Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Sloučení oddělených stromů Linuxu arch/i386 a arch/x86_64 pod jednotné arch/x86 je tu. Podle KernelTrapu byl odeslán patch, který původní adresáře odstraňuje.
Tiskni
Sdílej:
A i když napíšu jádro, tak co ten neznalý člověk bude z toho mít i tak?No nebude tak zmatenej, okamzite pochopi ze se nejedna o OS ale jen jadro.
Pokud jde o délku, tak i samotní čtenáři píší zprávičky krátké. Pravděpodobně to tak vyhovuje.Čitatelia píšu krátke správičky, lebo to bolo tak zavedené, či už explicitne prvými vydávanými správami, alebo implicitne veľkosťou vyhradeného priestoru. So schvaľovaním správičiek je to ošemetné, takže každý sa snaží napísať správičku nevybočujúcu z normálu. Ja osobne mám radšej dlšie správičky, z ktorých sa dozviem kontext, pointu aj dopad; až v prípade, že ma téma veľmi zaujíma, siahnem po odkazoch v správičke. Celkovo by som zvážil vydávanie správičiek oznamujúcich nové verzie kdečoho. Správička, že vyšla nová verzia jadra, ktorá mení defaulný scheduler za XYZ, ktorý umožňuje také a také nastavenie, rieši také a také problémy, je imho v poriadku. Správička, že vyšla nová verzia IM klienta ZYX, je imho zbytočná. Zatiaľ čo jadro sa týka priamo či nepriamo všetkých používateľov Linuxu, konkrétny IM klient sa týka určitej podskupiny, ktorá -- vzhľadom na množstvo IM klientov -- nie je väčšinou. Viem, týmto zavádzam veľmi fuzzy hranicu medzi tým, čo áno a čo nie. Skúsim to preto napísať ešte inak: považujem za nevýznamené správičky obsahujúce tie veci, ktoré sa dajú ľahko zistiť: vydanie novej verzie mojej obľúbenej aplikácie, ani nehovorím o alfa-, beta- či rc- verziách čohokoľvek. Ak je niekto, koho zaujíma FreeBSD 7 RC1, ten si jeho vydanie odsleduje rád sám. Môj návrh teda je menej dlhších správičiek o veciach, ktoré majú všeobecný dopad a o ktorých sa človek ťažko dozvie z bežných zdrojov. A podľa mňa je úplne v poriadku, keď budú povedzme 4 správičky týždenne, ak budú hodnotné. Samozrejme, toto všetko je LEN môj názor, nikomu ho nevnucujem, ani netvrdím, že jedine takto to je správne. V pohode prežijem aj súčasný stav, pri ktorom 90+ percent správičiek proste ignorujem.
Spravicky na rootovi maju iny format a boli oznacene ako lepsie oproti neustale kritizovanym spravickam na abclinuxu.Mohl bys to trochu rozvést? Nevšiml jsem si, že by zprávičky na abclinuxu byly "neustále kritizované", a v této diskuzi vidím poprvé, že někdo zprávičky na rootu označuje za lepší. Tím nechci říct, že případnou kritiku odmítáme - jen bych rád věděl, co konkrétně máš na mysli.
Predpokladam, ze ty o tom vis dost na to, aby te napsani tech 3 radek nestalo vic nez 30 sekund. Bezny ctenar je spokojenej ze je zpravicka ucelenejsi a zaroven mu lehce rozsiruje obzory.Tady ovšem nejde o znalosti a/nebo čas strávený psaním zprávičky. Zprávičky na abclinuxu jsou krátké _schválně_. Když například někdo z uživatelů zadá zprávičku delší, než je obvyklé, zkracujeme ji (nebo o to poprosíme autora). Projevuje se to i tím, že mají zprávičky maximálně jeden odstavec. Nejsou myšleny tak, že by si člověk přečetl úvodní část a pak klikl na odkaz, který by mu zobrazil zprávičku celou. Zdejší zprávičky mají prostě záměrně trochu jiný formát.
Navic tu mame wiki... takze kdyz nekdo nevi, muze se dozvedet.
Ne, vyvojarum kernelu pevne verim a obdivuju je. Urcite to bude mit svoje velka plus.