Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Kdo z jakéhokoli důvodu nesnáší systemd jako init systém a nechce čekat na maturitu gnu/dmd, může přejít na runit. Preferuje jej nyní nová rolling-release distribuce Void, je k dispozici i v Archlinuxu a jiných distribucích.
Tiskni
Sdílej:
systemd nezná koncept služby, která neběží nepřetržitě (tradičním příkladem je konfigurace netfilteru.)Type=oneshot nefunguje?
Jaké nástroje postrádáte?Příkladem budiž init skript pro PostgreSQL z Debianu:
### BEGIN INIT INFO # Provides: postgresql # Required-Start: $local_fs $remote_fs $network $time # Required-Stop: $local_fs $remote_fs $network $time # Should-Start: $syslog # Should-Stop: $syslog # Default-Start: 2 3 4 5 # Default-Stop: 0 1 6 # Short-Description: PostgreSQL RDBMS server ### END INIT INFOV distribuci je potom program, který tato data vezme a vygeneruje symlinky v
/etc/rcX.d tak, aby se tento init skript spustil až poté, co doběhnou init skripty zajišťující local_fs, remote_fs, atd. Jako autor init skriptu tudíž nemusím řešit závislosti sám, stačí mi je někam zapsat. OpenRC AFAIK umí něco podobného a systemd taky. Runit ne.
Mimochodem, runit je používán, a to nikoli zcela okrajově...Neříkám že ne, já ho na serverech používám taky - spouští mi ho init skript pro služby, kde se hodí supervizor. Rozhodně si ale nemyslím, že by se ve své současné podobě hodil a dal dobře použít jako hlavní init systém pro celý stroj. Mimo jiné zkoušel jste tu věc někdy přemluvit k tomu, aby se čistě restartovala? Pokud dobře vidím v manuálu, mám dvě možnosti: buď můžu poslat procesu runsvdir TERM, tím se ukončí. Když ho znovu spustím, bude se pokoušet nastartovat běžící služby. Nebo mu můžu poslat HUP, zabije všechny runsv a tím i všechny služby. Ani jedno není OK.
Co se týče rebootu, nevidím problém, neb to řeší standardně init level.Psal jsem restart (runitu), ne reboot (stroje). Reboot by IMO byl ještě v pohodě, ale představte si, že uděláte nějaký update a potřebujete restartovat runsvdir jako takový. To moc dobře nejde.
Nicméně třeba údajný problém v hierarchii staru služeb je problémem pouze potud, pokud autoři těchto služeb v rámci vývoje jádra nespecifikují zvláštní požadavky na pořadí, jež implicitně nevyplývá z povahy daných služeb.Jakou souvislost má vývoj jádra s pořadím služeb v userspace?
Momentalne jsem ve fazi, kdy opet a znova hledam vhodne distro pro sve potreby na desktop. Po precteni features to vypada zajimave.
Hlavne pozaduji rolling distro, idealne moznost nastaveni nejake stabilni-konzervativni vetve balicku, odvsiveni od systemd bude prijemnym bonusem. Momentalne bezim na Sabayonu a po kazdem update se desim co se zase posere, naposledy po update firefoxu jsem prestal videt pismo v nabidce programu :). Uz sem premyslel o nejakem zautomatizovanem systemu snapshotu LVM, pred kazdym updatem a ted bum, VOID linux jak blesk z cisteho nebe...to urcite nebude nahoda, pravdepodobne zasah nejakeho linuxoveho bozstva bo co.
Pouziva to nekdo? Nejake reference?
Red Hat si jen plati lidi, aby tam dopsali funkcionalitu, kterou potrebuje pro sve zakazniky (protoze to neni Lennartuv use case) + bugfixing :)."jen"? - teď se nepřipojím na VPNku, ale ono se od pondělka něco změnilo, on RH už Lennarta neplatí?
umoznit napr. dnsmasq ako nahradu.Jestli bude umožněný dnsmasq jako náhrada záleží jen na kódu systemd-networkd, což je primární uživatel té DHCP knihovny. Ale nepředpokládám, že by o něčem takovém někdo uvažoval, byla by to pro ně jen práce navíc. To už vidím větší šanci, že NetworkManager dnsmasq časem úplně opustí ;).
imo vetsina lidi, co nemaji radi systemd ho odmitaji prave pro jeho antiunix povahu a pro jeho designProc je systemd navrzen v rozporu s "Unixovou filozofii" a proc je Linux (makrojadro) navrzen s ni v souladu?
Uz tu ostatne byl i pokus to nacpat do kernelu...Pokud se zde mluví o věcech jako kdbus nebo single cgroups tree, nebyl ten pokus náhodou úspěšný?
Pak pochopíte, že to v drtivé většině jsou prostě systemd haters.Argument statistikou je v tomto případě trochu mimo, ne? Drtivá většina je například 90%, což u tisícovky lidí znamená sto lidí s dobrými argumenty ;).
Ony nebyly ty "dobré argumenty" důvodně zpochybněny, ne-li přímo vyvráceny?A byla všechna relevantní kritika projektu a jeho vývojářů důvodně zpochybněna, natož vyvrácena? Moc rád bych viděl člověka, který vyvrací výhradně hodnotnou kritiku a nepodlehne pokušení si ulehčit práci tím, že se opírá do nesmyslných útoků.
Kde jsou ty časy, kdy se věci dělaly protože existuje důvod pro a nikoliv proto, že neexistuje důvod proti.
Kde jsou ty časy, kdy se věci dělaly protože existuje důvod pro a nikoliv proto, že neexistuje důvod protiPřesné
+1
čekat na maturitu gnu/dmd
chudáci středoškoláci 
https://www.openhub.net/p/gnudmd
https://www.openhub.net/p/gnuguix
https://www.openhub.net/p/hurd
Jinak je lepsi v kazdym smeru.Kromě provázanosti s GUI, které je mimochodem naprosto zfetované.
Neuspel, protoze nema driveryto jsem si take myslel, ale ono to vlastne neni tak strasne. U nas se nasazuje napr. centos a kdyz davame dohromady server, tak se osvedcilo pouzivat mainbord minimalne 2 roky stary, aby vsechny drivery fungovaly. S takovou zakladni deskou mohu provozovat plan9 zrovna tak.
"Ale je otazka, zda Plan 9 pouzivat kvuli necemu jinemunez prave uzivatelskemu rozhrani."
? Tohle jsem moc nepochopil. Hlavni zmeny jsou prece pod kapotou (factotum, venti, fossil, plna sitova transparentnost - sdileni vypocetni sily, procesu, oken, souboru, zarizeni, ...). Koho zajima rozhrani?
PS:
Jde nejak na linuxu udelat neco jako na plan 9 prikaz "cpu"? Spusti shell na vzdalenym CPU serveru, ale je to jako kdybych ho pustil lokalne (vidi lokalni soubory, zarizeni atd.)
Tak teoreticky by se takova vec dala prakticky pouzivat pod nejakym virtualnim strojem, ne?Když jsem to zkoušel naposled, tak mi to pod quemu neběželo. Pozitivní ale je, že někdo přidal podporu raspberry pi, takže je zde jeden krásně unifikovaný a rozšířený hardware, kde se si s tím člověk může hrát :)
Začalo v Bell labs a je založeno na ideích z Plan9
Plan 9 jsem neznal,to je sila, co sem posledni dobou chodi za lidi