Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Pokud nechcete přijít o svou (softwarovou) svobodu, neřiďte se Linusem Torvaldsem. To řekl Richard Stallman v interview pro Computerworld. Během rozhovoru dále mluvil o GPLv3, projektu GNU, patentech a dalších věcech. Čtěte LinuxWorld.
Tiskni
Sdílej:
Pane Kubečku píšete blbosti. RMS slušně a nekonfliktně vyjádřil svoje názory, nikomu nic nenutí, neexistuje důvod proč vyskakovat.
Četl jsem už hodně rozhovorů s Richardem Stallmanem i Linusem Torvaldsem. Jejich pohledy se liší, ale jsou to příliš inteligentní lidé na to, aby se vzájemně uřáželi, nemají to zapotřebí, a tak se to nestane ani teď. O co jde Richardovi je každému, kdo si přečte odkazovaný rozhovor, zřejmé. Málokdo dokáže tak srozumitelně a jednoduše vyjádřit myšlenky. Naproti tomu Linus Torvald ve svých vyjádřeních mlží vyjádřeními typu: "GPLv2 je lepší než GPLv3" místo uvedl konkrétní důvody, které ho k takovému názoru vedou. Já ho chápu tak, že jsou mu přednější technické kvality a popularita jádra, a pravděpodobně i jeho vlatní sláva (soudě podle toho, že se nestydí nazývat GNU/Linux "Linuxem") před svobodou uživatele takový software používat resp. svoboda uživatele mu pomalu, ale jistě začíná být na obtíž.
Příště, než začnete něčí příspěvek označovat za "blbosti", si ho zkuste nejdřív přečíst, věřte nebo ne, docela to pomáhá. Neoznačil jsem za vyskakování to, co Stallman zatím napsal, pouze jsem si dovolil věštit, jak by to dopadlo, kdyby Linus opravdu zareagoval tak, jak psal Aldagautr. A k takovému odhadu mne vedou předchozí reakce Richarda Stallmana i na daleko méně jedovatá rýpnutí.
Naproti tomu Linus Torvald ve svých vyjádřeních mlží vyjádřeními typu: "GPLv2 je lepší než GPLv3" místo uvedl konkrétní důvody, které ho k takovému názoru vedou.
Důvody samozřejmě uvedl, a to jasné a srozumitelné. Že vám jeho důvody nepřipadají dostatečně přesvědčivé, to se prostě stává a na takový názor máte plné právo - stejně jako Linus na ten svůj. Ale rozhodně vás to neopravňuje jeho argumentaci označit za mlžení a tvrdit, že žádné důvody neuvedl.
a pravděpodobně i jeho vlatní sláva (soudě podle toho, že se nestydí nazývat GNU/Linux "Linuxem")
Vidíte, a někdo by mohl stejně smýšlet o tom, že se Richard Stallman nestydí požadovat, aby lidé Linux nazývali GNU/Linuxem*… Ba co hůř, nevšiml jsem si, že by Linus sám od sebe začal někoho přesvědčovat, ať přestane používat výraz "GNU/Linux". Stallman to (v opačném gardu) dělá naprosto běžně. Tak kdo z nich vlastně bojuje za svou slávu?
* - Důvody, proč takový požadavek považuji za nesmyslný, znovu vypisovat nebudu, už jsem je tu rozváděl mnohokrát. Pokud vás zajímají, zkuste použít vyhledávání.