Rozhovor s bývalým mnichovským starostou o projektu LiMux

Christian Ude, bývalý dlouholetý starosta Mnichova, v rozhovoru pro německý Linux Magazin vzpomíná na projekt LiMux, kdy město přešlo na vlastní linuxovou infrastrukturu a OpenOffice.org (posléze LibreOffice), ale příští vládnoucí koalice se rozhodla vrátit se k produktům Microsoftu.

11.11.2019 13:33 | Fluttershy, yay! | Zajímavý článek

Komentáře

[Max]

Škoda, že není nějaký rozumný překlad. Na google translate je to dlouhý (= pro mně moc namáhavé snažit se o pochopení překladu u takové slohovky). Každopádně minimálně začátek jsem dal a zajímavé.
Zdar Max

[former mayor]

http://techrights.org/2019/11/09/christian-ude-on-microsoft/

[Max]

Díky.
Zdar Max

[MP]

Asi jsem slepy, ale tam ctu nejaky self pohled na MS a z rozhovoru je tam jen nekolik citatu.

A pokud politik rekne, ze "tam nebyl zadny neresitelny technicky problem", tak si o tom myslim sve.

[Fluttershy, yay!]

Ten článek má víc stránek. 😉

Jsou tam vtipné pasáže jako

[…] Auf seiner Rückfahrt zum Flughafen hatte ich die Gelegenheit, mit ihm zu sprechen. Ich saß also zusammen mit einem der reichsten Männer der Welt in einem getarnten Lieferwagen, der innen luxuriös ausgestattet war, von außen aber ausschaute, als gehöre er einem kleinen Handwerksbetrieb. Gates hat mich fassungslos gefragt: Warum machen Sie das? Das ist doch widersinnig! Das ist doch gar nicht zu verstehen!

Nachdem ich jetzt nicht der hartgesottene IT-Spezialist bin, der einem Bill Gates gewachsen wäre bei jedem Detail, habe ich nur gesagt: „Bitte nehmen Sie zur Kenntnis, es geht uns um die Unabhängigkeit. Wir wollen nicht abhängig sein.“ Dann sagte er: „So ein Unsinn, von wem denn abhängig?“ „Weil Sie schon mal da sind: Von Ihnen natürlich!“ Das hat ihn richtig in sich zusammenfallen lassen, und er hat gesagt: „Es ist für mich unbegreiflich, das ist Ideologie.“

Překlad (zkráceně):

[…] Měl jsem možnost s ním mluvit cestou zpět na letiště. Takže jsem si přisedl do maskované dodávky, zevnitř luxusní, zvenčí vyhlížející jako vůz drobného řemeslníka, s jedním z nejbohatších lidí na světě. Šokovaný [Bill Gates] se mě zeptal: „Proč to děláte? Je to absurdní! Nepochopitelné!“

Nejsem tedy zrovna kovaný IT specialista, který by dokázal Billu Gatesovi oponovat v každé drobnosti, prostě jsem řekl: „Prosím, všimněte si, že nám jde o nezávislost. Nechceme být závislí.“ On pak řekl: „To je nesmysl, závislí na kom?“ „Když už jste tady – na vás, samozřejmě!“ To ho položilo, řekl: „Tomu nerozumím, to je ideologie.“

Ironie. Jako kdyby rozhodnutí třeba na cenu nebylo ideologické.

[xkucf03]

Ironie. Jako kdyby rozhodnutí třeba na cenu nebylo ideologické.

Tohle zavání falešnou dichotomií. Ta závislost ve skutečnosti znamená, že tě může druhá strana vydírat, tudíž to ve výsledku bude dražší. Závislost/nezávislost si tak můžeš přepočítat na peníze a zahrnout do kalkulace. A ano, závislost na proprietárním softwaru je finančně nevýhodná a nebezpečná.

[Fluttershy, yay!]

Přepočítávat všechno na peníze je ideologie non plus ultra.

Přitom zrovna tyhle záležitosti jako suverenita těžko finančně ohodnotit.

[xkucf03]

Celkem běžně se člověk musí rozhodovat na základě nepřesných nebo nekompletních informací. Nepředstavuj si to tak, že vyjádříš všechno na korunu přesně a pak jen podtrhneš a sečteš. Ale na druhou stranu to neznamená, že na hodnocení rezignuješ úplně a budeš se rozhodovat jen na základě nějakých pocitů. Vždy je dobré si ohodnotit rizika/náklady/přínosy, vyjádřit si je ve stejné jednotce (byť ne jako přesná čísla, ale jako rozsahy nebo řádově) a porovnat.

[Fluttershy, yay!]

Nic si nepředstavuji, prostě jsou i jiné hodnoty než vyčíslitelné finančně.

Mám prodat děti do otroctví, nebo ne?

Už premisa té otázky je absurdní.

[xkucf03]

Není. Stačí si říct, že cena jejich svobodného života je řádově vyšší, než kolik by ti dal otrokář.

[Fluttershy, yay!]

(a) tu cenu života vyčteš odkud? jestli si ji vymyslíš na základě nesouvisejících preferencí, to je právě ideologie

(b) když to převedeš na utilitarismus, pořád ti systém selže např. na utility monster

[xkucf03]

Kam touhle diskusí směřuješ? Chceš říct, že svobodný software je nevýhodný, a přesto bychom ho měli používat?¹ Já si to právě nemyslím a říkám, že svobodný software je dlouhodobě výhodný i z finančního hlediska.

_{[1] Jak to chceš obhájit např. před daňovými poplatníky nebo před akcionáři firmy, jejichž majetek bys jako politik či manažer spravoval?}

[Fluttershy, yay!]

Suverenita skutečně může být finančně dražší, přesto ji samosprávy a státy často preferují.

Stačí se podívat na brexit. 🤪

[Petr]

Ano, potrat jménem brexit je dobrý příklad. Proto k němu nikdy nedojde. A většina informovaných lidí to tvrdila od začátku.

[xkucf03]

O suverenitu a nezávislost usiluješ právě z toho důvodu, že kdybys byl závislý, tak by dotyčný tu tvoji závislost využil k tomu, aby se obohatil na tvůj úkor (tzn. bylo by to pro tebe nevýhodné).

[Fluttershy, yay!]

To je argument pro znárodňování?

[BoneFlute]

O suverenitu a nezávislost usiluješ právě z toho důvodu, že kdybys byl závislý, tak by dotyčný tu tvoji závislost využil k tomu, aby se ...

...díky tobě obohatil - aniž by si to pocítil. Někdy je motivace čistě nepřejícnost. Což je samozřejmě taky motivace. Ale už to vypadá spíše jako to, co tvrdil @Fluttershy.

[kralyk z abclinuxu]

O suverenitu a nezávislost usiluješ právě z toho důvodu, že kdybys byl závislý, tak by dotyčný tu tvoji závislost využil k tomu, aby se obohatil na tvůj úkor (tzn. bylo by to pro tebe nevýhodné).

Jsem si myslel, že když mluvíš na AbcL i jinde o svobodě, že ti jde o nějaké hodnoty. A přitom tobě jde celou dobu jen o prachy.

To je dobrý vědět.

[xkucf03]

LOL

[deda.jabko]

Manzelka/pritelkyne sdili stejny nazor nebo je to vynatek ze zapisu rozvodoveho stani?

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Jestliže ti tvou lásku a péči v podzimu tvého života nebudou vracet, pak prodej bude lepší variantou.

[Fluttershy, yay!]

Jakožto libertarián

považuji svobodu ekonomicky zhodnotit život za absolutní, tedy lidé by měli mít možnost rozprodat nejen děti do otroctví, ale i nemohoucí rodiče na orgány.

[BoneFlute]

To si budu pamatovat.

Krásný doklad prohlášení, že člověk panuje nad člověkem k jeho škodě. Když je vidět, že někteří nejsou schopni správného jednání ani vůči svým dětem či rodičům. Prostě lidi na to mentálně nemaj.

[Fluttershy, yay!]

Více v /r/libertarian.

[xkucf03]

P.S. Absurdní je spíš ta tvoje otázka. Pokud totiž svoje děti nebo rodiče nepovažuješ za svůj majetek, tak nemá smysl se ptát, zda bys je např. prodal do otroctví.

[Fluttershy, yay!]

Jakožto libertarián

co bych nepovažoval lidi za majetek? Z jakého titulu chceš omezovat ekonomickou svobodu?

[Ondřej J]

Z titulu přirozených práv, která libertariáni obecně respektují. Nicméně, o tobě je známo, že jsi levičák jako poleno, tak tu jen trolíš.

[Fluttershy, yay!]

[Kermitův hlas]

To záleží, co se myslí přirozenými právy… Definuj libertariány…

[_]

Libertarián si na rozdíl od komunisty váží lidské svobody. Všechno ostatní se od toho odvíjí.

[Fluttershy, yay!]

Ackchyually, libertarián bylo původně jiné slovo pro komunistu, m'lady. To až recentně si tak začali říkat jedinci, kterým jde hlavně o to, aby jim stát nekecal do souložení s dětmi.

[_]

Lžeš jako obvykle.

Z pedofilie bych podezíral spíš člověka s ikonkou kresleného poníka.

[Fluttershy, yay!]

Libertarianism originated as a form of left-wing politics and refers to anti-authoritarian and anti-state socialists such as anarchists and more generally libertarian communists and libertarian socialists. Left-libertarian ideologies seek to abolish capitalism and private ownership of the means of production, or else to restrict their purview or effects, in favor of common or cooperative ownership and management, viewing private property as a barrier to freedom and liberty.

—Wikipedia [Kropotkin][Otero][Chomsky][Vallentyne][Carlson]

[jdoucíkolem]

Dnešním "libertariánům" se dřív říkalo prostě jen "liberálové" a nikdo se za toto označení nemusel stydět. Situace se ale změnila -- neomarxisti a další lůza se dnes prohlašuje za "liberály", a tohle slovo tak nabylo zcela jiného (opačného) významu. Ten, kdo s nimi nechce být spojován, se pak často označí jako "libertarián".

Nic to ale nemění na faktu, že jen slovíčkaříš a odvádíš pozornost, místo abys řekl něco hodnotného k věci.

[Fluttershy, yay!]

Prakticky všichni liberálové principiálně věří v kapitalismus, což se o tradičních libertariánech a dalších (asi ti „neomarxisti a další lůza“) říct nedá – naopak.

Pro liberály jsou si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější (John Stuart Mill o „divoších“), potažmo jsou si rovni na papíře, ale ekonomické zájmy mají přednost (např. Justin Trudeau a ropovody na územích původních obyvatel).

[kralyk z abclinuxu]

Závislost/nezávislost si tak můžeš přepočítat na peníze a zahrnout do kalkulace.

Myslimže není potřeba hned prodávat děti do otroctví, jsou méně extrémní příklady. Např. přepočítávaní negativních externalit na peníze už tu bylo. Případně by možná mohlo stačit se zamyslet i nad jednoduchým příkladem jako např. datová kapacita a její přepočítání na peníze - např. "Kolik peněz je 1024MB? Může mi to někdo vyjádřit v CZK?" - IMO člověk dojde k tomu, že to číslo má směšně velký rozsah nepřesnosti v závislosti na třech prdelích různých faktorů včetně náhody.

Obecně tahle víra v to, že ceny na trhou nesou (dostatečně málo zašumněné) informace, mi na zde tebou prosazovaných názorech vadí snad nejvíc. Přijde mi, že to je naprosto nepodložená fantasie. Nevidím rozdíl mezi propagováním tohohle a propagování třeba teokracie.

[xkucf03]

Případně by možná mohlo stačit se zamyslet i nad jednoduchým příkladem jako např. datová kapacita a její přepočítání na peníze - např. "Kolik peněz je 1024MB? Může mi to někdo vyjádřit v CZK?" - IMO člověk dojde k tomu, že to číslo má směšně velký rozsah nepřesnosti v závislosti na třech prdelích různých faktorů včetně náhody.

A jakou cenu má třeba dovolená u moře? Nebo cokoli jiného, co bys chtěl? Jak se rozhodneš, jestli ti to za ty peníze stojí nebo ne? Vždycky si musíš sám pro sebe porovnat, zda ti ty náklady stojí za ten užitek.

Obecně tahle víra v to, že ceny na trhu nesou (dostatečně málo zašumněné) informace, mi na zde tebou prosazovaných názorech vadí snad nejvíc.

Už po několikáté tu musím odkázat článek Já, tužka od Leonarda Reada. Cena odráží vzácnost použitých zdrojů (práce, půda, kapitál) a ten řetězec resp. strom závislostí je tak dlouhý a složitý a závisí na preferencích a rozhodnutích dalších lidí (příliš mnoho proměnných), že ho nelze vyhodnotit jinak, než cenovým mechanismem, nelze centrálně plánovat (ani s libovolným výpočetním výkonem a technologií).

Šum se tam objevit může, ale tento šum je způsoben a) chybnými rozhodnutími lidí, kteří tím poškozují sami sebe (snižují si vlastní zisk/užitek) nebo b) činností na úkor druhých. V případě a) ten chybující trestá sám sebe a v podstatě dotuje ostatní ze svého. Zde se systém bude sám stabilizovat (dotyčný ve vlastním sobeckém zájmu přestane chybovat) nebo je mu to jedno, a pak vlastně o chybu nejde a dobrovolně se dělí s ostatními. V případě b) jde buď o trestný čin (podvod, krádež atd.) nebo o negativní externalitu a v tomto případě by měl zasáhnout stát.

Nicméně kritizovat tento šum je jaksi bezpředmětné, protože v jakémkoli jiném systému bude situace mnohem horší. Chyběla by tam motivace, protože bys nerozhodoval o svém bohatství, takže by nedocházelo k nápravě, nebo by tam byla vyloženě motivace dělat špatná rozhodnutí a obohatit se na úkor druhých. A když by to bylo v režii státu, tak se ani nedá moc čekat, že by stát trestal sám sebe. Spíš by to sklouzlo k uchvácení moci úzkou skupinou lidí, kteří by se obohacovali na úkor občanů a ještě jim drze tvrdili, že to dělají pro jejich blaho.

Také doporučuji si přečíst Milton Friedman's 4 Ways to Spend Money: Austrian Analysis.

[Fluttershy, yay!]

Cena odráží vzácnost použitých zdrojů (práce, půda, kapitál) a ten řetězec resp. strom závislostí je tak dlouhý a složitý a závisí na preferencích a rozhodnutích dalších lidí (příliš mnoho proměnných), že ho nelze vyhodnotit jinak, než cenovým mechanismem, nelze centrálně plánovat (ani s libovolným výpočetním výkonem a technologií).

To zdaleka není tak jednoduché od převzetí mnoha částí ekonomiky finančním sektorem: což je přinejmenším drastická centralizace.

Také doporučuji si přečíst Milton Friedman's 4 Ways to Spend Money: Austrian Analysis.

Neoliberalismus se zrodil v Chile a zemře v Chile.

[kralyk z abclinuxu]

A jakou cenu má třeba dovolená u moře? Nebo cokoli jiného, co bys chtěl? Jak se rozhodneš, jestli ti to za ty peníze stojí nebo ne?

No nejspíš si spočtu, jakou část tvoří ta cena z peněz, které mám k dispozici, a na základě víceméně pocitu se rozhodnu, jestli mi to stojí za to. A taky se podívám, jakou cenu nabízí ostatní. Ani jedno z toho nijak nereflektuje případnou racionalitu té ceny.

S největší pravděpodobnosti nebudu dělat nějaký odhad toho typu, že bych si např. spočetl náklady, nějak je převedl na peníze (což stejně nemám jak udělat) sečetl a porovnal to s nabízenou cenou.

Už po několikáté tu musím odkázat článek Já, tužka od Leonarda Reada.

Nepřijde mi, že by ten článek jakkoli podporoval tvoje tvrzení o tom, že cena nese informaci. Spíš naopak.

Cena odráží vzácnost použitých zdrojů (práce, půda, kapitál)

No, ne, no. To nemá jak fungovat. Dejme tomu, že ti řeknu, že pro můj výrobek je pořeba 1 gram zlata. Jaká je vzácnost 1 gramu zlata? Jak ji vyčíslíš? Pravděpodovně se podíváš na tržní cenu zlata, což je nějaká kumulace pocitů lidí ohledně užitečnosti zlata. A to přitom zlato je relativně jednoduchá věc, oproti tomu třeba "lidská práce" je natolik fuzzy pojem, že fakt nevim, jak bys to chtěl exaktně vyčíslit.

A teď si vem, že tyhle už tak dost nepřesné vstupy projdou tím celým složitým řetězcem, popsaným v tom článku o tužce, který jejich nepřesnost ještě znásobí a přidá vlastní. Výsledek je číslo, o kterém nikdo reálně není schopen říct, co reflektuje. Je to trochu jako hash funkce - nevykoukáš z toho už nic, a tím pádem nejsi schopen určit, co a jak tu cenu ovlivnilo. Můžeš pouze více či méně úspěšně hádat.

Dokonce bych řekl, že ta vysoká hladina šumu je vůbec jeden z důvodů proč trh (zatím) funguje. Dejme tomu, že např. přijdeš do obchodu s oblečením a máš tam 2 trička, jedno za cenu X a druhé (třeba "značkové") za 10X. Jakou informaci ti tohle dává? Well, prakticky žádnou. Že by to 10× dražší bylo taky 10× kvalitnější? Haha, úplně klidně může být méně kvalitní. Že by bylo vyrobeno ekologicky nebo společensky přijatelnějším supply chainem? Klidně mohly být obě dvě vyrobené v tom stejném sweatshopu. O externalitách taky nevíš nic. Naopak, kdyby tahle informace v ceně obsažena byla, tak by lidi pravděpodobně měli tendenci to značkové nekupovat. Tzn. trh ti nejen tu informaci neposkytuje, ale často se jí aktivně snaží zamaskovat.

IMO problémy, které tržní hospodářství začíná pociťovat, jsou dané mimo jiné právě tím, že začínají čím dál více různými postranními kanály prosakovat informace, které se trh snažil doposud od konzumentů "odklonit", jako např. míra huntování životního prostředí, míra využívání chudých oblastí atd.

Osobně bych si přál mít nějaký univerzálně použitelný přístup k informacím tohoto druhu o věcech, které kupuju, ideálně podporovaný přímo ekonomickým systémem, abych to nemusel honit někde po všech čertech, což je strašně neefektivní a nespolehlivé...

Jinak přijde mi, že máš tendenci se vymezovat proti centrálnímu plánování. To v diskusi se mnou vesměs není potřeba, nejsem fanoušek centrálního plánování. (Ačkoli je pravda, že jsem příznivec regulace ze strany státu v nějaké míře.) Obecně nejsem v téhle chvíli moc fanoušek prosazování žádné konkrétní politické ideologie, ale můžu se klidně bavit o různých vlastnostech různých politik a dílčích strategiích, a zajímá mě empirie. V zásadě bych teoreticky i mohl být fanouškem tvé politiky, ale to bys musel přednést nějaký přesvědčivější argument než jen úvahu provedenou v křesle a taky by to chtělo adresovat nedostatky trhu, které vidím okolo sebe, nějak lépe než jen "za všechno může stát a blbí lidi" ...

[deda.jabko]

Cena odráží vzácnost použitých zdrojů (práce, půda, kapitál)

Koupili jsme nemovitost. Kupni cena byla X. Banka ji ocenila na X*1.3 Znalecky posudek pro platbu dane ji ocenil na X*0.7.

My jsme platili adekvatni cenu, jinak bysme to nekoupili. Prodavajici dostal adekvatni cenu, jinak by to neprodal. Banka nema zajem jistit uver necim, co ma mensi hodnotu. Stat nema zajem nechat se okrast na danich.

Ktera z tech cen je tedy ta spravna cena(tm)?

Dodavam, ze chapu, jaky je rozdil mezi odhadem a znaleckym posudkem, apod., coz pro tuto diskuzi je bezpredmetne, protoze ma pripominka se tyka toho, ze trzni i rigorozni oceneni jedne veci muze dat diametralne rozdilne vysledky.

[BoneFlute]

Chápu tržní cenu. Chápu Banku. Nechápu ten znalecký posudek pro platbu daně. Proč ji ocenil níže jak kupní cenu?

[xkucf03]

Cena odráží vzácnost použitých zdrojů (práce, půda, kapitál)

No, ne, no. To nemá jak fungovat.

Představ si no na příkladu svého vlastního času. Máš nějakou cenu, za kterou jsi někde ochotný pracovat na plný úvazek. To ti sežere 8 hodin tvého času denně. Ten zbylý čas je pro tebe vzácný. Kdybych chtěl, abys pro mne dělal nějakou práci¹ po večerech, tak by se ti do toho moc nechtělo a když už, tak by sis řekl vyšší cenu, než za kterou pracuješ těch 8 hodin přes den. Když budeš mít plné pracovní dny a večery, tak ti zbudou jen víkendy a tento zbylý čas pro tebe bude ještě vzácnější. Pokud by ho s tebou chtěl někdo směnit za peníze, tak by musel nabídnout ještě vyšší částku. Tzn. s rostoucí vzácností roste cena.

_{[1] Pro jednoduchost tím zde myslím prostou směnu tvého času za peníze, která ti nic dalšího nedává. Pokud by tě ta práce hodně bavila, nebo ses tam něco naučil atd., tak by kromě peněz přinášela i další užitek, který by bylo potřeba do výpočtu zahrnout.}

[kralyk z abclinuxu]

Představ si no na příkladu svého vlastního času. Máš nějakou cenu, za kterou jsi někde ochotný pracovat na plný úvazek.

Nó... Jako když to vezmu striktně, tak v zásadě nemam představu, kolik by moje práce měla stát. Přijde mi, že to je hlavně o agresivitě vyjednávání. Dostával jsem za zhruba stejnou práci různé peníze (a to tak, že několikanásobně různé). Takže reálně vlastně nevim...

Tzn. s rostoucí vzácností roste cena.

Ok, můžu např. dělat o víkendu jazykovědce za 4000 CZK / hod.? Odpověď je "Když mi to někdo zaplatí, tak jo.", takže reálně pravděpodobně "Ne.", přestože jak můj čas tak i jazykovědné schopnosti jsou věci s relativně vysokou vzácností. (Já teda PhD v lingvistice nemam, ale dejme tomu, že bych měl.)

Jiný příklad: Existují prvky, které jsou vzácnější než zlato, ale mají nižší tržní hodnotu. Např. (podle rychlého googlení) takové Rhenium je asi 5×-10× vzácnější, nicméně tržní cena je aktuálně nižší než u zlata... A určitě bys našel i jiné takové příklady...

Pro jednoduchost tím zde myslím (...)

Zjednodušený příklady jsou IMO v tomhle dost na nic. To je něco jako numerická stabilita float typů v numerických algoritmech: Jednoduchý výpočet se nemusí nepřesností typu vůbec zabývat, a přesto bude hezky fungvoat. Složitější výpočet může být v horším případě nepřesností úplně položen...

[xkucf03]

Nó... Jako když to vezmu striktně, tak v zásadě nemam představu, kolik by moje práce měla stát.

Což ale nemění nic na tom, že jsi to ty, kdo by o tom měl rozhodovat. Ty jsi ten, kdo by měl říct, zda daný obchod (zde např. směnu tvého času za peníze) uzavřít nebo ne. Nikdo jiný to za tebe neudělá – resp. kdyby to dělal, tak by upřednostňoval svoje vlastní zájmy před těmi tvými. Nicméně pokud někomu věříš a chtěl bys na něj tohle rozhodnutí delegovat, tak můžeš. (dobrovolně – ovšem nemůžeš brát toto právo ostatním, kteří chtějí rozhodovat sami za sebe).

Přijde mi, že to je hlavně o agresivitě vyjednávání. Dostával jsem za zhruba stejnou práci různé peníze (a to tak, že několikanásobně různé). Takže reálně vlastně nevim...

Na jednu stranu si můžeš stanovit libovolnou cenu a dát nabídku… ale pokud chceš mít šanci, že ji někdo přijme, tak si v zásadě tu cenu nevymýšlíš, ale přijímáš cenu, která už na trhu je a která vznikla střetnutím křivky nabídky s křivkou poptávky.

Statistiky cen práce v různých městech a oborech jsou celkem dobře známé + máš vlastní zkušenosti ze svojí předchozí praxe a předchozích jednání. Takže při tom konkrétním vyjednávání se už jen doladí detaily.

Pokud ses někdy prodal výrazně pod tržní cenou, tak je to chyba na kterou přijdeš a příště ji ve vlastním zájmu nebudeš opakovat.

Tzn. s rostoucí vzácností roste cena.

Ok, můžu např. dělat o víkendu jazykovědce za 4000 CZK / hod.? Odpověď je "Když mi to někdo zaplatí, tak jo.", takže reálně pravděpodobně "Ne.", přestože jak můj čas tak i jazykovědné schopnosti jsou věci s relativně vysokou vzácností.

Jak jsem říkal, s rostoucí vzácností tvého času (tzn. když máš zaplněné pracovní dny, případně pak i večery) roste cena, za kterou jsi ochotný tento čas prodat. Samozřejmě to pak může dospět do bodu, kdy je tato cena vyšší, než ta, za kterou je někdo ochotný tento tvůj čas koupit. A to je právě úplně v pořádku a je dobře, že k takovému obchodu nedojde! Protože kdyby k němu došlo, znamenalo by to neefektivní alokaci zdrojů – plýtvání tvého vzácného času na něco, co nepřináší odpovídající užitek. Je tedy správné, že takovou práci nevezmeš (odradíš poptávajícího příliš vysokou cenou), a budeš ten víkend nebo večer trávit třeba s rodinou, koníčky, čtením knih atd. To bude větší užitek a efektivnější alokace zdrojů.

Jiný příklad: Existují prvky, které jsou vzácnější než zlato, ale mají nižší tržní hodnotu.

Nikde jsem nepsal, že cena odráží výhradně vzácnost. Cena odráží i užitek. Resp. opět je to ten graf, kde se střetávají křivky nabídky a poptávky. Pokud něco nebude užitečné, tak po tom nebude poptávka, a je celkem jedno, jak moc vzácné to je.

Zjednodušený příklady jsou IMO v tomhle dost na nic.

Lepší by bylo, kdybys absolvoval základní kurzy mikro- a makro- ekonomie na nějaké VŠ. Ona např. učebnice Ekonomie od Roberta Holmana má cca 700 stran. Tuhle teorii nemá jednak smysl vysvětlovat formou komentářů v diskusi, a jednak ti to tam vysvětlí líp než já.

[Fluttershy, yay!]

V reálu se stává, že člověk (obvykle žena) přejde z jedné šichty na druhou: práce v domácnosti, péče o rodinu atd.

Jak vypadá ten obchod potom?

[hefo]

A touto otázkou chceš povedať presne čo?

Aj práca v domácnosti či starostlivosť o rodinu má nejakú hodnotu, hoci nie vždy priamo vyjadriteľnú v peniazoch (napr. také upratovanie doma v podstate zarába peniaze zhruba ekvivalentné tomu, koľko by stálo si dať túto činnosť urobiť niekým iným). A každopádne vždy sa porovnáva úžitok, či je výhodnejšie niečo doma robiť alebo zapnúť bedňu a vyvaliť sa na kanapu...

[Fluttershy, yay!]

Zajímá mě, jak to vypadá v domácnosti, když je to tedy údajně obchod.

[Tomáš Roll]

V reálu se stává, že člověk (obvykle žena) přejde z jedné šichty na druhou: práce v domácnosti, péče o rodinu atd.

Máš z toho a2larmu slušně vymytý mozek. Všímám si toho opakovaně - velká část tvých komentářů se dá rozklíčovat a dohledat příslušný zdroj v tamních článcích. Aneb, jak lze lidskou osobnost redukovat na trochu lepší AI a přeposílač odkazů.

[Fluttershy, yay!]

To jsem byl takhle nedávno v nemocnici těsně před zavíračkou, zrovna o tom se tam zrovna bavily zdravotní sestry, když to tam uklízely.

Zkus vylézt mezi lidi, TRolle.

[kralyk z abclinuxu]

Přijde mi, že jsi během psaní komentáře úplně zapomněl na původní téma diskuse - totiž jestli / jakou nese cena informaci (a pustil se do nesouvisejícího freestyle výkladu econ 101).

Což ale nemění nic na tom, že jsi to ty, kdo by o tom měl rozhodovat. Ty jsi ten, kdo by měl říct, zda daný obchod (zde např. směnu tvého času za peníze) uzavřít nebo ne.

Ano, ale to je nevýznamné. Cenu mojí práce určuje trh (v nějakém fuzzy rozsahu). Já se pouze rozhoduju, jak moc agresivně tu cenu z toho trhu vytřískám, ale nic jinýho na tom IMHO nevymyslim.

Nikde jsem nepsal, že cena odráží výhradně vzácnost. Cena odráží i užitek. Resp. opět je to ten graf, kde se střetávají křivky nabídky a poptávky. Pokud něco nebude užitečné, tak po tom nebude poptávka, a je celkem jedno, jak moc vzácné to je.

Je fajn, že jsme se dopracovali k tomu, že vzácnsot není významná. Další krok je uvědomit si, že něco podobného platí i o vztahu mezi užitečností a poptávkou. Snad se shodnem, že se docela často stává, že je celkem vysoká poptávka po něčem, co reálně není až tak užitečné nebo je to sporné... Lidi se mezi sebou neshodnou, co je a není užitečné atd. Takže ta užitečnost má v poptávce podobně vágní (tj. obecně neplatnou) roli jako vzácnost v nabídce.

Snad by z toho tím pádem mohlo být vidět, že přepočítávat např. nezávislost na peníze není moc smysluplné.

[johnyK]

ano, ten odstavec s Billem me taky zaujal.

Pridal bych jeste jednu glosu, je na konci te druhe stranky, kdy Ude hovori o tom tehdejsim sefovi mestskeho uradu pro informatiku a zpracovani dat, Wilhelmu Hoegnerovi (ktery tu migraci cela leta politicky zastupoval).

V novinach o Wilhelmu Hoegnerovi pozdeji napsali:

Bohužel vzpurní duchové, jako je on, dnes z politiky a administrativy do značné míry zmizeli a dorostla mládež, ktera se prostituuje na internetu, necha se okrádat o sva data a umožňuje globálním korporacím a jejich majitelům se nakapesovat miliardy zisků nejradeji bez zdanění, pricemz pro většinu mladých lidí stále častěji zbyvaji mista s nejistými pracovními vztahy s minimální mzdou.

[Aleš Kapica]

Lze se pod tohle někde podepsat?

[Fluttershy, yay!]

Víš, že do Translatoru můžeš vložit odkaz a ono tě to přesměruje na přeloženou stránku?

Víš o DeepL Translator?

[_]

deepl toho neprelozi ani polovinu co google

[...]

Kolik ti za tu reklamu za ten proprietární šmírovací placený bazmek platí? Mizerná funkcionalita a umí to pár jazyků, mezi kterými ani není čeština.

[jdoucíkolem]

Kolibáč tu dlouhodobě propaguje centralizované proprietární sítě a služby... Zjevně se mu hodí do jeho politické agendy, protože pak může přispěchat se svým "řešením" kterým je komunismus.

[Rezza]

Jako to provedení tam bylo přímo odstrašující a to jsem na pár jejich přednáškách byl a nestačil jsem se divit :).

[Max]

Já četl jen o tom, jaké řešili problémy.
Také je třeba si uvědomit, že to řešili v roce 2004. Dnes jsme o 15 let dál a to, co bylo tenkrát, je pro nás již nepředstavitelné.
Každopádně stále tu existuje třeba problém s novým hw. Když jsem před pár lety třeba dostal v práci nový PC, tak jsem měl celkem ukrutný problém s rozchozením a stabilitou tehdy nové Intel GPU (na Arch Linuxu). Představa, že nejedu nějaké rolling distro, ale nějaké stable jako debian, tak by to asi muselo vést ke koupě externí GPU.
A podobný problém mohlo zažít nemálo lidí s nástupem Ryzenů. A to jsme u PC, na ntb by to nebyl řešitelný problém.

Nevím, nemám zkušenost s tak rozsáhlou sítí Linuxových desktopů a asi bych ani nechtěl.
Zdar Max

[xkucf03]

Snažit se rozjet GNU/Linux na nějakém náhodném HW, které člověku zrovna zbyl doma nebo byl zrovna v akci v nějakém obchodě, může být někdy náročné. Ale pokud spravuješ síť pro nějakou firmu či organizaci, tak by nemělo jít o náhodný výběr – pořizování HW a SW by se mělo koordinovat a jednotlivé konfigurace by se měly testovat. Je tedy celkem jedno, jestli v daném OS existují ovladače pro nejnovější notebooky nebo všechen/náhodný HW, který se válí u někoho doma. Jde o to, aby ovladače existovaly pro HW, který pro tu organizaci nakupuješ, resp. obráceně: abys nakupoval HW, který je podporovaný. A v Jádře už je podpora tolika různého HW, že tohle opravdu není problém.

[Fluttershy, yay!]

Přitom LiMux se snažil právě vyhnout koupi nového hardwaru – pro nová Windows, což se po ukončení projektu ostatně také stalo.

[Max]

Výrobce nevyrábí jeden hw 10 let, a ani 5 let. Navíc kupovat 5 let starý hw není zrovna rentabilní. V práci jedeme desktopy od HP (Intel i5 + 8GiB ram + 256GB SSD + integrované intel GPU).

A i tak máme v práci spoustu modelů. Máme lifecycle 5 let, reálně tak 7 let.
Když to vezmu, tak :
HP ProDesk 400 G1 (Haswell + Intel HD 4600)
HP ProDesk 400 G2 (Skylake + Intel HD 530)
HP ProDesk 400 G3 (už nevím)
HP ProDesk 400 G4 (Kaby Lake + Intel HD 630, usb 3.1, nvme ssd)
HP ProDesk 400 G5 (Coffee Lake + Intel HD 630)
HP ProDesk 400 G6 (Coffee Lake + Intel HD 630)

Tento postup se udál za posledních asi 5 let. Tzn., jak přechody na novější GPU, tak přechody ze sata na NVME, novější usb atd. atd.
Já konkrétně třeba řešil problém s UHD 630 GPU.
Dále je třeba brát v potaz, že minimálně u nás začíná být standardem dva monitory a už se rozmáhají instalace tří monitorů.

Nakupujeme tedy stejnou produktovou řadu, která když končí, pokračujeme dál s novější revizí. Podobně s notebooky (viz skoro každý rok nové Thinkpady, X240/X250/X260/X270/X280/X390).

Z pohledu hw a obměny není dobré se konzervovat na 5 let na jednom hw. Už jen to, že obměna hw je kontinuální, obzvláště u velkého počtu PC (těžko člověk vymění 1000PC během chvilky nehledě na finanční zátěž).

Zdar Max

[j]

"Ale pokud spravuješ síť pro nějakou firmu či organizaci, tak by nemělo jít o náhodný výběr"

To vypada, jako kdybys vzivote zadnou firmu (natoz urad) nevidel. Velmi vyjimecne (jehla v kupce sena) najdes takovou, kde je HW aspon +- jednotny. V dritivy vetsine pripadu je to ja kdyz ... kocicka s pejskem varili dort, kupuje se tam, kde zrovna dela kamarad/znamej/... sefa, a konfigurace tomu presne odpovidaj, takze sef ma v kanclu klidne SLI, protoze to stalo 80k, co na tom, ze horko tezko zvlada otevrit excel a to je tak vse, co na tom dela. Zato dispecer ma pred sebou 14" crtcko ... protoze nova 24" by presta stala 2k.

BTW: V ty statni sprave to vypada presne tak, jak to prave ted muzes videt na silnicich - konec roku = opravuje se co opravovat netreba, protoze je treba rozfofrovat penize, a na to co treba, penize nejsou a nebudou.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Já jsem v tom roce 2004 měl celou školu, krom dvou počítačů na Linuxu. Ano, narazil jsem na problémy, ale všechno bylo +/- nějak řešitelné. Nastavilo se to a fungovalo to. Ty dva počítače s windows byly kvůli software státní správy. Přes to prostě nejel vlak. Dnes možná nemáme takové problémy s hardwarem, ale zato se nám neskutečně rozbily systémy. Nemyslím tím jen linuxové distribuce, ale třeba i ty windows. To co v roce 2004 fungovalo na pár kliknutí, dnes nefunguje bez hlubších zásahů. Problém vidím v tom, že vývojáři software vzali bezpečnost do svých rukou a často ji mají nedomyšlenou. Mnohdy se musí spousty věcí vypnout, aby začalo něco fungovat. Z mého hlediska bylo mnohem lepší a jednodušší dostat do rukou nezabezpečený systém, který ihned fungoval a pak si v něm ladit bezpečnostní prvky. Tohle je dnes všechno mnohem pracnější. Ano, jsme o 15 let dále, ale bohužel nemohu napsat, že i lépe. Ale hlavně, že máme nové tapety, ikonky a hlavně smajlíky.

[trekker.dk]

Problém vidím v tom, že vývojáři software vzali bezpečnost do svých rukou

Nejenom bezpečnost, ale taky to, jak se mají věci "správně dělat"™ To samozřejmě dost často vede ke katastrofě...

Na druhou stranu chtít "dodělávat bezpečnost tak někdy časem" je kardinální krávovina.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Tak člověk si to stejně všechno simuluje dopředu. To vypínání všeho možného zdržuje. Nainstalovat a pozapínat, co je třeba je časově rychlejší, než nainstalovat, povypínat zbytečnosti a pozapínat, co je třeba. U těch W10 je ještě jedno kouzlo a to je výroční aktualizace ... takže i když si to odladíš, tak si můžeš být jist, že po půl roce (tuším že dnes už díky oddalování aktualizací po roce) ti to způsob aktualizování rozbije tím, že ti přepíše nějaké tvé nastavení, které si provedl nestandartní cestou, či změnil registr o kterém se MS domnívá, že by se měnit neměl. Ano, je verze LTSC, ale ta licenční politika kolem toho, pěkný hnus.

Na Linuxu máme zase systemd. I když pravidelně zkouším, jestli je přínosem, či nikoliv tak mne ještě nepřesvědčil, abych do produkce nasadil server s ním.

Nebudu se rozepisovat o Windows serverových nedostatcích, či desktopových na Linuxu.

Zkrátka současný stav vnímám jako testování různých alfa verzí u nichž nemůže být o stabilitě žádná řeč.

Ano, na Linuxu jsou produkty, které naštěstí vybočují z řady a vlévají do mne optimismus, že není tak zle. I Microsoft by mohl být lepší, kdyby jako základ vzal LTSC, ale asi není zájem.

Pravdou je, že mne to moc nepřekvapuje, odpovídá to stavu společnosti, proč by v počítačovém světě měl být jiný řád?

[trekker.dk]

I Microsoft by mohl být lepší, kdyby jako základ vzal LTSC, ale asi není zájem.

Ono na tom to LTSC bude líp zejména proto, že uživatelé jako vy (co si nechtějí připlatit) pochytají většinu chyb

[Max]

Nesouhlasím. Nevidím v dnešních bezpečnostních opatřeních žádný problém.
A barvičky a ikonky jsou jen pro uživatele, adminy zajímají mnohem důležitější věci, které třeba do těch Win přiletěly.

Jinak o kolika PC na té škole se bavíme a po jak dlouhou dobu?
Zdar Max

[j]

Takze je podle tebe vporadku, kdyz system sere na admina, protoze se tvurce rozhod, ze on vi lip kdy co jak a kde nastavit. Tudiz se trebas userum nainstalujou aktualizace (zrovna nedavno https://www.svethardware.cz/aktualizace-kb4517389-k-rozbitemu-menu-start-se-pridava-bsod/50458 ) a rozjebou to komplet, protoze admin stejne nema jak to vyresit, protoze nastavit nic nejde.

Jeste se se ty krabky za 3kila co si je BFUcka kupujou domu jako router neaktualizujou ...

Pripadne system adminovi nadava, ze nema opravneni, protoze to ci ono nepustil as admin ... a pak mu stejne vynada, ze na to nema prava, takze si musi vlastni system hackovat, aby ziskal prava na urovni system?

Nebo me opravdu dojima k placi, kdyz mi widle nedovolej jit do najakyho folderu, ale vpohode si muzu zmenit ownera(a pak ho klidne vratit zpet) a voiala .... tohle musel vymejslet totalni trotl.

To vsechno je totiz uplne spatne! Problem je, ze tyhle moresy se z widli prenasej do tuxe. V prakticky kazdym BFU navodu na cokoli je napsano ... no a hlavne vsude nastavte 777. Jenze uz to nejsou zdaleka jen BFU navody, setkal sem se s tim v dokumentaci k appce za (hodne nul)$.

BTW: Mam pro widlousery enforsnuty z GPO ze maji na svych stanicich pravo je vypnout/restartovat ... Vis co se stane, kdyz stanice nemuze kontaktovat AD? Tyhle polozky jim ze startu proste zmizej. Novinka Win 10. Asi je bezpecnejsi, kdyz jim ten notes pobezi dokud neumre baterka.

[trekker.dk]

Nebo me opravdu dojima k placi, kdyz mi widle nedovolej jit do najakyho folderu, ale vpohode si muzu zmenit ownera(a pak ho klidne vratit zpet) a voiala .... tohle musel vymejslet totalni trotl.

Vzhledem k tomu, že v UNIXu a Linuxu to je úplně stejné, tak asi všechno vymejšleli trotli, jen vy jste geniální letadlo...

[trekker.dk]

Kurva, ownera, ne permissions... nicméně to s tím letadlem beztak platí.

[jdoucíkolem]

Jako root si můžeš změnit obojí, ale nemusíš, protože jako root můžeš např. i číst soubory s právy 000.

[Max]

Já jedu odložené updaty + v GPO mám jen to nejnutnější, takže jsem ani na jeden problém nenarazil. Občas mně tedy trochu štvou oprávnění v registrech, ale to řeším z cmd, kde to jde všechno zfouknout lehce.
Zdar Max

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Asi 90ks. Doba velmi krátká, jedno volební období. Pak se totiž přichází na to, že všichni všechno minulé čtyři roky dělali špatně, vše se shodí ze stolu a začíná se od začátku. Pořád nám cpou, jak je školství podfinancované a přitom se v něm ztrácejí nesmyslné částky za ještě nesmyslnější věci.

[Rezza]

Ano, byla to jiná doba a možná jim nic jiného než NIH tenkrát nezbývalo a historie se opakuje a neustále si někdo myslí, že je to dobrý nápad dělat si vlastní distro. Jinak na zajímavý dotaz, jak se k migraci stavěli uživatelé, tak člověk z Mníchova odpověděl, že uživatelé v pohodě, stačí jen dobré školení a nebyly problémy. Problémy měli s adminy. Ti se odmítali učit něco nového. A už si nepamatuji to číslo, kolik jich bylo, ale byla to obří armáda.

[kolemjdoucí]

Ano, byla to jiná doba a možná jim nic jiného než NIH tenkrát nezbývalo a historie se opakuje a neustále si někdo myslí, že je to dobrý nápad dělat si vlastní distro.

To, že si vytvořím vlatní ISO instalačku Debianu/Ubuntu, v které nastavím jako výchozí němčinu, přidám (další) německé fonty, předinstaluji nějaký software, dodám vlastní logo a trochu grafiky, přisypu tunu vlastních templatů do {Open|Libre}Office atd. ještě neznamená, že trpím NIH komplexem a vyvíjím vlastní distro. Pod "vlastním distrem" si já osobně představím distro, které má vlastní balíčkovací systém, funkční základ (přinejmenším) má vybuildovaný od píky, má vlastní SW repozitáře apod. Tedy nic z toho, co měl LiMux, který byl "jen" přiohlý Debian/Ubuntu. Když to otočím a blahosklonně přivřu oko, LiMux byl trochu něco jako svého času např. Greenie Linux, distribuce Ubuntu přiohlá tak, aby s ní CZ/SK uživatel neměl žádné nastavování. Dělal to jeden člověk ve svém volném čase. Jeden. Takže bych porosil Rezzu a další (převážně na Rootu), aby už těch pohádek o jurodivých mnichovských linuxářích, kteří promrhali čas a energii na výrobu/údržbu vlastního distra, už konečně přestali.

[jdoucíkolem]

A tebe to překvapuje? Rezza pracuje pro RedHat, stejně jako někteří další tady...

[johnyK]

si nejsem jisty, jak mam tomu komentari rozumet.

Slo o transformaci komplikovaneho komunalniho softwaru s cilem zamezit dalsimu nekontrolovatenemu bujeni tisicu jednotlivych 'minireseni', ktera tak 'pekne' funguji v tom monopolnim biotopu firmy Microsoft. Ti lide v tom projektu meli nejakou vizi, ale nastesti se naslo dost pravicove-neoliberalnich kretenu, kteri nasli cestu a prostredky, jak to vsechno opet vratit do starych koleji.

[xkucf03]

Tohle s pravicí nemá nic společného.

[666]

Vasek Klausu by pravdepodobne nesouhlasil...

[xkucf03]

Myslíš bývalého nebo budoucího prezidenta?

[Rezza]

Václav Klaus už s pravicí nemá nic společného, ani jeden.

[j]

Tak to provedeni do znacny miry odpovidalo podminkam, ktery k tomu dostali - jinak receno, rozhodne a v zadnym pripade nedostali ani srovnatelny finance na rozjezd, ktery by stal tenkrat jen uprade windows, natoz jejich provoz. Tudiz napriklad drtiva vetsina desktopu bezela na HW starsim 5 let, a velmi velka cast i mnohem starsich vykopavkach. Kdyz se pak podivas na nejnarocnejsi aplikaci kterou user pouziva, je to ... voiala ... browser. A ten pouzivaji i urednici, pricemz na postarsim HW je to utrpeni. Proc? Protoze se vsude serou tuny js.

Pak je tu samozrejme politicky odpor zucastnenych. Funguje to uplne stejne uplne vsude. Jakmile se naprosto cokoli meni. Zdaleka nejlepsi je vsechny vykopnout a prijmout novy lidi.

[Max]

U nás v jobu je asi to nejnáročnější lokální email klient s cache (Outlook + indexování).
Zdar Max

[j]

O tyhle sracce mi radsi ani nemluv ... poslat mail to neumi. Najit mail to taky neumi. Ono to neumi ani zobrazit seznam mailu v mailboxu. Kdyz k tomu pripojis sekundarni mailbox a mas nastaveno, ze lokalne se "cashuje" posledni mesic, tak se proste v tom sekundarnim mailboxu ke starsim mailu nedostanes vubec. Jo, muzes to dovolit lokalne vsechno, to pak zas abys mel na kazdym stroji 10TB disku, protoze kdyz se ti tam strida 100 lidi a kazdej ma 100GB mailu ... coz opet nefunguje, protoze kdyz je mailbox vetsi nez 10, zacina to bejt ukrutne pomaly, a kdyz vetsi nez 50, tak se z toho utlouk prevazne uplne posere.

Takze vymejslis "archivaci", ktera nefunguje, protoze z GPO to nastavit nejde, takze to nastavujes silenym scriptem, protoze leda dement z M$ muze myslet vazne archivaci na lokalni disk. Coz zas vede k tomu, ze pokud ty lidi nejsou setrvale ve firme, tak se prozmenu utlouk muze posrat z toho, ze archiv je aktualne nedostupnej.

Ad posilani mailu, myslis si, ze email se posila na cosi@kdesi.nekde ? Tak to ani nahodou, otlouk posila na nejaky uuid, takze kdyz trebas ze skupiny udelas sdilenejm mailbox, tak bude vsem lidem a navzdy vracet, ze cilovej mail neexistuje, presto ze jim zobrazuje spravnou mailovou adresu. Musis to vsem (jak jinak nez rucne) smazat z toho priblbanyho napovidace. Cimz se dostavame k dalsi pekny veci, ze M$ nezvlada ani neco tako primitivniho, jako je uzivatelskej home, takze kdyz ti uzivatel pendluje mezi ruznejma systemama a ruznejma lokalitama, tak ma pokazdy jinej userprofile.

[Max]

Dělal jsem i online(za provozu, asi 1,5TiB mailboxů) CrossDomain migraci Exchange a zároveň i upgrade (2007 -> 2013) a vše bez nástrojů třetích stran.
Vím tedy, co je za problém AutocompletList v Outlooku a jak ho řešit. Takže i když je to nepříjemné, není to neřešitelné.

Pokud jde o náročnost, dávno nakupujeme nové pc s ssd a staré na ssd postupně migrujeme, takže 50GiB mailbox no problemo. Extrém máme ale trochu někde jinde. Tím je jedna dcera, která ještě nemá Exchange, ale KerioConnect. A vyžadují MS Outlook. Takže addon/connector do outlooku, co simuluje mapi pro přístup na Kerio. Mno a tato dceřinka má zajímavý styl práce, všichni chtějí mít skoro všechny mailboxy. Reálně to tedy vypadá tak, že jeden user má 12 mailboxů v outlooku. Velikost mailboxů je od 5GiB do 50GiB. A i když je Kerio addin pomalejší, než native outlook s Exchange, tak výkonově je to ok (s SSD).

Dnešní verze Exchange podporuje archivační mailboxy, ale to nepoužíváme. Na archivaci emailů máme řešení.
Zdar Max
PS: Máme i uživatele, kteří přepálili limit počtu itemů v outlooku a mají tam přes 1500 složek/podsložek. S Exchange no problemo, s Kerio connectorem také ok. IMAP v Outlooku si nedává nic, to je známá věc.

[Max]

Ještě jedna věc, vyhledávání ani posílání, to nám opravdu problémy nedělá.
Další věcí je, jak připojuješ druhý mailbox. Měl by se připojovat jako klasický další plnohodnotný Exchange účet do outlooku. Podpora je od Outlook 2010 SP1 nebo SP2, už nevím.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Celá tato diskuze je mimo mísu. Uvědomte si laskavě, že ve státní správě nerozhoduje logika, náklady nebo obecný prospěch. Nýbrž volení zastupitelé, se svými lidskými slabostmi.

[xkucf03]

Viz #56:

Category IV refers to your spending someone else's money on still another person. You are paying for someone else's lunch out of an expense account. You have little incentive either to economize or to try to get your guest the lunch that he will value most highly. However, if you are having lunch with him, so that the lunch is a mixture of Category III and Category IV, you do have a strong incentive to satisfy your own tastes at the sacrifice of his, if necessary.

[kralyk z abclinuxu]

Nenastane stejná situace v různých dobrovolných spolcích, které, pokud vím, nezatracuješ / doporučuješ?