FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla ustavena Sekce informatiky Strany zelených. Sekce chce coby jeden z bodů svého programu podporovat rozvoj a užívání svobodných a otevřených programů, formátů a dat. Členem či příznivcem se může stát každý (i nečlen Strany zelených).
Tiskni
Sdílej:
Nyní začínáme stránky vylepšovat, ale bude ještě nejakou dobu trvat než budou nejenom hezky vypadat, ale hlavně budou postaveny na kvalitně navržené databázi. Zatím je to děs běs
Máte pravdu. Ale neočekávejte od nás zázraky, také musíme chodit do práce, starat se o své rodiny, koně a koníčky,...Jiste, volici nebudou ocekavat zazraky, ale strana presto hlasy ve volbach? (Vsechny lidske duvody chapu, ale politicka strana, ktera se chce uchazet o podil na moci v teto zemi, by asi nemela argumentovat tim, ze nestiha. O to vic pak vypada ten nabubrely program jako utopie. Nic ve zlem.)
Já s Vámi samozřejmě ve všem souhlasím (nemohu jinak, když máte pravdu), a kdybych nebyl straníkem, tak bych nadával s Vámi, ale bohužel jsem straník, tak musím makat. Ach jo, proč já do té strany lezl , jestli bych neměl přejít do Balbínovy poetické strany, tam je víc srandy a méně práce.
ale některé věci mi přijdou poněkud nesmyslné, např.:A k tomu jste došel kde? U diplomové práce to v zk. 111/1998 sb. to výslovně uvedeno není, ale u disertace je zde výslovně napsáno §47 (5):
>Zveřějňování diplomových a disertačních prací v elektronické podobě.
To je podle mě jednak přílišné omezování lidí, a kromě toho, když leckteré školy spolupracují s průmyslem, či jsou jím přímo financovány, často je obsah těchto prací neveřejný.
(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.Takže disertační práce je věc veřejná a je zákonnou podmínkou k udělení titulu zveřejnění jádra disertační práce. U diplomky tak zpravidla velí dobrý mrav. Alespoň na slušných školách je to zvykem, netajit jakých děl jsou schopni jejich absolventi a za co ty tituly dostávají.
Děkuji za komentáře. Pošlu je do naší programové diskuse.
Ke kritizovaným bodům:
K těm dvou zbylým bodům si netroufám se vyjadřovat, jelikož jsou myslím z pera Michala Poláka, který se v dané problematice orientuje o asi tak 150% lépe než já...
K těm znakům
<? začátek programu
konec programu ?>
Prezentace vznikala ve kvapu a chtěl jsem tam umístit něco trochu žertovného. No, uznávám, moc se to nepovedlo
. Myslel jsem, že je nějaká chyba v exportním filtru.
Moje současná představa vzniku burzy je, že Stát by vypsal výběrové řízení na realizaci té burzy. Kdo by ve výběrovém řízení vyhrál, tak by ji vytvořil, stát by mu vypomohl např. 50% nákladů na tvorbu a provoz už by musel být kryt z výnosů burzy. Ten, kdo by projekt získal by se pochopitelně musel zavázat, že ji bude nějakou provozovat (např. 10 let) a že tam do nějakého data dosáhne určitého minimálního obratu (coby garance, že nepůjde o projekt určený pouze pro vytažení peněz ze státu).
K elektronickému podpisu.
Nejprve vysvětlím velmi zhruba funkci burzy, jak si ji představuji. Řekněme, že chci, aby někdo vytvořil nějakou zajímavou funkci pro např. GIMP. Samozřejmě nemám peníze na to, abych si na to najmul programátora. Dám tedy poptávku na vytvoření této funkce a výši vkladu 1.000,-Kč. Ty peníze převedu do burzy. Pak se objeví třeba tři další nadšenci, kteří tam dají po tisícovce. Po třech měsících se objeví programátor, který funkci naprogramuje a poté, co platící nadšenci potvrdí, že funkce je naprosto v pořádku, tak se peníze převedou na účet programátora. Pokud se programátor neobjeví, tak se po předem stanovené době peníze automaticky převedou zpět na účty nadšenců. Mezitím nabíhají samozřejmě nějaké úroky. Ty úroky jsou ziskem burzy. Z nich je hrazen provoz a rozvoj burzy. Případně mohou z části jít do nějakého fondu pro podporu vývoje svobodného SW. Obdobně by byly řešeny i nabídky.
Platby by šly do nějaké banky a byly by odlišeny variabilním symbolem. Bylo by však nutné zajistit:
Toto jsou věci mimo mé programátorské dovednosti. Pokud se toho někdo ujme, tak mu budu držet palce a jakmile to začne fungovat, tak to stáhnu z programu Sekce informatiky Strany zelených.
, představoval jsem si to trochu jednodušeji.
K popsanému systému bych navrhl navrhl ještě pár úprav: příjem by nebyl z úroků, ale třeba 5% z cástek, protože burza by měla být motivována, aby se programy dokončily co nejdřív (pomůže tomu přehledná struktura burzy, případné vlastní oslovování programátorů). Praní špinavých peněz bych neřešil specielně, ty se dají prát spousty jinými způsoby, tady aspoň zůstane info o tom kdo komu kolik a to pračům peněz nevyhovuje.
Nynější problém je ten, že ceny u nás diktuje ČTÚ a to ve všech směrěch. A to bohužel málo-kdo ví, ale náš úžasný úřad kecá i do koncových poplatků uživatelů. Snížení ceny licence jako takové bych opravdu viděl jako něco nezajímavého, daleko spíš bych se snažil panu ČTÚ sebrat některé pravomoce, a z ůřadu udělat opravdu úřad, který nebude kecat do cen, ale do toho, zda se dodržují zákony - bohužel to ale znamená jejich větší aktivitu v oblasti pokut, ale co naplat, když někdo moc topí....
Snažím se jenom říci, že je smutné, že ve státě kde telekomunikace zažívají neuvěřitelný bum, a kde se spousta zařízení prakticky testuje, existují oraginaze, které prakticky hází klacky pod nohy, místo aby se snažily vyjít co nejvíce vstříc takovému rozvoji.
13.9.2005 23:09
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
Preference multiplatformních řešení založených na všeobecně přijímaných a pokud možno otevřených standardech (standardy W3C, ISO,...). Rozumím tomu, jako podporu molochů jako OO.org nebo mozilla oproti lehčím a rychlejším nástrpjům typu gnumeric, abiword, konqueror, kmail? Jen to ne.Co se vám na tom prosimvás nelíbí??? Podpora a prefernece mezinárodních otevřených standardů je jen a jen prospěšná! To že jsou to otevřené standardy přeci znamená, že je může implementovat do svých produktů každý. Třeba takové KOffice už také podporují OASIS OpenDocument format.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz