Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Na Linux.com vyšel článek porovnávající výkon softwarových a hardwarových RAID polí. Hardware ve většině testů vítězí, ale také se ukazuje, že volba souborového systému může výsledky dost znatelně ovlivnit.
Tiskni
Sdílej:
.
Obnova pole proběhla bez nejmenších komplikací.
A taky jsem zjistil, že s takovým problémem si servicemani značkových výrobců poradí (alespoň PCNet a IBM).
verim, ze tento link docela pekne naznacuje rozdily: HW versus SW raidnjn, SW RAID, HW RAID a tadaaaaa HP HW RAID - ten je najsamlepsi
To ze to nenabizi instalator debianu (mam to na 4.0) pri instalaci je jedna vec, to ze to pak jeho jadro (bez uprav) zdatne zvlada je vec druha. Mam to tak ve dvou strojich a (zatim?) bez problemu. (6x1TB seagati disky ; nepozaduji vykon ale misto, merit jsem to nejak moc nezkousel).
.. tak urcite pro RAID 6 a ten proste nejde (resp. jde, ale vykonove je to uplne mimo) provozovat softwarove.Proc by nemel jit? Je spousta pripadu, kdy je naprosta vetsina pristupu k disku jenom cteni (kde zadne zdrzeni neni, cte se primo) a zapisuje se jen zridka (nova data atd.). Pak nemusi vadit, ze je vypocet dvou opravnych kodu o dost slozitejsi nez proste XORovani u RAIDu 5. A samozdreme ze RAID 6 je v Linuxu uz nejakou dobu, ale zatim neni standardni soucasti jadra.
md3 : active raid6 sda5[0] sdd5[3] sdc5[2] sdb5[1]
616735104 blocks level 6, 64k chunk, algorithm 2 [4/4] [UUUU]
md2 : active raid1 sdc2[0] sdd2[1]
4096448 blocks [2/2] [UU]
md0 : active raid1 sda1[0] sdd1[3] sdc1[2] sdb1[1]
104320 blocks [4/4] [UUUU]
md1 : active raid1 sda2[0] sdb2[1]
4096448 blocks [2/2] [UU]
md3 /home a Vmaware
md2 swap
md1 /
md0 /boot
krom /boot vše xfs
2.6.24 / raid6: using algorithm sse2x4 (5484 MB/s)
Za plného provozu:
hdparm -Tt /dev/md3 /dev/md3: Timing cached reads: 2238 MB in 2.00 seconds = 1118.94 MB/sec Timing buffered disk reads: 256 MB in 3.22 seconds = 79.62 MB/sec