Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovacím jazykem roku 2020 byl vyhlášen programovací jazyk Python. Jeho popularita vzrostla meziročně o 2,01 procentního bodu. Aktuální žebříček popularity programovacích jazyků vede C následovaný jazyky Java, Python, C++, C#, …
Tiskni
Sdílej:
Celý ten index je nějaký divný. Spíš počítá, jak moc se o jazyku píše a vychází ze služeb vyhledávačů.
+1 Na to, že je to asi „nejznámější index“ a všichni o něm píší a vyšilují ze změn o jeden dva procentní body, tak ta metodika nedává moc smysl. To už by snad bylo užitečnější počítat statistiky z pracovních inzerátů, poptávek po programátorech. I když to zase popisuje jen změny a fluktuaci – zcela by to ignorovalo stabilní týmy, které si spokojeně vyvíjí v nějakém jazyce a nikoho nového nepotřebují. Nebo by bylo zajímavé ručně analyzovat nově vznikající software + dlouhodobě používaný a oblíbený. Další věc jsou oblasti – programování jako takové je příliš široký pojem a nemá moc smysl o něm globálně pronášet nějaká tvrzení. Hází se do jednoho pytle vývoj operačních systémů, desktopových aplikací (i těch je mnoho druhů), serverových (dtto), různých utilit, „datově vědy“ (kdy si někdo zmastí skript, aby si ad-hoc přechroustal nějaká data, což je úplně jiný druh „programování“ než softwarové inženýrství zaměřené na vývoj opakovaně dlouhodobě použitelných programů), webů, mobilních aplikací, programování mikročipů ve všemožných zařízeních atd. Nějaké celkové číslo/index nad tímhle vším není příliš užitečné.
Viz také předchozí diskuse: 2019.
Počítáš, že za deset, patnáct let bude dost programátorů v Rustu, aby měl tvoje projekty kdo rozvíjet? Nebo to dopadne tak, že se všechen ten SW zahodí a napíše znova, protože prostě nebudou lidi?Nikoli, je to ďábelský plán, jak se stát nenahraditelným a moci si diktovat obrovské MD rate. Je to inspirováno vývojáři v COBOLu a assembleru sálových počítačů (wtf).
Na druhou stranu COBOListi se drží Dijkstra Nedijkstra...
konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Přešlapovat na místě a nezkoušet nové cesty jak řešit problémy je stagnace. Možná se Rust nikdy nestane široce populární, možná ano. Nějakou stopu ovšem určitě zanechá.
Mně přijde, že typy lidí, které dnes píší ve Scale nebo Rustu budou za deset let psát v tom co bude populární za deset let, a konzervativní jádro taky nebude mít nějakou zvláštní motivaci se v tom jazyce učit.Z mého pohledu lidé, kteří považují Rust za Yet Another Cool Language (to tady doslova jeden člověk napsal) si neuvědomují, jak moc je jiný. Je to první jazyk, který dosáhl praktické paměťové bezpečnosti bez garbage collectoru pomocí substrukturálního typového systému. Tj. nevnímám to jako jen nějaké kosmetické inkrementální vylepšení, ale vlastně úplně nová kategorie proramovacího jazyka (ano, precedenty byly, třeba jazyk Cyclone, ale ten byl na uplném okraji). No nicméně ale já to neberu nějak moc smrtelně vážně. Rust znám od roku 2014 a většinu času jsem ho považoval za spíš hobby a research záležitost a živil se C/C++. Teprve až v posledních letech se ukazuje, že na to přecházej firmy (nemusel jsem diktovat vysokej rate ani někde Rust sám prosazovat, lidi s tim choděj sami). Ale pokud to dlouhodobě nevyjde, tak to prostě nevyjde, to se stává a stalo se to už mnoha jazykům. Asi nepotřebuju, aby na něj nutně přešlo jádro (linux), vždyť jádro nepoužívá ani C++... je to jejich rozhodnutí, jakej použijou jazyk. Myslim si ale, že u Céčka nezůstavaj z nějakýho konzervativismu, ale protože prostě není pro ně dostatečně vhodná náhrada.
Situace dospěla do stavu, kdy jsou IT systémy běžně heterogenní, používají se různé přístupy a jazyky a přesto to musí fungovat dohromady. Tohle se už těžko změní – je to prostě realita, se kterou je lepší se smířit. Takže spíš než se hádat, který jazyk je lepší, nebo se dohadovat, který nakonec převládne (nepřevládne žádný), je lepší se zabývat otázkou, jak to propojit dohromady a jak efektivně spolupracovat s lidmi, kteří používají jiný jazyk. Na té nižší úrovni (v rámci jednoho procesu) se dnes používá céčkovské API – přestože obě části programu můžou být napsané v jiných jazycích, jedna exportuje céčkovské funkce a poskytuje hlavičkový soubor v céčku, a druhá část ty céčkové funkce volá. Zajímavé otázky jsou, jak v takovém API podporovat objekty, jak spravovat paměť… Na vyšší úrovni (dva nezávislé procesy, často běžící i na jiných počítačích) se pak většinou komunikuje pomocí nějakého protokolu přes soket či se posílají zprávy.
Přesně tak. Ona spousta lidí vychvaluje Python a jeho knihovny, ale on ten kód, který něco dělá, je většinou psaný právě v céčku, a ten Python je jen tenká slupka nad tím. Takže ona je to spíš jen taková iluze, kolik je toho v Pythonu. Ve skutečnosti je to v céčku a to je dost utrpení. Díky céčkovskému API (viz výše) se ten výkonný kód dá psát i v nějakém vyšším jazyce, C++, D, Rust atd. Ale když už si najdeš nějaký vyšší a lepší jazyk, v kterém jsi schopná napsat to výkonné jádro, tak je otázka, k čemu tam mít ještě ten Python. Ty výše zmíněné jazyky jde použít i jako to lepidlo, stejně tak jde použít Javu, Scalu, Kotlin atd. A navíc tam máš lepší typovou kontrolu a větší kus práce za tebe udělá kompilátor.
Případně dtto některý další jazyky, zejména Go a Kotlin. Mně přijde, že dnes je pro nový jazyky velmi příznivá doba...
Že na to přecházej firmyA zatím velmi spokojeně :) Je fakt že občas narážíme na bolesti mladého ekosystému, ale problémy se dají řešit relativně rychle.