Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Sloučení oddělených stromů Linuxu arch/i386 a arch/x86_64 pod jednotné arch/x86 je tu. Podle KernelTrapu byl odeslán patch, který původní adresáře odstraňuje.
Tiskni
Sdílej:
A i když napíšu jádro, tak co ten neznalý člověk bude z toho mít i tak?No nebude tak zmatenej, okamzite pochopi ze se nejedna o OS ale jen jadro.
Pokud jde o délku, tak i samotní čtenáři píší zprávičky krátké. Pravděpodobně to tak vyhovuje.Čitatelia píšu krátke správičky, lebo to bolo tak zavedené, či už explicitne prvými vydávanými správami, alebo implicitne veľkosťou vyhradeného priestoru. So schvaľovaním správičiek je to ošemetné, takže každý sa snaží napísať správičku nevybočujúcu z normálu. Ja osobne mám radšej dlšie správičky, z ktorých sa dozviem kontext, pointu aj dopad; až v prípade, že ma téma veľmi zaujíma, siahnem po odkazoch v správičke. Celkovo by som zvážil vydávanie správičiek oznamujúcich nové verzie kdečoho. Správička, že vyšla nová verzia jadra, ktorá mení defaulný scheduler za XYZ, ktorý umožňuje také a také nastavenie, rieši také a také problémy, je imho v poriadku. Správička, že vyšla nová verzia IM klienta ZYX, je imho zbytočná. Zatiaľ čo jadro sa týka priamo či nepriamo všetkých používateľov Linuxu, konkrétny IM klient sa týka určitej podskupiny, ktorá -- vzhľadom na množstvo IM klientov -- nie je väčšinou. Viem, týmto zavádzam veľmi fuzzy hranicu medzi tým, čo áno a čo nie. Skúsim to preto napísať ešte inak: považujem za nevýznamené správičky obsahujúce tie veci, ktoré sa dajú ľahko zistiť: vydanie novej verzie mojej obľúbenej aplikácie, ani nehovorím o alfa-, beta- či rc- verziách čohokoľvek. Ak je niekto, koho zaujíma FreeBSD 7 RC1, ten si jeho vydanie odsleduje rád sám. Môj návrh teda je menej dlhších správičiek o veciach, ktoré majú všeobecný dopad a o ktorých sa človek ťažko dozvie z bežných zdrojov. A podľa mňa je úplne v poriadku, keď budú povedzme 4 správičky týždenne, ak budú hodnotné. Samozrejme, toto všetko je LEN môj názor, nikomu ho nevnucujem, ani netvrdím, že jedine takto to je správne. V pohode prežijem aj súčasný stav, pri ktorom 90+ percent správičiek proste ignorujem.
Spravicky na rootovi maju iny format a boli oznacene ako lepsie oproti neustale kritizovanym spravickam na abclinuxu.Mohl bys to trochu rozvést? Nevšiml jsem si, že by zprávičky na abclinuxu byly "neustále kritizované", a v této diskuzi vidím poprvé, že někdo zprávičky na rootu označuje za lepší. Tím nechci říct, že případnou kritiku odmítáme - jen bych rád věděl, co konkrétně máš na mysli.
Predpokladam, ze ty o tom vis dost na to, aby te napsani tech 3 radek nestalo vic nez 30 sekund. Bezny ctenar je spokojenej ze je zpravicka ucelenejsi a zaroven mu lehce rozsiruje obzory.Tady ovšem nejde o znalosti a/nebo čas strávený psaním zprávičky. Zprávičky na abclinuxu jsou krátké _schválně_. Když například někdo z uživatelů zadá zprávičku delší, než je obvyklé, zkracujeme ji (nebo o to poprosíme autora). Projevuje se to i tím, že mají zprávičky maximálně jeden odstavec. Nejsou myšleny tak, že by si člověk přečetl úvodní část a pak klikl na odkaz, který by mu zobrazil zprávičku celou. Zdejší zprávičky mají prostě záměrně trochu jiný formát.
Navic tu mame wiki... takze kdyz nekdo nevi, muze se dozvedet.
Ne, vyvojarum kernelu pevne verim a obdivuju je. Urcite to bude mit svoje velka plus.