Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Oba nejpoužívanější grafické frameworky – Qt a GTK – podporují Wayland, stejně tak desktopová prostředí GNOME a KDE Plasma dnes dokáží běžet nativně na Waylandu. Úplně to ale neplatí, když spustíte Qt aplikace v GNOME běžícím na Waylandu. Kvůli problémům popsaným v článku na Mojefedora.cz se stále spustí na XWaylandu. To by mělo být ve Fedoře 31 minulostí.
Tiskni
Sdílej:
Zde přichází na scénu QGnomePlatform, které se ve Fedoře používá pro lepší integraci Qt do GNOME a které v tomto případě bude vykreslovat dekorace oken Qt aplikací tak, aby odpovídalo výchozímu tématu vzhledu GNOME – Adwaita. A to včetně přepínání mezi různými verzemi Adwaity (světlá, tmavá, s vysokým kontrastem) a zapínání tlačítek pro maximalizaci a minimalizaci.
A když budu mít v Gnome nastavený jiný vzhled, tak Qt aplikace budou mít pořád dekorace Adwaita?
To by znamenalo, že místo QGnomePlatform by se mělo spíš upravit Gnome, aby ne-GTK aplikacím přidávalo dekorace (a tentokrát v tématu, které má uživatel skutečně nastavené), ne?
Předně bych se zamýšlel nad tím, zda je nutné mít zaplácanou/využitou celou plochu okna, každý pixel. A pak se teprve případně zamýšlet, jak1 to udělat. Za sebe říkám: ne – nutné ani žádoucí mi to nepřijde. Jednak z grafického/estetického hlediska hrají volné plochy významnou roli.2 A z hlediska použitelnosti taky není dobrá příliš vysoká hustota ovládacích prvků a jejich umístění až do krajů.
[1] když už, tak to může být obecné API nezávislé na GUI frameworku, které umožní přidat třeba další tlačítko vedle těch standardních tří nebo třeba novou nabídku či ikonu do hlavní lišty
[2] pro inspiraci doporučuji se podívat na dobře udělané knihy, plakáty, cedule atd.

pokud Ti W10 vyhovuje vice nez tve oblibene DE, mozna je na case zkusit jine DE protoze W10 na tom opravdu dobre nejsou
V zasade je mi taky jedno, u ceho sedim, kdyz vypnu vsechny "pokrocile" kraviny, ktere to dela. Ale W10 mi z toho vsecho prijdou nejmin intutivni a s prehledem nejneprehlednejsi