Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
Než aby přispívali do open-source oceánu, osobně bych víc uvítal, kdyby přestali tolik utahovat šrouby na Windowsech.
+1
Taková to bejvala Win32 svoboda - co z ní dneska zbylo... A ne, nemluvím o svobodě ten systém krást a háčkovat.
Svoboda je v souvislosti s Windows dost divné slovo, ale asi chápu jak to myslíš – ve srovnání se současností byly ty staré verze opravdu svobodnější. Nicméně různé všivé vlastnosti tam dávají už od dob MS DOSu – jako nezdokumentované funkce, díky, kterým programy od Microsoftu tam běhají rychleji/lépe než ty konkurenční atd.
AFAIK to není poprvé, co přednášel pro zaměstnance Microsoftu… Třeba někoho z nich přiměje, aby se pokusil zmírňovat škody nebo dal výpověď a šel dělat něco smysluplnějšího, ale jako celek se MS těžko změní.
Gates je miliardář. Stallman je aktivista.
A souvislost? V obou skupinách se vyskytují jak lidé, kteří škodí, tak lidé, kteří jsou hodni následování.
Microsoft je firma, která dodává produkty masám, zaslouženě na tom vydělává peníze a umí své lidi zaplatit.To byla svého času IG Farben taky.
Upozorňuji, že Microsoft dominuje v odvětvích, kde se opensource neuchytil.Na druhou stranu, Open Source zase dominuje v odvětvích, kde se neuchytil Microsoft. :)
Jaké škody Microsoft způsobuje?Vendor lock-in a vysávání rozpočtů ve veřejném sektoru.
To je omyl resp. obvyklá levičácká propaganda.
1) Člověk na trhu zohledňuje náklady a přínosy a vybírá si nejvýhodnější1 obchod, ale do těch nákladů a přínosů se nepočítají jen finanční náklady a bezprostřední užitek – z dlouhodobějšího hlediska je např. ten Microsoft vyloženě nevýhodný – kromě toho je normální hlasovat peněženkou, preferovat toho, kdo je mi sympatický, koho chci podpořit, a naopak bojkotovat toho, kdo dělá něco, co se mi nelíbí. To je běžná součást pravicového tržního chování. Stejně jako sdílení informací a zkušeností s ostatními (např. jim říct, na koho si mají dávat pozor a od koho nekupovat).
2) Účastníkem trhu je i stát, který spravuje naše společné peníze. A stát by neměl svým tržním (ani jiným) chováním protežovat konkrétní firmy a zajišťovat jim neoprávněnou tržní výhodu. Což se bohužel dělo a dodnes někde děje. I tady je na místě – a v souladu s pravicovými ideály – se ozvat a usilovat o to, aby stát takto neškodil a nekřivil trh.
[1] případně racionální volbou může být i náhodný výběr např. v případě, kdy by náklady na rozhodování přesahovaly potenciální přínosy z lepší volby
Člověk na trhu zohledňuje náklady a přínosy a vybírá si nejvýhodnější[případně racionální volbou může být i náhodný výběr např. v případě, kdy by náklady na rozhodování přesahovaly potenciální přínosy z lepší volby] obchod, ale do těch nákladů a přínosů se nepočítají jen finanční náklady a bezprostřední užitek – z dlouhodobějšího hlediska je např. ten Microsoft vyloženě nevýhodný – kromě toho je normální hlasovat peněženkou, preferovat toho, kdo je mi sympatický, koho chci podpořit, a naopak bojkotovat toho, kdo dělá něco, co se mi nelíbí. To je běžná součást pravicového tržního chování.Dotaz: Tímhle popisuje, jak by se člověk v trhu měl chovat, nebo že se takhle skutečně v trhu chová? Pokud to druhé, požádal bych o nějaké podložení, že to tak je.
Ty rád/běžně nakupuješ u těch, kteří se chovají nemorálně?
Pak ti to asi moc nevadí, takže problém neexistuje.
případně racionální volbou může být i náhodný výběr např. v případě, kdy by náklady na rozhodování přesahovaly potenciální přínosy z lepší volby
To máš stejné jako s hlasováním ve volbách – na tvém hlasu vůbec nezáleží, jde o to, jak budou hlasovat ostatní. Volby tedy nemají smysl?
1) Hlasovat ve volbách tě stojí čas a mentální námahu, aby sis vybral tu správnou stranu – stejně jako na trhu tě něco stojí získání a vyhodnocení informací. A v obou případech můžeš koordinovat svoji aktivitu s ostatními (působit na ně, aby hlasovali stejně jako ty, nebo aby kupovali/nekupovali stejné zboží). Na trhu také můžeš zakládat např. spotřebitelská družstva a tím získat lepší vyjednávací pozici s dodavateli. Nebo spotřebitelské organizace a tím zase efektivněji získávat a zpracovávat informace a dělat nějaká doporučení pro ostatní.
2) Šlo mi hlavně o ten Králykův postoj typu „jeden můj hlas má moc malou váhu, je to kapka v moři → nemá to smysl“, se kterým nesouhlasím a zde je analogie s volbami jednoznačná. Když se v den voleb budu rozhodovat, zda půjdu nebo nepůjdu hlasovat, tak mi z toho touto úvahou taky vychází, že to nemá smysl a na mém hlasu nezáleží, protože ten můj jeden hlas těžko změní pořadí vítězů voleb. Přesto ale já k těm volbám půjdu.
Chápu, nicméně i toto je řešitelné na volném trhu. Příklad z IT: přes crowdfunding se dají financovat i projekty mnohonásobně přesahující možnosti jednotlivce. Začít s rychlovlaky je přeci jen velké sousto, ale zkoušel jsi to alespoň na něčem menším? Já to považuji za dobrý způsob, jak měnit svět k lepšímu a dosahovat cílů přesahujících jednotlivce, aniž bys tím někomu škodil (což je socialistická cesta).
To máš stejné jako s hlasováním ve volbách – na tvém hlasu vůbec nezáleží, jde o to, jak budou hlasovat ostatní. Volby tedy nemají smysl?Uf. K tomuhle dvě odpovědi: 1. Moje námitka vůbec nebyla o tom, jaký vliv má jednotlivec, ale o tom, že jsi postuloval nějaké chování člověka v trhu a po dotazu na podložení se ses zeptal na chování jednoho člověka. Porovnání s volbama je asi jako kdybys tady napsal, že většina lidí bude určitě volit Piráty, já bych požádal o podložení názoru a ty by ses mě zeptal, jestli snad chci volit Babiše. Ne nechci, budu volit Piráty*, no takže tedy Piráti vyhrajou. 2. Otázka vlivu jednotlivce je zajímavá a trochu ožehavá. Co se týče voleb, už před volbami mam typicky nějakou indikaci ohledně naladění ve společnosti, eixstují průzkumy a člověk taky může sledovat nějaké naladění ve společnosti atd. Tj. když např. uvidim, že strana má podporu 0.prd%, můžu IMO celkem racionálně vyhodnotit, že hlas pro ně by byl (s nějakou pravděpodobností) vyhozený, protože např. se jim nepodařilo lidi oslovit apod. Volit takovou stranu pak může dávat smysl v případě, že ostatní jsou zcela nepřijatelné, protože pak mám možnosti nehlasovat vůbec, nebo hlasovat pro tu mikrostranu, nicméně i v takovém případě není racionální očekávat, že dojde ke změně ve společnosti. *) pozn.: To je jen ilustrační příklad, reálně nemam rozmyšleno, jestli budu v budoucnu volit Piráty.
Tj. když např. uvidim, že strana má podporu 0.prd%, můžu IMO celkem racionálně vyhodnotit, že hlas pro ně by byl (s nějakou pravděpodobností) vyhozený
Tohle lze řešit jednoduše tím, že nebude existovat minimální hranice 5 % pro vstup do parlamentu. Tohle je škodlivý prvek systému, který se v něm neměl nikdy objevit. Nejde tedy o nějaké konstruktivistické řešení/opatření, ale pouhé odstranění chyby, kterou do systému někdo zavlekl.
(bohužel zavedené strany to ale jen tak nedopustí a jakmile se nějaká nová strana přehoupne přes hranici 5 %, tak už pro ně začíná být výhodné tuto hranici zachovat a zbavit se tak konkurence)
eixstují průzkumy a člověk taky může sledovat nějaké naladění ve společnosti atd.
Průzkumy můžou být zmanipulované, což jim ale nebrání zpětně ovlivňovat realitu1 a je to takové sebenaplňující se proroctví. A řídit se lidmi kolem tebe taky není optimální, protože každý žijeme v nějaké sociální bublině a poskládat si z toho model celé společnosti moc dobře nejde. Informace, které k tobě protečou přes média jsou zase někým cíleně filtrována a ohýbána.
Z toho mi vychází, že by člověk měl hlasovat na základě svého nejlepšího svědomí, na základě programu a lidí, kteří s ním přicházejí (tzn. podívat se na jejich historii, čeho dosáhli, zda jsou čestní a schopní). A neřešit nějaké průzkumy či co si myslí lidi v práci nebo novináři.
[1] přesně proto, že lidi uvažují jako ty a řeknou si, že by jejich hlas propadl a hodí to radši někomu jinému
Tohle lze řešit jednoduše tím, že nebude existovat minimální hranice 5 % pro vstup do parlamentu.Jakože tam bude třeba sedět půl poslance? Nebo jeden s polovičním hlasem?
Z toho mi vychází, že by člověk měl hlasovat na základě svého nejlepšího svědomí, na základě programu a lidí, kteří s ním přicházejí (tzn. podívat se na jejich historii, čeho dosáhli, zda jsou čestní a schopní).Tak to je samozřejmě primární.
Průzkumy můžou být zmanipulované, což jim ale nebrání zpětně ovlivňovat realitu1 a je to takové sebenaplňující se proroctví.Mně tohle přijde jako trochu konspirační teorie. Zatím jsem neviděl seriózní podložení toho, že průzkumy jsou zmanipulované. Nevidim, co je špatného na používání běžných statistikých nástrojů. No a v každém případě jsou k dispozici minimálně výsledky předchozích voleb, volby do zastupitelstev atd. Neříkám, že je jednoduchý to vyhodnotit (není) a určitě tam je element pravděpodobnosti/nepředvídatelnosti/překvapení. IMO ale není úplně mimo ten feedback společnosti nějakým způsobem započítat. (Btw. tím nemyslim konkrétně třeba u Svobodných, tam je situace trochu specielní v tom, že AFAIK v zásadě moc nemají alternativu.)
Neztrácím čas diskutováním v diskusích, kde už nikdo nediskutuje, a které nikdo nečte.To je chabá výmluva, můžeš klidně odpovědět do té nové diskuse. (A měl jsi příležitost odpovědět, dokud se v té staré diskusi diskustovalo.)
Nicméně teď se nediskutuje o Rustu. Teď je to off topic. Všechny diskuse o Rustu jsou teď mimo viditelnost, tudíž diskuse skončila.To nebyla otázka na Rust, ale na jazyk C. Můžeš mi odpovědět pod tento komentář. To je diskuse, která je aktuální (jsou tam nové příspěvky z dneška) a jazyk C je v té diskusi on-topic (sám jsi tam o něm mluvil), takže by ti nemělo vůbec nic bránit v odpovědi.
Srovnávat agresivní/nemorální obchodní praktiky napříč obory mi přijde poměrně obtížné. Nicméně situace Microsoftu je specifická v tom, že u softwaru a zejména operačních systémů může lépe zneužívat síťový efekt a vendor lock-in. Oproti tomu mít třeba auta různých značek není problém, stejně jako nakupovat benzín o různých firem, přecházet od jednoho dodavatele k druhému, nebo třeba v případě holících strojků změnit značku. Existuje k tomu pěkné PDF of FSFE, které srovnává software a šroubováky.
Hm, a je Microsoft evil, protože prostě ho vedou zlí lidé, nebo protože to je megakorporace? (Případně z jiného důvodu?)Keď to teda otočíme otázku na, "prečo sa z veľkých firiem stávajú Evils"? Pretože s veľkosťou firmy rastie aj pravdepodobnosť že vedenie obsadia psychopati.
Proste z MS sa stala aj číslami najväčšia open source firma
To nevím… každopádně reálný přínos pro mě je nulový – aplikace napsané pro MS Windows je pořád problém spustit jinde, Wine nefunguje 100% a Microsoft tomu nijak nepomohl, všechnu práci udělala komunita nezávisle na něm. Stejně tak služby jako GitHub nebo Office 365 atd. – tam je taky evidentní snaha udržovat vendor lock-in a donutit co nejvíc lidí přijmout jejich smluvní podmínky – místo otevřených standardů a decentralizace.
Naštěstí se to už hodně posunulo, produktů MS a obecně proprietárního softwaru jsem se zbavil a už je ke své činnosti nepotřebuji. Nicméně to opět není zásluha Microsoftu, ale zásluha vývojářů svobodného softwaru, kteří napsali všechny možné knihovny a programy, které teď používám.
Tak a teď použijeme Occamovu břitvu.
Komerční Unixy a kompilátory byly možná drahé, ale Richard Stallman začal projekt GNU už v roce 1983 a postupně v rámci něj vznikly všechny potřebné nástroje (včetně kompilátoru GCC) jako svobodný software. Později se přidal Linus a dodal svobodné jádro operačního systému a ve výsledku z toho máme GNU/Linux jako dobře použitelný univerzální a svobodný operační systém. Navíc se tahle myšlenka celosvětově rozšířila a svobodný software začali psát i lidé, kteří nejsou formálně součástí projektu GNU a nejsou nijak centrálně řízeni – ta Stallmanova myšlenka se ujala organicky a jako obecný princip tvorby softwaru a spolupráce.
Microsoft je v tomto historickém vývoji naprosto zbytečná firma. Nadbytečný prvek, který kdyby nikdy nevznikl, nechyběl by nám a naopak by nezpůsoboval škody.
)
Mimo jiné i díky divousovi RMS je můj svět mnohem krásnější.
Tiskni
Sdílej: