Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Penetrační distribuce Kali zahrnula patch obsahující Emergency Self Destruction disku zašifrovaného LUKSem. Jde o jiné "heslo", po jehož zadání dojde ke smazání šifrovacích klíčů (všech keyslot) a tím se znemožní přístup k disku. Tento patch byl převzat od "Juergen Pabel" a portován na novější verzi cryptsetup. Výsledný patch je umístěn na github.com.
Tiskni
Sdílej:
dd if=/dev/zero of=/dev/sda1
Ani se nedivím, že to upstream pokládá na prd.
.
.
). Mel jsem to o to komplikovanejsi, ze jsem je mel svezene na jedno misto z vice lokalit a mohl jsem mazat najednou jen dve police. Uvazovali jsme o tom, ze disky navrtame. Dame tam nejaky pisek nebo zelezne piliny a roztocime ho, ale nakonec jsme sli radeji cestou normy NSA
.
Uvazovali jsme o tom, ze disky navrtame.
Mnohem lepší je to ohřát nad Curieho teplotu, to se potom (po následném ochlazení) magnetické domény znáhodní zcela sami. 
nemusím lovit který device to mám přemazat, případně jak velká ta hlavička je - to kdybych si ty data nechtěl zlikvidovat úplněA jak se k těm datům bez klíče dostanete?
Ta funkcia max. robi dojem bezpecia, urcite nie bezpecie.
"které při napsání odemkne přístup k vlastním šifrovacím klíčům disku"
A tu je problem. Date niekomu heslo, ktore ked da do vhodneho programu, tak si program po odsifrovani citlivych udajov uvedomi, ze by mal nieco zmazat a zmaze to. To ale nie je povinnost a preto cele toto riesenie len umoznuje ziskat pristup prave tym, pred ktorymi by sme chceli data chranit.
Myslím, že je to buď blbě ve zprávičce, nebo blbě naprogramované.Jsem si jistý, že to první. Nestudoval jsem kód, ale celé to chápu tak, že zadání destrukčního hesla pouze smaže všechny keysloty a rozhodně žádný klíč nedešifruje (ať už to do keyslotu vkládá cokoliv - určitě však ne platný klíč zašifrovaný tím heslem).
A stejně nejlepší šifrovací mechanismus je IMHO ten co jsem tu (a tuším Jenda(?)) před časem popisovalMně tohle přijde jako overengineered. Podle mě by stačil normální kryptomodul, který se při pokusu (třeba) o otevření zničí. Klíč pak v něm může být uložený úplně normálně třeba v nějaké volatilní paměti (nedokážu si představit, jak otevíráš epoxidový blob a vyčítáš mikrosondami data ze sběrnice pod pasivační vrstvou, aniž bys ani jednou nepřerušil napájení)
snad NSA ještě backdoor neschovala
.