Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Jak už hádali nedávno na Phoronixu, tak se taky stalo. Server The Verge informuje, že společnost Digia od Nokie odkoupila obchodní a softwarové technologie související s toolkitem Qt. Digia chce po odkupu Qt uvést na platformy Android, iOS a Windows 8.
Tiskni
Sdílej:
Nokia si jiz nechava delat novy HW od Compal, vcetne vyvoje, bude z nich tak maximalne patentovy troll.Odkud tu informaci máte?
Velice pochybuju, že už si nědělají návrh a design.Pochybovat muzete, tim jen dokazuje,ze neznate soucasny stav veci. Vyvoj HW i jeho hromadna vyroba je normalni komodita a zrovna Taiwan je plny firem, ktere se takove sluzby specializuji; v Evrope kvuli nim za chvili nebudem mit praci. My sami delame pro treti strany kompletni vyvoj HW i SW, a zakaznici v podstate dodavaji jen specifikaci a testuji zdali ji finalni prototyp opovida, pokud ne, produkt neprevezmou. Na finalnim vyrobku je jejich logo a my podle smluv nesmime reklamovat fakt, ze jsme pro ne pracovali a ja mel vazny problem s tim, ze jsem jejich jmeno uvedl u svych verejnych profilu.
Takže imho šíříte prázdný drb který je bohužel také poměrně FUDózní.A co byste ocekaval? Oficialni tiskovou zpravu Nokie? Ani tam by to jasne napsano nebylo. Okruh lidi s dostatecnymi zkusenostmi schopnych delat vysokofrekvenci design v Evrope je natolik maly, ze kdyz prijde podobne zemetreseni jako u Nokie, dane komunite to neujde; zejmena kdyz lide pres sve zname v oboru zacnou hledat praci.
Pokud tomu tak opravdu je, tak teď už by snad naopak všechno mohlo být začleněno zpět do LGPL větvě...Proc by to delali? Pokud maji hodne lidi, potrebuji vydelat penize na jejich platy.
)
Muzes ale doporucit nejakej framework, kterej takovej neni?Tak otazka nestoji; hlavni je zdali ma smysl s frameworkem ztracet cas. U vetsiny aplikaci nevidim benefit v Qt a podobnych polofuncnich molosich snazicich se suplovat roli OS. Je lepsi aplikaci rozdelit na platform dependent cast a platform independent cast, a u platform dependent casti pouzit nativni toolkit. Vyjimkou snad mohou byt aplikace, kde se kvuli malemu mnozstvi licenci nic takoveho nevyplaci. Dobri C/C++ programatori se byli schopni naucit psat produkcni kod pro iOS za pet tydnu, u Qt je to mnohem delsi a navic vlasne proc do toho v soucasnosti investovat cas?
Dobri C/C++ programatori se byli schopni naucit psat produkcni kod pro iOS za pet tydnu, u Qt je to mnohem delsiZdroj?
jsou si většinou podobné jako vejce vejci.Rici toto treba o GUI toolkitu na na bazi Qt a treba Microsoft Foundation Classes je celkem odvazne. Mame rozdilne predstavy o podobnosti vejci, podle mne nejsou hranata.
Během pár týdnů už člověk může psát v něčem úplně novém s dobrou produktivitou.S tim celkem souhlasim, nicmene jedna vec je produktivita, druha produkcni kvalita. Produktivne vam mohu lipat paskvily, jak na bezicim pase.
a nebýt líný se podívat do dokumentace.V tom rozhodne u nich nebyl problem.
Framework se sice mění, ale aplikace, data a návrh zůstávají pořád stejné.Ano.
každý framework má jiné slabé a silné stránky.Tohle se ucite s praxi, casto na vlastnich chybach a chce to svuj cas.
Jenže já jsem mluvil o frameworcích a ne o prostředcích pro terorizování programátorů :)jsou si většinou podobné jako vejce vejci.Rici toto treba o GUI toolkitu na na bazi Qt a treba Microsoft Foundation Classes je celkem odvazne. Mame rozdilne predstavy o podobnosti vejci, podle mne nejsou hranata.![]()
Dobri C/C++ programatori se byli schopni naucit psat produkcni kod pro iOS za pet tydnu, u Qt je to mnohem delsi a navic vlasne proc do toho v soucasnosti investovat cas?Já bych řekl, že to je docela zavádějící. Jde totiž o to co se učily. Myslím, že samotný základ QT se dá (při obstojné znalosti C++) se dá zvládnout odhadem během 1-3 týdnů na úroveň, aby jsi byl schopen psát GUI aplikace. Jiná situace asi bude pokud se máš učit zbylou tunu balastu, kterou QT obsahuje. Pak věřím tomu, že to bude trvat hodně dlouho...
se dá zvládnout během 1-3 týdnů na úroveň, aby jsi byl schopen psát GUI aplikace.Tyden? Ulipat se da rychle cokoliv, ale ja mluvil o produkcni kvalite, a jistote ze vas ci zakaznika necekaji nejaka prevapeni.
"Tyden?"Já psal odhadem 1 - 3 týdnů.
Pořád beru QT jako GUI Framework, a tam toho zas tak moc nemáš. Pokud pochopíš základní systém, sloty - signály, Widgety, práci s nimy a tvorbu nových... navíc, hodně ti může ulehčit QT Designér. Ale jak říkám, mluvím o základu QT.
rozběhat jí pod všemi běžnými OSPokud to kulha za nativni implementaci, je to malo.
Trida::const_iterator i = par.begin(); bool B = i == par.end()Vysledek je nedefinovany. Jasne, ze vim ze je to spatne, cele to vzniklo refaktoringem a slo to krasne prelozit. V QTcku "neni mozne" konvertovat const na non-const iteratory a ani je nejde porovnavat. Teda ono QTcko na to ma metody, takze to jde prelozit, akorat to nefunguje. Me vlastne ani nevadi, ze to nefunguje. Me vadi, ze autori to povazuji za normalni a ani jim to nestoji za zminku v dokumentaci. I takovej Microsoft umoznuje lidem psat vlastni komentare k dokumentaci: Viz: tadya tady
Teda ono QTcko na to ma metody, takze to jde prelozit, akorat to nefunguje.Odpovida to me zkusenosti s Qt. Embedded Qt, roky neresene problemy s transparecy, pixel sem pixel tam, hledaji se workaroundy, ktere chodi neb deadlines tlaci.
A mozna mi tehdy FLTK narozdil od Fox-toolkitu take nejak nechtelo chodit na Woknech, si matne vzpominam... Ale je to uz pekna radka let, takze za to nerucim.
FLTK bylo asi i o kus daleTak FLTK je stare jak Jeruzalem a puvodni autor skoro duchodce z rodu vousatych geeku.
A mozna mi tehdy FLTK narozdil od Fox-toolkitu take nejak nechtelo chodit na Woknech,S tim jsem nikdy nemel problem, mel jsem treba probleny s ceskym kodovanim. Posledni zpravy rikaji, ze to muze snad behat i pod googlim NaCl frameworkem v browseru, coz je IMHO hezka feature.
>> Posledni zpravy rikaji, ze to muze snad behat i pod googlim NaCl frameworkem v browseru
Hezke, sice pro me v soucasnosti k nicemu, ale kdoz vi, co bude...