Sekce informatiky Strany zelených

Byla ustavena Sekce informatiky Strany zelených. Sekce chce coby jeden z bodů svého programu podporovat rozvoj a užívání svobodných a otevřených programů, formátů a dat. Členem či příznivcem se může stát každý (i nečlen Strany zelených).

11.9.2005 23:12 | Antonín Slejška | Upozornění

Komentáře

[xkesh]

Taky by mohla sekce konecne predelat webove stranky a dbat na jejich aktualizaci... napr. forum by mohlo byt pouzitelnejsi a obsahlejsi, aby se v nem skutecne dalo diskutovat a ne jen vypoustet proklamace (jestli je tedy nema pod palcem zrovna nejaka "nepratelska frakce" :(

Jednou z velkych slabin SZ je jeji medialni obraz, ktery se ovsem moc nesnazi ani menit (nebo to aspon nikde nepozoruju). Jedine, co me napadne v souvislosti se SZ, jsou vzajemne trenice. Program je necitelny, rozplizly a vse/nicnerikajici.

Dokonce i v tak relativne financne dobre dostupnem a ovladatelnem mediu, jako je internet, se prezentuje SZ zpusobem, ktery je na hony vzdalen aspon zdani profesionality. Jak pak verit, ze dokazou zorganizovat politiku?

[Antonín Slejška]

Máte pravdu. Ale neočekávejte od nás zázraky, také musíme chodit do práce, starat se o své rodiny, koně a koníčky,...

Nyní začínáme stránky vylepšovat, ale bude ještě nejakou dobu trvat než budou nejenom hezky vypadat, ale hlavně budou postaveny na kvalitně navržené databázi. Zatím je to děs běs

[xkesh]

Máte pravdu. Ale neočekávejte od nás zázraky, také musíme chodit do práce, starat se o své rodiny, koně a koníčky,...

Jiste, volici nebudou ocekavat zazraky, ale strana presto hlasy ve volbach?

(Vsechny lidske duvody chapu, ale politicka strana, ktera se chce uchazet o podil na moci v teto zemi, by asi nemela argumentovat tim, ze nestiha. O to vic pak vypada ten nabubrely program jako utopie. Nic ve zlem.)

[Antonín Slejška]

Web Strany zelených a veškerou elektronickou komunikaci převzala pod svoji správu Sekce informatiky před zhruba 14 dny.

Zatím jsme rozdělili úkoly, aby byla zajištěna základní funkčnost.

Nyní budeme postupně odstraňovat ty nejhorší hrůzy (např. zmíněné fórum). Postupně vypracujeme kvalitní koncepci uceleného informačního a komunikačního systému SZ, kterou pak začneme realizovat. Jak rychle to bude, však bude záviset na volném čase jednotlivých členů naší sekce (mějte na mysli, že nikdo z nás nedostává za práci pro SZ ani korunu). Každopádně jsme již k tomu vytvořili plán

Já s Vámi samozřejmě ve všem souhlasím (nemohu jinak, když máte pravdu), a kdybych nebyl straníkem, tak bych nadával s Vámi, ale bohužel jsem straník, tak musím makat. Ach jo, proč já do té strany lezl , jestli bych neměl přejít do Balbínovy poetické strany, tam je víc srandy a méně práce.

[watslaw]

tu prezentaci programu moje komentáře: nejprv technická: <? začátek programu na prvním PDF slajdu a konec programu ?> na posledním PDF slajdu nevypadá příliš profesionálně!

v programu jsou i věci, se kterými bych souhlasil:
Bezplatný přístup ke katastrální evidenci,
Vytvoření veřejné XML či HTML verze Sbírky zákonů,
Zpřístupnění norem na Internetu,
Zrušení poplatků za prázdná média.
Úprava legislativy (autorského zákona) zajišťující možnost legálního využívání svobodných a otevřených licencí.
Preference využívání SO PFD před proprietárními alternativami ve státních organizacích.

ale některé věci mi přijdou poněkud nesmyslné, např.:
>Zveřějňování diplomových a disertačních prací v elektronické podobě.
To je podle mě jednak přílišné omezování lidí, a kromě toho, když leckteré školy spolupracují s průmyslem, či jsou jím přímo financovány, často je obsah těchto prací neveřejný.
>Snížení poplatku za licence pro veřejné telekomunikační sítě.
Cenová regulace vede vždy do )(. Frekvenčních pásem je omezený počet, tudíž nemůže být neomezená konkurence. Jediný spravedlivý způsob je dražba. Umělé snížení cen těchto licencí by nevedlo k poklesu cen pro konečného zákazníka, ale jen ke zvýšení zisku operátora. Ten kdo nezabírá tyto omezené zdroje (má vlastní kabelové rozvody, nebo si pronajímá cizí infrastrukturu by ale samozřejmě neměl platit nic)
>Uvolnění nelicencovaných pásem prioritně pro nekomerční provoz.
A kdo bude kontrolovat, jestli někdo majiteli AP platí nebo ne? Lidí kteří jsou schopni sami spravovat AP je málo (takže by tento krok byl nespravedlivý vůči většině), a od těch ostatních si většinou nechají alespoň symbolicky přispět, čímž už je to ale komerční provoz.
>Zavedení kategorie "veřejně prospěšná telekomunikační síť" do telekomunikačního zákona.
Jenom další příspěvek k nepřehlednosti zákonů.
>Preference multiplatformních řešení založených na všeobecně přijímaných a pokud možno otevřených standardech (standardy W3C, ISO,...).
Rozumím tomu, jako podporu molochů jako OO.org nebo mozilla oproti lehčím a rychlejším nástrpjům typu gnumeric, abiword, konqueror, kmail? Jen to ne.
>Vytvoření burzy pro vývoj SO PFD
To můžete udělat už teď, k tomu nepotřebujete být u moci.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

ale některé věci mi přijdou poněkud nesmyslné, např.:
>Zveřějňování diplomových a disertačních prací v elektronické podobě.
To je podle mě jednak přílišné omezování lidí, a kromě toho, když leckteré školy spolupracují s průmyslem, či jsou jím přímo financovány, často je obsah těchto prací neveřejný.

A k tomu jste došel kde? U diplomové práce to v zk. 111/1998 sb. to výslovně uvedeno není, ale u disertace je zde výslovně napsáno §47 (5):

  (4) Studium  se   řádně  ukončuje  státní   doktorskou  zkouškou 
a obhajobou  disertační  práce,  kterými  se  prokazuje  schopnost 
a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje 
nebo   k  samostatné   teoretické  a   tvůrčí  umělecké  činnosti. 
Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo 
výsledky přijaté k uveřejnění.

Takže disertační práce je věc veřejná a je zákonnou podmínkou k udělení titulu zveřejnění jádra disertační práce. U diplomky tak zpravidla velí dobrý mrav. Alespoň na slušných školách je to zvykem, netajit jakých děl jsou schopni jejich absolventi a za co ty tituly dostávají.

[watslaw]

O těch disertacích toho moc nevím, tam to beru. Co se týče těch diplomek, tak se tak v současné době u prací zadaných soukromou firmou často neděje. Kdyby tato povinnost byla omezena na státem financované studenty, ale ve světě je trend (a nás to vzhledem k nedostatku financí ve školství čeká také), že se na financování vysokého školství podílí soukromí investoři nebo dokonce jsou zřizovateli nějakých škol. A v takovém případě bych na nezveřejnění neviděl nic špatného.

[unchallenger]

Tak to já bych viděl, protože smysl diplomové práce je prokázat schopnost napsat samostatnou práci určitého rozsahu a úrovně, nikoli dosáhnout průmyslově využitelných výsledků. Máme-li proto možnosti

1. Práce je veřejná, ale nemůže proto obsahovat průmyslová tajemství.

2. Práce může obsahovat cokoli, ale její rozsah a úroveň (ba možná i sama její existence) nejsou ověřitelné a srovnatelné.

je snad jasné, které dát přednost.

[Michal Kubeček]

Koukám, že matfyz je asi sto let za opicemi, když jsou tam obhajoby diplomek veřejné a jedna kopie diplomky automaticky putuje do knihovny… Ale ještě že aspoň někdo není tak třeskutě moderní, aby musel za každou cenu utajovat i diplomku…

[watslaw]

Když už jsme u těch diplomek, jak to funguje na uměleckých školách? To bude muset akademický sochař převádět sochu do elektronické podoby? Nebo je i na takovýchto školách diplomka čistě textový výtvor.

[Antonín Slejška]

Vidím, že i zde budeme muset pozměnit formulaci. Ten bod nebyl zamýšlen coby povinnost zveřejňovat úplně všechny diplomové a doktorské práce, ale spíše jako vytvoření takových podmínek, aby se toto stalo pravidlem.

[VJKM]

Tak třeba na hudební fakultě JAMU se píše normální diplomka jako text, obhajoba absolventského výkonu je součástí státní závěrečné zkoušky. Na absolventský výkon (koncert) a diplomovou práci jsou extra oponenti s posudky a taky se to známkuje zvlášť.

[Antonín Slejška]

Děkuji za komentáře. Pošlu je do naší programové diskuse.

Ke kritizovaným bodům:

• Pokud by se vyskytl případ, že by diplomovou či doktorskou práci nebylo z nějakého důvodu možné uvolnit k uveřejnění, tak by myslím stále bylo možné publikovat alespoň abstrakt a případně i další zveřejnitelné části. Mnohdy jde o velmi dobré práce a je škoda, když se neví, že již něco bylo v dané oblasti zkoumáno a tak se zkoumá již jednou prozkoumané...
• K těm multiplatformním řešením navrhnu úpravu formulace, jelikož to bylo myšleno zejména na weby a portály. Stále je totiž možné se setkat se stránkami a aplikacemi vytvářenými z veřejných prostředků, na které se dostanete pouze prostřednictvím MSIE.
• S tou burzou jsem přišel já. Postupem času jsem zjistil, že podobný nápad má více lidí. Tvorba takové aplikace však rozhodně není snadná. Vemte v úvahu, že např. její zabezpečení by mělo být na úrovni internetového bankovnictví. Osobně, kdybych se pustil nyní do tvorby takovéhoto systému, tak bych to zcela jistě nedělal v rámci politické strany, ale buď v rámci nějaké nevládní organizace nebo jako nějaký firemní projekt. A to mimo jiné proto, že takováto aplikace by neměla mít jakékoliv politické zabarvení.V tuto chvíli však nemám ambice začít něco takového tvořit. Pokud by se však Strana zelených dostala do Parlamentu a nebo dokonce do Vlády, tak bych se určitě snažil iniciovat vznik takovéto aplikace, jelikož jsem velmi přesvědčen o její potřebnosti.

K těm dvou zbylým bodům si netroufám se vyjadřovat, jelikož jsou myslím z pera Michala Poláka, který se v dané problematice orientuje o asi tak 150% lépe než já...

K těm znakům
<? začátek programu
konec programu ?>
Prezentace vznikala ve kvapu a chtěl jsem tam umístit něco trochu žertovného. No, uznávám, moc se to nepovedlo

[watslaw]

První dva body - dobře, ok, souhlas

burza- jistě by se to hodilo, ale dokázal bych si to představit i na nestátní úrovní (lépe řečeno, když něco dělá státní byrokracie, dopadne to ještě hůř). Co se týče zabezpečení, podle mého povrchního pohledu by zas takové být nemuselo, stačilo by, aby účastníci (tj. ti slibující peníze) používali elektronický podpis. A když by to nebylo státní, nemuselo by to být tak formální - nemusel by se nutně používat státem uznaný el. podpis, a v méně důležitých případech by se mohla identita ověřit třeba po telefonu či osobním kontaktem, což si u státem organizovaného čehokoli, nedokážu příliš představit. Ale nevím, nepřemýšlel jsem o tom do detailu.

ty znaky: aha, já to nepochopil . Myslel jsem, že je nějaká chyba v exportním filtru.

[Antonín Slejška]

Moje současná představa vzniku burzy je, že Stát by vypsal výběrové řízení na realizaci té burzy. Kdo by ve výběrovém řízení vyhrál, tak by ji vytvořil, stát by mu vypomohl např. 50% nákladů na tvorbu a provoz už by musel být kryt z výnosů burzy. Ten, kdo by projekt získal by se pochopitelně musel zavázat, že ji bude nějakou provozovat (např. 10 let) a že tam do nějakého data dosáhne určitého minimálního obratu (coby garance, že nepůjde o projekt určený pouze pro vytažení peněz ze státu).

K elektronickému podpisu.

Nejprve vysvětlím velmi zhruba funkci burzy, jak si ji představuji. Řekněme, že chci, aby někdo vytvořil nějakou zajímavou funkci pro např. GIMP. Samozřejmě nemám peníze na to, abych si na to najmul programátora. Dám tedy poptávku na vytvoření této funkce a výši vkladu 1.000,-Kč. Ty peníze převedu do burzy. Pak se objeví třeba tři další nadšenci, kteří tam dají po tisícovce. Po třech měsících se objeví programátor, který funkci naprogramuje a poté, co platící nadšenci potvrdí, že funkce je naprosto v pořádku, tak se peníze převedou na účet programátora. Pokud se programátor neobjeví, tak se po předem stanovené době peníze automaticky převedou zpět na účty nadšenců. Mezitím nabíhají samozřejmě nějaké úroky. Ty úroky jsou ziskem burzy. Z nich je hrazen provoz a rozvoj burzy. Případně mohou z části jít do nějakého fondu pro podporu vývoje svobodného SW. Obdobně by byly řešeny i nabídky.

Platby by šly do nějaké banky a byly by odlišeny variabilním symbolem. Bylo by však nutné zajistit:

• Aby potvrzení o dokončení úkolu nemohl provést nikdo jiný než jednotliví plátci.
• Rovněž by bylo třeba mít systém pro ověření jak identity programátorů, tak možná i plátců (elektronický podpis).
• Dále by bylo třeba systém zabezpečit, aby se skrz burzu nedaly prát "špinavé peníze" (dokáži si představit, že by se např. mohlo najednou objevit spoustu drobných plátců, kteří by nějaké zajímavé firmě zaplatily balík peněz za naprogramování makra pro OOo).

Toto jsou věci mimo mé programátorské dovednosti. Pokud se toho někdo ujme, tak mu budu držet palce a jakmile to začne fungovat, tak to stáhnu z programu Sekce informatiky Strany zelených.

[watslaw]

Jo takhle, to zní zajímavě , představoval jsem si to trochu jednodušeji.

K popsanému systému bych navrhl navrhl ještě pár úprav: příjem by nebyl z úroků, ale třeba 5% z cástek, protože burza by měla být motivována, aby se programy dokončily co nejdřív (pomůže tomu přehledná struktura burzy, případné vlastní oslovování programátorů). Praní špinavých peněz bych neřešil specielně, ty se dají prát spousty jinými způsoby, tady aspoň zůstane info o tom kdo komu kolik a to pračům peněz nevyhovuje.

[Marián André]

Možná inšpirácia ?

[Ondřej Tůma]

Ad "Snížení poplatku za licence pro veřejné telekomunikační sítě"

Nynější problém je ten, že ceny u nás diktuje ČTÚ a to ve všech směrěch. A to bohužel málo-kdo ví, ale náš úžasný úřad kecá i do koncových poplatků uživatelů. Snížení ceny licence jako takové bych opravdu viděl jako něco nezajímavého, daleko spíš bych se snažil panu ČTÚ sebrat některé pravomoce, a z ůřadu udělat opravdu úřad, který nebude kecat do cen, ale do toho, zda se dodržují zákony - bohužel to ale znamená jejich větší aktivitu v oblasti pokut, ale co naplat, když někdo moc topí....

Snažím se jenom říci, že je smutné, že ve státě kde telekomunikace zažívají neuvěřitelný bum, a kde se spousta zařízení prakticky testuje, existují oraginaze, které prakticky hází klacky pod nohy, místo aby se snažily vyjít co nejvíce vstříc takovému rozvoji.

[Mikos]

Preference multiplatformních řešení založených na všeobecně přijímaných a pokud možno otevřených standardech (standardy W3C, ISO,...). Rozumím tomu, jako podporu molochů jako OO.org nebo mozilla oproti lehčím a rychlejším nástrpjům typu gnumeric, abiword, konqueror, kmail? Jen to ne.

Co se vám na tom prosimvás nelíbí??? Podpora a prefernece mezinárodních otevřených standardů je jen a jen prospěšná! To že jsou to otevřené standardy přeci znamená, že je může implementovat do svých produktů každý. Třeba takové KOffice už také podporují OASIS OpenDocument format.

[watslaw]

Pokud by šlo o formáty, weby apod., nic proti, šlo o to, že pod pojmem "řešení" patří i software. S tím, jak to Antonín Slejška v dalším příspěvku upřesnil (že se jedná o ty formáty už souhlasím).

[VícNežNic]

Tady to vidíte. Tato část má něco do sebe (i když s výhradama), ale co zbytek programu téhle slavné strany? Nedá se hlasovat: ,,tahle strana by řešila tuhle problematiku, ale nepouštějte je proboha k čemukoliv jinému!``

[Michal Kubeček]

Správná poznámka. Trochu mi to připomíná experty, kteří za jediné důležité kritérium při výběru banky považují to, jak jim funguje Internet banking v jejich oblíbeném prohlížeči…