V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Nová španělská vláda strany Partido Popular schválila 30. prosince 2011 zákon známý jako zákon Sinde, který má umožnit rušit nebo blokovat weby nabízející nelegální obsah. Viz článek na Pirátských novinách. Juan J. Velasco v článku na ALT1040 (španělsky) rámcově popisuje, jak má mechanismus řešení závadného obsahu fungovat a vyjadřuje obavy z něj. ALT1040 také ukazuje blacklist webů, na které se má podat stížnost, který pro Sdružení autorů a výrobců obsahu sestavila francouzská agentura CooperRight Agency.
Společně s přijetím zákona Sinde se zrušil Canon Digital, tj. výběr „výpalného“ za skenery, DVD, CD, pevné disky atd. Ve Španělsku v posledních letech proběhla řada soudních sporů s provozovateli sdílecích serverů a jejich provoz byl opakovaně uznán jako legální. Zákon Sinde může tuto situaci zásadně změnit. EFF upozorňuje na nátlak USA na jeho přijetí. O aktuálním dění okolo zákona Sinde informuje noalaleysinde.com (španělsky).
Tiskni
Sdílej:
Pokud jim zkrachuje vydavatelství, tak mají smůlu, a já také.Spíš štěstí, ne? :)
Spis by lidi meli prestat kupovat filmy, cd, atd. a do roku je po vydavaltvich. To je forma protestu.Protestu proti? Filmům, cd, apod?
Prave proto, ze se muzes na tohle vymlouvat, tak je to prakticky nepostizitelne. Ale to neznamena, ze je to legalni.Z toho, že se na to lze vymlouvat, nemůžeš ale vyvodit ani to, že to legální není. Je to asi podobná chiméra jako „osoba blízká“. Společné to má i to, že jediným důvodem pro změnu (přitvrzení podmínek) je něčí neschopnost,
2. ¿Podría aplicarse esta norma a las páginas de enlaces? A pesar de que se trata de una materia no pacífica, pudiendo encontrar sectores que interpretan en ambos sentidos, la opinión de los jueces y Tribunales es que los enlaces no vulneran la Propiedad Intelectual por ellos mismos [1]. Las absoluciones en vía penal y las desestimaciones en vía civil han ido de momento en este sentido, con lo cual la aplicación de esta Ley a páginas de enlaces plantea, como mínimo, serias dudas [2]. 3. Si no está claro que pueda utilizarse contra páginas de enlaces, ¿por qué siempre se mencionan al hablar de esta Ley? Lo cierto es que este proyecto de Ley no menciona en ningún momento las páginas web de enlaces, sino que se busca acabar con (entre otros) páginas web con contenidos vulneradores de la Propiedad Intelectual [3].(...)[1] => Je možné najít části interpretovatelné oběma způsoby, názor soudců a soudních tribunálů je, že odkazy samy o sobě duševní vlastnictví nenarušují. [2] => Aplikování toho zákona na stránky s odkazy vyvolává minimálně silné pochybnosti. Kvůli presumpci neviny v trestním právu a něčemu (deestimaciones) v občasnském právu. [3] => V zákoně se nikde stránky s odkazy nezmiňují. Vypadá to teda, že na weby, kde jsou jenom odkazy to aplikovatelné nebude. Otázka 4 se týká odkazových stránek, které mají ziskový charakter (ánimo de lucro):
4. ¿Y las páginas que obtienen un lucro enlazando?¿Podría esta Ley cerrarlas? El problema con las webs de enlaces es que el enlace en sí no es sino un mecanismo informático que permite acudir a un contenido hospedado en servicios de terceros sin necesidad de escribir la dirección. Por ello, y tal y como hemos mencionado en la anterior pregunta, los jueces y tribunales han entendido que dichos enlaces no suponen comunicación pública. Al no suponer comunicación pública, no resulta importante (desde el punto de vista legal) que haya ánimo de lucro o no. [1] Además cabe recalcar que la Ley no modifica el régimen actual de la Ley de Propiedad Intelectual, con lo cual las infracciones son las ya existentes en el texto de la norma. Esto implica que las páginas que podrán cerrarse por una vulneración de la Propiedad Intelectual son las mismas que en la actualidad y, por tanto, dado que los jueces y tribunales no han accedido a ello, un órgano administrativo difícilmente realizará una interpretación contraria a este criterio si antes no se modifica el resto del ordenamiento necesario.[1] => Protože odkazy jsou jenom prostředek, jak se dostat k obsahu třetích stran bez nutnosti napsat adresu, soudci a soudní tribunály je pochopily tak, že neznamenají veřejné šíření. Když to není veřejné šíření, není důležité (z právního hlediska), jestli je to za účelem zisku nebo ne.