Studie placená Microsoftem kritizuje GNU GPLv3

Studie placená Microsoftem zjišťovala mezi vývojáři, jaký je jejich pohled na omezování patentových dohod v licenci GNU GPLv3. Výsledkem průzkumu, který dle Ars Technica probíhal velmi pochybným způsobem, je, že vývojáři toto v GPLv3 nechtějí. Studii zpracoval docent Alan MacCormack z Harvardské obchodní školy.

23.5.2007 07:16 | Luboš Doležel (Doli) | Zajímavý článek

Komentáře

[Boris Dušek]

Tak mě pobavily ty tagy, kterými byl článek označen na ars technice: Microsoft, GPL3, FSF, FUD

[Andrej]

Je to FUD a nic jiného.

Jen bych rád upozornil na jednu drobnost ohledně překladu: Alan McCormack není profesor. Je pouze docent.

Na slavných a proslulých (u nás spíše nechvalně) anglosaských univerzitách je profesorem každý. Dokonce i asistent si v USA může říkat „profesor“, i kdyby měl znalosti na úrovni studenta třetího ročníku některých českých univerzit. (Některé výplody takových „profesorů“, které jsem bohužel četl, tomu nasvědčují.)

[Sešívaný]

TOP 5 amerických vysokých škol (včetně Harvardu) patří k tomu nejlepšímu na světě a neshazoval bych je kvůli tomu, že si na nějaké noname výšce v USA může asistent říkat profesor. BTW: U nás si může profesor říkat každý středoškolský učitel a nikomu to žíly netrhá.

[Andrej]

TOP 5 amerických vysokých škol (včetně Harvardu) patří k tomu nejlepšímu na světě...

Věc názoru. Kromě toho to lze těžko posoudit v zemi, která má mezi vyspělými státy (G7, EU) suverénně nejhorší úroveň základního i středního školství. Je mnoho různých kritérií. Pokud jde o materiální zabezpečení a vybavení, to je s největší pravděpodobností vskutku nejlepší na světě...

...a neshazoval bych je kvůli tomu, že si na nějaké noname výšce v USA může asistent říkat profesor.

Pointa byla ale v něčem jiném: Mně nevadí, že si říkají „profesor“. Jen by bylo dobré to správně překládat:

• full professor -> profesor
• associate professor -> docent
• assistant professor -> (odborný ?) asistent

Toto názvosloví se zdaleka netýká nějakých „noname škol“ v USA. Týká se všech vysokých škol v USA, Velké Británii, Kanadě, Austrálii a vůbec ve všech anglicky mluvících zemích. České zpravodajské servery toto zcela ingorují a každý americký asistent je u nich profesorem.

BTW: U nás si může profesor říkat každý středoškolský učitel a nikomu to žíly netrhá.

To jistě nikomu nevadí. Kromě toho lidé většinou velmi důsledně používají přívlastek „středoškolský“, mluví-li o těchto profesorech. Jenže pro vysokoškolské hodnosti nemáme přívlastky, ale zcela jiná slova. O tohle mi šlo.

[Christof]

To jistě nikomu nevadí. Kromě toho lidé většinou velmi důsledně používají přívlastek „středoškolský“, mluví-li o těchto profesorech

To jsem si teda všiml jen výjimečně

[Pavel Dobeš]

OK, ale k zamene mezi profesory a stredoskolskymi kantory je miziva, zatimco pri prekladu profesoru z anglictiny bez rozliseni k zamenam dochazi. Ale zatimco tady diskutujeme, tak cas plyne a s textem zpravicky se nic nedeje

[Andrej]

To jsem si teda všiml jen výjimečně

Nemyslel jsem tím oslovení „pane středoškolský profesore“. Myslel jsem například sdělení typu „Alois Jirásek byl středoškolský profesor“. Slovo profesor se u málokdy používá samostatně. Když už, pak pouze v kontextu, který ho dostatečně přesně vysvětluje.

[puco]

Zaujimali by ma tvoje kriteria na dobru skolu alebo teda tvoj nazor na dobru skolu. Taktiez nerozumiem suvisu medzi kvalitou zakladneho a stredneho skolstva v US a kvalitou top 5 univerzit v US.

[Andrej]

Zaujimali by ma tvoje kriteria na dobru skolu alebo teda tvoj nazor na dobru skolu.

Kritéria? Toto je tak složitá a vágně položená otázka, že na ni vůbec nelze odpovědět. Pro každého je dobrá jiná škola. Pro mě je to ta, kterou studuji.

Taktiez nerozumiem suvisu medzi kvalitou zakladneho a stredneho skolstva v US a kvalitou top 5 univerzit v US.

Střední školy v USA jsou natolik béčkové, že to negativně ovlivňuje studium na univerzitách. Mluvím zejména o záležitostech typu „freshman's year“ a podobně. Některé poznatky, se kterými jsem se setkal v prvním semestru, se v podobně zaměřených oborech některých amerických univerzit učí ve třetím ročínku. I tohle je ovšem věc na delší diskusi.

[Rezza]

Tak ale to je problem v ceskych novinach, ne ze v USA je kazdy profesor... Ale co jsem ted v tem Spanelsku, tak tady ani nevim, jestli nejake tituly ti ucitele vubec maji, netusim... U jmen to clovek nevidi a ve vyuce se oslovuji krestnim jmenem. U nas by asi neproslo oslovit Prof. Ing. Dr. Petra Vseumela, CSc., Abc., Efgh. jenom Peto :) Ale zase uroven skol u nas je preci jenom uplne jinde!

[kyknos]

8 z 10 nejlepších světových universit je v USA:

http://ed.sjtu.edu.cn/rank/2006/ARWU2006_Top100.htm

(Hodnoceno podle vědeckých publikací, citací, Nobelových cen atd., metodologie je vysvětlena zde.)

[Saljack]

To že je to hodnocení podle Nobelových cen mi příjde jako úplná pitomina je jasný, že USA bude mít víc Nobelových cen než malá česká republika vemte si kolik lidí může být na takovim Oxfordu a kolik na Karlově universitě. Jen tak mimochodem to že v USA a Kandě neuznávaj naše tituly (kromě bezvadnech učitelů) je pěkná blbost. Je to způsobeno tim že u nich má titul po vystudování vysoké školy (to je u nás jako střední). Pochybuju že amíci jsou chytřejší než češi a jejich školství je podle mě 100let za opicema.

[kyknos]

A podle čeho bys chtěl školy hodnotit, když ne podle vědeckých výsledků? Docela by mě zajímalo, jaká kritéria bys chtěl nastavit, abys dostal nějakou českou školu třeba do první padesátky. Oni číňani (autoři žebříčku) asi nemají mnoho důvodů američanům nadržovat.

[Jirka]

Pochybuju že amíci jsou chytřejší než češi ...

A podle čeho to hodnotíš? Podle jejich prezidenta? Videí na youtube? Nebo podle toho, že 50% američanů jsou militantní republikáni? Já myslím, že ten poměr bude zhruba ve všech státech úměrný celkové rozvinutosti státu. A američani nejsou hloupí (tedy ne všichni, ale to se dá říct o kterémkoliv národu), naopak, hodně z nich je velmi inteligentních. Ale ti nechodí do stupidních reality show, nezakládají gangy a ani nemučí vězně v Guantánámu. Také si nelibují v tom, že se natočí na video jak padají ze střechy.

Ad. hodnocení. Nobelovy ceny jsou snad hlavním měřítkem úspěchu výzkumu a vědy. A samotná úroveň školství IMO záleží hodně na materiálním zaopatření. Co si budeme nalhávat, kdyby se do výzkumu na našich vysokých školách sypalo tolik peněz co se sype do výzkumu v americe, tak by stav byl určitě jiný.

[doron]

Pořadí v uvedeném žebříčku skutečně závisí na zvolené metodologii. S tou poznámkou o Nobelových cenách jsi tu ze sebe udělal pořádného debila. Těžko si dokáži představit něco relevantnějšího než Nobelova cena. Pokud máš pocit, že jsi tím jako informatik opomenut (i když Nobelova cena za ekonomii je často udělována za matematiku a teorii systémů), můžeš se pokusit o Fieldovu cenu. Ta se též počítá. Pokud máš tedy nějaké skutečné námitky proti použité metodice, mohl by si je zde uvést? Též autoři studie určitě ocení tvoje podnětné připomínky. Nevím jestli jsou američané chytřejší než češi, ale v získávání nadaných lidí z celého světa američané již více než půl století vynikají nad jinými zeměmi. Pokud pochybuješ o kvalitě amerického školství, tak zapomínáš na to, že v USA soukromá škola rozhodně neznamená mizerná škola, jako u nás. Dokonce, jak jsem se díval do té první stovky, tak jde většinou o soukromé školy.

[Jirka]

IMO vrchol je pro informatika Turingova cena.

[elviin]

Podle me je porovnani urovne z hlediska Nobelovych cen skutecne nevhodny. Nejedna se o objektivni porovnani. Patri to spis do oblasti PR kecu. Duvod je ten, ze MIT neni mistem, kde vsicni oceneni ziskaji vysokoskolsky vzdelani, resp. Pouze minimum ziska svuj prvni titul na MIT. Prvni vyzkum je zapozaty uplne na jinych univerzitach i dokonce v jinych zemich. Presto nepochybuji o tom, ze v MIT vznikaji veci, ktere napriklad na nasich skolach nevzniknou, dokud budou existovat zakony nutici skoly publikovat za kazdou cenu a neodepisovat si vyzkum ze zakladu dane - jako to muzou nase firmy. Bohuzel se toho asi za teto vlady s chabym mandatem nedockame.

[Saljack]

Myslim že Nobelovu cenu nemůže získat jen tak někdo bez finančních prostředků nemylsim literaturu a mír. A když už se počítá Nobelova cena tak by se měl počet obyvatel vydělit počtem Nobelových cen co získali. A americké školství není moc dobré kor státní školy. Myslim že mnoho středoškoláků toho umí mnohem víc než kdejaký jejich "vysokoškolák" (nemyslim studenta university).

[puco]

Suhlasim, ze americke skolstvo nie je moc kvalitne, ale mne pripada, ze Cesi a Slovaci trpia tym, ze si stale myslia, ze hlupi americania, kt. sa na strednych skolach ucia uplne blbosti a my mame strasne mudrych ziakov. Par uciteliek mi uz povedalo, ze kazdym rokom je to horsie a horsie, teda aspom co sa tyka Slovenska. Dalsia vec je, co sa vsetko ucia studenti a co nakoniec chapu, vedia pouzit a pod.

btw: Oxford University je v UK.

[juice]

Mne osobne sa zdá, že trpíme tým, že si myslíme, akí sú naši študenti múdri, keď vedia (napríklad) vymenovať väčšinu štátov na svete a vedia aj kde sa nachádzajú, zatiaľ čo americký študent povedzme nevie, ani kde je francúzsko (o česku a slovensku nehovoriac). Ale zato keby takúto informáciu potreboval, tak si ju vie nájsť, vie rozmýšľať nad vecami, prispôsobovať sa situácii, je kreatívny a samostatný. Tak kto je tu vlastne múdrejší? Naši študenti s hlavou plnou namemorovaných faktov, ktorí kopu vecí vysypú z rukáva, ale keď sa dostanú do novej situácie tak zrazu tápajú a samostatne daný problém nie sú schopní riešiť, nie sú schopní sa prispôsobiť, prejsť na vyššiu úroveň abstrakcie v myslení a pod.?

Nehovorím, že to platí všeobecne, len mám pocit, že angloamerické (svetové?) školstvo je postavené na trochu iných princípoch ako to naše a závisí od uhla pohľadu, čo je vlastne lepšie.

Ja osobne by som preferoval, keby sa na našich školách učilo viac myslieť, resp. učiť základné princípy fungovania sveta a menej sa memorovali zbytočné fakty, ktoré aj tak v dnešnej dobe nie je možné obsiahnuť (a vlastne to ani nemá význam).

[Saljack]

Musim s tebou souhlasit. Ale kde leží stát je podle mě základní vzdělání a je to to samý jako kdyby někdo neuměl násobit protože to udělá kalkulačka. Chápu když někdo neví kde přesně leží ČR (podle mě když neví, že je to evropský stát tak je to tupec který může mít jakoukoliv školu). Podle mě jsou věci, který by měl vědět, alespoň nějaký základ a tím zrovna zeměpis je.

[Saljack]

Jo a tohle neni jenom USA ale třeba takoví nizozemci nevědí o ČR vůbec nic (existují i vyjímky). Jenom když si představim co vim o Nizozemsku tak by to bylo na několik stránek.

[Jirka]

Ale těžko říct, jestli je to správné. U nás se považuje za normální, že každý by měl mít základní znalosti z přírodopisu, zeměpisu, dějepisu. Na tom nevidím nic špatného. Každý mluví o bichlování a přetěžování dětí na základních školách, ale zas tolik látky tam není. V raném věku se totiž musí mozek cvičit a zátěž postupně zvyšovat, dneska když se učím tak přečtu stovky stran denně, na základce to byl zápisek rozsahu strany A5.

Přitom na základní škole se nemůžete omezit pouze na studium matematiky a fyziky. Navíc, pro zvládnutí těžší a komplexní látky potřebujete mít kontextové znalosti a ... fakta. To bohužel jinak, než bichlováním, zajistit nelze. Význam takto získaných znalostí se většinou ocení ve vyšším věku.

Já jsem třeba stoprocentně proto, aby se na *základních* školách učilo spíše více než méně, protože zase tolik se tam toho neučí a děcka si musí zvykat na tlak pod kterým budou vystaveni až do důchodu.

[juice]

hmm, asi máte v niečom pravdu, no a ten zemepis bol taký hlúpy príklad, áno patrí to k základom, ale myslím že princíp čo som chcel povedať je pochopiteľný

je jasné, že základy treba učiť, veď som tam aj napísal, že treba učiť _princípy_ fungovania sveta, ale podľa mňa nie je dobré, keď sa učí, kde je aká ikona vo worde (aby som použil notoricky známy príklad), zatiaľ čo žiak ani nechápe ako si otvorí súbor, keď mu náhodou pustí niekto niečo iné

Ďalší príklad už z vysokej školy: prečo sú všetky učebnice ekonomických predmetov napísané štýlom vymenúvania rôznych faktov (a/, b/, c/), ale nenájdete v nich pomaly ani jeden matematický vzorec alebo princíp. Prečo vlastne? V zahraničných skriptách sa to matematikou v ekonomických knihách len hemží.

[juice]

ach jaj samozrejme to malo byť:

V zahraničných ekonomických knihách sa to matematikou v len hemží.

[melkors]

Aha!
Ale to jste mel napsat rovnou, ze se jedna o nejtezsi stredni skolu ...

[puco]

Ide skor o to, ako sa budu ucit viac informacii. Nebolo by lepsie, kebyze studenti viac robia na projektoch, tvoria, ucia sa pracovat s informaciami. Toto aspom za mojich cias nebolo. Lahsie si zapamatam kde je Frnacuzsko, ked som musel ako 9 rocny namalovat mapu Francuzska. Lahsie si zapamatam, ze knihu 1984 napisal Orwell, ked som tu knihu cital. U nas sa predlozi zoznam informacii a studenti sa musia naucit.

[juice]

áno presne tak, nejak takto som to myslel

[juice]

študenti sa učia kopu informácií, ale už sa nenaučia im rozumieť, pracovať s nimi a používať ich na získavanie nových informácií a na riešenie reálnych a hlavne neznámych a nepredpokladateľných problémov, s ktorými sa určite v živote stretnú

[Jirka]

To se ovšem naučit nedá. Dá se to dostat darem od narození nebo vydřít.

[juice]

tým chcete povedať, že väčšina ľudí nie je schopná sa vôbec žiadnymi postupmi naučiť nejako samostatne myslieť a sú odsúdení na úlohu tupého stáda?

no neviem, možno to tak je a je to dosť smutné

[Jirka]

Z toho co jsem napsal se dá odvodit, že je 50% pravděpodobnost, že se s touto schopností narodíte nebo si ji vydřete. Pravděpodobnost je nejistá. Chtěl jsem tím říct, že se nám často předkládá, že západní školství je oproštěno od "dřiny" a debatou se tam studenti naučí řešit samostatně problémy.

Takže pokud nemáte dáno, tak musíte makat a ono to pak možná dojde. Každý není mistr světa - já jsem třeba nikdy neuměl určování různých parametrů vět a souvětí v češtině a neumím to doteď.

[Jirka]

Jo s tím souhlasím. Ale styl učení by si měl každý najít svůj vlastní. Navíc pochybuji, že jste četl všechny knihy o kterých pak máte něco říct na maturitě. Já se přiznám, že jsem se to z velké části bichloval. Na druhou stranu to co jsem četl jsem samozřejmě znal (převážně sci-fi, třeba právě 1984, Farmu zvířat nebo knihy od Lema, Clarka atd.), ale to k čemu nemám vztah se musím naučit (A vylosoval jsem si Husitství a texty psané staročeštinou - nebo co to bylo - se mi nečtou zrovna dvakrát dobře.).

A k tomu tvoření - kdo chce tvoří, kdo nechce tak to opíše, tomu se ale nedá zabránit změnou systému školství (teda pokud by se od toho neabstrahovalo úplně).

[puco]

No ja som sa ziadne Husitstvi na maturitu neucil

To boli len priklady, kde aktivna praca s informaciami je lepsia ako suche namemorovanie. Napr. len jedna kniha od autora vam pomoze zaradit autora do prostredia, jeho nazory a pod. IMO pointa literatury nie je vediet zoznam autorov plus literatura, ale vediet o com, ako, preco pisali. Podla mna nie je dobre povedat, kto chce tvorit, tak bude tvorit a kto nie, tak opise. Skola sa ma snazit dosiahnut aby studenti tvorili, pracovali a pod. Ked na to rezignuje skolsky system, tak co mozme cakat od studentov? Presne to co ste napisali, kto chce bude a kto nechce, nebude. Iny styl ucenia vam nikto nebude nutit, vlastne ani nerozumiem ako vas osobny styl ucenia ma suvis so sposobom vyucby v skole.

[Jirka]

Školský systém na to třeba neregistruje, ale v prvé řadě je to o snaze studenta, studenti nejsou stormtroopeři, každý je jiný a každý si musí najít k učení svůj vlastní přístup, protože to škola dělat nemůže. Škola může jen ukázat co je třeba se učit. Na západě se snaží o nové přístupy - nezatěžovat, diskutovat ..., ale nevím jestli to vede k něčemu. A pokud se na studenta nevyvíjí tlak, tak se student nestará ... vím to z vlastní zkušenosti.

[Jirka]

A proč by se měla dělit počtem obyvatel? Je pro to nějaký racionální důvod? Ten údaj totiž má jedinou vypovídací hodnotu: kolik nobelovek je na jednoho občana. Ale už to nic nevypovídá o inteligenci těch občanů a kolik lidí ve skutečnosti má schopnosti nobelovku získat. Je to prostě jen nic moc zajímavý demografický údaj. Stejně může třeba vycházet, že auto má u nás každý minimálně jedno, ale přitom já nemám žádné a soused má hned tři.

BTW. A u nás jsou všichni středoškoláci na vrcholu vzdělávacího žebříčku? Divil byste se, ale znám takové, kteří ani po absolvování gymnázia/průmyslovky neumí ani pořádně číst a psát.

[Saljack]

Třeba protože 10 milionů proti 300 milionům je celkem rozdíl. Podle mě je blbost soudit školy jenom podle toho kolik absolventů má Nobelovku, může být škola která nemá žádnou a většina lidí co z ní vylezou jsou mnohem chytřejší než na škole, která měla 3 vyjímečné studenty. Podle mě Nobelovka nesvědčí o škole ale o člověku, jak je chytrý.

[Jirka]

Ale já měl zato, že se tady nebavíme o absolventech, ale o výzkumu. A ten dělají většinou "zaměstnanci" na těch ústavech. Absolvent vyjde školu a pokud na ni nezůstane na doktorské studium, tak už ho tam většinou nic neváže. Ale pokud doktorand na té škole (a není jich zrovna moc) začne dělat výzkum a ten někam dotáhne tak to je rozhodně měřítko kvality školy. A je pitomost do toho počítat těch 96% populace, která daný ústav nezná nebo nestudovala.

Třeba když někdo z VUT dostane nobelovku tak by se tím podělením mělo zjistit co? Že na ni má zásluhu franta co nahazoval fakultu té školy?

BTW. Nikdo neříkal, že se má škola soudit jen podle počtu nobelovek. Je to jen jedno z kritérií (navíc poměrně významné) hodnocení. Dalším je počet publikovaných prací, aktivita výzkumu, vybavení škol, metodiky výuky.

[Pavel Dobeš]

Tak pocet citaci je IMHO daleko dulezitejsi, nez pocet nobelovek. Protoze kolikrat koho kdo ocituje (tj. shledava jeho publikacni cinnost pro svoji praci prinosnou) je asi daleko podstatnejsi nez kolik kdo publikoval praci. A navic kdyz nekdo se podilel na nobelovce, tak je taky citovan ne?

PaD

[doron]

Normalizovat počet Nobelových cen vůči počtu obyvatel vůči počtu občanů státu, v němž universita působí je údaj, který není relevantní údaj k posouzení úrovně dané university.

Učil jsem na středních školách fyziku, budu rád, když mi představíš nějakého typického absolventa střední školy, který by se postavil proti AB Harvard (in physics / chemistry a physics / engineering physics).

[Saljack]

Já jsem psal vysokou školu a né universitu a to je v USA rozdíl. Uznávám počet hlav státu není objektivní ale měla by se pošet studentů dělit počtem nobelovek jinak je jasné že škola, která má 1000 studentů a škola která má 100 studentů, tak která má větší šanci na úspěch v nobelovce.

[Jirka]

"High school" se překládá jako střední škola, nikoliv jako "vysoká škola". Kdežto překlad "University" může znamenat vysokou školu, univerzitu. Přímý překlad tedy nelze použít.

Úspěch na získání Nobelovy ceny (a pravděpodobnost jejího získání) sotva závisí na počtu studentů. Nobelovy ceny totiž zřídkakdy dostane student (prezenčního studia, bakalářského/magisterského studijního programu). Nobelovky se neudělují za kvantitu ale za kvalitu.

[doron]

Počet Nobelovek nezávisí na tom, kolik studentů na dané universitě studuje. Mimochodem, v USA prý absolvuje většina studentů jako právníci. Záleží hlavně na tom, kolik jich tam zůstane na Ph.D. a postdoct. programech. A hlavně, kolik tam přilákají Indů, Číňanů atd.. Nedělám si iluze, že jsou na tom v pregraduální etapě úspěšnější ohledně naplnění kapacit některých náročnějších oborů, než naše, nebo evropské školy, a za ty se pak udělují Nobelovi ceny.

Já vím že v USA existují tzv. Community colleges, ale to bych vysokou školou nikdy nenazval. Pokud jde o university a technické instituty, tak ty nejlepší jsou v USA, dokonce většinou soukromé, to je objektivní fakt.

V USA je mizerné státní školství na úrovni střední a základní školy. Pokud na to rodiče mají, tak posílají děcka do soukromých, je to i zkušenost mojí vlastní sestry. Prostě to není jak u nás, mám blbý děcka, dám je na soukromou školu, tam je nechaj odmaturovat. Když už maj maturitu, tak ať maj i titul ..... no na jedné takové instituci jsem učil, zrovna má nějaký korupční skandál, ve stejné budově je i VŠ, a tam je prý korupce úplně normální, aspoň se to objevilo v int. diskuzích.

[Sešívaný]

Soukromé vysoké školy jsou na tom u nás podle mě přece jen lépe než soukromé střední. Bavil jsem se s učitelem, který učí na soukromé i státní výšce a říkal, že přístup k práci je tam úplně jiný. Byl jsem se podívat na Harvardu a Columbia University. Na Harvardu činilo roční školé 50-60 tisíc $, na Columbia "jen" polovinu. Za ty prachy už ti studenti požadují sakra kvalitu a nikdo si tam nedovolí chodit pozdě do hodin nebo nedojít na konzultačky. I přístup studentů je úplně jiný. Málokomu to můžou zaplatit rodiče, takže někdo dostane stipko od nějaké nadace a sakra si toho váží. Většina se zadluží až po uši, takže jim nezbývá nic jiného než to vystudovat. Když to srovnám s přístupem některých mých spolužáků, kteří žijí divokým studentským životem a jen tak vedle toho studují vysokou školu...

[doron]

Vysoké soukromé vysoké školy u nás znám z doslechu. Zatím tu není nic na úrovni Harvardu nebo MIT. No já tady studoval státní školu, a ani moc času jsem na divoký studenský život neměl. Ale fakt, že na doktorském jsem už trošku flákal.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Nobelova cena za ekonomii nemá s Nobelovými cenami nic společného.

[doron]

Jasně, zřídila ji Švédská banka, nikoliv Albert Nobel. Uděluji ji Královská švédská akademie věd, stejně vedle ceny za fyziku a chemii. Nemá tedy společného zřizovatele.

[Sešívaný]

Má i nemá, ano, správně se jmenuje "Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela" a není to pravá Nobelova cena, protože ji Nobel neuvedl ve své závěti. Na druhou stranu o ní rozhoduje stejná akademie věd a uděluje se společně s původními Nobelovými cenami.

[Zdeněk Hurák]

Sice už na to upozornil někdo jiný, ale udělám to ještě jednou sám: "high school" se nedá přeložit jako "vysoká škola". To mi spíše přijde jako (nepovedený) vtip. Pokud se bavíme o vysoké škole, je skutečně nutno hledat instituce, v jejichž názvu je slovo "university" (případně některé mají možná méně speficický termín "institute").

Na vysokoškolské úrovni však je možné najít v USA ještě i jeden stupeň, který u nás zatím chybí, a tím je "college", čili vysoká škola poskytující pouze bakalářské studium.

Technické vysoké školství ve Spojených státech má nepochybně své neduhy. O některých lze se dočíst zde: http://www.insidehighered.com/news/2006/07/28/engineer http://cshe.berkeley.edu/publications/docs/ROP.King.Engineering.8.06.pdf http://www.eece.unm.edu/controls/papers/ASEE.pdf http://citeseer.ist.psu.edu/185167.html

I přestože sám do toho nevidím, z výše uvedených zdrojů a z pár diskuzí s kolegy výzkumníky a vysokoškolskými vyučujícími v inženýrských oborech jsem se dozvěděl, že oni považují své bakalářské studium za poměrně málo rigorózní a trochu vzhlížejí k Evropě. Málo platné, ať je toto vzhlížení oprávněné nebo ne, udělením titulu bakalář toto končí, a na vyšších úrovních (magisterská/inženýrská a doktorská) už univerzity v USA jednoznačně dominují. Můžete nemít rád americkou obezitu a zahraniční politiku, ale to je prostě fakt. Samozřejmě je možné zmínit z Evropy Imperial College z Londýna, ETH z Curychu či Ecole Polytechnique z Paříže, ale jakmile dojde na sčítání oficiálně uznaných ukazatelů kvality jako je právě onen počet nositelů Nobelových cen mezi absolventy, počet odborných článků v prestižních vědeckých časopisech, počet patentů podaných zaměstnanci atd. tak prostě americké univerzity dominují. Jeden z žebříčků, který rozhodně nelze považovat za proamerický je THES (The Times Higher Education Supplement).

Je to sice dost možné, že k této dominanci přispívá právě vysoká úroveň bakalářů z Evropy, kteří odchází do USA právě na ty vyšší úrovně. Ale co je nám to platné. Naopak, je to pro nás docela problém, protože my v Evropě a v ČR na rozdíl od USA už nemáme na koho zvenčí spoléhat...

[Andrej]

8 z 10 nejlepších světových universit je v USA

No a? Možná je tam taky 8 z 10 zbraní, 8 z 10 aut, 8 z 10 nevímčeho. Konkrétně k tomuto testu: Připomíná mi to tak trochu Get the facts right, nemůžu si pomoct. Ať ještě udělají „Score for Toilets“ a bude to kompletní.

Univerzita by měla být hodnocena jen a výhradně podle znalostí čerstvých absolventů v jejich oboru. K čemu je hodnocení podle výsledků vědců a výzkumníků? Univerzity v bohatých zemích si je mohou snadno koupit. Totéž platí pro špičkové technologie, které v jiných zemích nemusí být k dispozici.

Například zvolíme-li kritérium „pravděpodobnost, že nebudu mezi dvaatřiceti obětmi šíleného střelce“, možná získáme pro české školy pozitivní body.

V žádném případě jsem neměl v úmyslu jakkoliv hodnotit americké (a jiné zahraniční) školy. Jen jsem umozornil, že professor != profesor. To je celé.

[pet]

Studie placená mnou zase zjistila, že 100% vývojářů nema rádo Microsoft, ale 90% vývojářů by bylo ochotno tolerovat MS Windows jako levnou alternativu skutečným operačním systémům. Průzkum probíhal velmi podivným způsobem.

Tak Microsofte, a teď je to 1:1

[Mti.]

Jenze M$ ma na to svoje ctvrtpravdy strkat do medii.

[Andrej]

Moje studie tento výsledek potvrzuje, jen u druhého čísla jsou nesrovnalosti. Většina dotazovaných totiž toleranci podmiňovala zveřejněním všech zdrojových kódů „operačních systémů“ Microsoft.

[Ilfirin]

Hustě :-O
Zjistilo se, že vývojáři by byli úplně nejradši, kdyby jejich kód byl uvolněn pod licencí, který by umožňovala, aby si jej MS mohl přivlastnit a opatentovat.
A já blbec si myslel, že je to naopak

[Limoto]

jestli jim mrkvo$oft "omylem" nezaplatil trošku víc...

[noname265]

drobný si nech...

[fx-95]

Opravdu výborná diskuse. Člověk jen kroutí hlavou, jak málo stačí českým antiami ke kádrování kompletně celého národa, který tuhle díru několikrát vytáhl ze svrabu a dal jim počítače a internet… Neříkám, že se jim musí lézt do řitě, ale chtělo by to trochu rozumu a neřídit se módní antiami vlnou. Navíc mám trochu obavu, že nás do padesáti let budou muset znovu osvobozovat :(

[Jirka]

Nesouhlasím s házením všech američanů do pytle "blbý, namyšlený pitomec" a nemám nic proti jim jako národu, ale ten antiamerikanismus je na místě z důvodů chování USA k jiným státům, nerespektování suverenity těchto států a nadřazený postoj nad všechny ostatní. Co se týče toho "národa co nám dal počítače a internet" ... počítače by vznikly tak i tak, koneckonců John Von Neumann se narodil v Rakousku-Uhersku, další příklad je Sony a jejich přínos do elektrotechniky a takhle by šlo pokračovat dále. Rozhodně bych zásluhy nepřisuzoval jen američanům.

BTW. Já se naopak bojím toho že nás budou osvobozovat. Teda dokud bude u kormidla rodina Bushů.

[bhy]

Jsem asi naivní idealistický pošetilý magor, ale nechápu, co je to vůbec za systém, že studie prováděná v akademickém prostředí, jejíž výsledky mají být objektivní, je financována firmou, která má zájem na tom, aby výsledky ukazovaly určitým směrem, a skoro nikdo se nad tím nepozastavuje, skoro nikdo to nepovažuje za nenormální.

[Ilfirin]

Z diskuze nad tvým příspěvkem bych nesoudil, že se nad tím nikdo nepozastavuje

[bhy]

Pravda, kdyby se nad tím nikdo nepozastavoval, asi by ani nebyla původní zprávička. Ale zase většina diskuse se točí okolo českých a slovenských představ o americkém školství atd.