Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Studie placená Microsoftem zjišťovala mezi vývojáři, jaký je jejich pohled na omezování patentových dohod v licenci GNU GPLv3. Výsledkem průzkumu, který dle Ars Technica probíhal velmi pochybným způsobem, je, že vývojáři toto v GPLv3 nechtějí. Studii zpracoval docent Alan MacCormack z Harvardské obchodní školy.
Tiskni
Sdílej:
vim ~/.emacsJe to FUD a nic jiného.
Jen bych rád upozornil na jednu drobnost ohledně překladu: Alan McCormack není profesor. Je pouze docent.
Na slavných a proslulých (u nás spíše nechvalně) anglosaských univerzitách je profesorem každý. Dokonce i asistent si v USA může říkat „profesor“, i kdyby měl znalosti na úrovni studenta třetího ročníku některých českých univerzit. (Některé výplody takových „profesorů“, které jsem bohužel četl, tomu nasvědčují.)
TOP 5 amerických vysokých škol (včetně Harvardu) patří k tomu nejlepšímu na světě...
Věc názoru. Kromě toho to lze těžko posoudit v zemi, která má mezi vyspělými státy (G7, EU) suverénně nejhorší úroveň základního i středního školství. Je mnoho různých kritérií. Pokud jde o materiální zabezpečení a vybavení, to je s největší pravděpodobností vskutku nejlepší na světě...
...a neshazoval bych je kvůli tomu, že si na nějaké noname výšce v USA může asistent říkat profesor.
Pointa byla ale v něčem jiném: Mně nevadí, že si říkají „profesor“. Jen by bylo dobré to správně překládat:
Toto názvosloví se zdaleka netýká nějakých „noname škol“ v USA. Týká se všech vysokých škol v USA, Velké Británii, Kanadě, Austrálii a vůbec ve všech anglicky mluvících zemích. České zpravodajské servery toto zcela ingorují a každý americký asistent je u nich profesorem.
BTW: U nás si může profesor říkat každý středoškolský učitel a nikomu to žíly netrhá.
To jistě nikomu nevadí. Kromě toho lidé většinou velmi důsledně používají přívlastek „středoškolský“, mluví-li o těchto profesorech. Jenže pro vysokoškolské hodnosti nemáme přívlastky, ale zcela jiná slova. O tohle mi šlo.
To jsem si teda všiml jen výjimečně
Nemyslel jsem tím oslovení „pane středoškolský profesore“.
Myslel jsem například sdělení typu „Alois Jirásek byl středoškolský profesor“. Slovo profesor se u málokdy používá samostatně. Když už, pak pouze v kontextu, který ho dostatečně přesně vysvětluje.
Zaujimali by ma tvoje kriteria na dobru skolu alebo teda tvoj nazor na dobru skolu.
Kritéria? Toto je tak složitá a vágně položená otázka, že na ni vůbec nelze odpovědět. Pro každého je dobrá jiná škola. Pro mě je to ta, kterou studuji.
Taktiez nerozumiem suvisu medzi kvalitou zakladneho a stredneho skolstva v US a kvalitou top 5 univerzit v US.
Střední školy v USA jsou natolik béčkové, že to negativně ovlivňuje studium na univerzitách. Mluvím zejména o záležitostech typu „freshman's year“ a podobně. Některé poznatky, se kterými jsem se setkal v prvním semestru, se v podobně zaměřených oborech některých amerických univerzit učí ve třetím ročínku. I tohle je ovšem věc na delší diskusi.
Pochybuju že amíci jsou chytřejší než češi ...A podle čeho to hodnotíš? Podle jejich prezidenta? Videí na youtube? Nebo podle toho, že 50% američanů jsou militantní republikáni? Já myslím, že ten poměr bude zhruba ve všech státech úměrný celkové rozvinutosti státu. A američani nejsou hloupí (tedy ne všichni, ale to se dá říct o kterémkoliv národu), naopak, hodně z nich je velmi inteligentních. Ale ti nechodí do stupidních reality show, nezakládají gangy a ani nemučí vězně v Guantánámu. Také si nelibují v tom, že se natočí na video jak padají ze střechy. Ad. hodnocení. Nobelovy ceny jsou snad hlavním měřítkem úspěchu výzkumu a vědy. A samotná úroveň školství IMO záleží hodně na materiálním zaopatření. Co si budeme nalhávat, kdyby se do výzkumu na našich vysokých školách sypalo tolik peněz co se sype do výzkumu v americe, tak by stav byl určitě jiný.
Takže pokud nemáte dáno, tak musíte makat a ono to pak možná dojde. Každý není mistr světa - já jsem třeba nikdy neuměl určování různých parametrů vět a souvětí v češtině a neumím to doteď.
Já se přiznám, že jsem se to z velké části bichloval. Na druhou stranu to co jsem četl jsem samozřejmě znal (převážně sci-fi, třeba právě 1984, Farmu zvířat nebo knihy od Lema, Clarka atd.), ale to k čemu nemám vztah se musím naučit (A vylosoval jsem si Husitství
a texty psané staročeštinou - nebo co to bylo - se mi nečtou zrovna dvakrát dobře.).
A k tomu tvoření - kdo chce tvoří, kdo nechce tak to opíše, tomu se ale nedá zabránit změnou systému školství (teda pokud by se od toho neabstrahovalo úplně).
To boli len priklady, kde aktivna praca s informaciami je lepsia ako suche namemorovanie. Napr. len jedna kniha od autora vam pomoze zaradit autora do prostredia, jeho nazory a pod. IMO pointa literatury nie je vediet zoznam autorov plus literatura, ale vediet o com, ako, preco pisali. Podla mna nie je dobre povedat, kto chce tvorit, tak bude tvorit a kto nie, tak opise. Skola sa ma snazit dosiahnut aby studenti tvorili, pracovali a pod. Ked na to rezignuje skolsky system, tak co mozme cakat od studentov? Presne to co ste napisali, kto chce bude a kto nechce, nebude. Iny styl ucenia vam nikto nebude nutit, vlastne ani nerozumiem ako vas osobny styl ucenia ma suvis so sposobom vyucby v skole.
PaD
dostane student
(prezenčního studia, bakalářského/magisterského studijního programu). Nobelovky se neudělují za kvantitu ale za kvalitu.
8 z 10 nejlepších světových universit je v USA
No a? Možná je tam taky 8 z 10 zbraní, 8 z 10 aut, 8 z 10 nevímčeho. Konkrétně k tomuto testu: Připomíná mi to tak trochu Get the facts right, nemůžu si pomoct. Ať ještě udělají „Score for Toilets“ a bude to kompletní.
Univerzita by měla být hodnocena jen a výhradně podle znalostí čerstvých absolventů v jejich oboru. K čemu je hodnocení podle výsledků vědců a výzkumníků? Univerzity v bohatých zemích si je mohou snadno koupit. Totéž platí pro špičkové technologie, které v jiných zemích nemusí být k dispozici.
Například zvolíme-li kritérium „pravděpodobnost, že nebudu mezi dvaatřiceti obětmi šíleného střelce“, možná získáme pro české školy pozitivní body.
V žádném případě jsem neměl v úmyslu jakkoliv hodnotit americké (a jiné zahraniční) školy. Jen jsem umozornil, že professor != profesor. To je celé.
Moje studie tento výsledek potvrzuje, jen u druhého čísla jsou nesrovnalosti. Většina dotazovaných totiž toleranci podmiňovala zveřejněním všech zdrojových kódů „operačních systémů“ Microsoft.