tam mít ještě ten Python. Ty výše zmíněné jazyky jde použít i jako to lepidlo, stejně tak jde použít Javu, Scalu, Kotlin atd. A navíc tam máš lepší typovou kontrolu a větší kus práce za tebe udělá kompilátor.
Případně dtto některý další jazyky, zejména Go a Kotlin. Mně přijde, že dnes je pro nový jazyky velmi příznivá doba...
Že na to přecházej firmyA zatím velmi spokojeně :) Je fakt že občas narážíme na bolesti mladého ekosystému, ale problémy se dají řešit relativně rychle.